Newsletter DK
zpět na archiv

Konzultační republika, vojenské nákupy za 14,5 miliardy a zemanovci přejí veselé Velikonoce

11. 4. 2022

Byl to zajímavý střih. Ještě ve čtvrtek jsem byl ve Francii uprostřed prezidentské kampaně, v pátek už v Praze na kongresu ODS, kde si modří gratulovali, že se vláda konečně vrátila od lobbistů k demokratickým zástupcům lidu. Na tom je jistě kus pravdy, ale zrovna zde se hodí připomenout i  jednu aktuální francouzskou debatu. Do docela velkých rozměrů se tam rozrostla aféra McKinsey. Podle politických protivníků Emmanuela Macrona, ale třeba i francouzského Senátu, vláda příliš závisí na konzultačních firmách, dává jim lukrativní zakázky, které by měla dělat sama.

Těžko říct, co by francouzští kritici říkali na situaci v Česku. Je totiž celkem jedno, kdo zde vládne, strategické dokumenty se připravují takřka výhradně mimo zdi ministerstev. Stačí vzpomenout, kdo psal stavební zákon. Nebo zmínit všemožné zakázky velké čtyřky, které na poslední chvíli zachraňují erár.

V březnu si například ministerstvo průmyslu objednalo u Deloitte za milión „studii dopadů balíčku Fit for 55 na hospodářství ČR“. Neměla ta by taková studie o největší a nejdražší výzvě blízké budoucnosti vznikat výhradně na ministerstvu?

Aby bylo jasno, těžko zde hledat viníka: Ministerské aparáty jsou plné šikovných lidí, ale celkově jsou strategické odbory většinou poddimenzované. Je tedy vlastně štěstí, že profesionální konzultační firmy dokáží státu za náležitý obnos alespoň sesumírovat základy k tématu.

Ale být to tak přeci nemá. Macron se ve Francii už kaje, že vliv konzultačních firem oseká a erár také začne něco sám dělat. V Česku bychom si z něj měli vzít příklad.

A obvyklé dvě prosby:

Pod každým textem je hashtag #ToPodstatné a otázka k textu, se kterou si už sám neporadím. Budu rád, když mi na info@davidklimes.cz zkusíte poradit vy.

Zárověň můžete podpořit newsletter jednorázovou nebo ještě lépe trvalou platbou

A teď už k aktuálnímu newsletteru, který si můžete přihlásit k odběru do své mailové schránky.

Rychlé vojenské nákupy za 14,5 miliardy

O posílení obranyschopnosti se mluví každý den. O konkrétních nákupech však ministři nechtějí mluvit. Proto níže detailní seznam urychleného pořízení vojenského materiálu do roku 2024 v předpokládaném úhrnném objemu 14,58 miliardy.

Dalších 34 miliard by se mělo utratit ve střednědobém výhledu.

Vzhledem k omezenému zdrojovému rámci a k sestavování návrhu rozpočtu a střednědobého výhledu za odlišné bezpečnostní situace nebyly tyto projekty plánovány ve schváleném střednědobém výhledu. Jedná se o modernizační projekty k posílení letecké přepravní kapacity, doplnění kolových obrněných vozidel na požadované stavy (vozidla Pandur, Titus), ženijní prostředky, lehká útočná vozidla, doplnění prostředků C4ISTAR, taktický satelitní systém, komunikační a informační prostředky. Zvýšená finanční potřeba na urychlení modernizačních projektů byla vyčíslena na období let 2023 a 2024 na částku 33,77 mld. Kč.

A z dokumentu od ministryně obrany také celkem jasně vysvítá, že už si nenechá pro příště líbit rozpočtové kouzelnictví ministra financí z tohoto roku, kdy ji sebral nespotřebované výdaje.

Co se týče případného vzniku nároku z nespotřebovaných výdajů, nepovažuji za vhodné paušálně tento možný vznik nároků z nespotřebovaných výdajů odsuzovat a používat ho jako neměnné kritérium schopnosti nebo respektive neschopnosti rezortu bez toho, aby se hovořilo o skutečné příčině vzniku těchto nároků. Zároveň je třeba se podívat i na to, k čemu tento institut byl před lety zaveden a jsem si jista, že Ministerstvo obrany svými kroky přesně naplňuje podstatu zavedení a používání těchto nároků. Když to zjednoduším, Ministerstvo obrany převádí do dalších let jen takové prostředky, které z objektivních příčin nemohlo utratit, a to především v souvislosti se schopnostmi dodavatelů v daných časech realizovat dodávky.

#ToPodstatné: Jak a čím rychle dozbrojit českou armádu?

Obrana chce pravomoce
i bez krizového stavu

A ještě jednou obrana. V reakci na ruskou agresi na Ukrajině ministerstvo obrany chce upravit legislativu, aby stát by akceschopnější i bez zdlouhavého vyhlašování krizových stavů (což je debata, o které se v jiné souvislosti bavíme již od covidu). Materiál mám k dispozici.

