Newsletter DK
← zpět na archiv

Středoevropský Tusk

Pravděpodobný příští polský premiér Donald Tusk se umístil v čele žebříčku Politico o nejvlivnějšího Evropana. Je to tak? Nebo byste tipovali někoho jiného? Vlastně těžko odpovědět, protože o Tuskových plánech nic nevíme. Česká média od polských parlamentních voleb dění u regionálního lídra střední Evropy prakticky neřeší. Obsesivně a nepříliš produktivně stále radíme Slovákům, jak moc je tamní nová nacionalistická vláda špatná, ale že se o osudu střední Evropy nyní rozhoduje v Polsku, to nás příliš nezajímá.

Podle mě si Tusk vítězství v žebříčku zaslouží. Otázka ale právě je, jaký to bude Tusk. Rozhodně ne ten, který vládl před deseti lety a který pak vedl evropské lidovce. Vzpomínám si, jak při jedné cestě z Evropského parlamentu okolo mě proběhl někdo povědomý, a to rychlostí, kterou mohu jen závidět. Byl to spokojený šéf eurolidovců Tusk, jehož projekt úzké spolupráce s Německem a Francií ale zároveň doma zcela zkrachoval a nevypadalo to, že by se z vyklusávání v Bruselu měl ještě někdy vrátit do domácí politiky.

Nakonec to nyní v extrémně vyostřeném souboji zvládl, ale rozhodně ne již s tak eurocentrickým programem jako před lety. Před pár dny mi to vysvětloval jeden vysoce postavený Polák: „Tusk si uvědomil, že někdejší jeho velmocenská sázka na Výmarský trojúhelník s Německem a Francií byla chyba. Nyní už pochopil důležitost partnerů ve střední Evropě, to je pro Česko velká příležitost.“ To by snad mohlo být součástí onoho slibovaného „umocnění pozice v EU“.

Přestaňme proto alespoň na chvíli bičovat Slováky za jejich volbu a starejme se o to, co lze ve střední Evropě ještě ovlivnit. A to je nepochybně PLCZ+ shoda nejen na dosavadním bezpečnostním zajištění východních hranic, ale nově například i v ekonomické oblasti ohledně ochrany a prohlubování unijního jednotného trhu, který nutně oba státy potřebují.

A na závěr obvyklé prosby:

Pod každým textem je hashtag #ToPodstatné a otázka k textu, se kterou si už sám neporadím. Budu rád, když mi na info@davidklimes.cz zkusíte poradit vy. 

Budu rád, když začnete odebírat newsletter NFNZ či sledovat jeho sociální sítě.

Kdo chce podporovat newsletter a číst si zde zajímavá témata, tak zvažte jednorázovou či ještě lépe trvalou platbou na účet 261258923/0600.

Zbytečný energochaos

Jen tu shrnu základní fakta k cenovým stropům:

S Putinovým atakem na Ukrajinu začala i energetická válka proti Evropě. V létě 2022 dosahovaly ceny elektřiny vrcholu, mnohé evropské státy přikročily k energodotacím domácnostem i firmám, některé stanovily i cenové stropy. Přesto Petr Fiala ještě zahajoval komunální a senátní kampaň 30. srpna 2022 rozhodným odmítnutím jakýchkoliv stropů: „Zejména ti z populistického a extremistického tábora tvrdí a slibují pravý opak. Říkají, že stačí, aby vláda jednoduše rozhodla a ceny zastropovala. … Ne, ne, ne, to není cesta. Pro všechny tyto falešné energetické proroky a pro všechny, kteří jim to věří, mám špatnou – ale naprosto pravdivou – zprávu. Není to pravda! Žádné takové řešení nebude fungovat. Žádné jednoduché a rychlé řešení současné kritické situace, které Česká republika a další evropské země čelí, totiž neexistuje.“ O měsíc později Česko mělo jedny z nejhůře vymyšlených státněsocialistických cenových stropů a premiér tímto „úspěchem“ stačil ještě přelepit své předvolební plakáty. V českých stropech – na rozdíl například od Rakouska – absolutně chyběla pobídka pro úsporu. Důvodem mohlo být i to, že stropy nevymýšleli ministři, ale energetická lobby s jednou poradenskou firmou.

Bianco šek na státní dotace samozřejmě zafungoval, jak musel. Firmy pobízí držet vysoké ceny do konce tohoto roku a až po konci stropu prudce snížit. Nikoliv firmy, ale vláda vytvořila aktuální a nepřehledné bizarní ceníky, kdy se prudce snižuje cena, ale až od Nového roku, kdy stát přestane s dotováním. Špatně vymyšlené stropy měly být zrušeny již v průběhu tohoto roku, leč tato údajně pravicová vláda se pod tlakem energolobby bála návratu trhu. To vytváří současný chaos.

