Recept na populismus, měnové seppuku a kolik bude státních zaměstnanců
28. 11. 2022
Děkuji všem, kteří newsletter podpořili v Křišťálové lupě. V kategorii One (wo)man show jsem obsadil pěkné 11. místo, úspěšně tak sestupuji dolů. V roce 2020 newsletter v kategorii Obsahová inspirace obsadil 8. místo. Zaujalo mě, že jsem se tentokrát ocitl v soutěži, kde v lidovém hlasování vyhrál někdo, kdo nabízí recepty. Nedá se tedy nic dělat, je třeba zařadit i rubriku receptů, lid si to zjevně žádá.
A začneme jednoduchým receptem na populismus. Základní ingredience jsou předvolební sliby o rozpočtové zodpovědnosti, spousta anoncovaných reforem a odmítnutí neefektivních plošných řešení předchozí vlády.
Začneme tím, že všechny tyto ingredience za stálého míchání vylejeme do záchodu, protože by způsobily pád politických preferencí. Pokud někdo váhal, proč tato vláda už má za sebou provizorium, jarní rozpočet, podzimní rozpočet a teď rozpočet na rok 2023, ale pořád v nich zůstávají babišovské 300miliardové schodky, tak doporučuji k pozornosti rozhovor s marketérem Milošem Růžičkou. Dávno jsou pryč časy Milana Chovance se samopalem na hrudi, stejně tak vyšuměl Šuman, nyní promlouvá jako poradce premiéra Petra Fialy. A řekl to možná až moc upřímně: „Mnoho lidí, jako třeba Miroslav Kalousek, ji ženou do toho, že je třeba začít přijímat zásadní kroky. Asi právem. Ale Petr Fiala to teď před prezidentskými volbami udělat nemůže.“ Ok, strach vládě nedovolil nic udělat před komunálními a senátními volbami, teď před prezidentskými, pak tu ovšem máme přípravu na krajské volby a to už budou klepat na dveře sněmovní volby. Takže se s jakýmikoliv reformami asi můžeme rozloučit, preference si rozvracet nenecháme.
Populistický eintopf podáváme ozdobený jemně nasekanou armádou trollů na sociálních sítí, které za stranické i státní peníze okamžitě zaútočí na jakoukoliv racionální kritiku vlády a ještě horké podáváme důvěřivým občanům…
A obvyklé dvě prosby:
Pod každým textem je hashtag #ToPodstatné a otázka k textu, se kterou si už sám neporadím. Budu rád, když mi na info@davidklimes.cz zkusíte poradit vy.
Zárověň můžete podpořit newsletter jednorázovou nebo ještě lépe trvalou platbou.
A teď už k aktuálnímu newsletteru, který si můžete přihlásit k odběru do své mailové schránky.
Analýza: Měnové seppuku Aleše Michla
Tak už si České republiky všimly finanční trhy. Začala s tím banka Nomura, naštěstí zatím v notně přepálené zprávě, že Česku hrozí příští rok měnová krize. Ale je jen otázkou času, kdy se sentiment trhů obrátí proti zemi, kde nefunguje fiskální konsolidace vlády a ani měnová politika centrální banky. Jsme v mimořádně nebezpečné situaci více každoročních 300miliardových schodků a polofixním kurzu koruny, protože ČNB odmítá dál alespoň mírně zvyšovat úroky a dopuje měnu intervencemi.
Jak hluboko jsme klesli, lze ilustrovat na posledním projevu Aleše Michla v Brně. Příspěvek se jmenuje Politika silné koruny, ze kterého však paradoxně vyplývá, že vše dělá pro to, aby se koruna spektakulárně zhroutila.
Pobaví již poznámkový aparát projevu. K široce odborně popsané problematice kurzového závazku 2013-17 si vybral odkaz na projev Miloše Zemana v roce 2016, ve kterém se svěřuje publiku s tím, jak je morálka v zahraniční politice směšná a jak s čínským prezidentem rozvíjí vzájemné obchodní vztahy.
Inu, vděčnost je hezká věc.
Podstatný je však jeho vzoreček „x + y + z = silná koruna“, který dává vzpomenout na ty nejlepší vzorce Václava Klause.
Za x Michl dosazuje měnovou politiku pro silnou korunu. Ukazuje se ale, že Michl ne zcela rozumí inflačnímu očekávání. Respektive má za to, že pokud on řekne, že inflace už se zlomila (používá termín „zalomení inflace“), a trhy tomu nevěří, tak pravdu má on a lidé tomu uvěří. Což lze snadno prokázat, že tak není, zcela nezvládnutý forward guidence a neustále se měnícící inflační horizont pak ústí i v masivní devizové intervence za udržení koruny.
