Newsletter DK
zpět na archiv

Newsletter je zpět, energetické bezvládí a kam na Ukrajinu zamíří česká pomoc

5. 9. 2022

Dva měsíce bez víkendového sepisování newsletteru byly příjemné, ale všechno hezké jednou končí. Newsletter je zpět a už se těším na další sezónu sumírování, co opravdu podstatného se děje v Česku a následně na vaše chytré reakce, jak to je ve skutečnosti.

V posledním vydání před prázdninami jsem se vás ptal, co změnit a zda vůbec dál newsletter vydávat, protože někdy je to opravdu náročné a veřejná debata se stejně nakonec vede o úplně jiných věcech. Podpora pro pokračování byla ale veliká, děkuji za to.

Hodně z vás mi doporučovalo přejít na placenou verzi, ať z toho něco mám. Ale zatím jsem se rozhodl, že vše zůstane otevřené, zavřených médií je podle mého v Česku až dost. Jak mi napsal jeden čtenář: „Já sám vám přispívám, aby to mohlo být pro ostatní zadarmo.“ Tak třeba se vás najde více takových.

Jeden čtenář si stěžoval, že můj newsletter je příliš depresivní, byť chápe, že za to nemůže moje psaní, ale realita. Mám strach, že tuto sezónu to bude ještě horší, než obvykle, ale s tím nic nenadělám.

Navíc se tu, myslím, všichni shodneme, že přes dlouhodobou nekoncepčnost vládnutí, které sráží republiku hluboko pod svůj potenciál, je Česko stále nejlepší místo k životu. Tak hodně osobního i pracovního štěstí v nadcházející náročné sezóně!

 

A obvyklé dvě prosby:

Pod každým textem je hashtag #ToPodstatné a otázka k textu, se kterou si už sám neporadím. Budu rád, když mi na info@davidklimes.cz zkusíte poradit vy.

Zárověň můžete podpořit newsletter jednorázovou nebo ještě lépe trvalou platbou

A teď už k aktuálnímu newsletteru, který si můžete přihlásit k odběru do své mailové schránky.

Analýza: Energetické bezvládí v Česku ukončí EU a EY

Energetická bezradnost vlády je na samém maximu. Premiér Petr Fiala situaci naprosto nechápe. Zkrachoval i ministr financí Zbyněk Stanjura, který nezvládá ani vyčleňovat peníze na akutní pomoc a jeho první návrh rozpočtu na příští rok bez započtení nutných nákladů na energetickou pomoc je skandální.

Když  není vedení, logicky se ustavují další centra moci. Zde malý přehled, kdo je důležitý pro vyřešení současného energetického pekla.

 

Evropská unie: Vše směřuje k tomu, že 9. září lídři EU schválí celoevropské stropování cen na obnovitelné, uhelné a jaderné zdroje. Tím je odpoutají od závěrných drahých plynových zdrojů, z nových zdrojů pak národní státy budou moci dotovat domácnosti i firmy.

Česká vláda se nepochybně pokusí tento kompromis vydávat za své vítězství, ale v Bruselu moc bodů nezískáme. Když na jaře Itálie volala po stropech, Fialova vláda ještě v prvotní ideologické křeči to odmítla jako protitržní levičáctví. Když jednotlivé státy začaly stropovat, na unijní úroveň to chtěli přenést Španělé s Portugalci. Česko opět nechápalo situaci.

Česká vláda jako jedna z posledních pochopila realitu a tím, že si vytiskne další billboardy, jak směřuje na Západ a Babiš je Putinův agent, na tom nic nezmění.

 

Síkelovci: Domácí centrum moci by mělo na ministerstvu průmyslu a obchodu. Jenže se ukázalo, že naprosto rozpadlý úřad bankéř Jozef Síkela nedokáže spojovat a už vůbec ne rozumně reprezentovat. Jako náhodně vytažený králík z klobouku si do nečekané ministerské funkce nezvládl přivést žádný smysluplný tým. Nakonec v boji o vliv uspěl tým Radka Pokorného, Eva Hanáková je nyní prvou rukou ministra.

Ani to ale nestačí, úkoly se na ministerstvo hrnou kosmickou rychlostí. A především se neustále mění. V dojemné shodě do Síkely pálí jak premiér, tak šéf STAN Vít Rakušan i energobaroni, že nic nedělá, ač půl roku si vláda od Síkely nic zásadní nedokázala objednat a nyní chce všechno hned. Ale to jsme zas u neschopnosti premiéra a ministra financí se alespoň trochu orientovat v situaci.

