Jak zachránit ČNB, víza pro ruské aktivisty a nižší pojistné za částečné úvazky
23. 5. 2022
Z obsazování bankovní rady ČNB se stává pěkná kovbojka. Tlak na Pražský hrad a brutální reakce trhů na jmenování Aleše Michla guvernérem rozbila dosavadní hradní plán. Zemanovec Vladimír Kruliš dostoupá nakonec nejvýše na šéfování kanceláře guvernéra (což ale není vůbec nepodstatná role). Naopak výrazně stouply akcie Lubora Laciny z Mendelovy univerzity a Evy Zamrazilové z Národní rozpočtové rady. Třetí klíčový post by mohl nakonec obsadit někdo z dua Nidetzký/Benda, spíše ten druhý.
Pro spletité zvraty bychom ale neměli zapomenout na to podstatné. A to je už zcela přežitý systém obsazování členů rady. Problémy jsou dva. Tím prvním je koncentrace moci v jedněch rukou. Prezidentské nominace ve světě schvalují různé komory parlamentu. V Americe horní, v Polsku dolní, v eurozóně se výkonný výbor ECB alespoň konzultuje s Evropským parlamentem. V Česku by taková pravomoc slušela Senátu.
A pak je to časování. Historicky se to seskládalo tak, že Zeman nyní během půl roku obmění pět členů ze sedmi. De facto během jednoho měsíce může vytvořit novou čtyřčlennou většinu a to také nyní dělá.
Proto by členové bankovní rady měli mít pevný časový mandát, ideálně neopakovatelný, a prezident by obměňoval každý rok jen jedno jméno. To by zaručilo ČNB to nejdůležitější – předvídatelnost a kontinuitu.
A obvyklé dvě prosby:
Pod každým textem je hashtag #ToPodstatné a otázka k textu, se kterou si už sám neporadím. Budu rád, když mi na info@davidklimes.cz zkusíte poradit vy.
Zárověň můžete podpořit newsletter jednorázovou nebo ještě lépe trvalou platbou.
A teď už k aktuálnímu newsletteru, který si můžete přihlásit k odběru do své mailové schránky.
Vzniká nový vízový program pro ruské a běloruské aktivisty
Brzo asi budou média plná programu Občanská společnost. Ministerstvo zahraničí a vnitra navrhuje novou jednoduchou cestu k dlouhodobému pobytu pro bojovníky za svobodu. Návrh mám k dispozici.
Cílem Programu Občanská společnost je poskytnout podporu bojovníkům za svobodu, obráncům lidských práv, představitelům občanské společnosti, nezávislých médií nebo akademické sféry, kteří jsou vystaveni pronásledování ze strany státní moci a musejí opustit zemi svého původu z bezpečnostních důvodů, z důvodu aktivní obrany demokratických principů a zejména svobody projevu, nemožnosti vykonávat svobodně a beztrestně svoji profesi nebo z dalších důvodů hodných zvláštního zřetele spojených s omezováním či ohrožováním jejich lidských práv a svobod.
Navržené usnesení vlády má za cíl zjednodušit proceduru v dlouhodobých pobytových řízeních lidskoprávním aktivistům, kteří se ocitli v ohrožení života v důsledku své činnosti a je potřebná jejich rychlá relokace ze země, kde jsou v bezprostředním ohrožení. Program se odvolává dokonce na TGM.
Program navazuje na odkaz Ruské pomocné akce, iniciované prvním československým prezidentem Tomášem Garrigue Masarykem na pomoc ruským, běloruským a ukrajinským emigrantům po bolševické revoluci v Rusku. V současnosti bude Program zaměřen zejména na osoby z Ruské federace a Běloruska; nevylučuje se nicméně využití Programu i v jiných zemích.
Účastníkům Programu budou v zájmu podpory jejich migrace do ČR poskytnuty další výhody, které jim zákon o pobytu cizinců umožňuje přiznat, při maximálně možném dodržení standardních postupů v rámci platné legislativy. Jedná se především o zjednodušení administrativy spojené s žádostí o dlouhodobý pobytový titul. Nejbližším rodinným příslušníkům žadatelů, včetně nezletilých dětí, bude umožněno, aby podali žádost o pobytové oprávnění spolu s nimi.
Záměr je to dobrý, co je však podivné, to je navržená kvóta. Podobných žádostí může být vyřízeno maximálně 500 ročně. Buď půjde o jednotlivce a pak žádná kvóta není třeba, nebo jde o zástěrku pro klasický imigrační program, a pak se nemá tvářit jako někdejší mimořádně štědrá Ruská pomocná akce, která tu za první republiky financovala ruské elitě třeba i vzdělání a kulturu.
#ToPodstatné: Je program dobře vymyšlen?