Pozoruhodně aktivisticky Michl porušuje i tradiční rozdělení rolí, že ČNB nemluví do fiskální politiky a vláda do měnové. A dvojnásob je to překvapivé vzhledem k jeho předvolebnímu komentáři v roce 2021, kde argumentoval, že Babišovy schodky vůbec inflaci neovlivňují: „Nesmysl 1.: Za inflaci může vláda. Pravda: Pečovat o cenovou stabilitu je úkolem ČNB. Vláda za to fakt nemůže.“ Teď už zjevně může.
Jako třetí cestu k silné koruně označil politiku dlouhodobého růstu. Překvapivě si to představuje ale tak, že chce pobídnou lidi ke spoření: „Chci, aby lidé spořili, aby se kumuloval kapitál na investice.“ To je zajímavý způsob, jak posouvat hranici produkčních možností ekonomiky.
Bohužel Michl ale ve svém projevu vůbec nevysvětlit, co v současnosti skutečně dělá: místo alespoň mírného zvyšování sazeb mocně dopuje korunu. Zatím na to devizové rezervy má, ale v žádném případě to není cesta k fundamentálnímu posílení měny, po kterém tak usilovně volá.
Komu může tato velmi nestabilní měnová politika prospět?
Podívejme se do výročních zpráv nějakého holdingu, který má hodně úvěrů a hodně jich je v cizí měně. Třeba Agrofertu Michlova patrona Babiše. Holding má dle posledních čísel 33,3 miliardy úvěrů, z toho tři čtvrtiny v cizích měnách, hlavně v euru.
A pojďme dál na analýzy citlivosti.
Znehodnocení koruny vůči euru o 10 procent znamená pro holding snížení zisku o 395 milionů korun. Když vzroste úroková míra o 50 bazických bodů, je to snížení zisku o 144 milionů korun.
Zatímco rovnice „x + y + z = silná koruna“ příliš nevychází, rovnice „nízké úrokové sazby + uměle nadopovaná koruna = spokojený Agrofert“ vychází beze zbytku.
#ToPodstatné: Sesype se česká měnová politika?
Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.
Novinka: Blažek bojuje proti korupci. Ale po svém
K dispozici mám dlouho očekávaný dokument ministra spravedlnosti, který navrhuje novou koncepci boje proti korupci na roky 2023 až 2026.
Ministr Pavel Blažek se netají nespokojeností s předchozím děním za Babišovy vlády:
Vláda považuje na základě předchozích zkušeností za nezbytné redefinovat protikorupční politiku v tom smyslu, aby nedocházelo k vyprázdnění obsahu boje proti korupci a důležité protikorupční normy byly důsledně prosazovány v Poslanecké sněmovně. Etalonem Koncepce a vládní protikorupční politiky je proto její menší ambicióznost z hlediska kvantity předsevzatých opatření.
Blažek navrhuje čtyři priority:
Prioritní oblast „Výkonná a nezávislá veřejná moc“ se zaměřuje na opatření týkající se státní správy, orgánů činných v trestním řízení, plnění doporučení Skupiny států proti korupci při Radě Evropy (GRECO) a realizaci projektu „Zintenzivnění boje proti korupci zvyšováním povědomí veřejného sektoru se zaměřením na soudce, orgány činné v trestním řízení a veřejnou správu“.
Prioritní oblast „Transparentnost a otevřený přístup k informacím“ se zaměřuje na prosazení návrhu regulace lobbování, novelizaci zákona o střetu zájmů, zavedení jednotné veřejné evidence dotací, pokrok v otvírání dat a plnění závazků vyplývajících z akčních plánů České republiky Partnerství pro otevřené vládnutí.
V rámci prioritní oblasti „Hospodárné nakládání s majetkem státu“ obsahuje řadu opatření týkající se veřejného zadávání, a to jak novelizace zákona o zadávání veřejných zakázek, tak rozšíření metodické podpory a zapojení veřejnosti do monitorování veřejného zadávání. Dále akcentuje hodnocení korupční rizik u řady návrhů zákonů, zejména stavebního zákona, novely zákona o pozemních komunikacích, zákona o vyvlastnění, zákona o veřejných dražbách, návrhu energetického zákona klimatického zákona. Obsahem této prioritní oblasti jsou dále novelizace zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a dále předložení věcného záměru zákona o řízení a kontrole veřejných financí.
Čtvrtá prioritní oblast „Rozvoj občanské společnosti“ se týká primárně realizace opatření v oblasti ochrany oznamovatelů protiprávního jednání coby klíčové priority Koncepce. V prvé řadě se jedná o prosazení návrhu zákona o ochraně oznamovatelů a doprovodného změnového zákona. Dále se mimo jiné jedná o realizace mediální kampaně s cílem zvýšení informovanosti veřejnosti o ochraně oznamovatelů protiprávního jednání.
