Joachim Pavel, nový digitální hlídač a zákon o podpoře bydlení
12. 6. 2023
Čtenáři newsletteru mi píší, že by si také jednou potřebovali odpočinout od špatných zpráv a pana ministra Zbyňka Stanjury. To není vůbec lehké, ale buďme optimisté jako premiér Petr Fiala, který v reakci na katastrofální vývoj rozpočtu prohlásil, že není kam spěchat, protože „je pozitivní, že zatím se výdaje vyvíjejí víceméně tak, jak jsme předpokládali“. Tak spolu s předsedou vlády také věřme a víra naše nás třeba uzdraví. Ale teď už pojďme na skutečně pozitivní zprávy.
Pozoruhodně malé ocenění se dostalo prezidentu Petru Pavlovi za organizaci setkání premiéra Petra Fialy a lídra opozice Andreje Babiše. Možná je to tím, že výrazně polarizovaná média nedokáží tento státnický krok již ani dostatečně ocenit. Ale měla by. Pro Pavla to určitě nebylo lehké: zvát bez větší nutnosti na Hrad svého protivníka z prezidentské volby, který o něm rozhlašoval, že chce Česko zatáhnout do války a podobné lži.
Ale jeho tým mu dobře poradil, že by měl být svorníkem a mediátorem mezi vládou a opozicí, což v české prezidentské tradici už dlouho není. Václav Havel ještě takto občas dokázal dostat dohromady Václava Klause a Miloše Zemana (z toho vznikla například tolerance menšinové vlády 1996), pak se to ale rozpadlo. Vznikly další formáty jako například setkávání nejvyšších ústavních činitelů, ale to není to samé jako osobní debata lídrů vlády a opozice za patronace prezidenta.
Jak je to praktické, se konec konců ukazuje už nyní. V zájmu státu nyní je, aby i opozice podpořila obrannou spolupráci s USA. A setkání Pavel, Fiala, Babiš je přesně ten prostor, kde je možné mezi šesti očima dohodnout, zda lavírování ANO nakonec dopadne tak či onak.
Stejně tak je správné, že do svého týmu zahraničně-politických poradců nominoval i Babišova člověka, aby si na lídra opozice udržel kontakt, jakkoliv to opět u některých vyhraněných novinářů vyvolalo odpor.
Pavlovo počínání – poměrně netypické v českém prostředí – se nejvíce podobá tomu, co v sousedním Německu s úspěchem dělal exprezident Joachim Gauck. Jednou to lapidárně vyjádřit tak, že se cítí mluvčím vlády k veřejnosti a zároveň mluvčím veřejnosti k vládě. A to bez kontaktu s opozicí nejde, i kdyby byla sebevíce kraválová. Tak jen tak dál, zdá se, že Pavel si po počáteční až příliš velké aktivitě nachází ten správný prostor, kde může dobře uspět a pomoci Česku k alespoň trochu slušnému provozu tuzemské politiky.
A obvyklé dvě prosby:
Pod každým textem je hashtag #ToPodstatné a otázka k textu, se kterou si už sám neporadím. Budu rád, když mi na info@davidklimes.cz zkusíte poradit vy.
Zárověň můžete podpořit newsletter jednorázovou nebo ještě lépe trvalou platbou.
A teď už k aktuálnímu newsletteru, který si můžete přihlásit k odběru do své mailové schránky.
Novinka: Vzniká hlídač technologických gigantů
Do dryáčnické debata, jak je třeba bez ohledu na zajištění agend po tisících vyhazovat líné byrokraty a vyhladovět obtloustlý stát, přichází jedna důležitá novinka, která ukazuje, jak je takové uvažování nesmyslné.
