Kdo je tady novinář, progresivní daň za rohem a michelinská hvězda

1. 5. 2023

Minulý týden na jedné konferenci v Miláně se mě během představování zeptali, zda jsem novinář. Řekl jsem automaticky ano, jako to už říkám roky. Ale pak jsem nad tím začal přemýšlet: je tomu opravdu tak, když teď nejsem v žádném médiu?

Během asi dvou dekád uvnitř mainstreamových médií mě zajímalo spíše to, jak se pozná novinář z velkých redakcí: Měl by si tykat s politiky? Měl by zjevně stranit? Měl by za novinářskou práci vydávat to, co bylo včera nejpopulárnější na sociálních sítích? Jsou tuzemští imitátoři anglosaských late-night show ještě novináři? Měl by být novinář alespoň trochu vzdělaný? A měl by ignorovat skutečnou agendu státu, protože se to málo lajkuje?

To už od května řešit nemusím a naopak by měl zajímalo, jak se pozná novinář na volné noze. Stačí mi k tomu vydávání newsletteru a že se občas objevím v nějakých médiích? Jsou tvůrci nejrůznější one-(wo)man projektů novináři? A jsou novináři dneška i populární osobnosti na sítích, které jsou ale ve skutečnosti píáristi s velmi zištným zájmem?

Tak třeba mi poradíte. Já to nevím.

A obvyklé dvě prosby:

Pod každým textem je hashtag #ToPodstatné a otázka k textu, se kterou si už sám neporadím. Budu rád, když mi na info@davidklimes.cz zkusíte poradit vy.

Zárověň můžete podpořit newsletter jednorázovou nebo ještě lépe trvalou platbou.

A teď už k aktuálnímu newsletteru, který si můžete přihlásit k odběru do své mailové schránky.

Česko-slovenská prezidentská osa

Je mimořádně důležité, že do Kyjeva přijel český prezident Petr Pavel spolu se slovenskou prezidentskou Zuzanou Čaputovou. Pro Ukrajinu to byla spíše symbolická návštěva, protože teď už tam z vlaku vystupuje jeden státník za druhým. Ale vůbec to není jen symbolické pro Česko a Slovensko.

Jednak se tím napravuje omyl slovenského premiéra Eduarda Hegera, který se nepřipojil k Poláky organizované cestě minulý březen do odstřelovaného Kyjeva, takže český premiér Petr Fiala tam neměl slovenského partnera.

A pak je to důležité i dlouhodobě. Polsko je nyní jasný lídr východní politiky EU, nicméně snění části ODS o konzervativní ose Varšava-Praha-Řím nemá absolutně nic společného se skutečnými českými národními zájmy. Naštěstí faktický ministr zahraničí Tomáš Pojar zatím umí všechny tlaky vyvažovat. Bude však jenom dobře, když tým Pražského hradu kolem Jaroslava Zajíčka silně podpoří česko-slovenskou liberálnější horizontálu ve střední Evropě, a to nejen vůči Ukrajině.

Porozumění mezi Pavlem a Čaputovou pak bude zásadní i po zářijových slovenských volbách, kde pravděpodobně silně uspěje Robert Fico a slovenská zahraniční politika se ocitne ve velmi vysoké hře, která nemusí skončit dobře nejen pro Slovensko, ale i pro nejbližšího partnera – Česko.

#ToPodstatné: Jak se promění česko-slovenská spolupráce po zářijových slovenských volbách? Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.

Rovnou daní k silné progresi

Z diskuze o reformě veřejných financí vládní pětikoalice udělala už naprostý guláš. Zjevně je možné navrhnout úplně vše, což značí, že za rok a půl se vládní pětka neshodla ani na samotných základech reformy. Nezvládnutou roli ministra Zbyňka Stanjury není snad třeba znovu v newsletteru připomínat.

Protože vláda ignoruje návrhy, které si sama objednala u Národní ekonomické rady vlády, experti kolem think-tanku Idea a Paq Research přichází trochu partyzánsky s vlastními návrhy. Můžete si je prostudovat zde.

Některé věci jsou jistě k debatě, například výše daňových slev na poplatníka a děti.

