Newsletter DK
← zpět na archiv

Dopočítávání do V9, nezaplatitelné důchody a lobbing

5. 12. 2022

Prezidenští kandidáti nám řekli už úplně všechno. Jenomže na nic z toho jsme se jich neptali. Ani jak jim jde pečení perníčků, ani na to, co by dělali jinak než vláda. Chceme vědět, co by dělali jako hlava státu. Odpovědí je ticho. Například svého kandidáta na klíčový post kancléře, což je de facto ministr půlmiliardového rezortu pro Pražský hrad, diplomacii a dřevoprůmysl v Lánech, oznámil z čelných kandidátů jen Andrej Babiš. To je absurdní.

Vlastně jedna zajímavá myšlenka hodná prezidentského kandidáta přeci jen zazněla. Petr Pavel navrhl rozšíření V4 na V9 o baltské státy a Rumunsko s Bulharskem. A asi to není jen plácnutí do vody, ale doktrína připravená diplomatem Petrem Kolářem.

Určitě by místo kvality perníčků a předvádění dětí na sociálních sítích bylo lepší se bavit právě o tomto návrhu. Prezident má štědrý rozpočet na zahraniční cesty, skutečně může posunout středoevropskou spolupráci výrazně jinam.

Otázka je, zda je to realistický návrh. Petr Pavel ho zjevně zamýšlí k rozředění vlivu Maďarska. To ale nemůže pozitivně fungovat, pokud je ve spolupráci stále odpadlík. Maximálně by se tedy rozšířila negativní spolupráce V4, která nic pozitivního nenavrhuje, jen umí silně blokovat. To je pro Balty a Rumuny jistě zcela nezajímavé až toxické.

Pavlova iniciativa opomíjí to, co už máme. Vedle obranné spolupráce EU, východního křídla NATO máme i Trojmoří, do kterého se však Česko nedokáže zatím naplno zapojit. Navíc pokud by ve V9 šlo o obranou spolupráci, V4 by jen těžko Baltům nahrazovala jejich vazby na Skandinávii a Rumunům zas vazby na Francii.

Zní to tedy pěkně, ale tohle rozhodně řešení Visegrádu není. Podporujme raději co nejužší spolupráci se Slovenskem, respektujme regionálního lídra Polsko, zapojme se do Trojmoří a najděme si konečně už širší koalici unijních států s podobnými zájmy, která nemusí být formalizovaná, ale důvěřuje si.

A obvyklé dvě prosby:

Pod každým textem je hashtag #ToPodstatné a otázka k textu, se kterou si už sám neporadím. Budu rád, když mi na info@davidklimes.cz zkusíte poradit vy.

Zárověň můžete podpořit newsletter jednorázovou nebo ještě lépe trvalou platbou.

A teď už k aktuálnímu newsletteru, který si můžete přihlásit k odběru do své mailové schránky.

Novinka: Konečně plán, jak na rakovinu

Už od počátku tohoto roku měl platit nový národní onkologický program do roku 2030. To je klíčový dokument, který měl řešit alarmující situaci. Ročně je v Česku nově diagnostikováno 60 000 zhoubných novotvarů (bez jiných kožních nádorů), ročně je registrováno cca 28 000 úmrtí na zhoubné nádory a v celkové prevalenci s nálezem jakéhokoli novotvaru v anamnéze žije více než 700 000 osob.

Jenže přípravu zpomalil nejen covid, ale i politikaření. Andrej Babiš si vysnil Národní onkologický institut z peněz Národního plánu obnovy, ministru Vlastimilu Válkovi pak docela dlouho trvalo, než pochopil, že vše slíbené do Bruselu nemůže jen tak škrtnout. A tak se vše protahovalo.

Nakonec ministerstvo zdravotnictví představilo plán až v červenci. Ale stále bez podrobností. Teprve nyní vznikl „Akční plán k Národnímu onkologickému plánu ČR 2030 na léta 2022-2024“, tedy konečně něco konkrétního. Mám ho již k dispozici.

Jde o obsáhlý dokument, vybírám jen dva projekty – nový systém celorepublikového screeningu a vzorové centrum prevence v Brně. K plánu se v nějakém příštím newsletteru ještě jistě vrátím.