O pět procent nižší pojistné za zkrácený úvazek
Vláda se v dubnu shodla, že chce motivovat k většímu počtu zkrácených úvazků. Těch je v Česku minimum, v okolních zemích třeba i pětina. Mám k dispozici finální návrh ministerstva práce.
Navrhuje se snížit pojistné na sociální zabezpečení placené zaměstnavatelem o 5 % za níže shrnutých podmínek:
-
Sjednaná týdenní pracovní doba zaměstnance se pohybuje v rozsahu 8 až 32 hodin týdně (zkrácený úvazek)
-
Zaměstnanec patří do jedné ze skupin, u které je potřeba podpořit zaměstnanost:
A. osoby starší alternativně 55 / 60 let
B. rodiče dětí do 9 let věku
C. osoby pečující o blízkou osobu závislou na pomoci jiné osoby
D. osoby studující na střední škole nebo vysoké škole,
E. osoby se zdravotním postižením na nechráněném trhu práce
F. osoby na rekvalifikaci
Snížit pojistné se navrhuje i u skupiny osob mladších 21 let, a to bez ohledu na rozsah sjednaného pracovního úvazku. U této skupiny osob je třeba podpořit jejich zaměstnávání obecně. Klade se důraz na to, aby zejména absolventi středních škol a odborných učilišť, co nejdříve po absolvování studia, vstupovali na trh práce a získávali odborné a praktické zkušenosti.
To by ale bylo velmi drahé (jakkoliv dlouhodobě by se to Česku je vyplatilo), takže se ke slovu dostalo staré dobré české rovnostářství:
Snížené pojistné zaměstnavatel bude odvádět z úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců splňujících podmínky uvedené výše s tím, že u zaměstnanců s vyměřovacím základem nad 1,5násobek průměrné mzdy v národním hospodářství nárok zaměstnavateli na sníženou sazbu pojistného nevzniká.
I tak to bude ale opatření za miliardy:
Počet osob pracujících v navržených segmentech trhu práce se odhaduje přibližně na 260 tisíc. Snížení výběru pojistného v důsledku nižší sazby pojistného u těchto nyní pracujících osob na zkrácené úvazky odhadujeme na 1,9 – 3,2 mld. Kč ročně.
#ToPodstatné: Je nutné limitovat 1,5násobkem a diskriminovat kvalifikovanější?
NERV bude potřebovat pevné nervy
Vláda velmi správně obnovila Národní ekonomickou radu vlády. I zastoupení pod vedením Jana Procházky vypadá erudovaně. Velmi dobře vypadají i pravomoce a úkoly dle předkládací zprávy, kterou mám k dispozici. Dokonce to vypadá, že NERV může přicházet s vlastní iniciativou, nikoliv jen posuzovat ministerské návrhy.
Úkolem je iniciovat a navrhovat zásady a parametry reforem klíčových veřejných systémů, které mají dominantní vliv na zdravé veřejné finance, konkurenceschopnost české ekonomiky a transparentnost veřejného sektoru.
Národní ekonomická rada vlády bude mít za úkol identifikovat problémy ve fungování ekonomiky veřejného sektoru, konkurenceschopnosti české ekonomiky a připravit doporučení při přípravě strategických dokumentů schvalovaných vládou. Národní ekonomická rada vlády se zaměří především na opatření v oblasti podpory podnikatelského prostředí a zaměstnanosti, finančního sektoru a veřejných financí, tak, aby stát byl schopen dostát zajišťování poskytování veřejných statků a současně zmírnil negativní dopady na reálnou ekonomiku.
A teď trochu reality. Papír snese všechno, ve skutečnosti vláda nepochybně neuhne ze svých ideologických předsudků a asi je nedá ani NERVu k posouzení, protože by to dopadlo asi následovně:
Je možné bez alespoň mírného zvyšování daní uzavřít brutálně se prodražující kumulované deficity státních financí? Ne.
Je možné v důchodové reformě vyvádět procentní bod pojištění na rodiče či prarodiče a zavést tak efektivní vyšší sazbu daně pro ty, kteří už nemají rodiče? Ne.
Je správné místo kompletního zrušení slevy na jízdné jen ji natrvalo snížit? Ne.
Je správné docílit nižšího schodku státního rozpočtu tím, že se budou schovávat nutné miliardy výdajů jinam, jako v případě platby za státního pojištěnce do zdravotních pojišťoven? Ne.
A mohli bychom přihodit i sadu dotazů na NERV ohledně aktuální krize.
Je správné snižovat spotřební daň na naftu a benzín zrovna na prázdniny, aby celá neefektivní a drahá plošná pomoc skončila týden po důležitých volbách? Ne.
Je správné kontrolovat marže na šunku i benzín, když problém je úplně jinde? Ne.
