Kdo se v Česku poučí ze Slovenska
Zázrak se nekonal, Peter Pellegrini vyhrál slovenské prezidentské volby, a to dokonce oproti předpokladům poměrně výrazně. Ve srovnání s dosednutím Roberta Fica do premiérského křesla jde o mnohem méně podstatnou změnu (slovenský prezident není silný, veto prezidenta tamní parlament přehlasovává jednoduchou většinou, zatímco třeba veto polského prezidenta třípětinovou většinou, což nyní účinně blokuje novou vládu Donalda Tuska). Nicméně symbolický význam je samozřejmě velký, demoralizace opozičního tábora je po prohře Ivana Korčoka pochopitelná.
Čechy při pohledu přes východní hranici napadá, zda nevidí sami sebe v letech 2025 a 2028. Vlády pod vedením Oľano a Sas přivedly Slováky k tak extrémní nedůvěře v reformní politiku, že se nejen Robert Fico a Peter Pellegrini vrátili středem, ale narostl i příklon k úplnému extrému od národovců SNS až po jen těsně neúspěšnou nahnědlou Republiku. Česká vláda drží mnohem lépe při sobě, ale v čele s nejméně populárním premiérem a zklamání reformních voličů je obrovské. Pokud by navíc Petr Pavel naplnil svou myšlenku, že nebude podruhé obhajovat, pak bychom se v roce 2028 mohli velmi snadno dočkat i opakování aktuálního prezidentského dění na Slovensku.
Za nepovedené vládnutí se prostě platí, v reformním demokratickém táboře dokonce velmi dlouho.
Slovenské dění samozřejmě také velmi pečlivě sleduje i Andrej Babiš. Že ve volbách podpořil kandidáta vládních stran, není překvapivé, podporu tamního Agrofertu dlouhodobě hrál vždy přes Směr (a nyní i Hlas). Bohužel se ale od Fica učí i na další sněmovní volby v Česku, kde naposled byla jeho kampaň tak úspěšná, až všechny své potenciální tři spojence (ČSSD, KSČM, Přísahu) stlačil pod pět procent a prohrál. Nyní na Slovensku vidí, jak je důležité si vytvořit silnou proxy stranu „s lidskou tváří“ jako je nyní pro Fica Pellegriniho Hlas. Kdo to bude v Česku? ČSSD? Také vidí, jak se dá rychle a efektivně ovládnout stát (kaskáda speciální soud, RTVS, nyní přijde NAKA, Soudní rada, neziskovky, soukromá média a ve finále Ústavní soud). Pellegrini také Babišovi ukázal, jak efektivně hrát kartu „mírového prezidenta“, což Babiš v souboji s Pavlem zcela nezvládl. A poslední poučení je, že není třeba být v kulturních válkách vždy na hrotu, když na špinavou práci jsou natěšení zájemci. Na Slovensku to ochotně plní kapitán Danko a jeho SNS, v Česku by to samé zastala ráda SPD.
Ale třeba je to vše jen špatné čtení situace. Dle průzkumu tu je sice 880 tisíc vládních voličů nespokojených se svou volbou, ale máme tu také tento názor odborně vzdělaného politologa z minulého týdne: „Od nás žádní voliči neodcházejí a analýzy, které mám, ukazují, že k žádnému posunu nedochází a ani nemůže docházet.“ Tak a můžeme být v klidu.
A na závěr obvyklé prosby:
Pod každým textem je hashtag #ToPodstatné a otázka k textu, se kterou si už sám neporadím. Budu rád, když mi na info@davidklimes.cz zkusíte poradit vy.
Budu rád, když začnete odebírat newsletter NFNZ či sledovat jeho sociální sítě.
Kdo chce podporovat newsletter a číst si zde zajímavá témata, tak zvažte jednorázovou či ještě lépe trvalou platbou na účet 261258923/0600.
Lex Ukrajina 7
Jestli je něco #ToPodstatné, tak je to nyní příprava Lex Ukrajina 7, která se upekla na ministerstvu vnitra. Škoda, že ministr rozdává klíčenky a natáčí komická videa, místo aby byl tahounem této poměrně zásadní změny. Podrobnosti již mám k dispozici.
