← zpět na archiv

Co zbylo z Antibabiše?

Děkuji všem konzervativcům za reakce na minulý newsletter, prakticky všechny měly stejný motiv: slušný konzervativec se dnes čím dál hůře smiřuje s tím, jak politici (ale i některé veřejné osobnosti či média) zaměňují konzervativní hodnoty s bezduchým reakčnictvím.

Těžké otázky vás zjevně zajímají. Tak zkusím tento týden další: Co zbylo z Antibabiše? Asi tušíme, o čem mluvíme – zhruba od roku 2017 do roku 2023 zde panovala na politické scéně, ale i ve veřejnosti silná antipatie k předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi. Byly pro to velmi dobré důvody: Babiš byl kariérní komunista, bez čehož bychom se už tři dekády po pádu komunismu mohli snad obejít. Babiš byl obviněný v celkem primitivní dotační machinaci, takovému člověku není možné svěřit vedení státu. Babiš byl ve střetu zájmů a pomáhal tak byznysově svým firmám. Babiš byl ve střetu zájmů, protože vlastnil velká média. Babiš je chaotik a nezvládá řídit stát, což se tragicky ukázalo za covidu. Babiš si kvůli Zemanovi nebezpečně hrál s Ruskem. A určitě bychom přidali spoustu dalších důvodů.

V Praze a Brně byl vždy Antibabiš nejsilnější, ale šlo ho najít alespoň trošku i menších městech a vesnicích. Vždyť také v roce 2021 nakonec Babiš prohrál sněmovní volby, následně prezidentské. Po pár nedávných výjezdech mimo Prahu mám ale silný pocit, že Antibabiš se sice ještě drží v politickém marketingu vládních stran, ale za hranicemi Prahy je po něm veta. Ty diskuze, do kterých se s ostrými kritiky vlády dostávám, jsou stále stejné: Takže Babiš je ten zlý komunista a Pavel ten dobrý? S tím jděte k šípku. Tvrdili jste, že Babiš je podvodník, a co na to řekl nyní soud v kauze Čapího hnízda? Chtěli jste ho uštvat. Babiš pomáhal Agrofertu, jasně. A co že ten váš premiér jezdí zrovna na farmu k Jurečkům? Že Babiš vlastnil média bylo asi špatně, jo, ale on je už nevlastní, víte? Babiš je chaotik, ok, ale co je teda ta vaše vláda během inflace? Zeman byl kremelský, ne Babiš, ten vyhostil nejvíce ruských špiónů v historii, zapomněl jste?

Na něco zvládnu odpovědět (především, že když jsem z Prahy, tak to ještě neznamená, že je to moje vláda), ale čím dál víc mlčím. Antibabiš se za hranicemi Prahy rozplynul a v pozoruji, že vůči Babišovi funguje v podstatě už jen jediný argument – že by se mohl spřáhnout s SPD, která chce referendum o EU a NATO, to je pro většinu občanů stále příliš.

Jak se to vlastně stalo, že Antibabiš, který ještě při prezidentské volbě před rokem byl na samém vrcholu, se za rok definitivně rozplynul? Níže zkouším pár odpovědí. Budu rád, když mi napíšete svůj pohled.

A na závěr obvyklé prosby:

Pod každým textem je hashtag #ToPodstatné a otázka k textu, se kterou si už sám neporadím. Budu rád, když mi na info@davidklimes.cz zkusíte poradit vy.

Budu rád, když začnete odebírat newsletter NFNZ či sledovat jeho sociální sítě.

Kdo chce podporovat newsletter a číst si zde zajímavá témata, tak zvažte jednorázovou či ještě lépe trvalou platbou na účet 261258923/0600.

Úlet z Čapího hnízda

Andrej Babiš a Jana Nagyová byli znovu zproštěni obžaloby v kauze Čapího hnízda Janem Šottem. Ten rozsudek mi přijde nepochopitelný, ale jsem jen poučený laik, nikoliv právník. A jsem především občan, který ctí právní stát a tedy i výroky moci soudní, i když se mi nelíbí. (Po atacích na ústavní soudce ve věci valorizací jsme si snad znovu řekli, že justici je třeba ctít, což ale platí, i když se nám jindy výrok nelíbí. Je například zcela nepřijatelné nyní podsouvat soudu úplatnost.)