Bylo správné bez náhrady trvale zrušit silniční daň? Ne.
Ovlivní v blízkých měsících cenu benzínu zrušení povinnosti přimíchávat biosložku? Ne.
Je správné zavádět zcela novou plošnou dávku 5000 na rodinu, kterou nikdo neví, jak vyplatit? Ne.
Tak hodně zdaru.
#ToPodstatné: Na co by se měl nyní hlavně NERV zaměřit?
Síkela potřebuje 1,7 miliardy na OKD
Ministr průmyslu Josef Síkela nese na vládu zprávu o útlumu dolů OKD. A je to dost kritické. V rámci nového předělaného státního rozpočtu, ve kterém bylo třeba úplně vše proškrtat, aby se jevil jako úsporný, se na nákladný útlum přidělilo jen sto milionů. To je nesmysl.
Je stanovena pro rok 2022 částka 1,819 mld. Kč na financování bývalé části OKD, a.s. v rámci státního podniku DIAMO. Vzhledem k nepříznivé finanční situaci státu byly čerpány finanční prostředky v měsících leden až březen 2022 na základě schváleného rozpočtového provizoria, a to v celkové výši 405 mil. Kč. Schválením ročního rozpočtu v závěru března 2022 byla na financování bývalého OKD, a.s. přidělena roční dotace pouze ve výši 100 mil. Kč, deficit finančních prostředků pro rok 2022 tak činí 1,719 mld. Kč.
Příběh OKD tak spěje k smutnému závěru. Když se v roce 2018 krachující firmy ujal stát, někteří politici ještě nevěděli, co je čeká. Andrej Babiš se v roce 2019 kasal, že pod státem OKD vydělalo 1,3 miliardy. Jenže to končí a náklady na útlum jsou obrovské.
Průběh útlumu může ale ještě změnit Putin. Jeho vojenský atak na Ukrajinu a energetický na Evropu už některé státy vede k přehodnocení data odklonu od uhlí. Poslední z fungujících dolů ČSM má skončit letos. Vláda na tom nechce nic měnit, opozice navrhuje prodloužení do 2025.
Ať to bude tak či tak, peníze budou chybět.
#ToPodstatné: Mělo by se uzavření dolu odložit?
Inflace ničí veřejné zakázky. Místní rozvoj to chce změnit
Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo plán, jak zvládnout inflaci ve veřejných zakázkách. Zadavatelé zakázek, poskytovatelé dotací a firmy se dostali pod velký tlak. Smlouvy, které uzavřeli, nepředpokládaly takto vysokou inflaci a zároveň často neobsahovaly inflační doložky, které by růst cen zohlednily.
Ministerstvo pro zbytek vlády připravilo 11 možných variant. Některé se dají kombinovat.
1. Změna ZZVZ spočívající ve zvýšení limitu navýšení
2. Dočasná změna limitu navýšení ZZVZ navázaná na inflaci
3. Změna ZZVZ spočívající v zakotvení inflační doložky
4. Iniciativa 9+1 - prodloužení realizace projektu, posílení kohezní politiky
5. Vyhrazená změna závazku
6. Posílení příjmů územních samospráv (zadavatelů)
7. Dotační program MMR pro územní samosprávy
8. Snížení DPH v nejvice kritických oblastech
9. Urychlení příjmu zahraničních pracovníků pro stavebnictví
10. Aktualizace evropské zadávací směrnice - přizpůsobení aktuální situaci
11. Další metodická podpora
Všechny cesty jsou ale problematické. Například hned ta první, která je nejlogičtější:
Změna ZZVZ spočívající ve zvýšení limitu navýšení
V případě nepředvídatelné změny okolností lze provést změnu existující smlouvy. Podle současného zákona je (zjednodušeně řečeno) přípustný cenový nárůst o 30% původní hodnoty zakázky. Evropská směrnice umožňuje až 50%, a to dokonce na každou jednotlivou změnu, přičemž není omezen počet takových změn. Jakékoli zvýšení limitu však znamená rozvolnění a může být zdrojem rizik. Tento maximálně přípustný cenový nárůst by mohl být v ZZVZ upraven do následující podoby: a) Zvýšení limitu navýšení zakázky na 40-50 % původní hodnoty b) Nastavení limitu navýšení na 40-50 % na jednotlivé položky
Závěr: Návrh v sobě obsahuje značné riziko korupčního chování, protože již dnes je zvyšování hodnoty zakázky zneužíváno. Někteří uchazeči o zakázku by mohli již při veřejné soutěži předpokládat podstatné zvýšení zakázky, čímž by docházelo k obcházení samotné soutěže.
Těžko říct, co nakonec projde.
#ToPodstatné: Co by podle vás bylo správné řešení?