Nicméně jedna věc je jasná a už by měla konečně naplno zaznít. Čím déle bude vláda trvat na rovné příjmové dani pro fyzické osoby, tím dříve skončíme u ostře progresivní daně.

Jak to? To je jednoduché. Rovná daň je přijatelný koncept pro stabilizované a úsporné veřejné ekonomiky. (V Česku tedy vlastně nikdy nebyla a už nyní je ministr Stanjura králem byrokratické progrese, když přidal tři pásma paušální daně ke standardu OSVČ a dvěma pásmům zaměstnanců).

Česku ale rozhodně není úsporný stát, má každoročně 300miliardové deficity a přitom nejnižší výběr daní z příjmu fyzických osob na celkovém zdanění z celé EU. To prostě není dál udržitelné, i kdyby ODS nainvestovala další marketingové miliony do propagace nezvyšování daní na sociálních sítích.

Zároveň je také jasné, že není možné všem najednou „napálit“ třicetiprocentní daň. Takže velmi rychle směřujeme k tomu, že vedle nějaké patnácti, šestnácti, sedmnáctiprocentní daně pro nízkopříjmové a pětadvaceti až třicetiprocentní daně pro vysokopříjmové zde bude ještě jedno pásmo kolem dvaceti procent pro střední třídu, která takto zaplatí dluhy nekompetentních minulých vlád.

Je to absurdní, že propagátoři nízké rovné daně zde zadělali na ostře progresivní a poměrně vysoké zdanění? Je. Ale nic moc jiného už se s tím dělat nedá, pokud se nechceme utopit v dluzích.

#ToPodstatné: Jak se změní příjmové daně? Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.

Novinka: Zpráva o extrémismu – online radikalizace „osamělých vlků“

Mám v ruce již „Zpráva o projevech extremismu a předsudečné nenávisti na území ČR v roce 2022“. Jako vždy velmi důležité čtení:

„Některé pravicově extremistické subjekty se staly součástí společenství, které souzní s prokremelskými narativy. Omezený počet jednotlivců naopak vyjadřoval podporu ukrajinským protějškům. Někteří z nich dokonce na Ukrajinu vycestovali a zapojili se zejména do týlových činností. Dle poznatků bezpečnostních složek dále roste riziko online radikalizace „osamělých vlků“ jen volně napojených, či zcela izolovaných od extremistické scény.“

Nadále bylo možné sledovat předsudečně nenávistné projevy v rámci xenofobně populistické scény. Objevovaly se antisemitské konspirační teorie, novinkou se staly výpady proti Ukrajincům. Projevy protimuslimské, protimigrantské a anticiganistické byly spíše na ústupu. Dominanci v tomto spektru si udrželo hnutí Svoboda a přímá demokracie. To nicméně upozadilo xenofobní témata a věnovalo se přednostně jiným společenským otázkám, včetně ruské okupace části Ukrajiny. Postoje hnutí k této agresi v řadě případů kopírují narativy, které pro středoevropský region generují propagandisté pracující ve prospěch kremelského režimu.

„V České republice se postupem času etablovala poměrně různorodá skupina „protisystémově“ naladěných občanů, kteří jsou ovlivněni různými konspiračními teoriemi. Tato skupina se stále více izoluje od zbytku společnosti. Její členové nacházejí styčné plochy s extremistickými a xenofobními subjekty a stávají se často příjemci i šiřiteli obsahů kvazi-mediálních platforem. Krátkodobý úspěch protestního uskupení kolem aktivisty Ladislava Vrabela dokazuje, že je poměrně jednoduché ji prostřednictvím sociálních sítí mobilizovat.“

V roce 2022 bylo Policií ČR zjištěno 149 trestných činů s nenávistným podtextem. Dále bylo policií evidováno celkem 73 stíhaných osob u skutků s nenávistným podtextem. Pro trestné činy spáchané z rasových, národnostních a jiných nenávistných pohnutek bylo obžalováno celkem 102 osob. Odsouzeno za ně bylo celkem 61 osob.

#ToPodstatné: Bude Jindřich Rajchl v roce 2023 Ladislavem Vrabelem z roku 2022? Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.