Soudce Šott nenašel z nepřímých důkazů dostatečnou linku, aby Babiše odsoudil. S tím se těžko smiřuje. Stačí připomenout Babišovu řeč ve sněmovně, kde se před celým národem doznal, že když nemohlo být Čapí hnízdo rentabilní pod Agrofertem, cíleně ho vydělil, aby dosáhl na dotaci pro malé a střední podnikání: „Farmu měla postavit společnost IMOBA ze skupiny Agrofert a pronajímat ji. Záměr však ekonomicky nevycházel. Následně IMOBA jako alternativu zvažovala postavit kongresové centrum pro skupinu Agrofert. Ani tento záměr ekonomicky nevycházel. Specialistka na evropské fondy přišla v roce 2007 s návrhem nového projektu otevřeného pro veřejnost, multifunkční kongresový areál Farma Čapí hnízdo. Tento projekt, který se kvalifikoval pro dotaci, byl ekonomicky návratný.“ Do karet mu neměly hrát ani soudní precedenty s eurofondy z jiných zemí. Škoda, že velmi pochybnou roli sehrál doktor Šaroch, který při svých názorových veletočích byl nepřesvědčivý od začátku až nyní do konce.

Takže tím to celé končí? Asi ano, ale nemělo by. Babiš, nebabiš, pro důvěru v právní stát je důležité, aby lidé měli pocit, že se tu nerozkrádají eurofondy velkými hráči. Už před pěti lety jsem psal: „Pokud se premiér z dotačního podvodu vykroutí, pořád je třeba se ptát tehdejších politiků, proč tak děravý systém rozdělování eurofondů dovolili.“ A myslím si to dosud: pokud nebyl vinen podvodem Babiš, pak by měli nést politickou odpovědnost ti, kteří jako hejtmani systém regionálních dotací zastřešovali. (Jenže to nikdo nechce, když jeden z nich je ještě dnes poslancem za vůdčí antibabišovskou stranu.)

Politický dopad je pak jasný a kdo tvrdí, že již to nikoho nezajímá, tak se šeredně plete. Babiš v kampani z opakovaného osvobození vytěží na maximum roli martyra a oponentům bude omlacovat všechny ty odsuzující výroky. Zároveň se jich bude po volbách 2025 ptát, proč s ním nechtějí vládnout, když hlavní deklarovaná překážka padla.

#ToPodstatné: Jak hodnotíte rozsudek soudce Šotta?

Média, která už Babiš nepotřebuje

Mnohé vlažné odpůrce Babiše nakonec k antibabišovskému hlasování přesvědčilo, že premiér prostě nemůže vlastnit jeden z největších vydavatelských domů. Mnoho lidí ani nezná sousloví střet zájmů, ale okamžitě jim naskočil obrázek předlistopadové státostrany, která vládne a i úkoluje, jak o tom budou psát média. To nejde.

Zpřísněným „lex Babiš“ se povedlo předsedu ANO dotlačit k prodeji mediálních aktiv. I když i to je sporné. Agrofert už dlouho hledal kupce pro nevýdělečný vydavatelský dům. Nakonec zvolil impérium Karla Pražáka. Kdo vlastně nyní ovládá Mafru, nevíme, vedoucí obsahů stále zůstávají, což dnes a denně vidíme na tištěné Mladé frontě, ale i na lifestylu (mým nejoblíbenějším článkem posledních dnů je zpověď největšího rockera republiky Karla Havlíčka, kde redaktorka musela napřít veškerý um, aby se od Pink Floydů dostala až ke kritice vlády).

Dlouho se spekulovalo, že by si Babiš mohl nechat alespoň idnes.cz, protože zákony neznají definici online médií, tím pádem je nelze postihnout ve střetu zájmů. Nakonec vše prodal (ať už opravdu či naoko), už nic z klasických médií nepotřebuje, bohatě si vystačí se svými médii, které si vybudoval na sociálních sítích.