Asi 330 tisícům běženců se vedle prodlužování institutu dočasné ochrany nabídne i možnost získání dlouhodobého pobytu. Je to správný krok, experti už měsíce volali po tom, aby tu byla jasná cesta, jak přejít k dlouhodobému pobytu. Podle výzkumu STEM pro ministerstvo vnitra 82 % lidi souhlasí s tím, aby rodiny z Ukrajiny mohly v ČR dlouhodobě zůstat, pokud budou pracovat, naučí se česky a budou dodržovat české zákony.
Je však důležité dobře stanovit podmínky pro přechod na standardní pobytový režim. Zde jsou:
• nezávislost na dávkovém systému
• předchozí pobyt na základě dočasné ochrany po stanovenou dobu
• ekonomická soběstačnost
• bezdlužnost na sociálním a zdravotním pojištění
• plnění školní docházky
• bezúhonnost
• zajištěné bydlení
• platné cestovní doklady atp.
K tomu Vít Rakušan žádá podporu pro komunikační akci úřadu vlády. V nemalé výši, ale zde je to smysluplná strategická komunikace na rozdíl od hloupostí typu „Zvládli jsme to bez lockdownů“ a podobně. (Obrat „kde je třeba“, který zjevně odkazuje na premiérskou komunikaci, že dělá, „co je třeba“ lze snad i odpustit.)
„Žádáme vládu o souhlas s využitím finančních prostředků ve výši 7 260 000 Kč (6 000 000 Kč bez DPH) z prostředků převedených kapitole 304 – Úřad vlády České republiky na základě výše uvedeného usnesení vlády pod kódem účelu 223980027 Konflikt na Ukrajině (vytvoření a realizace komunikační strategie pro řešení pomoci občanům Ukrajiny a občanům ČR dotčeným ekonomickou krizí a dalšími důsledky invaze Ruské federace na Ukrajinu). Tato konkrétní částka bude použita na mediální část kampaně, kterou provádí oddělení Strategické komunikace Úřadu vlády.“
A zde, jak mají vizuály vypadat.
#ToPodstatné: Podaří se české společnosti vysvětlit pozitiva tohoto kroku? (A Andreji Babišovi?)
Záruky pro podnikatele na 34 miliard úvěrů
Na vládu jde velmi důležitý dokument prodloužení záruk úvěrů pro malé a střední podnikání. Již ho mám k dispozici. Je to jedna z nejefektivnějších cest, jak podpořit podnikání a hospodářský růst (a mimochodem také jedna z nejjistějších cest, jak využít europeníze).
„Program ZÁRUKA 2024 až 2030 tak plynule naváže na stávající úspěšný záruční program z období let 2015 až 2023 (prodlouženého do 30. 6. 2024), v rámci kterého bylo doposud poskytnuto 22 186 záruk v objemu 43,5 mld. Kč, tj. byly zaručeny úvěry v objemu 58,6 mld. Kč.“
Jestli se českému státu něco ve 20. letech podařilo posunout, tak to je vytvoření smysluplného schématu záruk pro menší podnikání. Cílem programu ZÁRUKA 2024 až 2030 je podpořit prostřednictvím záruk přístup malých a středních podniků (částečně i malých společností se střední tržní kapitalizací) k bankovním úvěrům na realizaci jejich podnikatelských projektů na území celé České republiky. Peníze jsou primárně z EU z programu InvestEU, v tomto programu bude mít Česká republika k dispozici cca 2 mld. Kč (80 mil. EUR), jež budou využity formou tzv. protizáruky za záruky vystavené Národní rozvojovou bankou za úvěry spolupracujících komerčních bank. (Mimochodem, další argument, že NRB svědčí exčlen bankovní rady Tomáš Nidetzký.)
„Protizáruka InvestEU téměř zdvojnásobí zdroje vložené do Programu na poskytování záruk a umožní pokračování Programu i v dalších letech. Je plánováno, že v Programu budou podnikatelům do konce roku 2030 poskytnuty záruky v objemu cca 24 mld. Kč, což umožní načerpat cca 34 mld. Kč zaručených úvěrů.“
Program bude vyhlašován prostřednictvím Výzev k podávání žádostí, ve kterých budou konkrétně specifikovány podmínky podpory. Níže nástřel modelu financování.
