Newsletter DK
← zpět na archiv

Hodnota slov

Minulý newsletter byl celý o Ukrajině. Ale teď si říkám, že nakonec nejzajímavější zkušenost nebyl pobyt ve válečném státu, ale návrat domů. Hned vysvětlím. Jestli mě něco na současné Ukrajině zaujalo, tak ta úporná snaha o přesnost vyjadřování a krocení polarizace v médiích i celé společnosti. Není to překvapivé: jedna blábolivá emoce může v existenčně ohroženém státě napáchat nedozírné škody. Cestou domů jsem pak načítal slovenská média po pokusu o atentát na Roberta Fica – všude jsem našel výzvy ke krocení polarizace a opatrné ohledávání slov, jak vyjádřit zásadní nesouhlas s vládní politikou, přitom jednoznačně odsoudit pokus o atentát a podpořit soudržnost společnosti. A nakonec jsem se dostal do Česka. Jsem zvyklý číst od seriózního tisku směrem k bulváru a tak mě překvapilo, že hned ve vážených novinách místo slov o smíření a otupování vypjaté politické polarizace (která se samozřejmě týká i Česka) si přečtu kategorický soud, že nenávist se nepodaří zkrotit a „násilí … se stane novou normou“. Jaké jsou pro tak silné tvrzení argumenty? Zásadní: Prý už na dětském pískovišti nefungují výzvy rodičů k tomu, abychom si nerozšlapávali bábovičky. Uf. V roli náhodně připojené autority pak zafunguje chudák Canetti, ač jeho pojetí mas je příkrém rozporu s tezí o kmenových soubojích. Dále nemá smysl pokračovat.

Proč takové nebezpečné bláboly mohou vycházet? Důvody jsou (minimálně) dva: Prvním je naše dobrovolné ohluchnutí v echo chambers. Ne náhodou jednou z nejpodstatnějších debat současné slovenské mediální scény je právě to, zda uzavírání se za paywall nevytvořilo i z kvalitních médií jen trochu lepší komnaty ozvěn, kdy uspokojujete jen jednu názorovou skupinu a zvyšujete přísun emocí, aby se text ujal na sociálních sítích a měl „konverzi“ za paywall. To je ale také někdy cesta ke zbytečné polarizaci. Specifickým žánrem je pak názorová žurnalistika, která to často dovádí do extrému.

A druhým důvodem je stále velké české bezpečí a stabilita: Na Ukrajině si to pod tlakem vyjasnili, že polarizující emoce bez obsahu je existenčně nebezpečná. Na Slovensku si to vyjasňují právě teď. Ale v Česku se asi ještě dlouho nic nestane. Jsme stále příliš v bezpečí, než aby blábol přestal fungovat jako pracovní metoda a slova tu zas získala svou hodnotu.

A na závěr obvyklé prosby:

Pod každým textem je hashtag #ToPodstatné a otázka k textu, se kterou si už sám neporadím. Budu rád, když mi na info@davidklimes.cz zkusíte poradit vy. 

Budu rád, když začnete odebírat newsletter NFNZ či sledovat jeho sociální sítě.

Kdo chce podporovat newsletter a číst si zde zajímavá témata, tak zvažte jednorázovou či ještě lépe trvalou platbou na účet 261258923/0600.

Nové armádní menu za 233 miliard

Vladimir Putin nás donutil pozdě, ale přece, abychom se začali věnovat obraně. Shoda na dvou procentech HDP pro armádu se zdá silně většinová. Chybí ale diskuze, co přesně by armáda měla nakoupit. Proto zde poprvé přináším seznam strategických projektů armády, který se nyní vyjednávají a brzo je schválí i vláda.

Stávající Seznam strategických projektů AČR zahrnuje projekty „Pořízení pásových bojových vozidel pěchoty pro potřeby Armády České republiky“ a „Pořízení letounů F-35A Lightning II“, který schválila vláda svým usnesením ze dne 10. ledna 2024 č. 27. Nyní už víme i cenovky.

U projektu „Pořízení pásových bojových vozidel pěchoty pro potřeby Armády České republiky“ se jedná se o strategickou veřejnou zakázku, jejímž účelem je přezbrojit 7. brigádní úkolové uskupení na moderní typ pásového bojového vozidla, a tím zabezpečit zvýšení operačních schopností pozemních sil Armády ČR, především v rámci schopností mechanizovaného vojska, na území ČR i v zahraničních operacích. Jedná se o pořízení 246 kusů pásového bojového vozidla pěchoty v letech 2023 – 2030 za 59,71 mld. Kč s DPH.