Nejen že tak padá jeden ze základních stavebních kamenů antibabišismu, ale velmi často za Prahou slýchám litanie, jak jsou média vůči aktuální vládě služebná (i kdyby to stokrát nebyla pravda). To je hodně nebezpečná kombinace.

#ToPodstatné: Co bude s Mafrou?

Od korunových dluhopisů ke státní optimalizaci

Další zásadní ingrediencí Antibabiše byla kauza korunové dluhopisy a vyhýbání se daním. Podstatu si ještě čtenáři asi pamatují. Ministerstvo financí za Miroslava Kalouska zavedlo kličku, kdy se výnos z dluhopisů zaokrouhlovala z koruny dolů, tedy na nulu. Toho využily legálně stovky firem, ale Babiš z toho měl image zlodějského podnikatele, co se vyhýbá daním a poškodilo mu to pověst. Vše je už dávno pryč, Babiše tato kauza již neobtěžuje.

Proč se k tomu nyní vracet? Na tuto kličku si část podnikatelské části veřejnosti vzpomněla, když sleduje jedno dost neuvěřitelné divadlo. Od 1. ledna 2025 bude zavedena limitace pro osvobození příjmů z prodeje podílu v obchodních korporacích a cenných papírů, které splní časový test pro osvobození 5 let, respektive 3 roky, a to na 40 milionů. To je od údajně propodnikatelské vlády neuvěřitelně nízký limit. O co jde: Až dosud si mnozí vlastníci nechávali peníze ve firmě, aby se vyhnuli 15procentní dani, a kasírovali vše až při exitu. Na tom nebylo minimálně v transformačním období nic špatného, stát k tomuto chování pobízel, mělo to smysl i pro posilování firem. Nyní z roku na rok propodnikatelská vláda vzkazuje rodinným firmám, ve kterých se třeba po dvě generace ukládal nerozdělený zisk, že to vše zdaní nad 40 milionů. (Zde technická odbočka - je to jak z windfall tax: buď to musíte uvalit hned, aby vám nikdo neunikl, nebo velmi postupně, aby to všichni přijali. Takto se jen rok narychlo bude do 1. 1. 2025 prodávat bankám a vytvářet naoko holdingy.)

A teď proč si nemálo podnikatelů vzpomnělo na optimalizaci s korunovými dluhopisy? Protože bohužel v této nové dani jsou rovní a rovnější a ještě to kryje stát. O naprosto neuvěřitelném obchodě, kdy státní ČEPRO koupil 75 pump do EuroOilu, již byla řeč v minulém newsletteru. Nákup je nezdůvodnitelný tak jako tak. Mnoho podnikatelů ale namíchla kupní cena 4,5 miliardy nikoliv kvůli zjevné zbytečnosti pro stát, ale protože v ceně je dvě miliardy cashe, které tak Jiří Zoubek zoptimalizuje pomocí ministerstva financí. Ostatní podnikatelé budou muset od příštího roku vše na 40 dodanit při dividendě či při prodeji.

Takže nejen že Babiš již nemá hanlivé PR, že optimalizuje daně Agrofertu, ale nenechá si jistě tuto absurditu řízenou ministerstvem financí uniknout a bude podnikatelům vykládat na potkání, že tohle by se za něj rozhodně nestalo a ať ho podporují. Ta akce RobinOil je tak bláznivá, že bohužel nejspíše bude mít i u některých úspěch.

#ToPodstatné: Také plánujete do konce roku prodat firmu přes ministerstvo financí, abyste se vyhnuli nové dani?

Populista. A kdo dnes není?

Další oblastí, kde se (mám pocit) mění vůči Babišovi společenská nálada, je ANO a zahraniční politika. V Praze to tak vidět ještě není. Anoisté tu jsou za „chcimíry“, ministryně obrany Černochová ukazuje Babišovi hrudník s F-35 atd.

