Křišťálovka, jak jsem volil a obří půjčka za 350 miliard
26. 9. 2022
Prý v newsletteru nejsou dobré zprávy, tak jedna hned na úvod. Newsletter byl nominován do Křišťálové lupy, tak můžete hlasovat. Případně propagovat i na Facebooku či Twitteru, kam už já raději nechodím. Zařazení do One (wo)man show je však trochu dezinformační, protože bez pomoci Libora Vaňka s technickým řešením by to nešlo. Díky za to.
A teď doznání, jak jsem volil v komunálních volbách v Praze. Nabízela se mi dosavadní magistrátní sestava, pod kterou se korupčnilo v největší městské firmě, ale nikdo z nich za to prý nenese odpovědnost. Úplně nejméně pak primátor či radní pro dopravu. Proti tomu kandidovala favorizovaná koalice, jejíž lídr s každým dalším svým útočným a dezorientovaným vystoupením srážel preference koalice o procento dolů, a na druhém místě kandidátky zůstala klíčová spojka z kauzy dopravního podniku, se kterou ani výzva stranické předsedkyně k odstoupení nehnula. Opravdu skvělý výběr.
Vybral jsem si tedy nejhorší možné řešení a udělil jednotlivých 65 křížků přes více stran, protože volební systém pro komunální volby je naprosto kontraintuitivní. Pokud chcete podpořit svého oblíbeného jednotlivce, tak paradoxně jedinou cestou je zaškrtnout jinou stranu či jiné kandidáty a pak na předmětné kandidátce jen onoho jednotlivce. Asi 30 jmen jsem znal, další jsem náhodně zaškrtl, spíše v dolní polovině kandidátek, protože čela se mi moc nelíbila.
Následně jsem s lístkem běžel přes kus Prahy a do uší mi mezi písničkami stále v reklamním okénku velmi špatnou dikcí promlouval lídr jedné kandidátky, že bude nejlepší primátor. Protože nemáme u komunálu jakkoliv smysluplně upravenou předvolební agitaci, tak skutečně i během voleb na vás mohou kandidáti nevybíravě útočit svou cílenou placenou propagací. V mém případě to znamenalo, že mě lídr skoro odradil od volby pár lidí z jeho kandidátky.
A nakonec výsledky. Křížkování v komunálu je většinou zcela neúčinné, což jsem věděl, ale nechtěl si to přiznat. Moje hlasy pro schopné kandidáty ze středu kandidátky se přelily do podpory lídrů, které jsem nekřížkoval. Moji favorité zvoleni skoro nebyli.
V komunálních volbách je zralé na změnu úplně vše: pravidla dryáčnické předvolební kampaně, o kterých byl předminulý newsletter, ale i samotný volební systém, který funguje přesně opačně, než má volič naučeno ze sněmovních voleb.
Tak doufám, že vám se volilo o trochu lépe.
A obvyklé dvě prosby:
Pod každým textem je hashtag #ToPodstatné a otázka k textu, se kterou si už sám neporadím. Budu rád, když mi na info@davidklimes.cz zkusíte poradit vy.
Zárověň můžete podpořit newsletter jednorázovou nebo ještě lépe trvalou platbou.
A teď už k aktuálnímu newsletteru, který si můžete přihlásit k odběru do své mailové schránky.
Novinka: Česko si možná půjčí až 350 miliard z EU na energetickou transformaci
O Národním plánu obnovy je v newsletteru řeč poměrně často. Pro republiku je klíčové dobře utratit vyčleněné peníze do roku 2026. Jde o více než 180 miliard korun a český plán bohužel moc dobře po minulé vládě nevypadá.
Nicméně to jsou peníze, které jsou již schválené jako národní „obálka“. Vedle toho jsou ale ještě k dispozici další možné peníze, a to formou půjčky. O té dosud čeští politici svorně tvrdili, že ji nevyužijí, protože už tak máme co dělat s vyčerpáním všech stávajících eurofondů.
Teď nastává změna. Mám v ruce plán ministra Mikuláše Beka, který na vládu nese studii, že bychom si přeci jen půjčit mohli a měli. To by byl velký zlom.
Česká republika stojí na prahu zásadní energetické transformace. Potřeba odklonu od fosilních paliv, která byla od počátku motivována ochranou klimatu, byla v posledním roce rozhodujícím způsobem akcelerována ruskou agresí na Ukrajině. Urychlená transformace energetiky se tak stala nejen záležitostí naplňování dlouhodobých environmentálních cílů v rámci EU, ale rovněž otázkou národní energetické bezpečnosti, zejména s ohledem na posílení podílů energie generovaného ze zdrojů nezávislých na dostupnosti nebo ceně fosilních paliv. Výraznější využití obnovitelných zdrojů má kromě toho také výrazný ekonomický potenciál a může podpořit konkurenceschopnost ČR a vytvořit nová pracovní místa.
