Ústavní soudci versus valorizace
Nejprve pochvala pro Josefa Baxu a tým ústavních soudců. Velmi složitou kauzu krácení mimořádných valorizací obohatil o veřejné slyšení svědků – ministrů práce a financí. Celkově pak veřejnosti smysluplně vysvětluje, co soud činí a že to celé bude trvat možná ještě docela dlouho.
Dovodí nakonec, že krácení valorizace, respektive případná retroaktivita a použití legislativní nouze, bylo protiústavní? To netušíme: na jednu stranu tu je zjevně zcela nezvládnutý výkon vládní odpovědnosti, na druhé straně v tomto novém týmu ústavních soudců by mohla být silnější zdrženlivost se vlamovat do sociálních věcí než za předchozí sestavy.
Podle mého si vláda zvolila tu nejméně vhodnou obhajobu: kombinuje údajnou nečekanost tehdejší inflace a hrozbu značné hospodářské škody. To je na hraně urážky inteligence soudců. Nejprve ona nečekanost: mimořádné valorizace již předtím několikrát proběhly a vláda věděla, že se asi budou opakovat. Z politických důvodů až do prezidentské volby odmítala však cokoliv změnit. Co hůře: nenarozpočtovala na pravděpodobnou valorizaci nic do rozpočtu. Soudci snadno dovodí, že ekonomové několik měsíců varovali před takto nezodpovědným rozpočtováním a valorizacemi (připomenu i svůj text z prosince 2022 „Analýza: Místo 57 bude deficit důchodů minimálně 87 miliard“). Vláda v naprosto odfláknutém vyjádření soudu mimo jiné sama přiznává, že čekala inflaci nad 5 procenty, což by spouštělo mimořádnou valorizaci a přesto na ni nic v rozpočtu nepřipravila: „Oproti původním předpokladům, že inflace může v lednu 2023 činit cca až 5 až 6 %, bylo na základě statistických údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem dne 10. února 2023 zjištěno, že růst cen v rozhodném období červenec 2022 až leden 2023 dosáhl za domácností celkem hodnoty 8,4 % a za domácnosti důchodců 11,5 %.“
Velmi sporný je pak argument značnou hospodářkou škodou – místo 14,9 miliardy by šlo na valorizaci 34,4 miliardy. To je ta značná rozpočtová škoda, která odůvodňuje extrémní legislativní zásah. Při vyrovnaných rozpočtech by jistě 20 miliard byla významná částka, ale současná vláda tvrdí, že 20 miliard úspor potřebuje retroaktivitu a legislativní nouzi, když přitom schvaluje každý rok deficity kolem 300 miliard, kde vrší mnohé nové výdaje ve vyšších částkách, které navíc nemají ani onu pojistnou podstatu. Pokud se tedy ušetřilo na hraně ústavy 20 miliard, aby se vzápětí 20 miliard dalo na nové výchovné, argument značnou hospodářskou škodou zcela padá.
Šlo to celé udělat jinak? Ano. Opakovaně jsem navrhoval, aby sporné valorizace kvůli pozdní reakci vlády a ústavněprávnímu riziku ještě proběhly, ale pak se zmrazily valorizace nejen mimořádné, ale i lednové řádné do té doby, než průměrný důchod doklesá zpět na cca 43 procent průměrné mzdy. Tvrdé, avšak čisté. Vláda ale řekla ne, raději si zatančí na hraně ústavy.
A na závěr obvyklé prosby:
Pod každým textem je hashtag #ToPodstatné a otázka k textu, se kterou si už sám neporadím. Budu rád, když mi na info@davidklimes.cz zkusíte poradit vy.
Budu rád, když začnete odebírat newsletter NFNZ či sledovat jeho sociální sítě.
Kdo chce podporovat newsletter a číst si zde zajímavá témata, tak zvažte jednorázovou či ještě lépe trvalou platbou na účet 261258923/0600.