Mimo Prahu na tento strach už nenarážím. A to z prostého důvodu. Základem nejistoty z Babiše bylo jeho spřežení s prokremelským Milošem Zemanem a podpora od komunistů vystupujícím proti NATO. To je minulost. Babiš se snaží populisticky balancovat na hraně protestu, ale nesklouznout k SPD (což se mu například velmi nepovedlo v prezidentské kampani a on si to dobře zapamatoval). Takže nakonec anoisté byli pro obrannou smlouvu s USA, v základních věcech drží proukrajinský kurz, Babiš je premiér, který se odvážil likvidace špiónského centra na ruské ambasádě. Verbálně je to tedy často hrozné, jeho návštěvy Orbána jakbysmet, ale zásadní odklon od Západu na kontě zatím nemá. (Je to pořád tak, jak mi kdysi před lety vysvětlil jeden znalec, když jsem se ho ptal na zahraniční orientaci Babiše, když občas ustřeloval na východ: „Kde má pan Babiše močůvkárnu? V Rusku, nebo v Německu? Tak vidíte.“)

V této souvislosti možná bude zajímavé, jak dopadnou volby do Evropského parlamentu. Babiš je sice trnem v boku federalistických euroliberálů, ale nezdá se, že by ho macronovci nakonec chtěli vyhnat. Naopak do čím dál radikálnějších Evropských konzervativců a reformistů, kteří už dávno nejsou čajovým klubem britských thatcheristů a jejich české nápodoby, se tlačí Orbán a většině této nacionalistické party to nijak nevadí (a nejde jen o Orbána, poslední přistoupení Zemmourovy Reconquête, proti které je i Le Pennová eurofederalistkou, je taky hodně silná káva).

Z tohoto pohledu je velká škoda, že Fiala nevyužil nabízenou možnost a v rámci euronormalizace ODS neodvedl Spolu jako celý blok k evropským lidovcům. Jen takto zničil evropskou identitu TOP 09 a lidovců a výrazně hůře se mu bude vytvářet příběh o proevropském Spolu a nezodpovědném populistickém ANO.

#ToPodstatné: Jak dopadnou eurovolby?

Jeden chaos za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet

Poslední věc je asi nejvážnější pro konec Antibabiše. Po sněmovních volbách 2021 se to zdálo nemožné, že by Babiš ještě někdy ze sebe smysl naprostou nekompetenci v řízení vlády během covidu. Je o tři roky později a soudě podle rozhovorů mimo Prahu, již se mu to povedlo. Nemůže za to ani tak zapomínání, ani dryáčnické anoistické PR, ale současná vláda. Nebudu v newsletteru zdržovat, píšu o tom často, snad jen telegraficky připomenu:

Nechceme žádné socialistické energetické stropy, takže nejsocialističtější energostropy v Evropě.

Garantujeme všem důchodcům mimořádné valorizace, tedy vlastně je zrušíme.

Jsme proti windfall tax, takže zavedeme tu nejhorší.

Jsme pro rychlou deagrofertizaci, takže nic.

Rychle uzdravíme veřejné finance, takže stále s 300miliardovými schodky.

Smějeme se Babišovi za populismus s levným točeným pivem, takže my zkusíme tiché víno.

Navrhneme v konsolidačním balíčku radikální úspory státu, takže jen přeneseme OZE a distribuci zas na domácnosti a firmy.

Školství je priorita, takže ho zcela rozvalíme.

Nikdy nebudeme zvedat daně, takže je zvedneme, a to ještě špatně.

Nemáme peníze ani na jeden blok Dukovan, tak si objednáme hned čtyři.

Slibujeme zestátnit elektrárny, tedy vlastně neslibujeme.

Ale i když na nic nejsou peníze, koupíme si 75 pump, které na nic nepotřebujeme…

Jistě, vláda to má těžké. Krize střídá krizi. Ale důležitou součástí Antibabiše bylo, že předseda ANO v krizích selhává a proto mu nelze svěřit řízení státu. Ne že by to nebyla pravda, ale nyní to bohužel může říkat i on o svých konkurentech.

#ToPodstatné: Před sněmovními volbami jsme napsal endorsement tehdejších opozičních koalic: „Je čas volit i neschopné. Protože alternativou jsou jen všehoschopní“ Netušil jsem ale, že ta neschopnost bude tak zjevná, až v očích mnoha občanů rehablituje ty všehoschopné. A ač se mi to nelíbí, je dobré si přiznat, že v takové situaci nyní bohužel jsme. Jak z toho ven?