Národní koordinační centrum programů časného záchytu onemocnění

Projekt si klade za cíl vytvořit koordinační řídící strukturu a metodické zázemí pro zavádění, realizaci a evaluaci programů časného záchytu onemocnění v ČR. V rámci projektu vznikne Národní screeningové centrum, které bude navrhovat realizaci pilotních studií a vyhodnocovat jejich dopad a zavede postupy pro monitoring, evaluaci a inovace jednotlivých projektů časného záchytu onemocnění. Tím dojde ke zvýšení dopadu těchto projektů na zdraví obyvatel a optimalizaci jejich nákladové efektivity.

(Pro kuřáky příkládám příklad screeningu viz obrázek 1)

Vybudování vzorového centra prevence při Masarykově onkologickém ústavu

Cílem vybudování nového objektu Centra onkologické prevence je výrazně navýšit kapacity MOÚ pro realizaci a rozvoj všech programů onkologické prevence (primární, sekundární i terciární) a soustředit preventivní péči do samostatných prostor, oddělených od provozů poskytování péče onkologickým pacientům (protiepidemické a psychosociální aspekty). Centrum se stane se ideovým a metodickým vzorem pro aplikace moderních komunikačních nástrojů (např. mHealth, eHealth) v oblasti onkologické prevence a pro případná další centra preventivní medicíny v ČR.

(Viz obrázek 2)

#ToPodstatné: Co zásadního by v akčním onkoplánu nemělo chybět?

Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.

Analýza: Místo 57 bude deficit důchodů minimálně 87 miliard

Rozpočet 2023 je plný hodně nejistých příjmů i výdajů. Ale že nebudou lícovat peníze na důchody, to už je jisté nyní.

Ministerstvo práce má ve své kapitole 656,6 miliardy výdajů na dávky důchodového pojištění. Příjmy z pojistného 599 miliard. Už to je schodek zhruba 57 miliard.

Může to navíc stačit na nové výdaje? Těžko. V plánu nejsou náklady na mimořádnou valorizaci, které se již nevyhneme. Při přípravě rozpočtu přitom bylo již pravděpodobné, že na ni dojde. To je nějakých plus 20 miliard schodku.

Dále tu máme tu záplavu předčasných důchodů, protože politici včas nedokázali změnit valorizační mechanismus, aby zabránili absurditě, že je výhodnější jít do důchodu dřív než později. Těžko říct, kolik budou náklady, ale počítejme zatím plus 10 miliard.

Už to je plus 30 miliard, které nikde v rozpočtu nejsou.

Je naprosto bizarní, že v této situaci politici z populistických důvodů zavádí takzvané výchovné, které dává rodičům, především matkám, 500 korun za vychované dítě k penzi. Ta dávka je zcela chybná od začátku, protože místo aby řešila propad příjmů matek hned po rodičovské, případně v důchodu lepším zápočtem péče, tak se bude dávat plošně nijak nezdůvodněná pětistovka. Je to nepříjatelné i makroekonomicky, protože jde o mimořádně špatně designovanou dávku za 19 miliard.

Kdyby se vůbec nezaváděla, nebo alespoň byla odložena, výrazně by se důchodovému účtu příští rok ulevilo. Jenže to byla vládní a lidovecká priorita, takže jdeme tou nejhorší možnou cestou, že dávka se nejprve zavede a po jarním proškrtávání rozpočtu zase zruší, nebo výrazně sníží.

Pak má někdo v této republice věřit, že se ještě někdy dočká nějakého důchodu.

#ToPodstatné: Jak rychle upravit příjmy a výdaje důchodového účtu, aby byly alespoň trochu stabilní?

Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.

Novinka: Dřevař Babiš v Lánech

Prezident Miloš Zeman se pomalu loučí se svými milými a důležité je na nikoho nezapomenout. Šéf rozkradených Lán Miloš Balák získal milost. Šéf protokolu Vladimír Kruliš míří do České národní banky za Alešem Michlem. Pro věrného podnikatele Michala Pechana, jehož okolí mocně sponzorovalo zemanovce, se nyní Zeman snaží otevřít na poslední chvíli Hrad, aby měl Pechan slušné rito z vánočních trhů. Duo Mynář s Nejedlým se snaží zobchodovat poslední zbytky vlivu.

Ale Zeman nesmí zapomenout ani na věrného premiéra a možného nástupce Andreje Babiše.

