Newsletter DK
zpět na archiv

Když jedna válka nestačí, vysoce nestabilní rozpočet a co poteče do Litvínova

6. 6. 2022

Běda zemi, které vládnou tříprocentní strany. Ač v této chvíli potřebujeme plně funkční parlament, aby rychle schvaloval protidrahotní pomoc, chystal krizové plány a pomáhal vládě s podporou Ukrajiny, poslanci se rozhodli na měsíce zablokovat svou práci hádkou o stejnopohlavní sňatky.

Je zcela nepravděpodobné, že v nejkonzervativnější sestavě poslanců od roku 1989 může být cokoliv smysluplného přijato.

Vysvětlení není těžké. Liberální strany se nemají čím předvést. Nominálně konzervativní TOP 09 s velmi liberálním voličstvem padá pod tři procenta, potřebuje se tedy ozvat. Piráti se zcela ztratili ve vládě. A STAN po sérii skandálů nechce, aby mu ODS v popularitě zcela utekla. Takže proč nezkusit marný, ale hlasitý boj, který zas přiláká voliče?

Reakce je však ještě horší. Lidovci se rozplývají ve Spolu, voliči masivně odchází k ODS. KDU by jistě mohlo stačit, kdyby konzervativní sněmovna liberální návrh odmítla. Jenže to si upadající strana nemůže dovolit, takže přichází i ona se svým kraválem: navrhuje ústavní definici manželství jako svazku muže a ženy. Tím se lidovci dostávají kamsi k ochraně víry ve stylu Viktora Orbána.

Nakonec z toho nebude nic a neposune se tedy ani to, co by sněmovnou snad mohlo projít – přiosvojení, osvojení, společné pěstounství, výživné, sirotčí a mnohé další nároky v nepopiratelném zájmu dítěte.

Jenže kvůli tomu, aby několik tříprocentní stran zastavilo pád preferencí, zneužijí mimořádně citlivé téma a zablokují během krize za čtvrt roku sněmovnu.

A obvyklé dvě prosby:

Pod každým textem je hashtag #ToPodstatné a otázka k textu, se kterou si už sám neporadím. Budu rád, když mi na info@davidklimes.cz zkusíte poradit vy.

Zárověň můžete podpořit newsletter jednorázovou nebo ještě lépe trvalou platbou

A teď už k aktuálnímu newsletteru, který si můžete přihlásit k odběru do své mailové schránky.

Vysoce nestabilní rozpočet

Ministerstvo financí předložilo návrh státního rozpočtu na rok 2023 a výhled na roky 2024 a 2025.

Že státní finance na příští rok nemohou vypadat dobře, to je jasné: inflace a válka drtí rozpočty každé evropské země.

Záhada jsou ale schodky na roky 24 a 25. Jsou úplně stejné jako v příštím roce, dokonce drobně rostou.

Jaké má vláda rozpočtové odpovědnosti vysvětlení? To předpokládá válku po další dva roky? A po stejnou dobu nezkrocenou inflace?

Vysvětlení je prosté. Brutálně rozevřené nůžky mezi příjmy a výdaji nejdou sevřít z konjunkturálních důvodů, ale ze strukturálních. V minulých letech se výrazně zvýšily výdaje státu a jen z malé části za to může Babišova neschopnost zvládnout covidovou krizi. Pro navyšování plateb státních pojištěnců, vyšší výdaje do školství či navyšování příjmů obcí byla tehdy vláda i opozice.

Ještě větší strukturální problém je ale na straně příjmů. Rozvalení daní z příjmů fyzických osob společnou rukou ANO a ODS připravuje státní rozpočet každý rok o 100 miliard, další desítky miliard má na svědomí bez náhrady zrušená daň z nabytí nemovitostí a další záseky. S nástupem ODS nic nekončí, jen se to zhoršuje. Dále byla zatím trvale zrušena silniční daň se sedmiliardovým výběrem a rojí se další nápady.

Na odvážné sklapnutí nůžek radikálními škrty – ať už by šlo o rušení spousty daňových výjimek či třeba zrušení mizerně nastaveného penzijního či stavebního spoření - tato vláda přitom nemá odvahu. Kritici zadlužování státu hnutím ANO tak jen plynule navazují na Babišovo dědictví a dál ohrožují ekonomickou stabilitu státu.

#ToPodstatné: Které výdaje státu by se měly razantně snížit či rovnou škrtnout?

Litvínov nesmí padnout

O nutnosti posílení energetické bezpečnosti se mluví prakticky každý den, co to přesně ale má znamenat, to už ví málokdo. Shoda je na doplnění zásobníků plynu na maximum.

U ropy to dlouho bylo nejasné. Je tu však už první návrh, který jde na vládu a mám ho k dispozici.

Klíčovým nákupčím by měla být Správa státního hmotných rezerv.

Rozhodujícím cílem Správy státních hmotných rezerv v oblasti ropy a ropných produktů je zajištění ropné bezpečnosti ČR, a to především vytvořením odpovídajících nouzových zásob. Výše těchto zásob musí odpovídat potřebám tuzemského trhu a vývoji bezpečnostního a ekonomického prostředí ČR a střední Evropy.

Ta nakonec navrhuje nákup za 52 milionu dolarů a udržení rafinérie v Litvínově za jakoukoliv cenu:

Správa v této souvislosti navrhuje takové navýšení nouzových zásob, které umožní nepřetržitý provoz rafinerie Litvínov, v případě výpadku dodávek ropovodem Družba, a to po dobu, než bude možné zvýšit kapacitu ropovodu TAL/IKL. K tomu má Správa k dispozici 52,2 mil. USD, které jsou alokovány na zvláštním účtu pro účely posílení ropné bezpečnosti. Podle aktuálních cen na světových trzích je možné za tyto finanční prostředky nakoupit max. 75-80 tis. tun ropy, ale konečný objem bude závislý na vývoji cen a aktuální situaci na trhu, kdy se ropa bude pořizovat.

