Bez komentáře, závislá republika a rodina par excellence

10. 4. 2023

A ještě jednou osobní úvodník newsletteru a pak už s tím přestanu, slibuji. Především velice děkuji za všechny reakce na nerudovskou otázku „Kam s ním?“ Drtivá většina by chtěla propracovanější newsletter a i za něj platit. Přišly ale i jiné nabídky, uvěřitelnější i méně uvěřitelné. Tak teď se jen rozhodnout. Díky!

Při pročítání reakcí včetně těch na sítích mě zaujaly ještě dvě věci. Jednak debata, kterou jsem vůbec nezamýšlel, a to zda k úspěšnému komentáři vede dnes především editace včerejší emoce na sociálních sítích. Jeden kolega si byl jistý, že rozhodně nemám pravdu a základem je stále schopnost vystihnout, co společnost řeší důležitého. Tak jsem se zkusmo podíval, co napsal jako poslední. Vyskočil na mě text o tom, že Babiš měl na odborářské demonstraci drahou bundu. Navíc plný perfertně stylizovaných invektiv, které jsem ale už zahlédl na sítích během předcházejících dnů. Pobavilo.

Druhý poznatek mi přišel ještě vtipnější. Můj odchod z Aktuálně spousta mých „fanoušků“ oslavila sdílením textu „Tak dlouho Petr Fiala tvrdil, že bude premiérem, až to přestalo bavit i voliče ODS“ jako důkaz, jak jsem zaujatý proti ODS. To je roztomilé, protože v čase vydání na jaře 2021 mi příznivci tehdy velmi populárních Pirátů vyčítali, že je to proodéesácký text, protože hned v perexu tvrdil, že bez zásadního úspěchu občanských demokratů není nebabišovská vláda možná.

Letmý průzkum sdílení tohoto komentáře vlastně dobře odpovídá i na první otázku, jak má dnes vypadat komentář. Já si stále myslím, že má vycházet z v tu chvíli dostupných faktů. A na jaře roku 2021 byla situace taková, že preference ODS z nějakých 14 procent před destruktivním hlasováním s ANO a SPD o zrušení superhrubé mzdy doklesaly na jaře pod devět procent, a zároveň koalice Spolu neměla ani popularitu součtu preferencí všech tří stran. Spolu nakonec alespoň trochu slušnou podporu nabralo až s velmi nebezpečným populistickým manévrem, když během kauzy Vrbětice vyvolalo hlasování o nedůvěře vládě, což by v případě úspěchu dalo moc do rukou prokremelského agenta Miloše Zemana.

Ale pak je tu druhý pohled na žánr komentáře, který drtivě převládá na sítích: věř a víra tvá vždy vystylizuje emočně perfektní komentář, který lze jako zástavu nést na barikádách sociálních sítí. A to, přiznávám, mi nikdy moc nešlo, byť je to dnes tak poptávané. Takže alespoň na chvíli je pro mě opravdu asi nejvhodnější si říct: Bez komentáře!

A obvyklé dvě prosby:

Pod každým textem je hashtag #ToPodstatné a otázka k textu, se kterou si už sám neporadím. Budu rád, když mi na info@davidklimes.cz zkusíte poradit vy.

Zárověň můžete podpořit newsletter jednorázovou nebo ještě lépe trvalou platbou.

A teď už k aktuálnímu newsletteru, který si můžete přihlásit k odběru do své mailové schránky.

Kéž by Obchůdek+ byl Obchůdek Partner

Když státní správa používá zdrobněliny, zní to vždy perverzně. Nicméně projekt Obchůdek 2021+ má smysl. Dotuje přes kraje malé obce do 1000 obyvatel, aby se tam udržely alespoň prodejny.

Nyní se bude prodlužovat. Materiál již mám k dispozici.

„Maximální dotace pro kraj je 4 mil. Kč/rok a jedna maloobchodní prodejna (v rámci jedné výzvy) smí obdržet maximálně 130 000 Kč z prostředků poskytnutých MPO. Celková výše dotace v jednom roce je plánována na 52 mil. Kč (13 krajů v ČR bez Hl. města Prahy).

Pro další období se předpokládá částka každoročně na výzvu max. 52 mil. Kč, tj. v letech 2024-2030. Jedná se tedy o celkovou částku 364 mil. Kč.“

Takto bylo už podpořeno na 428 prodejen a ač to někdo může považovat za socialismus, podle mého je to dobrý nástroj, jak zabránit rychlému úpadku malých obcí, kde už nezbude opravdu vůbec nic.