Zní to hezky a logicky, ale když vidíme, co Blažek udělal z novely o státním zastupitelství nebo whistleblowerech, pak je na místě maximum obezřetnosti.
#ToPodstatné: Co z opatření by pomohlo nejvíce?
Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.
Novinka: Dlužníkům nižší nezabavitelnou částku
A ještě jednou ministerstvo spravedlnosti. Spolu s růstem podpor během krizového roku měla také vzrůst takzvaná nezabavitelná částka. Tedy to, co vám zůstane v exekuci či oddlužení. Ale ministr spravedlnosti Pavel Blažek řekl ne.
Dle dokumentu, který mám k dispozici, navrhuje vládě nižší růst nezabavitelného minima.
Podstatný nárůst nezabavitelné částky k 1. lednu 2023 se dostává do rozporu s jejím účelem, kterým není pouze ochrana prostředků povinného pro zajištění základních životních potřeb, nýbrž i ochrana práv věřitelů, kteří proti povinnému uplatňují pohledávky, které předtím v nalézacím řízení uznal jako oprávněné soud, případně jiný orgán veřejné moci.
Takže Blažek navrhuje pozměnit koeficient, kterým se násobí součet životního minima a normativních nákladů na bydlení, a to ze stávajících 3/4 na 11/20. Pak zůstane hladina nezabavitelné částky k 1. lednu 2023 na podobné úrovni, na jaké se nachází nyní.
_#ToPodstatné: Je rozumné předpokládat, že náklady vlivem inflace rostou všem, jen ne dlužníkům?
_Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.
Novinka: Méně státních zaměstnanců za více peněz
Mám k dispozici systemizaci služebních a pracovních míst k Novému roku, což je zásadní dokument, kolik bude stát zaměstnávat lidí.
V návrhu systemizace za všechny služební úřady je s účinností od 1. ledna 2023 předkládáno ke schválení celkem 75 559 služebních a pracovních míst. Porovnáme-li návrh s předpokládaným stavem k 31. prosinci 2022, dochází ke snížení o 590 systemizovaných míst. Při meziročním srovnání se stavem k 1. lednu 2022, kdy bylo systemizováno 76 410 služebních a pracovních míst, bylo zaznamenáno snížení o 851 systemizovaných míst. Z celkového počtu 75 559 systemizovaných míst je 67 869 míst služebních (tj. míst v režimu zákona o státní službě), což představuje oproti 1. lednu 2022 snížení o 700 služebních míst. Pracovních míst (tj. míst v režimu zákoníku práce) je 7 690 a ve srovnání s 1. lednem 2022 je to méně o 151 pracovních míst.
Budou ovšem stát více peněz:
Objem prostředků na platy na všech systemizovaných místech ve služebních úřadech představuje v návrhu 37 616 525 370 Kč. Z této částky připadá na služební místa částka ve výši 34 103 314 559 Kč a na pracovní místa částka 3 513 210 811 Kč. Ve srovnání s 1. lednem 2022 je patrné navýšení o 247 814 438 Kč na platy na služebních místech a snížení o 47 706 570 Kč na místech pracovních.
Jak dopadly jednotlivé úřady? Namátkou vybírám:
Úřad vlády dál bobtná, přibude dalších deset systemizovaných míst, je nutné například zajišťovat „polygrafické služby“ pro činnost vlády. Ministerstvo zahraničí zavře konzulát v čínském Chengdu a velvyslanectví na Mali v Bamaku, odepisuje se i Kábul. Hodně bude provětraná Finanční správa, kde se ruší 180 míst, či Česká správa sociálního zabezpečení, která přijde o 121 systemizovaných míst.
_#ToPodstatné: Kam se ztratil vládní slib 13 procent propuštěných úředníků? :)
_Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.
Komentář: Držme Muskovi palce, ať Twitter zničí co nejrychleji
Nejnebezpečnější sociální sítě nemusí být vždy ty největší, ale ty, které dokáží s armádou trollů nejefektivněji kolonizovat veřejnou debatu. V Česku je to právě Twitter.
Celý komentář si přečtěte na Aktuálně.cz
Komentář: Až se vrátí paneláky. Ceny bydlení zadělávají v Česku na revoluci
Inflační krize a šestiprocentní hypotéky ukončily zdejší naivní sen, že každý může žít ve svém. Politici mohli už dávno podporovat nájemní bydlení. Protože to ale nedělali, dokud měli čas, budou to teď muset zvládnout ve velkém stresu.
Přečtěte si komentář na Aktuálně.cz.
Co číst (a poslouchat)
- Generál Armagedon: Jak ruský generál Surovikin vydělal na syrské válce
Russia’s Second Front
Europe faces an enduring crisis of energy and geopolitics
Weather is again determining economic outcomes
Trvalo to dlouho, ale o to brutálnější je návrat války do Evropy… (graf: Economist)