Newsletter DK
← zpět na archiv

Frustrace, priority předsednictví a Řehkův kšaft

13. 6. 2022

Jaké jsou nálady ve společnosti, to už se roky neodvažuji tipovat, protože se pravidelně mýlím. Ale ta frustrace z konání vlády Petra Fialy je již nepřehlédnutelná. A to zdaleka nejen v obecné populaci (ANO už zase předstihuje v preferencích Spolu). Ale masivně i v provládním táboře.

Mnoho z čtenářů newsletteru oceňuje zahraničně-politickou linii vlády, ale naprosto nechápe její amatérismus v ekonomických a sociálních otázkách v čase krize. Jak mi napsal jeden významný čtenář: „V ODS je patrně nějaká silná demagogická klika, která se projevila i u rušení superhrubé mzdy či nyní EET. Bohužel tam je minimální snaha dělat věci 'správně' a zamyslet se nad tím, co dává smysl. Prostě se vezme ideologická šablona a přes ni se divá na všechny problémy – ano, je to jednodušší, ale je to špatně. Bohužel asi tušíme, kam to bude směřovat.“

Další část čtenářů je smířlivější k aktuálnímu vládnímu populismu, ale naprosto nechápe vládní komunikaci. Komunikační linie, že za vše může Babiš, byla velmi úspěšná při útoku opozice během podzimních voleb, ale nyní jsme o tři čtvrtě roku později. I vládní politici off record říkají, že neustále vše svádět na Babiše připomíná svou uplakaností... Babiše.

Ta frustrace začíná být nebezpečná. Doufejme, že strach pětikoalice z návratu Babiše (či ještě něčeho horšího v podobě Okamury) je tak mocný, že ke všem krizím na podzim tu nebude i krize vládní...

A obvyklé dvě prosby:

Pod každým textem je hashtag #ToPodstatné a otázka k textu, se kterou si už sám neporadím. Budu rád, když mi na info@davidklimes.cz zkusíte poradit vy.

Zárověň můžete podpořit newsletter jednorázovou nebo ještě lépe trvalou platbou. 

A teď už k aktuálnímu newsletteru, který si můžete přihlásit k odběru do své mailové schránky.

Evropa jako havlovský úkol

Na poslední chvíli se doladila politická podoba českého předsednictví v Radě EU, které začíná už počátkem července. Dokument mám k dispozici. Vše se bez překvapení nese v duchu našeho nejspolehlivějšího vývozního artiklu posledních dekád – Václava Havla. Mottem předsednictví bude heslo „Evropa jako úkol“, kdy se aktuální problémy budou trochu násilně kloubit na stejnojmennou Havlovu řeč z roku 1996.

Havlovské heslo „Evropa jako úkol“, které si Česká republika zvolila jako motto svého předsednictví v Radě Evropské unie v roce 2022, proto chápeme nejen jako příležitost ke společné reflexi, ale především jako výzvu k přijetí zodpovědnosti a rozhodnému jednání na základě hodnot, které nám ukládá svědomí. Chceme-li v tomto historickém okamžiku obstát, je naším trojjediným úkolem Evropu nově promyslet, přebudovat a posílit. Společná úvaha o evropských úkolech musí podle našeho přesvědčení v současné situaci především co nejrychleji najít správný recept na kombinaci takových politik, které zajistí bezpečnost a mír na našem kontinentu, povedou Evropskou unii za dlouhodobými cíli zelené a digitální transformace a současně umožní účinně čelit aktuální krizi bezpečnostní, energetické a humanitární i palčivým ekonomickým a sociálním problémům, jež jsou zčásti následkem covidové pandemie a jež ruská agrese dále akceleruje.

Předsednictví si jako priority pak vyvolilo následují sumář:

  1. Zvládnutí uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny

  2. Energetická bezpečnost

  3. Posílení evropských obranných kapacit a bezpečnost kybernetického prostoru

  4. Strategická odolnost evropské ekonomiky

  5. Odolnost demokratických institucí
     

Vše je tedy připraveno, může započít půlrok, v rámci kterého budou čeští politici tvrdit, že prosazují české priority, ale ve skutečnosti jen na chvíli naskočí do již rozjetého koloběhu unijní agendy a budou se snažit nic nepokazit. Což ale jistě nebude nic jednoduchého.

#ToPodstatné: Zvládneme to?

Klíčový muž pro unijní rozpočet

Jestli se někdo z českých vyjednavačů během předsednictví zapotí, tak to bude Jiří Georgiev. Nyní působí jako náměstek ministra financí pro mezinárodní vztahy a finanční trhy. A tomuto erudovanému právníkovi a historikovi nepřipadne nic menšího, než vyjednávat unijní rozpočet na příští rok. A podle mých informací rovnou i nová funkce.

Ministr financí rozhodl, že hlavním vyjednavačem CZ PRES bude náměstek ministra financí pro řízení sekce Mezinárodní vztahy a finanční trhy, JUDr. Jiří Georgiev, Ph.D. Vzhledem k roli, kterou vyjednavač v celém procesu zastává, a důležitosti, kterou osobě vyjednavače přikládá zejména Evropský parlament, je vhodné, aby byl vyjednavač jmenován vládou – jako její zmocněnec. Tento postup by měl vyjednávání po formální stránce usnadnit.