Jednoduché ani není vybrat, co místo ruské ropy do Litvínova pustit. Suchým humorem je, že ruskou ropu nakonec možná nahradí... ruská ropa.

Z evropských rop je svou kvalitou nejblíže ruské ropě severomořská ropa Johan Sverdrup, která však má nižší obsah síry (0,8% versus 1,74% v případě REB). Nevýhodou této ropy je nyní její rostoucí cena vyvolaná zvýšenou poptávkou jako alternativy k ruské ropě. Z hlediska obsahu síry je srovnatelná s ruskou ropu především středně kyselá ropa Arabian Light (1,74%, resp. 1,93%). 
Zároveň nelze vyloučit ani případný nákup ruské ropy REB, která je v současné době cenově výhodná a jejíž pořízení není v rozporu s přijatými sankcemi. Podle informací (např. IEA, či Reuters) jsou obchody s ruskou ropou v květnu i v Evropě vysoké, což znamená, že se státy touto ropou předzásobují, a to i přes mediální výzvy k omezení nákupů ruské ropy REB.

#ToPodstatné: Jak moc bychom se měli nyní zásobit ropou?

Co komu stát během „Putinovy zimy“ vypne?

Nejdůležitější dokument nyní nevzniká v útrobách státu, ale úplně jinde. Energetický regulační úřad si za 900 tisíc nechává vypracovat od Ernst & Young „Zpracování analýzy stavů nouze a regulace cen v plynárenství a poradenství při přípravě novely vyhlášky o Pravidlech trhu s plynem“.

Oněch objednaných 320 člověkohodin bude pro republiku hodně významných.

Stačí se podívat, co stav nouze podle ERÚ je:

Stav nouze v elektrizační nebo plynárenské soustavě je omezení nebo přerušení dodávek energie (elektřiny nebo plynu) na celém území ČR, nebo její části, např. v případech živelní události nebo havárie na zařízeních pro výrobu, přenos a distribuci elektřiny nebo pro výrobu, přepravu a distribuci plynu. Je-li vyhlášen stav nouze, nevyplývají z této situace pro domácnosti žádné povinnosti. Zákazníci však mohou zaznamenat určité omezení či dokonce přerušení dodávek energie, a to i na území, které některou z výše uvedených situací nebylo zasaženo.

Jinými slovy, rodí se plán, jak během příští topné sezóny postupovat, pokud by nám Putin vypnul dodávky plynu. EU se dohodla, že se bez Putinova plynu zatím neobejde, není ovšem nikde garance, že v zoufalém finále Putin neotočí koutem sám.

Na straně průmyslu se už se rýsují první plány. Mnohé energeticky náročné podniky, které nepatří ke kritické infrastruktuře by prostě vypnuly. Není ale vůbec jasné, jakou restrikci lze uvalit na domácnosti, jaké přitom mít cíle a jakou použít cenotvorbu.

Tak snad to v EY vymyslí dobře, jde o hodně.

#ToPodstatné: Zmrzneme, či nezmrzneme příští zimu? Toť otázka.

Jak na uprchlické vlny

Ministerstvo vnitra zkouší znovu prosadit novelu zákona o azylu, což je vždy v tuzemských končinách jedna velká kalvárie.

Po uprchlické vlně z Ukrajiny je ale snad už všem jasné, že dosavadní pokřik „Ani jednoho uprchlíka!“ byl jedna velká lež. Česko je v azylovém právu hodně striktní, nicméně reakce je již nevyhnutelná. Zákon zavádí mnohé důležité věci – mění vše možné od kapesného po nové takzvané modré karty.

Ale to nejdůležitější je asi systémová reakce na příští uprchlické vlny.

Zaváděný institut “řízení v případě zvláštní situace” je naplněním jednoho z úkolů, resp. doporučení, plynoucích z již výše zmíněného Auditu národní bezpečnosti. Audit národní bezpečnosti definoval nutnost zavést dostatečně efektivní řízení o mezinárodní ochraně, a to včetně navazujícího soudního přezkumu, které by umožňovalo jasně oddělit ty, jež naochranu nárok nemají, a to ve specifických situacích migrační vlny. Tento institut by byl aktivován nařízením vlády, a to právě v případech, kdy by bylo nutné reagovat na zvýšený příliv nelegální migrace. Půjde o další nástroj, který bude připraven pro řešení případné krizové situace spočívající ve zvýšeném počtu nelegálně příchozích nebo tranzitujících cizinců a doplnění dalších stávajících krizových institutů jako jsou jednotná registrační místa, znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích nebo typový plán „Migrační vlna velkého rozsahu”.

Tedy jinými slovy: to, co se nyní děje živelně, by příště již mělo mít řád. Spor ve sněmovně asi vyvolá, kdo má aktivovat tento „spící institut“, když bude třeba. Ale pravomoc pro vládu je nakonec asi jediná možná. Pro útěchu poslancům, kteří by se báli příliš „sluníčkových vlád“, je zde pojistka:

V případě flagrantního jednání vlády, která by aktivovala řízení i v případě, kdy by Česká republika nečelila takovému počtu cizinců, který by mohl ohrozit řádné fungování azylového systému (ze stránky procesní a materiální), je zde prostor pro podání návrhu na zrušení nařízení k Ústavnímu soudu.

#ToPodstatné: Projde to?