Po velkých bojích se Evropská unie minulý rok shodla na nových pravidlech pro digitální ekonomiku. V aktech o správě dat a o digitálních službách je toho strašně moc, tak jen jeden konkrétní příklad. Aktuálně Evropská komise určuje velké platformy, pro které budou platit přísná pravidla pro odstraňování nelegálního obsahu, používání algoritmů či moderaci obsahu. Elon Musk už dostal výzvu k najmutí více moderátorů závadného obsahu na Twitteru právě kvůli nabíhajícímu DSA. Teď bude ale také hodně záležet na chytré národní implementaci, protože je třeba určit národního regulátora (DSC). Tedy přeloženo do češtiny: budou třeba noví úředníci, měli by být dobře placeni a pořád je to mnohem výhodnější, než žádné nenajmout.
Návrh ministerstva průmyslu našel možné národní regulátory a i si vybral favorita. Dokument mám již k dispozici:
„Jako myslitelné další ústřední orgány státní správy se nabízí Úřad pro ochranu osobních údajů, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání a Český telekomunikační úřad. Zatímco první dva zmíněné úřady se v porovnání s působností nových unijních předpisů v digitální oblasti zabývají relativně úzkým úsekem činností, Český telekomunikační úřad má s přihlédnutím k jemu svěřené působnosti a k jejímu výkonu stanoveným pravomocem nejblíže k problematice digitální ekonomiky. V souvislosti s takovýmto rozšířením kompetencí tohoto úřadu by však bylo nezbytně nutné provést odpovídající právní regulaci a zajistit technické, personální a finanční zdroje tak, aby nové kompetence mohly být vykonávány dostatečným a odpovídajícím způsobem.“
Jenže k tomu jsou potřeba lidi, aby regulátor od počátku příštího roku mohl začít pracovat:
„Na základě těchto zdrojů lze v současné době odhadovat, že by ČR měla pro dozorový orgán jen pro potřeby nařízení DSA vyčlenit nejméně 5 státních zaměstnanců na plný úvazek systemizovaného místa, z toho alespoň jednoho státního zaměstnance na plný úvazek systemizovaného místa s právním zaměřením a alespoň jednoho s technickým zaměřením. Dále bude nutné zajistit veškeré kapacity i pro potřeby nařízení DGA, kde se jedná především o úkoly týkající se procesu oznámení služeb zprostředkování dat, registrace služeb datového altruismu a taktéž dozor a vymáhání povinností nad těmito subjekty.“
Ministerstvo financí se však jako vždy brání nárůstu nákladů, ať už jsou relevantní či ne. Takže přichází s variantou, která rozhodně není realistická, že by si úřad platily samotné technologické platformy.
„Požadujeme zavedení poplatku na činnost regulátora, tak aby byla financována jeho činnost, jako je tomu např. u ERÚ. Jednalo by se o příjmy kapitoly neúčelově vázané.“
Ale sliboval jsem, že newslettter bude pozitivní. A tohle pozitivní je. Mnoho unijní agendy většinou nezvládáme implementovat a jsou z toho problémy. Tady to však vypadá, že do února, kdy mají národní regulátoři začít pracovat, to Český telekomunikační úřad nakonec zvládne. A je to i dobrý příklad, že nenajmout včas kvalitní státní zaměstnance může být nakonec mnohem dražší než to udělat.
#ToPodstatné: Zvládne ČTÚ novou agendu? Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.
Novinka: Konečně zákon o podpoře bydlení
Zákon o smysluplné podpoře bydlení je yetti české politiky. Všichni o něm už 25 let mluví, ale nikdo ho nikdy neviděl. Vzpomínám si například na slavný slib Bohuslava Sobotky v předvečer voleb 2013: „Sociální demokracie má připravený zákon o sociálním bydlení. Předložíme ho vzápětí po volbách do sněmovny a bude to jeden z prvních kroků, které vláda podnikne.' Nic se samozřejmě nestalo. Jen to, že z problému podpory bydlení nízkopříjmových se stal postupně problém i velké části střední třídy.
Je proto jen dobře, že ministerstvo pro místní rozvoj předkládá vládě návrh zákona o podpoře v bydlení. Mám ho již k dispozici.