V rámci projektu „Pořízení letounů F-35A Lightning II“ se jedná o nákup 24 kusů amerických letounů 5. generace F-35A Lightning II v letech 2024 – 2035 za 105,90 mld. Kč, díky kterému ČR posílí bezpečnost svou a svých spojenců nejenom vyššími schopnostmi víceúčelového nadzvukového letectva, ale zvýšením interoperability s letectvy států NATO a partnerů, kteří budou také používat systém F-35A Lightning II. Smlouva na nákup uvedených letadel byla podepsána vládou USA, zastoupenou agenturou DSCA (Defense Security Cooperation Agency), dne 29. ledna 2024. V letošním roce byla uhrazena iniciační platba ve výši 5,30 mld. Kč.

Teď to nové: armáda chce navíc i „Hlavní bojový tank“ a „Střední transportní letoun“. Nejdříve akce tank:

Záměrem projektu je nahradit tanky T-72 M4CZ, které AČR v současné době využívá. Projekt reaguje na schválenou Koncepci výstavby Armády ČR 2035, požadavky na výstavbu těžké brigády vyplývající z aliančních Cílů výstavby schopností 2021 (Capability Targets, CT 2021) a končící životnost uvedených strojů. Potřeba posílit schopnosti tankového vojska AČR je umocněna zhoršením bezpečnostní situace v Evropě v důsledku ruské agrese proti Ukrajině. MO předpokládá pořízení nových tanků Leopard 2A8 v šesti modifikacích zavedených v armádě Spolkové republiky Německo (SRN). Záměrem MO je připojit se ke smlouvě mezi MO SRN a výrobci jednotlivých modifikací platformy Leopard 2A8 dodatkem, který bude mít formu rámcové smlouvy. Celkem se navrhuje nakoupit 61 MBT Leopard 2A8 s dodáním v letech 2027–2030 a s možností pořízení dalších 16 strojů. Součástí akvizice je výcvik včetně trenažerů a logistická a servisní podpora. Na základě nabídky MO SRN se dále předpokládá pořídit 14 MBT Leopard 2A4 a jeden vyprošťovací tank Büffel 3 s dodáním v letech 2024–2025. Tyto stroje doplní 14 tanků Leopard 2A4 darovaných od SRN v letech 2022–2023 jako náhrada za dodávky vojenského materiálu, který ČR poskytla Ukrajině, a dalších 14 tanků 2A4, které je SRN připravena darovat ČR v letech 2024–2025. Pokud se tak stane, AČR bude do konce roku 2025 disponovat 42 MBT Leopard 2A4 a třemi vyprošťovacími tanky Büffel 3, což výrazně zvýší schopnosti AČR ještě před dodávkou nových MBT Leopard 2A8 a urychlí výstavbu těžké brigády. Celkové výdaje na projekt MBT (Leopard 2A4 a 2A8) s příslušenstvím plánuje rezort MO ve výši 56 mld. Kč s DPH včetně inflační rezervy, hrazených v letech 2025–2030.

A akce transportér:

Koncepce výstavby Armády České republiky 2035, Dlouhodobý výhled pro obranu 2035 a požadavky CT 2021 identifikovaly potřebu pořízení dvou kusů středních transportních letounů, které jsou schopny přepravit na strategickou vzdálenost náklad nad 15 tun. STL v porovnání s v současnosti využívanými přepravními letouny CASA C-295 umožní přepravovat vzduchem materiál minimálně dvojnásobné hmotnosti a 4-5násobného objemu. Pořízením STL získá AČR schopnosti letecké přepravy na velké vzdálenosti, konkrétně přepravy vojenské techniky, materiálu a osob, vzdušných výsadků a padákového shozu nákladu, zdravotnického odsunu, strategické evakuace z ohrožených oblastí, tankování paliva za letu, vzdušného hašení požárů a letecké přepravy ústavních a vládních činitelů. Aktuálně probíhají nezávazné tržní konzultace MO s výrobcem letounu C-390 Millennium, brazilskou společností Empresa Brasileira de Aeronáutica S.A., (Embraer S.A.). Detailní nabídku dodavatele předloží MO vládě do konce 3. čtvrtletí 2024. Letouny C-390 jsou již zavedeny v ozbrojených silách států NATO. Dodání letounů do ČR se předpokládá v letech 2025–2026. Do výroby letounů C-390 je zapojen český obranný průmysl, konkrétně společnost AERO Vodochody AEROSPACE, přičemž se předpokládá navýšení podílu na výrobě. Celkové náklady na pořízení dvou letounů C-390, související příslušenství a kurzové a inflační riziko  plánuje MO ve výši 13,99 mld. Kč s DPH v letech 2024–2026.