 

Hradní Blažek: Neschopnost premiéra a slabost Síkely se rozhodl využít ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Tomu samozřejmě řešení naprosto nepřísluší, vůbec tomu nerozumí a dosud se o to energokrizi nijak nezajímal. Nicméně před pár dny se uvedl ve sněmovně dramatickou řečí o revoluci a jal se vše řešit. Rozhodně se to neděje na objednávku premiéra, tomu tím naopak škodí, byť premiéra to jako vždy bohužel nezajímá.

Blažek dal dohromady ten nejhorší výkvět z brněnské ódéesky plus proruského energetika Vladimíra Štěpána a výsledkem je paskvil sestávající se ze stropování marží a dalších nesmyslů.

Kdo si u Blažka tuto iniciativu objednal, není zas tak těžké uhádnout. Od počátku vlády Petra Fialy Blažek funguje jako spojka Hradu na vládu. A kremelský energetik Nejedlý ví, že žádná vládní krize se nesmí propásnout.

 

EY: Vedle zkratky EU je v celém příběhu ještě podstatná jedna podobná zkratka – EY. Ač energokrizi nyní v Česku řeší kde jaké lobbistické centrum, nakonec se vše bude stejně jako vždy outsourcovat. Úřad vlády si objednal u Ernst&Young „Zpracování analýzy legislativních a nelegislativních možností regulace cen energií v kontextu aktuální tržní situace a s ohledem na současný vývoj na úrovni EU.“ 

Poradci by snad neschopnému státu měli konečně sesumírovat, co je a co není možné. Ideálně čím by šlo efektivně navázat na očekávanou regulaci EU.

Jak zoufalá je nyní situace, to dokládají i data na smlouvě. Zatímco ostatní státy EU na opatřeních proti energokrizi pracují nejpozději od jara, tak v Česku se celý problém zadá 1. září soukromým poradcům a zpět to vláda chce 10. září. Kdyby to nebylo tak smutné, bylo by to k popukání.

 

#ToPodstatné: Co dalšího po regulaci od EU by Česko mělo udělat?

Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.

Novinka: Česko chce ručit za rekonstrukci Dněpropetrovské oblasti

Ministerstvo zahraničí dává dohromady klíčový „Program humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské asistence Ukrajině v letech 2023-2025“. Mám ho již k dispozici, byť ještě není schválený vládou.

Jedná se o velmi důležitý plán, protože podle něj bude proudit slíbená česká pomoc do válkou rozbité země. Teď jde o to, jak s málem prostředků dosáhnout maximálního účinku.

 

Program definuje aktivity zahraniční rozvojové spolupráce, jimiž ČR účinně přispěje k odstraňování válečných škod a k rekonstrukci a rozvoji Ukrajiny. Na realizaci navrhovaných aktivit v letech 2023 až 2025 je požadována alokace finančních prostředků ve výši 855 mil. Kč. (285 mil. Kč/rok).

 

Vedle tradičních bilaterálních vztahů bude další posílenou oblastí pomoc, která na Ukrajinu proudí od prvního napadení Ukrajiny Ruskem v roce 2014. V roce 2014 započaly i projekty rozvojové spolupráce, které realizuje Česká rozvojová agentura. Vše nyní ještě zrychlí i kandidátský status pro Ukrajinu (a také Moldavsko). Mezi klíčové aspekty tak bude patřit i zaměření na reformy a transformaci ukrajinské ekonomiky, veřejných institucí včetně justice a společnosti jako takové směrem ke standardům EU, včetně zaměření na energetickou a kybernetickou bezpečnost a zelený rozvoj. Zároveň bude třeba sledovat regionální kontext a spolu s Ukrajinou podporovat též integrační snahy Moldavska a Gruzie.