„Cílem návrhu zákona je nastavení systémového řešení bytové nouze v České republice, které bude spolu s dalšími nástroji fungovat dlouhodobě a bude sloužit i jako prostředek pro efektivní nastavení potřebných investic do bydlení. Návrh zákona pomůže obcím i dalším zapojeným subjektům chránit 1,3 milionu osob ohrožených bytovou nouzí (hrozba ztráty bydlení, energetická chudoba a nadměrné náklady na bydlení), kdy se jedná zejména o děti, seniory, samoživitele i oběti domácího násilí.“
Navrhovaný zákon klade důraz na prevenci, snížení existujících nákladů bytové nouze a zabránění jejich dalšímu růstu, v neposlední řadě na dobrovolnost svým systémem motivací pro majitele bytů, a to jak soukromé, tak obce.
Hlavním pilířem je jednak zřízení kontaktních míst pro bydlení při obcích s rozšířenou působností, která budou v přenesené působnosti:
poskytovat veřejnosti poradenství ohledně bydlení,
zapisovat do evidence podpory v bydlení osoby v bytové nouzi a osoby ohrožené bytovou nouzí,
zkoumat, zda byty, v nichž se má osobám v bytové nouzi poskytnout bydlení, splňují základní funkční standardy (technické, bezpečnostní, hygienické), a zapisovat je do evidence podpory v bydlení,
koordinovat poskytování podpůrných opatření osobám v bytové nouzi a
jednou za 3 roky vypracovávat zprávu o bydlení pro svůj správní obvod (tj. pro správní obvod obce s rozšířenou působností).
Za druhé pak nastavení systému příspěvků, garancí a kompenzací přiznávaných krajskými úřady, které budou motivovat určité subjekty (tzv. poskytovatele), aby osobám v bytové nouzi poskytovaly podpůrná opatření, kterými budou:
poskytování garancí spočívající zejména v závazku uhradit za nájemce pronajímateli škodu, kterou mu způsobí nájemce (osoba dříve vyhodnocená jako osoba v bytové nouzi),
poskytování podnájemního bydlení, tedy poskytování podnájemního bydlení v bytech, které si poskytovatel pronajme k tomuto účelu,
poskytování podporovaného obecního bydlení, tedy pronájem bytů ve vlastnictví obcí, které jsou v tomto případě poskytovateli, a
poskytování asistence jakožto prevence ztráty bydlení a minimalizace rizik pro majitele bytů a sousedy.
Je to dobře promyšlené, má to však jediný háček. V současné rozpočtové situaci je velmi nepravděpodobné, že ministerstvo financí pustí 1,5 miliardy, ač ministerstvo pro místní rozvoj má jistě pravdu, že „absence zákona o podpoře v bydlení tedy představuje pro Českou republiku větší finanční zátěž než jeho dlouhodobé zavedení“.
Ale slíbil jsem v newsletteru optimismus: k tomu stačí již jen to, že po spoustě let tu máme opravdu promyšlený základ pro tolik potřebný zákon.
#ToPodstatné: Projde to? Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.
Novinka: Nový život pro Terezín a Josefov
Tohle je nepochybně pozitivní. Ministerstvo pro místní rozvoj a kultury se konečně dohodly na obnově chátrajících míst mimořádně silné paměti – Terezína a Josefova. A že bylo už na čase. O víkendu jsem projížděl Terezín, stále je to především nevyužitá příležitost unikátního pevnostního města. Tak snad se to změní. Dokument mám již k dispozici:
„Stát se bude aktivně podílet na financování sanace vedoucí k zabránění další destrukce vybraných 6 objektů a fortifikace, které se nacházejí v havarijním stavu v pevnostních městech Terezín a Josefov. Jedná se o objekty Žižkovy kasárna, Zbrojnice, Proviantní sklad, Vojenská nemocnice (Terezín) a Čtvercová kasárna, Vojenská nemocnice (Josefov).“
Vše by mělo být hotové do 2028, respektive další rozvoj do 2033. Podmínkou realizace tohoto programu musí být vytvoření strategického plánu pro zajištění dlouhodobé perspektivy pro obě pevnostní města. Do realizace strategického plánu musí být zahrnuta obě pevnostní města.