Bude se jednat zejména o realizaci vybraných přípravných opatření, předběžně nazvaných mimořádná/předběžná opatření. Těmito opatřeními realizovanými bez vyhlášení krizových stavů dojde ke zvýšení připravenosti obranného systému, zvýšení úrovně odrazení nepřítele od možného použití vojenské síly proti České republice a k zamezení případnému ozbrojenému konfliktu.

Obraně jde především o tyto pravomoce.

  • pružnější reakce státu na krizové situace v zahraničí

  • prověření opatření pro zabezpečení obrany státu;

  • zintenzivnění obranných příprav včetně úkolů spjatých s operační přípravou státního území (OPSÚ) a podporou hostitelskou zemí (HNS) již v míru;

  • přípravě doplňování vojenského materiálu a dalšího majetku pro zabezpečení potřeb OS ČR již v míru;

  • zajištění stabilního financování obrany státu;

  • přípravě a realizaci mobilizačních dodávek a dalších zdrojů již v míru v novém pojetí;

  • právnímu zakotvení role Hlavního místa řízení obrany ČR a Hlavního místa velení OS ČR;

  • úprava Národního systému reakce na krize a implementaci systému reakce na krize Severoatlantické aliance (NATO Crisis Response System – NCRS);

  • povolení vstupu státních občanů pobývajících v zahraničí do ozbrojených sil spojenců.

  • nový způsob pořizování státních hmotných rezerv, a to formou jejich rezervace u vlastníka těchto věcí.

V rámci první etapy budou návrhy před předložením vládě projednány Bezpečnostní radou státu a měly by být vládou schváleny v krátkém čase. Gesce jednotlivých zákonů nenáleží pouze Ministerstvu obrany, ale do legislativních prací budou zapojeni i jiní gestoři právních předpisů. V návaznosti na jednotlivé novelizace budou případně v rámci druhé etapy rozpracovány novely dalších zákonů, které budou následně předloženy do legislativního procesu.

Imperativem pro plnění úkolů OS ČR je mít k dispozici dostatečný počet připravených vojáků (voják z povolání, voják v aktivní záloze a voják v záloze) a dostatečné množství vojenského materiálu v požadované době.

#ToPodstatné: Měl by stát dostat takové pravomoce?

Tragická ekonomická politika

Zatímco obranyschopnost země posiluje vláda příkladně, její ekonomická politika se stává jednou velkou tragédií. Dobře je to vidět na aktuální pomoci s cenou benzínu.

Když všechny okolní země přicházely kvůli rychlosti s více či méně plošnou pomocí motoristům, česká vláda to odmítala. Místo toho přijala zcela neúčinný „ropný trojlístek“. Nyní po veškerém verbování proti plošným opatřením ale stejně přichází s plošným snížením spotřební daně na naftu a benzín o 1,50. To je absurdní.

A ekonomicky také zcela nezvládnuté – jde pozdě o relativně malou úlevu, zato velmi draze protaženou až do září 2022. Takže to nyní moc nepomůže, ale bude to nakonec velmi drahé. Mnohem logičtější je třeba německá cesta, kdy se sráží daň v přepočtu o 3,50 až 7,40 koruny, ale zato jen na tři měsíce.

Naprosto nezvládnuté je odvodnění i dalších chystaných změn v důvodové zprávě, kterou mám k dispozici. Důvodová zpráva se směle může měřit s tím, co vyráběla běžně vláda Andreje Babiše.

Vláda podpoří nízkoemisní mobilitu úlevou v dani z příjmů. Ta jde ale i za obcemi a kraji a jako za Babiše se vůbec nepřemýšlí, jak ušlé peníze regionům refundovat, ať si nějak poradí.

Výnos daně z příjmů je příjmem státního rozpočtu, rozpočtů krajů a rozpočtů obcí. Lze očekávat celkové snížení ročního výnosu daně v řádu stovek milionů Kč. V obdobném rozsahu dojde také ke snížení výnosu pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Úplný ekonomický paskvil je rušení silniční daně. Jde o mnohamiliardový výpadek příjmů eráru, který zcela nepochopitelně má být trvalý. Navíc ministerstvo zjistilo, že ani nemůže daň zcela zrušit, takže byrokratické monstrum zůstane a státu budou chybět miliardy. Že toto opatření drtivé většině motoristů nepomůže, to ani není nutné dodávat.

Výnos daně silniční je výlučně příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury. Lze očekávat snížení ročního výnosu daně o 4,2 mld Kč.
Daní silniční se nově budou zdaňovat pouze nákladní automobily a nákladní přívěsy s tím, že návrh zákona vychází z logiky směrnice, podle které se zdaňují zásadně pouze nákladní automobily určené k převážení zboží s celkovou povolenou hmotností převyšující 12 t a jejich jízdní soupravy, jejichž celková hmotnost převyšuje 16 t.