Roční státní subvence na rozvojovou spolupráci ze státního rozpočtu by měla být 285 milionů a měla by být rozdělena následujícím způsobem:

 

Program I předpokládá roční subvenci ze státního rozpočtu ČR ve výši 285 mil. Kč, z nichž 275 mil. Kč tvoří náklady na projekty (indikativně 100 mil. Kč na humanitárně-stabilizační aktivity, 20 mil. Kč na projekty transformačně-demokratizační, 110 mil. Kč na rozvojové a rekonstrukční aktivity, 30 mil. Kč na projekty ekonomické diplomacie – vše v gesci MZV, a dále cca 15 mil. Kč na rozvojová stipendia v gesci MŠMT a MZd) a necelých 10 mil. Kč personální náklady. Náklady na plat a příslušenství tří nově vyslaných diplomatů a náklady na platy dvou dalších místních sil jsou v rozpočtu zahrnuty.

 

K rozvojové spolupráci přidává svůj díl i ministerstvo průmyslu.

 

Program II očekává roční subvenci ze státního rozpočtu ČR ve výši 85 mil. Kč. Na posílení proexportních služeb v gesci MPO je vyčleněno 60 mil. Kč (podpora účasti na veletrzích na Ukrajině, incomingové a outgoingové mise, PROPED, Aid for Trade), 5 mil. Kč na personální a administrativní náklady na posílení české části sekretariátu česko-ukrajinské mezivládní komise, a to konkrétně o 4 systematizovaná místa (3x 13. platová třída a 1x administrativní 8. platová třída) a 20 mil. Kč na náklady agentury CzechTrade pro vytvoření dodatečných kanceláří na Ukrajině a poskytování služeb, a také v souvislosti s regionálním přístupem.

 

A kde by se česká pomoc měla především koncentrovat?

 

Na základě výše uvedeného navrhujeme, aby ČR nabídla Ukrajině svoji koordinační roli při rekonstrukci Dněpropetrovské oblasti. V případě přímořských oblastí podle našeho úsudku není vhodné zapojení ČR, která nemá velké zkušenosti s přímořskou infrastrukturou. V případě východnějších oblastí prozatím není jasné, zdali se v krátkém časovém horizontu podaří ukrajinské straně obnovit kontrolu nad územím.

 

Dněpropetrovská oblast, která je v současné době plně pod ukrajinskou kontrolou, má rozlohu 32 tisíc km2 a 3,3 milionu obyvatel. Jde o druhou nejlidnatější a největší oblast Ukrajiny. Oblast se v roce 2021 podílela 19% podílem na ukrajinském obchodu s průmyslovým zbožím, a především se podílela 15% podílem na zbožové výměně mezi ČR a Ukrajinou. Před válkou v hlavním městě oblasti Dnipru působil druhý největší klastr českých firem na Ukrajině po Kyjevu. Bohatá spolupráce mezi ČR, zejm. MPO ČR a Dněpropetrovskou oblastí v businessové rovině probíhala již v minulých letech. Druhým největším městem oblasti je Kryvyj Rih, v jehož okolí se mimo jiné těží strategické suroviny pro český průmysl – titanové rudy a koncentráty (expozice importu z Ukrajiny 98 %) a železné rudy a koncentráty (expozice importu z Ukrajiny 82 %). Z politického hlediska je rovněž zajímavý fakt, že právě Kryvyj Rih je rodištěm současného prezidenta Zelenského. Dalším argumentem pro volbu Dněpropetrovské oblasti je významné působení české NNO Člověk v tísni v tomto regionu, což může přinést pozitivní synergický efekt českých rekonstrukčních aktivit.

 

#ToPodstatné: Na co by se Česko mělo zaměřit v podpoře poválečné Ukrajiny? 
Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.

Komentář: Mlejnek končí, Rakušan je ale nadále problém

Muselo se to stát. Ač ministr vnitra Vít Rakušan ze všech sil bránil zánovního ředitele Úřadu pro zahraniční styky Petra Mlejnka, nemohl ho ubránit. To bylo každému jasné od té chvíle, kdy vyšlo najevo, že Mlejnek se pravidelně scházel s obviněným podnikatelem Michalem Redlem.

Rakušan místo toho, aby se obratem Redlova známého zbavil, zatáhl do této své nekompetentní hry celou vládu, vynutil si podporu na premiérovi Petru Fialovi. Rakušanovo usilovné bránění Mlejnka tak oprávněně zavdává pochyby, z jakých důvodů předseda STAN tak urputně hájil člověka navázaného na zákulisního kmotra hnutí.

V celé kauze bohužel není ani jeden okamžik, který by mohl být brán jako polehčující okolnost pro Rakušana.