Nejhorší je ovšem není jen finanční náklad, ale i informační zmatek, který k Novému roku vláda vytváří. Znovu jen připomenu poučky z prvního ročníku ekonomie, které tu dokola omílám: „Produkty, kdy tento rok se ještě platí za stropované ceny a až pak to půjde dolů, nejsou samozřejmě náhodné. Mnozí mají navíc zafixováno za vysoké ceny, které jim od Nového roku zase naskočí. Bude jim trvat například tři měsíce výpovědní lhůty se dostat jinam. A do toho budou už zase platit poplatky. Zde mohl trh vykonat mnohem více, kdyby byl vpuštěn do ringu, konkurenční boj mohl srazit ceny níže ještě před novoročním zavedení poplatků, které energie zase prodraží.“

Výsledkem tak je naprosto nejhorší možná kombinace, kdy v ten samý okamžik půjdete pryč z cenových stropů a zároveň vám naskočí OZE a distribuce. U mnoha domácností (o firmách ani nemluvě) to budou přitom značné skoky, na které se nyní nemohou kvalifikovaně připravit. Když si uvědomíme, že plošné cenové stropy vznikly právě proto, aby plošně utišily davovou nejistotu, tak absurdnější to být už nemůže. Od státněsocialistických stopů Česko odchází ve stejném informačním chaosu, jako do nich vešlo.

#ToPodstatné: Jde vůbec ještě něco před Novým rokem napravit?  

Půlbilionový Modernizační fond

Něco pozitivnějšího: Tím je návrh ministra životního prostředí na aktualizaci Modernizačního fondu. S tím jsme si tu užili už dost, když ministr financí z něj chtěl mít obecný příjem státního rozpočtu. Ne, to opravdu nejde. Modernizační fond je klíčovým nástrojem pro dosažení cílů České republiky v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování energetické efektivity a rozvoje obnovitelných zdrojů energie do roku 2030. Tento fond opravdu tedy není obyčejným státním příjmem, ale má za cíl podporovat projekty vedoucí k dekarbonizaci energetiky, průmyslu a dopravy, a také snižování energetické náročnosti budov.

Ač Česko tento fond čerpá v porovnání s ostatními sousedy velmi slušně (byť efektivita je jistě něco jiného), tak je třeba ho nyní předělat, protože povolenky extrémně zdražily a jsou z toho tedy vyšší příjmy, a to o hodně:

„V návaznosti na revizi směrnice o EU ETS se očekává, že fond bude disponovat výrazně vyššími finančními prostředky, než se původně předpokládalo, s možnou celkovou alokací přesahující 500 mld. Kč. Tento zvýšený objem fondu umožní podporu širšímu spektru projektů.“

Mám již k dispozici dlouho očekávané nové rozdělení příjmů fondu. Níže je tabulka plná nesrozumitelných zkratek, ale vzhledem k tomu, že newsletter čte spousta odborníků, tak si to snad mohu dovolit. Níže vybírám hlavní změny:

  • Od zahájení vyjednávání s EIB a Evropskou komisí v roce 2021 bylo doposud oficiálně nejvíce investic obhájeno pro sektor teplárenství (téměř 60 mld. Kč). Současně v rámci programu HEAT byly doposud do vyhlášených výzev předloženy investice s požadavkem na dotaci ve výši cca 70 mld. Kč. Na základě aktuálního ověření absorpční kapacity a dále plánovaných investic (říjen 2023), je navrhováno navýšení alokace programu na úroveň cca 100 mld. Kč.
  • Obdobná výše alokace, cca 100 mld. Kč, je rovněž plánována pro sektor nových obnovitelných zdrojů energie v rámci programu RES+. Pro dosažení národního cíle 10 GW nového elektrického výkonu prostřednictvím fotovoltaických elektráren, je odhadována dotační investiční náročnost odpovídající cca 70 mld. Kč. Doposud byly do stávajících výzev předloženy projekty s finančním požadavkem ve výši cca 18,8 mld. Kč a podpořeny projekty ve výši 11,2 mld. Kč, které generují nových cca 2,4 GW instalovaného elektrického výkonu. Zbylá alokace bude sloužit pro další OZE (geotermální, větrná nebo vodní energie, včetně akumulace)
  • Významně posílena by měla být podpora modernizace energeticky náročného průmyslu pod programem ENERG ETS. Doposud byly předloženy projekty za více než 34 mld. Kč a současně byl Evropskou komisí úspěšně notifikován program pro podporu uvedených investičně náročných projektů s alokací 60 mld. Kč. Celkem je tak pro tento sektor navrhována alokace ve výši 80 mld. Kč.
  • Z ostatních programů zaměřených na energetické úspory dochází k posílení alokace (cca 20 mld. Kč) na energetické úspory ve veřejných budovách v rámci programu ENERGov, jejichž prostřednictvím by mělo docházet k realizaci opatření a snížení ročních mnohamiliónových ztrát zapříčiněných neefektivním hospodařením s energií.
  • Výrazný nárůst navrhované alokace je pak zejména u oblasti veřejné dopravy, program TRANSGov, kdy společně s oblastí komerční dopravy by měla předpokládaná alokace dosahovat cca 50 mld. Kč.
  • Mezi nově zařazené oblasti, na které se bude podpora z prostředků Modernizačního fondu rovněž soustředit, patří podpora tzv. zelených plynů (včetně vodíku a biometanu) v rámci programu GREENGas, dále program SMARTNET zaměřený na podporu modernizace veřejných a ostatních sítí za účelem dosahování energetických úspor a jejich efektivního řízení, včetně podprogramu ELEGRID, zaměřeného na podporu modernizace elektrizační soustavy (cca 20 mld. Kč). Výrazně posílena je rovněž podpora rozvoje komunitní energetiky v rámci programu KOMUNERG (přibližně 14 mld. Kč).

#ToPodstatné: Je to správně rozděleno?

To nejhorší možné řešení stávek

Česko má za sebou dva zásadní protesty, a to ve školství a ve zdravotnictví. Protestující lze jistě kritizovat (učitelé na sebe nechali nabalit bizarní postavy, doktoři uzavřeli na poslední chvíli dohodu, o které nikdo neví, co znamená).

Pozoruhodný je ale především přístup vlády. Na počátku byla sporná, ale jasná pozice vlády: Šetříme, všem se škrtá, rozpočet je hotový, školství, ani zdravotnictví nic navíc nedostane. „Vláda nemůže odborům ustoupit. Slíbila, že dá zemi do pořádku a musí se o to pokusit. Odbory nechápou, že nelze socialisticky pracovat a kapitalisticky žít. Koalice se nesmí podělat z preferencí nebo médií, jinak to s ní špatně skončí. Volby budou v říjnu 2025, ne v lednu 2024,“ psal premiérův vlivný poradce a tvůrce současné ukřičené vládní ideologie, která je dokonale prosta jakékoliv dlouhodobější myšlenky.

Vláda tedy nejprve obětovala školy, v ničem jim nevyhověla. Přitom z učitelů, studentů-prvovoličů a vůbec podporovatelů silného školství se rekrutuje velká část voličů této koalice. Reakce vlády hraničila až s pohrdáním. Když byl vysokoškolský učitel Fiala lídr opozice, podporoval stávky učitelů a sliboval jim 150 procent průměrné mzdy. Když je nyní premiér, tak na požadavek slíbených 130 procent průměrné mzdy zareagoval tím, že odjel do kravína bratra ministra práce.

U lékařů se tedy čekalo podobné řešení. Jenže Fiala zareagoval zcela jinak. Potupil zcela pozici svého ministra zdravotnictví a slíbil lékařům 9,8 miliardy. Moudro o tom, že „odbory nechápou, že nelze socialisticky pracovat a kapitalisticky žít“ platí na Úřadě vlády zjevně tedy jen pro učitele, nikoliv pro doktory.

Naprosto absurdním výsledkem tak je, že vládní sliby ve školství nebudou naplněny, ale vládou dosud neprosazované požadavky ve zdravotnictví budou naplněny. Zajímavá bude i praktická realizace. V decentralizovaném školství, které má ale velmi centralizované penězovody z centra, šlo velmi dobře podpořit platy učitelů, nepedagogický personál i upravit PHmax a další sporné věci. Zdravotnictví je zato poměrně centralizované, ale penězovody jsou decentralizované do zdravotních pojišťoven. Přeložme si, co znamená návrh vlády, že se k již dodělaným úhradovým dohodám přidají dodatky za skoro 10 miliard: vy zdravotní pojišťovny jste si se státními i nestátními zdravotnickými zařízeními dohodli péči na rok 2024, ale teď vám tu šéf VZP ukáže, kolik nově bude stát jaký výkon, což bude skrytá dotace na platy doktorů. A běda ostatním údajně soukromým pojišťovnám, jestli se nepřizpůsobí a tuto premiérovu vůli neprotlačí i do údajně soukromých zdravotnických zařízení. Uf…

Abych parafrázoval již zmiňovaného klasika půlnoční politologie z Twitteru: Vláda nechápe, že nelze socialisticky vládnout a kapitalisticky žít...