Lány ještě na rozloučenou zadaly Babišovu Unilesu objednávku řeziva za 200 tisíc. To je hezký vánoční dárek.

Buď se s novým prezidentem objednávky sníží na nulu, nebo vystoupí někam k 20 milionům.

I o tom je bohužel volba prezidenta…

_#ToPodstatné: V čem všem by měl Babiš střet zájmů jako prezident?
_Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.

Václav Nekvapil: Potřebujeme obdobu bruselského Rejstříku transparentnosti

Do legislativního procesu po nějakém čase opět zamířila pravidla pro lobbisty. Jistě se o nich ještě strhne velká veřejná diskuze. Zatím jsem o názor poprosil Václava Nekvapila z CEC Group. Díky!

Další pokus odškrtnout si tzv. regulaci lobbingu předložilo nyní ministerstvo spravedlnosti. Jde o původní pozměňovací návrh poslance Vondráčka z minulého volebního období, jen s několika kosmetickými změnami. Jeho hlavním rysem, oproti všem předchozím návrhům, jsou nulové požadavky na lobbované - proto jsou jeho šance na schválení tentokrát reálné. Už jen proto, aby měli od tématu vracejícího se v různých podobách od roku 2009, konečně pokoj.

Povinnost hlásit jednotlivé schůzky Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí (sic!) dopadnou jen na ty, kdo se jako lobbisté registrují, pokud lobbují tzv. soustavně a nespadají pod některou z řady výjimek (například nejsou s lobbovaným členem stejné strany nebo hnutí). Jednorázový lobbing tedy nebude třeba nikde hlásit. Nejvyšším trestem, který hrozí za nenahlášení lobbování je zákaz lobbování… Úprava se vztahuje jen na legislativu, takže obecně známé černé díry na peníze jakými jsou veřejné zakázky, dotace, různá podpůrná schémata (vzpomeňme na covid, ale i nyní energie) nebo třeba územní plány zůstanou mimo jeho záběr.

Zlepší tato regulace lobbingu jeho pověst ve společnosti? Určitě ne. Lobbisté mají špatnou pověst ne proto, že by nebyli zregulováni, ale proto, že lidé nevěří celému systému. Změní se to, když si jednou za čas přečtou v novinách “žebříček” největších lobbistů? Tedy těch poctivých, kteří se nebudou chtít nebo moci z regulace vyvlékat? Povede to k další skandalizaci lobbistů a prohlubování nepochopení jejich role v demokratickém systému. A upřímně řečeno, ti, kteří se budou bát označení “lobbista”, si raději najmou někoho, kdo tu hanbu vezme na sebe.

Posledních mnoho let, kdy se diskusí o regulaci lobbování účastním, opakuji jednoduchý recept: ať Česko převezme systém bruselského Rejstříku transparentnosti. Je to snadné, efektivní, oboustranné - a není to zatíženo konotacemi slova “lobbing”.

#ToPodstatné: Pište mi to #ToPodstatné!

Komentář: Mohli jsme zkasírovat energetiku jako všichni ostatní v unii. Ale my jsme řekli ne

Nikde v Evropě nevymysleli tak bizarní plán, jak dostat mimořádné zisky z dodavatelů plynu, elektřiny a ropy, jako v Česku. Rizika jsou obrovská, státu hrozí soudy a ministru financí Zbyňku Stanjurovi (ODS) je to zjevně jedno.

Celý komentář si přečtěte na Aktuálně.cz

Komentář: Rozkaz zněl jasně. EET musí zemřít

Chtějí to podnikatelé, vědí to i vládní politici: Elektronická evidence tržeb by mohla pokračovat jako dobrovolná možnost, která uleví poctivcům. Ale političtí marketéři rozhodli, že vše po Babišovi musí lehnout popelem.

Přečtěte si komentář na Aktuálně.cz.

Rozhovor: Helena Horská: Češi se v krizi strašili Řeckem. Teď se jím ale můžeme opravdu stát

S přední českou ekonomkou o tom, jak se stát propadá do dluhů, o neudržitelných důchodech, inflaci i o čekání na kanalizaci.

Přečtěte si rozhovor na Aktuálně.cz.

Co číst (a poslouchat)

Nejdražší města jsou dražší než kdy předtím… (graf: Economist)