Když vypukla kauza Dozimetr, ukázalo se, že s někdejší pravou rukou gangstera Radovana Krejčíře se scházel z hnutí kde kdo. Rakušan se šikovně pasoval do role předsedy, který vůbec netušil, co se v jeho straně děje, a slíbil, že nekompromisně vymete z hnutí všechny kontakty na Redla. Za pouhé telefonování se musel poroučet kvalitní ministr školství, za pouhou jednu schůzku musel skončit šéf České pošty. Když však Redlova síť prorostla až k Rakušanovi, okamžitě obrátil. Přitom kauza Mlejnek je mimořádně vážná, jde o důvěryhodnost tajných služeb. Mlejnek dosud nebyl schopen vysvětlit, proč si pravidelně s nesvéprávným Redlem tykal o veřejných zakázkách. Přitom týdny mohl procházet ty nejtajnější dokumenty státu. To není vůbec v pořádku.

Rakušan selhal i jako politik, protože místo rychlé nápravy svého omylu zvolil zákopovou válku proti všem. Začal napadat všechny kritiky, spřádal pohádky o komplotu zpravodajských služeb, svůj omyl bagatelizoval jako „hon na čarodějnice“. Stále více a více se zamotával, kdo mu Mlejnka vlastně doporučil, jaké má na něj reference a proč ten nemá příslušnou prověrku.

Stačí si představit, co by se dělo, kdyby do čela tajné služby předchozí premiér Andrej Babiš povolal člověka, který si pravidelně tykal s obviněnými v mnoha korupčních skandálech ANO. Na náměstích po celém Česku by se už jistě organizovaly mnohasettisícové demonstrace. Rakušan si ale myslel, že jemu naprosto nepřijatelný výběr šéfa tajné služby navázaného na kmotra vlastního hnutí projde. To byla spektakulární ztráta soudnosti.

Udělal tím velkou radost opozici, kdy Andrej Babiš čekající na vlastní soud za korupci se mohl začít opět vykreslovat jako protikorupční bojovník. Naopak Rakušan velmi rozlobil vládu, protože kabinet Petra Fialy má dost problémů s krizí i bez skandálů STAN. A těžce zklamal své spolustraníky a mnohé své voliče, kteří Rakušanovi ve volební kampani minulý rok uvěřili, že je reinkarnací Mirka Dušína a ručí za to, že s ním se už babišovské praktiky nikdy nemohou do politiky vrátit.

Mlejnek tedy nakonec končí, o osudu Rakušana ale zdaleka není definitivně rozhodnuto. Premiér Fiala sice ví, že bez silného poslaneckého klubu Starostů nemůže udržet vládu, takže Rakušanovi nemůže nic diktovat. Nicméně pokud dojde na pravděpodobnou větší obměnu vlády, Fiala asi udělá to, co už měl udělat na začátku celé kauzy – pokusí se přesvědčit Rakušana, že STAN ministerstvo vnitra nezvládá a zda by se Rakušan nechtěl přesunout tam, kde na to stačí, například na ministerstvo školství.  

 

K poslechu i na ČRo Plus.

 

#ToPodstatné: Jak je možné, že ministr vnitra opakovaně prokazuje tak špatný úsudek?

Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.

 

Novinka: Investiční pobídky nově půjdou na energetickou soběstačnost

Ministr průmyslu Jozef Síkela se rozhodl pro poměrně zásadní změnu pravidel investičních pobídek. Současný stav je neudržitelný. Od roku 2019 musí o každé pobídce rozhodovat vláda, takže se z předchozího 3-5měsíčního řízení stalo roční řízení.

Další problém je, že z 29 žádostí vláda 12 odmítla, protože nedostatečně podporují výzkum a vyšší přidanou hodnotu. Proto ministerstvo navrhuje změny. Mám je již k dispozici.

Zásadní podmínkou bude rozšíření podmínky vyšší přidané hodnoty na všechny regiony České republiky, mimo regiony s nezaměstnaností alespoň ve výši 7,5 % (aktuálně pouze okres Karviná):

  • zvýšením výdajů v oblasti výzkumu a vývoje tím, že se zdvojnásobí požadavek na vynaložení prostředků na spolupráci s výzkumnou organizací na 2 % způsobilých nákladů,
  • zvýšením povinného podílu výzkumných a vývojových pracovníků na počtu zaměstnanců na 3 %.

Od těchto vyšších limitů vyšší přidané hodnoty budou oproštěny některé strategické investiční akce, o jejichž přínosu a podpoře bude individuálně jednat vláda.