#ToPodstatné: Máte někdo s tímto programem záruk zkušenosti? A jsou pozitivní?
Stanjura posiluje v ČEZ
Ministerstvu financí se zachtělo 1040 akcií ČEZ. Zde jsou podrobnosti:
„Ministerstvo financí předkládá vládě … ke schválení návrh nakládání s majetkovou účastí státu v obchodní společnosti. Konkrétně se jedná o změnu příslušnosti hospodařit s 1040 ks akcií společnosti ČEZ, a. s. z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových ve prospěch Ministerstva financí.
Vzhledem k tomu, že Ministerstvo financí zajišťuje výkon akcionářských práv státu
ve společnosti ČEZ, je vhodné soustředit všechny akcie ve vlastnictví státu v příslušnosti hospodařit právě tohoto ministerstva, k čemuž směřuje i navrhované usnesení vlády.“
Není to zdaleka jediný tah ministra Zbyňka Stanjury, jak sjednotit výkon akciových pravomocí nad výdělečnou částí státní držby v podnicích:
„Za účelem centralizace na jediném k tomu určeném účtu státních finančních aktiv inkasovaných dividend z akcií ČEZ a dalších akcií … se k odsouhlasení vládě rovněž předkládá návrh na zrušení bodu II/2 usnesení vlády ze dne 31. srpna 2015 č. 716, ke změně příslušnosti hospodaření k majetkovým účastem státu na hospodaření ČEZ, a. s., a společnosti E.ON Societas Europaea, z Ministerstva práce a sociálních věcí na Ministerstvo financí a usnesení vlády ze dne 25. srpna 2004 č. 797, o využití dividend z akcií, jejichž nabyvatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí, na řešení problémů spojených s důchodovou reformou.“
#ToPodstatné: Kdo se tu odváží popsat, jak ministerstvo financí v posledních letech zachází s akcionářskými právy v ČEZ?
Slevu do bonusu, nebo progresi?
Na počátku dubna PAQ Reseach zveřejnil návrh, jak převádět slevy na poplatníka pro nízkopříjmové do daňového bonusu a zároveň snížení zdravotního minima. V normální demokracii by se o tom strhla diskuze mezi ekonomickými experty stran (ti ale žádní nejsou), případně by o tom byla extenzivní debata v médiích (žádnou jsem nezaznamenal).
Celý koncept je elegantní a pokud někdo lidem okolo PAQ Research podsouvá, že jsou levičáci a neomarxisti, tak by měl vědět negative income tax je koncept ikony pravice Miltona Friedmana (byť nepředpokládám, že někdo ze současné české politické pravice ho kdy důkladně četl).
Přesto si tímto konceptem nejsem zcela jistý. Jistě by pomohl, ale jde nejspíše až o second best solution. Celkem složitě by se převedení do bonusu muselo omezovat proti řetězení DPP a muselo by podrazit nějakými odvodovými minimy. Také to není friedmanovská negative income tax v tom smyslu, že efektivně nahrazuje dávkový sociální systém.
Spíše mám pocit, že čím déle trváme na rovné (tedy jen údajné rovné) dani z příjmu FO a odvodech s čím dál vyššími minimálními stropy pro nízkopříjmové a nepříliš zdůvodněnými stropy odvodů pro vysokopříjmové, tak se nevyhnutelně posouváme k tomu, že náš po této údajné pravicové daňové etudě čeká přechod na docela dost progresivní zdanění. Nijak mě to netěší, ale je to logický důsledek daňového amatérismu poslední dvou vlád, kdy ze zcela nepromyšleného snižování daní vznikla extrémně nerovnoměrná distribuce dodatečných příjmů ve společnosti a neuvěřitelná hora dluhů, tedy budoucích velmi vysokých daní.
#ToPodstatné: Tak jak, převod do bonusu, nebo progresi?