Asi bych to nevybíral do newsletteru na první pozici, kdybychom zároveň neřešili osud České pošty. Česká pošta masivně ruší navštěvované pobočky ve městech (ano, i mně zruší poštu na rohem), protože neví, jak by nahradila nenavštěvované pobočky v malých obcích, kde žádnému soukromníkovi se nevyplatí bez dotace zřídit pobočku Partner.

Opravdu není raketová věda domyslet, jak by nyní měla vypadat podpora venkovských prodejen státem – na jednu prodejnu by mohlo jít klidně i více financí, ale podmínkou by bylo právě zřízení pošty Partner.

Ale to by levá ruka státu (ministerstvo průmyslu) musela vědět, co zrovna dělá ta pravá (vnitro)…

#ToPodstatné: Jak dál efektivně podpořit soukromé pobočky pošty Partner? Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.

Závislá republika

Přiznám se, nedočetl jsem to. Na vládu jde Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2022, kterou mám již k dispozici. A je to dost drsné. Na speciální newsletter by stála každá ze závislostí a její (ne)řešení v postcovidové společnosti. Třeba se k tomu ještě vrátím, ale teď uvedu ze zprávy jen základní čísla (a budu doufat, že rostoucí závislosti na loterijních hrách si všimnou lobbisté za snížení loterijní daně, ať už jde o nejmenované ministry či třeba budoucí ústavní soudce):

17–23 % populace ve věku 15+ let, tj. 1,5–2,1 mil. osob, denně nebo téměř denně kouří cigarety
10 % osob ve věku 15+ let, tj. 800–980 tis. osob, denně nebo téměř denně pije alkohol
17–19 % osob, tj. 1,5–1,7 mil. osob, pije rizikově, v tom 9–10 % populace
(800–900 tis. osob) spadá do kategorie škodlivého pití alkoholu
14–15 % dospělých, tj. odhadem 1,3–1,5 mil. osob, spadá do kategorie problematické spotřeby psychoaktivních léků
6–10 % osob ve věku 15+ let, tj. odhadem 500–900 tis. dospělých, užilo v posledních 12 měsících konopné látky, přibližně 400 tis. dospělých spadá do kategorie rizika vzniku problémů spojených s užíváním konopných látek
5–7 % dospělé populace užilo v posledních 12 měsících konopné látky pro samoléčbu, tj. odhadem 400–600 tis. osob
1 % dospělých užilo někdy v posledních 12 měsících extázi, 2 % halucinogenní houby, méně než 1 % pervitin (nebo amfetaminy) a kokain
44,9 tis. osob užívá rizikově pervitin nebo opioidy, v tom 34,7 tis. užívá rizikově pervitin, 5,3 tis. buprenorfin, 3,1 tis. heroin a 1,8 tis. jiné opioidy
2–3 % populace starší 15 let podle škály Lie/bet spadají do kategorie problémového hráčství (tj. přibližně 170–220 tis. osob), z toho 90–120 tis. osob spadá do kategorie vysokého rizika
5–6 % osob (375–510 tis. osob) spadá do kategorie rizika digitálních závislostí, v tom
1–2 % (90–160 tis. osob) spadají do kategorie vysokého rizika, nejčastěji ve věkové skupině 15–24 let a 25–34 let

#ToPodstatné: Jak je možné, že se o rostoucích závislostech v pokrizové době tak málo mluví?

Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.

Nekonečné ekologické garance

Nudnější téma jsem asi do newsletteru nemohl zařadit, ale ono je opravdu důležité. Jako každý rok jde na vládu vypořádání ekologických závazků státu. Ty vznikly typicky při privatizacích, kdy stát převzal záruky za ekologické řádění předchozího režimu ve státních podnicích.

Jenže nikdo nepředpokládal, že z toho vznikne perverzní vězňovo dilema. Firmy jsou motivovány neuzavírat závazek, protože je perspektivnější ho nechat běžet. Kdyby se někde ještě něco objevilo, stát to musí sanovat. A vlády na konec závazků taky moc netlačí, protože na všechny už z rozkutáleného privatizačního fondu není dost peněz.