Pro Českou republiku je nyní důležité zvážit, jakým způsobem a s využitím jakých zdrojů tuto transformaci akcelerovat. Evropská komise ve svém Akčním plánu REPowerEU ze dne 18. května 2022 doporučila členským státům využít za tímto účelem možnost půjčky z Nástroje pro oživení a odolnost (RRF)._
Půjčka z RRF by díky svému objemu (až 350 mld. Kč) České republice mohla pomoci katalyzovat zásadní posun v energetické transformaci, která je nezbytná pro zvýšení energetické bezpečnosti, plnění environmentálních závazků a řešení vysokých cen energií pro firmy i domácnosti. Půjčky z RRF jsou poskytovány za velmi atraktivních podmínek, odrážejících vysoký rating emisí EU, vysokou poptávku investorů a komplexní strategii financování.
O půjčku z RRF dosud ve svých plánech pro oživení požádalo sedm členských států: Portugalsko, Itálie, Řecko, Rumunsko, Kypr, Slovinsko a Polsko. Prvních pět uvedených států již půjčku i čerpalo, a to v souhrnné výši 33 miliard eur. Lze očekávat, že zájem o půjčku z RRF ze strany členských států poroste vzhledem k dodatečným investičním potřebám vyvolaným rychlým růstem cen energií a nestabilitou na trhu s fosilními palivy. Možnost čerpat půjčku RRF jako řešení současné situace doporučuje i Evropská komise v Akčním plánu REPowerEU. REPowerEU vyzývá členské země, aby kromě projednávaného navýšení alokace RRF o 75 miliard eur využily zbývající půjčky RRF ve výši 225 miliard k investicím a reformám, které pomohou snížit jejich závislost na ruských fosilních palivech.
Zároveň na případnou žádost není moc času. Dle nařízení o RRF je nezbytné o půjčku požádat do srpna 2023. Smlouva o půjčce mezi Evropskou komisí a členským státem pak musí být uzavřena do konce roku 2023. Je tedy potřeba vymyslet celý design, protože pak to budeme splácet další desítky let. Půjčky z RRF mají splatnost 30 let‚ a to vždy od data poskytnutí dané tranše. Prvních 10 let státy splácejí pouze úroky a teprve po 10 letech začínají splácet jistinu půjčky, a to každý rok 5% ze zapůjčené částky. Úrokové sazby vycházejí z aktuální situace na finančních trzích a dosud byly pro většinu států podstatně výhodnější než financování prostřednictvím dlouhodobých státních dluhopisů. Úroková sazba, za kterou jsou jednotlivé tranše půjčky členské zemi poskytovány, se stanoví vždy na celé pololetí. V období leden-červen 2022 činily náklady financování 1,24 %, což je výrazně níže než průměrná dlouhodobá úroková sazba v EU a ještě výrazněji v případě ČR.
Na co by půjčené peníze nakonec mohly jít? Půjčka z RRF by měla financovat investice účelově vynaložené, a to na základě zhodnocení jejich ziskovosti a návratnosti (vedle dalších kritérií jako příspěvek k energetické bezpečnosti či sociální spravedlnosti). Půjčka z RRF je vhodná pro financování návratné pomoci, např. podpory energetické transformace v soukromém sektoru prostřednictvím výhodných půjček, záruk či vlastního kapitálu, případně kombinací s grantovými nástroji. Předpokládaná návratnost těchto projektů by měla po splatnosti generovat příjem pro státní rozpočet, který může být použit právě na splácení úroků/jistiny půjčky z RRF.
Bek chce, aby vláda zatím nic nerozhodla, ale alespoň si připravila projekty, které by se z půjčky mohly pokrýt a pak rozhodla.
Do 30. listopadu 2022 připraví vládní zmocněnec pro odolnost a modernizaci ekonomiky na základě výše zmíněné analýzy návrh konkrétních investičních opatření, které doporučí pro financování z půjčky RRF, včetně finančních alokací. Zároveň předloží návrh opatření, která pomohou odstranit překážky v absorpční kapacitě a jsou tak nutná pro realizaci investic v navrhované výši v časovém rámci daném půjčkou RRF.
#ToPodstatné: ToPodstatné: Máme si brát půjčku, nebo ne? Případně na co?
Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.