Největším Kocourkovem je ale zrušení povinného přimíchávání biosložky. To vláda velmi chtěla, aby Babišovým fabrikám vyhasly komíny. Jenže důvodová zpráva je zcela nezvládnutá. Dodavatelé pohonných hmot musí plnit ekologické cíle a biosložka je z nabízených možností pro ně stále nejlevnější řešení. Takže se kromě jednoho PR vítězství na Babišem reálně bohužel vůbec nic nemění.

Odstranění povinnosti přimíchávat biopaliva do pohonných hmot není v rozporu s plněním cílů ochrany životního prostředí podle práva Evropské unie. Naopak dodavatelé pohonných hmot budou v důsledku této změny moci využít i jinou, cenově a nákladově výhodnější metodu, než je přimíchávání těchto biopaliv vedoucí k plnění emisních cílů v mezích požadavků evropských předpisů. Tato opatření povedou k vyšší technologické neutralitě způsobu snižování emisí a plnění klimatických cílů vyplývajících z evropského práva ze strany
dodavatelů pohonných hmot.

#ToPodstatné: Kdy už se konečně začnou v Česku řídit státní finance smysluplně a racionálně?

NEN roste ke 100 miliardám.
Dálnice mají nadále výjimku

Národní elektronický nástroj (NEN) pro zadávání veřejných zakázek je už léta hodně sporný nástroj, ale prospívá. Podle zprávy za minulý rok, kterou mám k dispozici, obhospodařuje pětinu trhu a roste ke sto miliardám.

V roce 2021 bylo v NEN evidováno celkem 2 681 zadavatelů, 21 431 dodavatelů a 42 356 uživatelů s přiřazenou rolí v NEN. Procentuální nárůst oproti předchozímu roku byl 23,6 % u zadavatelů, 16,6 % u dodavatelů a celkově narostl počet uživatelů o 13,8 %. Finanční objem zadaných veřejných zakázek v NEN v roce 2021 činil celkem 84 579 172 774,94 Kč bez DPH. Finanční objem zadaných veřejných zakázek se vždy v průběhu následujícího roku zvyšuje tak, jak uživatelé dodatečně vkládají data do systému. Dá se předpokládat, že finanční objem zadaných zakázek za rok 2021 přeroste 100 mld. Kč – tj. cca 20 % trhu veřejných zakázek. Objem zadaných veřejných zakázek
v NEN se zvýšil o 2,31 %

Zajímavé je, že dosavadní výjimky pro centrální úřady buď zamrzly nebo nebyly prodlouženy. Jediný, kdo se vzpírá, je Ředitelství silnic a dálnic.

Žádost o výjimku z používání NEN podalo Ředitelství silnic a dálnic. Výjimka byla dne 12. 5. 2021 schválena na jednání vlády, a to s platností do 31. 12. 2023. Po uplynutí této výjimky Ředitelství silnic a dálnic přejde na používání NEN. Ostatní žádosti podané v řádném termínu v roce 2018 nebyly předloženy ke schválení na jednání vládě ČR, neboť nebylo doposud vypořádáno meziresortní připomínkové řízení. Nicméně Ministerstvo dopravy a Ministerstvo průmyslu a obchodu již na udělení výjimky netrvají a v průběhu roku 2021 realizovaly kroky s cílem zahájit používání NEN od začátku roku 2022. Od 1. ledna 2022 tyto resorty NEN již využívají.

#ToPodstatné: Potřebuje stát NEN v této podobě?

Veselé Velikonoce se Zemanovými sponzory

Okolí prezidenta Miloše Zemana je opět v kondici. Přinutilo prezidenta podepsat milost pro šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka. A pryč už jsou také zádrhele s byznysovým okolím hradní kliky, které brblalo, že Hrad nebyl během covidu dostatečně výdělečný a churavějící prezident nepodepisoval smlouvy v žádaném tempu.

Nyní je vše už zase v pořádku a my můžeme strávit pěkné velikonoční svátky na trzích na Pražském hradě. Ty bude již tradičně pořádat firma Astacus, jejíž jednatel Michal Pechan a jeho zaměstnanci v minulosti naposílali statisíce zemanovské ministraničce.

Nyní za 300 tisíc nájmu mohou v exkluzivních prostorách kasírovat během akce „Velikonoce na Pražském hradě“ ve 14 stáncích od 28. března do 6. května. Nejsou to trochu dlouhé Velikonoce? Že by se Hrad pod vlivem religiózního mluvčího rozhodl, ať každý den Svatého týdne trvá alespoň sedm dní?

#ToPodstatné: Proč má být prezident i lesník, památkář či stánkař, což ho jen pobízí ke korupci?