Novinka: Od eDokladovky k eWalletu

Jestli něco lidi bez většího zájmu o politiku z programového prohlášení této vlády zaujalo, tak to byl nepochybně tento slib:

„Co nejrychleji, nejpozději v roce 2023, zrušíme povinnosti nosit u sebe průkazy a dokumenty, pokud si je stát může ověřit jinak (tvorba tzv. eDokladovky), kompatibilní s elektronickými doklady EU.“

Jenže pak vznikl problém. Na jedné straně je národní řešení eDokladovka, na druhé straně požadavek kompatibility s EU, ať taky ten řidičák platí za hranicemi. Vláda se nakonec shodne, že jakmile to půjde, naskočí se na unijní řešení, ale již nyní bude platit to české. Podklady již k tomu mám:

„Předpokládá se, že české eDoklady budou ve střednědobém horizontu propojeny s celoevropským systémem eWallet dle tzv. nařízení eIDAS 2. Tak se stane, jakmile nabude účinnosti příslušné nařízení EU a prováděcí předpisy k němu. Tato změna by z hlediska uživatele měla být zcela automatická a v ideálním případě nepostřehnutelná. Poté bude eWallet uznávána ve všech členských státech EU a přinese i další funkcionalit.“

Účinnost nařízení eIDAS 2 se očekává na přelomu let 2024 a 2025, implementační lhůta bude 12 měsíců. Již dnes jsou však známy základní technické specifikace, je tedy možné zahájit práce na projektu tak, aby byl po nabytí účinnosti bez větších nákladů začlenitelný do schématu EU eWallet. Není žádoucí čekat se zahájením projektu až na samotnou účinnost nařízení. Jakkoliv by v takovém případě odpadl jeden „mezikrok“ (období cca 1 roku, kdy budou fungovat čistě české eDoklady bez napojení na evropské řešení), dostali bychom se tím do situace, kdy by celé řešení muselo vznikat pod časovým tlakem, a tudíž by bylo dražší. Architektura celého systému počítá se zapojením soukromých subjektů, a to jak na straně poskytovatelů údajů (např. letenka, úvěrové hodnocení), tak i na straně příjemce údajů (např. prokázání věku při nákupu alkoholu). Komerční model má zajistit bezplatné použití pro fyzické osoby.

_#ToPodstatné: Je to dobře vymyšleno? Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.
_

Novinka: Michelinská hvězda za tři miliony

A něco k snědku nakonec. Michelinské hvězdy jsou pojem, ale pěkně drahý. Francouzský provozovatel chce za zápis po jednotlivých státech „výpalné“. Na ministerstvu se to dlouze řešilo, ale nakonec MMR navrhuje uzavřít se společností smlouvu. Oficiálně to bude projekt „ČR jako destinace pro vysokou gastronomii“. Mám ho již k dispozici:

„Cílem projektu je zajistit ČR v prostředí vysoké konkurence ze strany ostatních středoevropských zemí vizibilitu a atraktivitu pro bonitní mezinárodní klientelu, která převyšuje denní výdaje na cestu průměrného turisty. Předložený materiál má za cíl navázat spolupráci s Michelin Guide prostřednictvím analýzy gastronomické situace opírající se o inspekci restaurací ve všech 14 regionech ČR. Výsledkem analýzy bude zhodnocení gastronomického potenciálu ČR včetně mezinárodního srovnání a doporučení pro zlepšení v oblasti.“

Předpokládaná hodnota zakázky byla stanovena ve výši 150.000 EUR (3.600.000 Kč) bez DPH.

_#ToPodstatné: Která česká restaurace by se podle vás bez michelinské hvězdy neměla obejít? Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.
_

Komentář: Jen ne už zase tupé škrty

Místo volání po plošných škrtech by si vláda Petra Fialy měla přečíst, co si objednala. Národní ekonomická rada vlády už minulý podzim připravila pro ministry sumář nutných cílených opatření v příjmech i výdajích. Mnohé z toho již mohlo platit v letošním rozpočtu.

Komentář si přečtěte na Plusu.

Co číst (a poslouchat)

Ukrajinské (nejen) obilí testuje naši soudržnost… (graf: Economist)