Pavla Krejčí: Potřebujeme předvolební soudní ochranu
„Postavíme vesnici pro lůzu“, „Nepřizpůsobivé není třeba řešit, ale vyřešit“, „Když lidi vylepšují zvířata a rostliny šlechtitelskou prací, tak se nad tím nikdo nepozastavuje. Když to samé chceme udělat s lidmi, tak je to špatně. Všichni ale vědí, že krásné modré oči jsou na klinikách žádané“.
Zdají se Vám tyto výroky nepřípustné? Možná si i říkáte, že v běžném životě by byli autoři za tyto výroky potrestáni a vyloučeni ze slušné společnosti. Vězte ale, že existuje společenský proces, ve kterém nejenom nejsou autoři takových výroků potrestáni, ale bývají za ně i odměněni. Tímto procesem není nic jiného než volby. Tyto výroky totiž zazněly ve volební kampani při volbách do obecního Zastupitelstva města Most v roce 2018 a jejich autoři v nich získali 16,2 % hlasů.
Možná se vám zdá město Most příliš nevýznamné a problémy v něm příliš hluboké, než aby vám to stálo za pozornost. Tak uvedu příklad mnohem bližší a známější. Nebyl snad Miloš Zeman odměněn v roce 2013 prezidentskou funkcí, ačkoliv zcela lživě obvinil svého protikandidáta, že v sídle jeho manželky visí obraz s hákovými kříži a uvedl i další lživé výroky na jeho adresu?
Ačkoliv si to neuvědomujeme, tak náš pocit spokojenosti a naše chování jsou do značné míry ovlivněny prostředím, ve kterém žijeme. Víra v morálku, právo a spravedlnost jsou základním předpokladem proto, aby lidé cítili, že žijí v demokratické společnosti. Pokud se jim těchto hodnot nedostává, tak víru v demokracii přirozeně ztrácí. Je to totiž především ztráta důvěry lidí v hodnoty liberální demokracie, která způsobuje její krizi.
Volby jsou základním kamenem demokratického systému. Jejich účastníky nejsou jenom samotní kandidáti, ale rovněž občané tohoto státu. A jsou to především občané tohoto státu, kteří ve volbách bojují o jeho další osud a jako v každém boji, jsou v něm i emočně zainteresováni. To je ostatně vyjádřeno i v Ústavě, která deklaruje, že „Lid je zdrojem veškeré moci“.
Tak, aby si vítěz a poražený mohli po boji podat ruku a mohlo dojít k jejich smíření, musí boj probíhat dle stanovených pravidel. Ta část občanů, která byla ve volbách poražena, nesmí cítit, že prohrála nespravedlivě. Pokud totiž k tomu dojde, pak prohrávají všichni; všichni totiž prohrávají víru v morálku, čest, právo a spravedlnost, a především úctu jeden k druhému a je jedno, jestli stojíte na straně vítěze či na straně poraženého. Poražený si pak neváží vítěze a vítěz poraženého; k usmíření, které má po boji následovat, nedochází a společnost se hlouběji štěpí.
Naše volební zákony sice deklarují, že volební kampaň má být čestná a poctivá, ale již tento zákonný požadavek nijak nezajišťují. Naše volební zákony tak zcela jistě respektují rozhodnutí lidu, ale zcela zjevně nerespektují jeho vůli. Vůlí lidu totiž není, aby volební kampaň byla nečestná a nepoctivá. My, přeci chceme volit fér a máme na takový průběh voleb právo.
Dovedete si představit, jak by vypadal fotbalový zápas bez rozhodčího a bez toho, že rozhodčí má k dispozici pravidla, píšťalku a žluté a červené karty? Jak se budou k sobě chovat účastnici takového zápasu poté, co takto vedený zápas skončí? Naše volby jsou přesně takovým fotbalovým zápasem bez pravidel a bez rozhodčího.
V roce 2005 rozhodoval Ústavní soud stížnost ve věci volby senátora Nádvorníka. Ten nález je z mnoha důvodů velmi nešťastný (k tomu snad někdy příště), ale Ústavní soud tímto nálezem vyzval Parlament, aby zvážil zavedení tzv. předvolební soudní ochrany. Ústavní soud doslova uvedl, že: „je třeba zvážit soustavu prostředků ochrany voleb a volebního práva, stejně jako jiných subjektivních práv v průběhu volební kampaně (např. zkrácené řízení o tiskových opravách a omluvách), aby za porušení takových pravidel mohl být případně sankcionován ten, kdo je způsobil. Hrozba zrušení výsledku voleb jako jedině možný důsledek je v takovém případě v rozporu s ústavním principem přiměřenosti zásahu veřejné moci. To jistě nevylučuje, aby kandidát, který se dopustil závažného volebního deliktu (např. podvod, podplácení), nebyl diskvalifikován.“ Zároveň Ústavní soud upozornil, že právní úprava vedení volební kampaně je velmi kusá a svými kořeny tkví v podmínkách odpovídajícím „volbám“ v komunistickém režimu.
Jinými slovy, my se snažíme „demokraticky“ volit na základě zákonů, které jsou tvořeny pro systém nedemokratický.
Václav Havel jednou řekl: „Přirozenou nevýhodou demokracie je, že těm, kdo to s ní myslí poctivě, nesmírně svazuje ruce, zatím co těm, kteří ji neberou vážně, umožňuje téměř vše.“ Došla jsem po čase k názoru, že v tomto výroku se Václav Havel hluboce mýlil. Nepopisuje v něm totiž demokracii, ale anarchii nebo nedemokratický režim. Demokracie totiž nemůže umožňovat vše; demokracie je postavená na základě úcty k základním právům a na zásadách občanské společnosti. A tento princip musí respektovat všechny zákony, včetně zákonů volebních.
Když jsem s Monikou Mihaličkovou dávala dohromady její projev k volebním zákonům, který pronesla v Senátu dne 25.1.2019, daly jsme do něj následující slova:
Demokracie jistě není a nikdy nebude dokonalým systémem. Je to však nejlepší systém, ve kterém se dá žít. Nic lepšího nikdo zatím nevymyslel. Je to systém, ve kterém je lidem zaručena nejvyšší míra svobody ze všech známých politických systémů. Ale demokracie má také jednu historicky prokázanou schopnost. Je za určitých okolností schopna zničit sama sebe, a to tehdy, pokud nechrání své základní hodnoty. ... A tak pokud necháme takto podkopávat základy demokracie, nebudeme se moci divit, že se jednou probudíme ve státě, který demokratický nebude. Ve státě, kde lidé nebudou svobodní a rovní do své důstojnosti a práv. Ve státě, kde budou lidé rozlišováni dle rasy, pohlaví, jazyka, náboženství nebo národnostního či sociální původu. Ve státě, kde nebudete mít zaručeno právo na život a osobní bezpečnost.
Ačkoliv tato slova slyšelo hodně senátorů a poslanců a na místě vzbudila velkou pozornost, tak přesto se za čtyři roky opět nic nestalo a před námi stojí dvoje významné volby. Samozřejmě mě napadá otázka, zda v případě, že by volební zákony byly napraveny, jak žádal Ústavní soud, nebyly by výsledky některých voleb jiné? Ale jde mi především o budoucnost, protože minulost již nezměníme.
#ToPodstatné: Jaké kroky k ochraně férové volební kampaně byste doporučovali vy?
Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.