Takže citace z poslední zprávy, kterou mám již k dispozici:

„Finanční shrnutí aktuálních ekologických závazků Ministerstva financí:

celkové závazky programu ekologie – 135,1 mld. Kč představuje součet všech garancí účinných ekologických smluv, přičemž je z této částky ve smlouvách
na realizaci vázáno 45,7 mld. Kč a na zbývající (smluvně nevázané) závazky připadá 89,4 mld. Kč.
celkové závazky programu revitalizace – 40,7 mld. Kč z toho byly zadány veřejné zakázky v celkové výši 26,9 mld. Kč (bez DPH).

Výše peněžních prostředků na zvláštních účtech privatizace činila k 31. 12. 2022 celkem 21,3 mld. Kč. Z toho prostředky velké privatizace činily 19 mld. Kč a prostředky tzv. malé privatizace činily 2,3 mld. Kč.

K 31. 12. 2022 bylo možné disponovat s volnými prostředky z velké privatizace ve výši 14,1 mld. Kč.“

Ne, z 21 miliard se opravdu nedá zaplatit 89 miliard. Téma se stalo natolik velkou trvalkou, že nikoho nezajímá. Ale mělo by. Je absurdní, že řešíme horem dolem Green Deal a nebyli jsme ani po 30 letech schopni vypořádat ekologické závazky transformace. To často blokuje rozvoj mnoha důležitých pozemků.

#ToPodstatné: Měly by se ekologické závazky zákonem utnout a definitivně v horizontu pěti let vypořádat? (ano, vím, je to velmi návodná otázka)

Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.

Miliony proti Rusku

Tradičně ostře sledovaná přetahovaná o dary do zahraničí je letos u konce. Mezinárodním organizacím a vybraným institucím v roce 2023 bude odesláno celkově 41 275 000 Kč. Rozpis mám k dispozici. Prim hrají aktivity proti ruskému agresorovi:

„Návrh zároveň navyšuje podporu organizacím a procesům reagujícím na agresi Ruské federace vůči Ukrajině, zejména v otázce vyšetřování válečných zločinů a zločinů proti lidskosti na Ukrajině (prostředky na NATO Trust Funds, podpora Úřadu Vysoké komisařky OSN pro lidská práva, Mezinárodního trestního soudu, aj.).“

Z dalších příspěvků je důležitá podpora Rádia Svobodná Evropa či spolupráce OECD a Ukrajiny, ale nejdůležitější jsou opravdu asi nyní hlavně ty svěřenské fondy NATO, kam jde sedm milionů:

„S ohledem na probíhající RU válku proti UA navrhuje SD NATO zacílit většinu příspěvku na podporu ohrožených partnerů v regionu: Moldavsko (3 000 000 Kč), Gruzie (1 000 000 Kč) a Bosna a Hercegovina (500 000 Kč). MD, GE a BA patří k partnerům, kteří byli identifikováni jako nejvíce ohrožení RU aktivitami. Program zvýšené pomoci těmto zemím, mj. i prostřednictvím svěřeneckých fondů NATO, je přitom jedním z výstupů summitu v Madridu. ČR se navíc zavázala zvýšit podporu MD a GE v rámci Aliance. V případě MD bude příspěvek použit na projekt dodání přileb a balistických vest v pro ozbrojené síly MD v hodnotě téměř 20 mil. EUR. Jedná se o historicky největší projekt pro MD v rámci NATO a má za cíl zvýšit obranyschopnost MD. V případě GE je možné příspěvek použít na projekt na poskytnutí zabezpečeného spojení pro výcvikové centrum JTEC v poblíž Tbilisi v celkové hodnotě 2,65 mil. EUR. Pro BA vytvořilo NATO balíček na podporu budování obranných schopností poprvé. Příspěvek do tohoto nového nástroje tak bude vyjádřením podpory ČR pro euroatlantické směřování BA a připravenosti reagovat na nárůst destabilizujícího vlivu Ruska v regionu západního Balkánu.“

_#ToPodstatné: Dotaz pro odborníky: Může Rusko rozkymácet i Bosnu a Hercegovinu?
Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.
_

Rodina par excellence

A ještě jedna novinka, která zas tak není důležitá, ale napjatě jsem na ní čekal. A to je nová Strategie rodinné politiky, tentokrát dokonce až do roku 2030. Po progresivistických koncepcích Jany Maláčové nastoupil lidovec Marian Jurečka a je to znát.