 #ToPodstatné: Kdo to nezvládl více: protestující, nebo vláda?

Strukturální schodek zůstává a prodražuje se

Poslanecká sněmovna schválila rozpočet na příští rok. Počítá s meziročním snížením schodku o 43 miliard na 252 miliard korun. Jednání bylo divoké, ministr financí s bývalým ministrem financí se dokonce pustili do strkanice. O samotném rozpočtu jsme se toho ale od hádavých poslanců nakonec moc nedozvěděli. Tak alespoň krátce tři věci, které nezazněly, nebo alespoň ne dost nahlas:

1.      Konsolidační balíček řeší jen nové výdaje vlády, prakticky nesnižuje strukturální deficit. V překladu: I v dobrých časech tu budeme nadále vršit dluhy. Je mimořádně populistické tvrdit, že po konsolidačním balíčku už není třeba dalších radikálních příjmových a výdajových změn.
Škoda, že nikdo ve sněmovně nezacitoval Národní rozpočtovou radu: „Při pohledu na větší detail fiskálních parametrů rozpočtu je nicméně zjevné, že velkou část konsolidačního úsilí pohltí nové výdaje, které jsou vládou schvalovány časově odděleně od konsolidačního balíčku, nebo jsou důsledkem nárůstu zadlužení. Na vývoji strukturálního schodku, který má v příštím roce dosáhnout hodnoty 2,2 % HDP, je tak vidět jen nepatrné zlepšení oproti roku letošnímu, kdy se očekává konečný strukturální schodek ve výši 2,3 % HDP. V systému veřejných financí tak zůstává i nadále zabudována silná strukturální nerovnováha, která bude muset být řešena v období po celkové implementaci stávajícího balíčku, tedy po roce 2025.“

2.      Dotace se v drtivé většině neškrtají, ale přenáší na domácnosti a firmy. Vláda přitom slibovala dramatické škrtání dotací. Škrt 84 miliard zněl působivě. Každý si (snad) vybavil poučky o vytlačování soukromých investic státními a křivení tržní soutěže dotačním byznysem a napjatě očekával řešení. Jak to dopadlo? 51 miliardy z 84 se neruší, ale jen přenáší prostřednictvím OZE a distribučních poplatků zpět na domácnosti a firmy. Jak to tak bývá, když se něco dlouho tají a pak narychlo schvaluje, může to nakonec skončit ještě většími dotacemi. Stát už jedná o nových dotacích nepřipraveným energeticky náročným firmám. Škrtání ostatních dotací je pak zcela nepochopitelné: na jednu stranu se škrtají dotace regionálnímu školství a nebudou tak moci být již dělené třídy a není na nepedagogický personál, na druhou stranu vládní strany nejsou schopny ani splnit svůj vlastní slib a škrtnout Babišovy plošné a neefektivní dotace na jízdné.

3.      Neschopnost efektivně škrtat či se vrátit k udržitelnému zdanění DPFO je již extrémně drahé. Rozpočet na příští rok nijak neřeší slona v místnosti, a to je chybějících cca 130 miliard v dnešních cenách po drastickém snížení DPFO z dílny ANO, ODS a SPD. Další škrty jsou nepravděpodobné, začíná volební cyklus a ministři už dělají jen bizarnosti (třeba si pro radost kupují stovky pump). Zároveň je stále politicky neprůchodné se omluvit za populistické snižování DPFO bez adekvátního škrtání výdajů. Výsledkem tak je obsluha dluhu již za 95 miliard, to už dávno nejsou covidové výdaje, to každoročních chybějících 130+ miliard, které jednou splatíme i s čím dál dražšími úroky. Bez snižování strukturálního schodku se tato trajektorie nijak nemění, takže další rok budeme již vysoko nad 100 miliardami. To je pro stát naší velikosti naprosto neúnosné.

 #ToPodstatné: Kdy přijde Konsolidační balíček 2? Až po sněmovních volbách? A bude v té době obsluha dluhu již 130 miliard či ještě více?

Co číst (a poslouchat)