Blafuj jako Stanjura
Při výpovědích v Brně ministr financí Zbyněk Stanjura mimochodem poprvé natvrdo přiznal, jakým způsobem rozpočtuje. Na dotaz, proč náklady na pravděpodobnou valorizaci nebyly započítány do rozpočtu, odvětil, že by je vzal z rozpočtové rezervy. Teď nechme stranou, jak z 11miliardové rezervy chtěl zaplatit 20miliardový výdaj. Důležité je, že není samozřejmě přípustné, aby očekávané výdaje nebyly alespoň v nějaké výši zařazeny do rozpočtu a sanovaly se pak z rezervy. Jedná se už o několik let trvající externalizaci všemožných výdajů z rozpočtu a internalizaci vysoce nadsazených příjmů. Ministr Stanjura s tím nezačal, celý systém vytváření fiktivních rozpočtů započal Andrej Babiš a pak následovala Alena Schillerová, ale on to dovedl k absurdnosti, protože s rostoucími výdaji, razantně sníženými příjmy po snížení DPFO 2020 potřebuje účetně docílit předvolebního slibu o snižování schodku.
Pokud tedy někdo chcete být v budoucnu ministrem financí, tak krátká instruktáž, jak zničit rozpočet účetním blafováním:
1. Převeď jakékoliv mimorozpočtové rezervy do rozpočtu, aby se ti opticky zvýšily příjmy. Pak je zase vrať, až ti poslanci schválí fiktivní čísla rozpočtu. Viz rezervy zdravotních pojišťoven v roce 2022.
2. Naopak se snaž veškeré výdaje vyvést, aby ti to nekazilo čísla rozpočtu. Pokud je to celé o to nákladnější, nevadí. Viz opakované harašení dluhopisy SFDI.
3. Započítej do příjmů rozpočtů i to, co tam vůbec nemá být. Viz vázané příjmy modernizačního fondu.
4. Když ti dojdou nápady, vymýšlej si náhodné příjmy. Například desítky miliard za windfall tax, ze které pak nemáš ani miliardu. Ale to už je po schváleném rozpočtu s hezkými čísly.
5. Zatajuj v rozpočtu nutné platby. A to nemusí být jen mimořádná valorizace, ale třeba i náklady na předčasné důchody, cokoliv, prostě to tam nedej, i když je to protizákonné.
Čísla rozpočtu máš tedy ošetřené, ale jak z toho ven, když se ti v půlce roku začne rozpočet reálně hroutit? Máš několik možností: Sraž důchody či jakoukoliv jinou položku, na kterou si nic v rozpočtu nevyčlenil a tvrď, že jde o zcela nečekanou situaci. Vysaj ČEZ vysokou dividendou. Zvyš rychle daně a říkej tomu konsolidační balíček. Vše lze libovolně kombinovat.
Mnohým ministrům financí v minulosti se také vyčítalo, že jsou jen účetní. To jsme ovšem ale netušili, co přijde…
#ToPodstatné: Píšou se na ekonomkách diplomky o kreativním účetnictví už i o posledních několika státních rozpočtech ČR?
V září bude v Praze zasedání vojenského výboru NATO
Teď by to chtělo vládu zas za něco pochválit. Ekonomická a sociální politika to být nemůže, takže tradičně zbývá zahraniční a bezpečnostní politika. A zde se povedl velký úspěch daný jistě i tím, že máme bývalého předsedu vojenského výboru NATO prezidentem. V září přijede do Prahy výjezdní zasedání právě vojenský výbor NATO, což je opravdu cenný trumf. Podrobnosti mám již k dispozici:
„Dle dlouhodobého harmonogramu realizace akcí NATO se výjezdní zasedání koná pravidelně jednou ročně v jednotlivých členských zemích. Pro rok 2024 byla mezinárodním vojenským štábem NATO vybrána k organizaci zasedání Česká republika a to ve dnech 13. - 15. září 2024. Česká republika bude hostit výjezdní zasedání na svém území poprvé, např. Slovensko hostilo výjezdní zasedání dvakrát - první se uskutečnilo v říjnu 2005 a druhé v září 2010.“
Něco to samozřejmě bude stát: Předpokládané výdaje na realizaci výjezdního zasedání Vojenského výboru NATO při počtu 350 zahraničních účastníků dle stávajících odhadů činí 15 mil. Kč, přičemž budou zabezpečeny ze stávajícího rozpočtu MO bez požadavku na jeho navýšení.
I tak se to vyplatí: Výjezdní zasedání Vojenského výboru NATO v Praze má význam nejen vojenský, ale i geopolitický. Je to čest pro Českou republiku v roce, kdy si připomeneme 25. výročí českého vstupu do Severoatlantické aliance. Snad jen najdeme dost ministrů, kteří budou schopni mluvit anglicky.
#ToPodstatné: Jak dál posilovat naše členství v NATO?