Tak uvidíme, co z toho vznikne. Terezín měl být už vším možným od kulturního centra po univerzitní městečko. Zatím nevyšlo nic.
Tohle je jedna z posledních šancí, tak buďme optimističtí.
#ToPodstatné: Jak co nejlépe podpořit Terezín a Josefov? Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.
Novinka: Další podpora ukrajinských dětí
Podpora a integrace ukrajinských běženců má v Česku nepochybně velké nedostatky, o mnohých z nich v newsletteru je pravidelně řeč. Nicméně v základu běženeckou vlnu Česko zvládlo. A co je důležité, i když se ozývají čím dál silněji hlasy proti, v podpoře integrace se pokračuje.
Jedním ze základních cílů by mělo být především postarání o vzdělání více než 50 tisíc dětí ve věku 3 až 19 let.
Ministerstvo školství už to nese na vládu a já mám plán již k dispozici.
Pro školní rok 2023/2024 ministerstvo navrhuje následující opatření:
· Pokračování finanční podpory pozice ukrajinského asistenta pedagoga
· Pokračování jazykové přípravy na mateřských, základních a středních školách
· Umožnění nahrazení druhého cizího jazyka českým jazykem
· Uplatnění plného rozsahu vzdělávání v mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách a konzervatořích
· Realizaci letních jazykových kurzů pro věkovou skupinu 14-18 let
Předpokládané výdaje na realizaci opatření v období září až prosinec 2023 jsou vyčísleny na 182 967 063 Kč, z toho pokračování finanční podpory pozice ukrajinského asistenta pedagoga 115 891 329 Kč a jazykové přípravy v mateřských, základních a středních školách v rozsahu 67 075 734 Kč.
Něco to tedy stojí, ale je to násobně méně, než kdyby se podpora vzdělání mladých Ukrajinců zanedbala.
#ToPodstatné: Co v integraci Ukrajinců je teď důležité? Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.
Briefing
I do briefingu jsem našel alespoň dvě optimistické věci:
Lídři byznysu z 2. ekonomické transformace dokázali udělat ze svého výročního summitu velkou show za účasti premiéra a členů vlády. To je velmi dobrá zpráva, protože se zdá, že vláda už nějakou dobu příliš neví, co se v byznysu vlastně děje. Tak teď se to dozvěděla. Pokud návrhy byznysmanů ovlivní kabinet, tak jenom dobře pro tuto zemi (i když zrovna na zaměstnanecké akcie by se dostat snad ani nemuselo).
Nezahálí ani aktéři ve vzdělávání. Partnerství 2030+ a PAQ Research představily důležitou studii „Role zřizovatele školy v zemích s vynikajícími vzdělávacími výsledky a rovnými šancemi“ Na příkladech z Finska, Nizozemí, Estonska a Kanady ukazují, jak je důležité mít pro dobrou školu dobrého zřizovatele. V Česku tedy obec či kraj. Tak snad se inspirujeme.
#ToPodstatné: Pište mi #ToPodstatné!
Komentář: Televize má ředitele. Ale nemá peníze
Pokud se Česká televize bude zásadně redukovat, pak to v žádném případě ale není jen obyčejné manažerské rozhodnutí pro Součka a jeho tým. Česká televize není zdaleka jen kvalitní zpravodajství, má zákonem mnohem více povinností vůči společnosti. Tak ať politici otevřeně řeknou, jakou televizi veřejné služby do budoucna chtějí a neschovávají se za volbu jednoho manažera, který s jednou kapsou prázdnou a druhou vysypanou nic moc nového nesvede.
Komentář si přečtěte na Plusu.