Komentář: Vyloučení tisíců covidových pacientů z voleb je skandál
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek má za sebou pěknou řádku podivných výroků, ale čeho se dopustil pár dnů před volbami, nad tím zůstává rozum stát. Vyzval, aby všichni, kdo mají příznaky covidu, zůstali doma. A voličům, kteří jsou v covidové izolaci, připomněl, že volit nemohou, protože tak to je desítky let. Uf.
Celý komentář si poslechněte na Českém rozhlasu Plus.
Analýza: Když jde vládním politikům Babišova Mafra k duhu
Hlavním heslem pětikoalice během sněmovních voleb byla „deagrofertizace“, tedy ostřihnutí státu od soukromých vazeb a zájmů podnikatele Andreje Babiše. Jeden z nejčastěji zmiňovaných negativních vlivů byl dle tehdejších opozičních politiků v médiích. Vlastnictví deníků MF Dnes či Lidové noviny premiérem nás dle kritiků vracel do časů tiskových orgánů ÚV KSČ.
Tak jak tažení proti Babišově střetu zájmů dopadlo? Obzvláště vtipné je to právě v médiích. Koalice Spolu nejprve oblepila republiku billboardy, kde srovnává Babiše s Putinem, ale v závěrečné fázi kampaně vsadila právě na Babišova média. Těsně před volbami pokryla celou první stranu MF Dnes a Lidových novin svou kampaní „Naše vláda prosadila zastropování cen energií. V těžkých dobách volte Spolu.“
Nejen že najednou posílání statisíců Babišovi do údajně nesvobodného tisku vládním politikům nevadí. Inzerát má navíc až švejkovský rozměr. Babiš stopy prosazoval od jara, zatímco premiér Petr Fiala ještě na konci srpna zahajoval předvolební kampaň Spolu slibem, že stropy nikdy nezavede, protože to je politika extrémistů a populistů. Nakonec to od populisty nejen převzal, ale ještě i vytiskl v jeho novinách.
Nejde ale jen o peníze Spolu. Nová vládní kampaň k „Deštníku proti drahotě“ také nijak nevyjímá údajná nesvobodná média, o kterých jinak současná vládní sestava tak ráda hanlivě mluví.
A úplně legrační je, že ministři posílají Babišovi peníze i za takové věci, kde to rozhodně nemusí. V srpnu vysoutěžila na ministerstvu práce „Marketingovou podporu mediální kampaně – Přípěvek na bydlení“ firma Acomware za více než milion. To opravdu mohl v onlinu dělat kdokoliv, ale ministerstvu se zalíbila zrovna tato firma ze stáje Mafry, tedy Babiše.
Pokud bychom se podívali šířeji na údajnou agrofertizaci, tak vidíme naprosté povolební ochabnutí zájmu na všech frontách. Slibovaný novelizovaný zákon o střetu zájmů stále není, Agrofert dál prosperuje, nová transparentní pravidla pro média veřejné služby nejsou už vůbec.
Stala se z toho pro vládní politika taková hezká hra: Na billboardech Babiše srovnávat s masovým vrahem Putinem a při každé příležitosti varovat před ohrožením nesvobodnými médii. Ale zároveň je platit. Padouch, nebo hrdina, my jsme jedna rodina…
#ToPodstatné: Jak by se dál měl zpřesnit střet zájmů politiků v případě vlivu na média?
Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.
Komentář: Deštník proti drahotě musí doplnit svetr úspor
Nejlevnější energie je ta, kterou uspoříme. Obecná výzva k šetření ale nestačí. Stát musí domácnostem i firmám říci, co od nich chce a kam se mohou obrátit pro radu.
Celý komentář si přečtěte na Aktuálně.cz.
Novinka: Emisní náročnost české výroby je třetí nejvyšší po Bulharsku a Polsku
Vláda brzo schválí Zprávu o životním prostředí za rok 2021. Mám ji již k dispozici a v některém z dalších newsletterů vyberu pár hlavních sdělení, protože tato zásadní zpráva o české krajině každoročně vzbuzuje bohužel minimální zájem.
Nyní vybírám jen jeden obrázek k vývoji emisí. Některé věci se daří, ale nezapomínejme na „big picture“, který dobrý není a v průmyslové zemi ani moc dobrý být nemůže. Emise skleníkových plynů na obyvatele v Česku byly třetí nejvyšší v EU27 (po Lucembursku a Irsku). Emisní náročnost tvorby HDP byla v Česku rovněž třetí nejvyšší v EU27 po Bulharsku a Polsku.
#ToPodstatné: Jaká emisní opatření jsou nyní v turbulentních časech energetické nouze podle vás nejefektivnější?
Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.