 

Dále chce ministerstvo podporu nedostatkových výrobků nezbytných pro zajištění energetické soběstačnosti. To bude asi ještě dost kontroverzní.

  • investice zaměřené na výrobu těchto výrobků budou moci získat finanční příspěvek pro strategické investiční akce, aniž by musely dosáhnout investice 2 mld. Kč a vytvořit 250 nových pracovních míst,
  • výše tohoto finančního příspěvku pro strategické investiční akce by mohla ve všech regionech dosahovat až 20 % způsobilých nákladů (aktuálně je to možné pouze v Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji). Jedná se o maximální možnou míru, přičemž o konkrétní výši bude i nadále rozhodovat vláda podle aktuálních možností státního rozpočtu a přínosu dané investice,
  • v případě, že investice bude schválena vládou jako strategická investiční akce, nebude muset plnit limity vyšší přidané hodnoty uvedené výše.

 

A teď to nejzajímavější, co bude prioritně podporováno za výrobu:

 

Tepelná čerpadla včetně řídicích systémů; Fotovoltaické systémy včetně řídicích systémů; Solární termické systémy včetně řídicích systémů; Solární hybridní systémy, rekuperační jednotky a teplovzdušné solární panely; Jaderné reaktory a neozářené palivové články pro jaderné reaktory; Parogenerátory a kondenzátory; Vodní turbíny, vodní kola a jejich regulátory; Větrné turbíny; Generátorová soustrojí poháněná energií větru; Elektrolyzéry pro výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů energie, vodíkové palivové články; Měřiče dodávky nebo spotřeby plynů, kapalin a elektrické energie; Bateriová úložiště pro elektřinu pocházející z obnovitelných zdrojů energie včetně řídicích systémů; Izolační materiály používané jako tepelná izolace konstrukcí a rozvodů ve stavebnictví; Dobíjecí stanice pro elektromobily, plnicí stanice pro vodíková elektrická vozidla; Teplovodní kotle na biomasu a elektřinu pro vytápění vnitřních prostorů; Elektrické sporáky, trouby a varné desky; Výkonové čipy; Trakční baterie pro elektrická vozidla.

 

Tak jestli z toho něco vyrábíte, tak se brzo těšte na pobídku k rozšíření výroby.


#ToPodstatné: Má smysl takto pobídky ohýbat na jeden sektor?

Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.

 

Komentář: Snad kabinet poslechne své poradce a místo chaosu konečně nabídne plán pomoci

Národní ekonomická rada vlády představila balíček protidrahotní podpory. V cestě mu už stojí jen jedna překážka - politici.

Celý komentář si přečtěte na Aktuálně.cz.

Komentář: Německý kancléř v Praze odkryl karty. Teď jde jen o to, se s nimi smířit

Není už dál možné žádat, aby se Evropa rozhodovala pružně - a zároveň akceschopnost blokovat. Není už dál možné chtít po unii solidaritu - a žádnou neprojevovat. A není možné neustále okopávat Západ, chceme-li se stát jeho součástí. 

Celý komentář si přečtěte na Aktuálně.cz.

Rozhovor: Rozdíly v přísnosti známkování na školách jsou nepřijatelné

Nové IDEA Talks jsou s Tomášem Protivínským, který je spolu s Danielem Münichem autorem studie “Rozdíly v přísnosti známkování žáků a dopady na vzdělanostní aspirace.” 

“Dívky mají při stejných matematických dovednostech průměrně o třetinu lepší známky než chlapci a žáci s lepším socioekonomickým zázemím mají v průměru o čtvrtinu klasifikačního stupně vyšší hodnocení než žáci s horším socioekonomickým statusem,” říká Tomáš Protivínský.

Studie odhaluje odlišnosti českých základních škol v přísnosti klasifikace žáků a ukazuje, že známky mají nezanedbatelný vliv i na vzdělanostní aspirace žáků. 
Bohužel jde ve veřejné debatě zatím o zcela opomíjené téma.

 

Podívejte se na to.

Nekrolog: Největší historickou zásluhou Gorbačova bylo, že nakonec nic nedělal

Pozoruhodný odpor posledního sovětského vůdce zhostit se lídrovství světové velmoci, připravil československým komunistům pekelné poslední roky samovlády.

 

Celý komentář si přečtěte na Aktuálně.cz.