Dokument mám již k dispozici. Dá se podle něj určitě dál postupovat, ale tlak na změnu dikce je zřetelný, byť to nakonec dopadlo v mezích slušnosti.

Takto dokument vybral zákrutu u homosexuálních rodin:

„Tyto rodiny pociťují odlišnou právní regulaci v některých oblastech jako nerovnost. Zároveň je však nutné říci, že rozdíly mezi právy a povinnostmi pramení z rozhodnutí zákonodárce stanovit obecně pro různé typy soužití odlišný souhrn práv a povinností a jejich případnou změnu je nezbytné posuzovat odpovědně a ze všech souvisejících hledisek.“

Hravě prohlásil silně menšinovou úplnou rodinu za rodinu par excellence:

„Úplné rodiny s dětmi sice aktuálně tvoří jen pětinu ze všech českých domácností, jejich význam pro budoucnost celé společnosti je nicméně klíčový. Reprodukce, socializace dětí a samotné rodinné vazby pomáhají utvářet sítě, které jsou jakousi pomyslnou kostrou společnosti. Sociologové považují rodinu za základní článek sociální struktury. Je proto žádoucí, aby tato kostra byla stabilní a pevná, ideálně celoživotně trvající. Její kvalita vzniká právě v rodinách prokreačních, tedy těch, které si lidé utváří poté, co opustí rodinu orientační, do které se sami narodili. Úplné rodiny s dětmi jsou rodinami par excellence, (manželský) pár muže a ženy s dětmi je stále většinou společností vnímaný jako ideální typ soužití.“

A nám neideologickým konzervativcům s třemi dětmi místo zoufale chybějících kvalitních služeb nadělil tradiční lidovecké ještě nižší daně, ještě větší podporu hypoték a ještě větší zvýhodnění stavebního spoření (které se sice ruší, ale to nevadí). Tak dík.

„Na základě výše uvedeného je vhodné v rámci podpory vícedětných rodin usilovat o finančí podporu, zejména v podobě daňových úlev pro pracující rodiče. Dále je důležité zohlednit situace snižujících pracovní příjmy nebo se zaměřit na podporu hypoték či větší zvýhodnění ve stavebním spoření.“

_#ToPodstatné: Co by nyní rodinám v Česku prospělo nejvíce?
Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.
_

Upozornil na Lex ČEZ a už je odvolán

A smutná personálie na závěr. Člen Legislativní rady vlády Petr Bezouška v lednu upozornil na Lex ČEZ. K absurdnosti přílepku se nyní nevracejme, už o něm bylo napsáno v newsletteru dost. Nyní k panu Bezouškovi. Bude odvolán. Respektive optimalizován, jak vyplývá z návrhu, který mám již k dispozici:

„Zároveň se vládě navrhuje odvolat dosavadní členy Legislativní rady vlády prof. JUDr. Jiřího Jelínka, CSc., a JUDr. Petra Bezoušku, Ph.D., a to s ohledem na nutnost optimalizovat činnost Legislativní rady vlády s přihlédnutím k potřebám vlády, a to při zachování stávajícího celkového počtu členů Legislativní rady vlády.“

Za odvolané jmenují prof. JUDr. Martina Kopeckého, CSc., prof. JUDr. Kristinu Koldinskou, Ph.D. a JUDr. Petra Svobodu, Ph.D. Tak až bude Lex ČEZ zase na legislativní radě, tak snad už budou hlasovat „správně“.

_#ToPodstatné: Jak posílit roli slabé, leč klíčové Legislativní rady vlády?
Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.
_

Komentář: Proč si i pravičák nyní musí přát vyšší daně? Aby později nebyly ještě vyšší

Po roce a půl slibů o úsporách státu a nezvyšování daní tu máme výsledek: nejvyšší schodek rozpočtu za první čtvrtletí od vzniku republiky.

Komentář si přečtěte na Aktuálně.cz

Komentář: Pošta postavila starosty proti Starostům

Až přijde další kolo ořezávání České pošty – a ono nevyhnutelně přijde –, snad to vládci v Praze udělají již s trochu větším rozmyslem.

Komentář si přečtěte na Aktuálně.cz

Co číst (a poslouchat)

Podle mě kus skvělé vědecké novinařiny - uznání, že naše jistota ohledně přínosu nošení roušek byla přehnaná, ale zároveň uměřená kontextualizace, že to nemuselo být marné… (graf: Economist)