Předsednictví druhé poloviny roku je zodpovědné za celý proces vyjednávání o rozpočtu EU. Role CZ PRES v oblasti rozpočtu tak začíná již zveřejněním návrhu rozpočtu na rok 2023, který Evropská komise schválila 7. června 2022.

Georgiev bude muset využít svých třech světových jazyků i právnické diplomacie, aby proplul zákulisím hodně nejistého finančního výhledu EU na příští rok. Ale zase má jistotu, že se mu do toho nadřízený ministr nebude míchat, protože ten ani neumí anglicky.

#ToPodstatné: Je Georgiev správná volba?

Řehkův kšaft v NÚKIB: rychle odolnou informační infrastrukturu

Zákopová válka o nového náčelníka generální štábu má nečekané rozuzlení – stane se jím Karel Řehka. Tím skončí ve funkci šéfa Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Na vládu ale ještě na odchodnou svou posílá poslední zprávu NÚKIB. Mám ji již k dispozici a docela dost říká o prioritách nového šéfa armády.

Vzhledem k době, kdy je tato Zpráva vydávána, nemohu nezmínit agresivní válku, kterou v Evropě rozpoutala Ruská federace. Je to něco, co si většina z nás donedávna neuměla představit. Je příliš brzy hodnotit všechny dopady. Jedno je však jisté. Bezpečnostní prostředí, ve kterém jsme v posledních letech žili, se radikálně mění a dopady těchto změn se projeví i v kybernetickém prostoru. Musíme ještě urgentněji posilovat naše schopnosti a kapacity, včetně dostatečného množství vysoce kvalifikovaných odborníků. Musíme vybudovat bezpečnou a odolnou informační infrastrukturu. Musíme dále připravovat a vzdělávat naše spoluobčany. A musíme to dělat rychle.

Je dobře, že nový náčelník si bude vědom nebezpečí v kyberprostoru, jakkoliv to nyní vypadá, že se s tankovými svazky na Donbasu nyní vracíme spíše do minulého století. Zpráva ale poukazuje, že i v minulém roce rostl počet kyberútoků. V roce 2021 zaznamenal NÚKIB celkem 157 kybernetických bezpečnostních incidentů oproti 99 incidentům v roce 2020. Meziročně vzrostl také poměr incidentů hlášených neregulovanými subjekty. Nejčastějšími typy útoků byly v roce 2021 phishing, podvodné e-maily a skenování vnější sítě.

Mezi nejvážnější hrozby pro kybernetickou bezpečnost v ČR patřily v roce 2021 nově zveřejněné zranitelnosti, ransomwarové útoky a phishing či spear-phishing. České instituce a společnosti ovlivnily zejména zranitelnosti ProxyLogon, ProxyShell a Log4Shell, jež způsobily téměř pětinu všech incidentů evidovaných NÚKIB. Zaznamenán byl také výrazný nárůst ransomwarových útoků, z nichž velká část nově zahrnovala ransomwary, které jsou poskytovány jako služba (tzv. RaaS, ransomware-as-a-service). Phishingové útoky podobně jako v minulých letech představovaly jeden z nejčastějších vektorů útoků a nadále vykazovaly rostoucí míru sofistikovanosti.

NÚKIB také přitvrdil ve svých akcích a poprvé vydal i minulý říjen ochranné opatření:

Během roku vydal NÚKIB v reakci na aktuální hrozby celkem 26 upozornění. V souvislosti se zranitelnostmi Microsoft Exchange Server a Log4Shell se NÚKIB rozhodl přistoupit k vydání dvou reaktivních opatření. Z důvodu nutnosti zabezpečení komunikace správců a provozovatelů informačních systémů příslušných subjektů pak došlo k historicky prvnímu využití institutu ochranného opatření.

Ze zprávy těžko vybrat jen jednu kauzu. Ale pro ilustraci třeba poslouží problémy Olomouce z minulého jara:

V dubnu zašifroval ransomware Avaddon sítě statutárního města Olomouc. Útočníci se podle informací magistrátu dostali do infrastruktury skrze její prvek, který byl přístupný z internetu. Před zašifrováním stanic ze sítě exfiltrovali data a po magistrátu pak požadovali zaplacení 100 000 dolarů. Když jim magistrát výkupné nezaplatil, útočníci data zveřejnili na svých darkwebových stránkách. Byly mezi nimi například kontaktní údaje z plateb za komunální odpad nebo údaje pracovníků magistrátu. Když ale magistrát na výhrůžky nereagoval, útočníci se na něj pokusili vyvinout další tlak a začali proti jeho systémům provádět DDoS útoky. Celé vydírání a útoky trvaly více jak měsíc a magistrát bezprostředně po útoku odhadoval škody na přibližně jeden milion korun.

#ToPodstatné: Má NÚKIB s enormním nárůstem agendy dostatečně vymezené mantinely svých pravomocí?