Tak si to sečtěme, je to asi 233 miliard, a hloubejme, jak to vše chce zaplatit stát s rozpočtů s 300miliardovými schodky…

#ToPodstatné: Armádní specialisté: je armádní menu dobře sestavené?

Svět se otřásl: Český stát se bude koukat do vlastních rejstříků

Tohle je náramný příběh, u které se tak dlouho smějete, až pláčete. Nejprve šlo o zdánlivou maličkost. Zemědělci si na svém ministerstvu stěžovali, že farmáře vytáčí, když kvůli dotacím musí státu vyplňovat ručně své majetkové propojení a stát to stejně pak prověřuje. Takže farmář si umyje ruce od hnoje, jde ťukat Veřejný rejstřík a sbírku listin a podnikání.cz atd. Pak to ale dojde na Státní zemědělský intervenční fond, kde to celé dají vedle a projedou si vlastní screening státních databází nástrojem třetí strany Cribis. Zemědělci oprávněně nechápou, proč si to stát neudělá sám na začátku a oni jen podepíší předvyplněný formulář.

Tématu se ale chytla nová Digitální a informační agentura. Věc je totiž absurdní i v tom, že třetí strana musí státu prověřovat jeho vlastní rejstříky ve Sbírce listin, Obchodním rejstříku, Živnostenském rejstříku, Insolvenčním rejstříku, Centrálním registru dlužníků, Registru ekonomických subjektů atd. Takže by měl vzniknout nový zastřešující rejstřík, ze kterého by hned požadované informace vypadly:

„Jakkoli byla nadepsaná potřeba identifikována v resortu Ministerstva zemědělství, je platná i pro ostatní orgány státní správy, ať již poskytují prostředky z veřejných rozpočtů (např. formou dotací) nebo je vynakládají např. v rámci veřejného zadávání. Příjemci dotací, stejně jako dodavatelé, by měli být solidními partnery a měli by splňovat určitá kritéria.
Je neefektivní, pokud jednotlivá kritéria jsou prověřována tzv. „ručně“, případně ke stejným informacím nemají přístup obě strany transakce či jej mají velmi omezený.“ 

Teď už je to klasika, kterou u této vlády dobře známe: Investovat něco málo, abychom v budoucnosti hodně ušetřili, nebo neinvestovat nic, abychom málo ušetřili ještě před blížícími se volbami?

#ToPodstatné: Proč stát s péčí řádného hospodáře ještě nemá svůj vlastní „Cribis“?

Bitvu o „rozvojovku“ bychom neměli prohrát

A vybírám ještě jedno téma, kde vypukne spor o finance a bojím se, jak to kvůli šetření na nesprávných místech dopadne.

Plánuje se zahraniční rozvojová pomoc (ZRS/ODA) na další roky. V ní jsme v rámci sobectví české politické garnitury doklesali v roce 2021 na úplné dno. Za rok 2021 se totiž Česko v národních statistikách podílu ODA k hrubému národnímu důchodu (HND) umístilo na posledním místě OECD (podílem ODA/ HND 0,13% namísto minimálních 0,33%). V letech 2022 a 2023 se v ODA dočasně promítly náklady na uprchlíky z Ukrajiny, které však klesají, což vytváří příležitost pro přesun alespoň části těchto prostředků na zahraniční humanitární, transformační a rozvojové aktivity.

A teď je na vládě, zda se dál v českém sobectví rozhodne pokračovat, nebo to změní. Nároky nejsou malé, ale jsou odůvodněné:

„Navýšení Plánu ZRS je proto hlavní cestou, jak postupně zvyšovat prostředky na ODA a tím i podíl ODA/HND. Pro rok 2025 proto navrhujeme navýšení o 354 679 600 Kč (ve srovnání s výhledem loňského roku), dva následující roky pak indikativně pokaždé o 500 mil. Kč. Ačkoliv se meziroční navýšení jeví jako vysoké, jde o návrat k objemům, které byly navrhovány v minulých letech a v různých fázích jednání o rozpočtu škrtnuty. Navyšování je navrženo u nejvíce podfinancovaných a nejpotřebnějších ukazatelů (finanční nástroje, humanitární pomoc, transformační spolupráce, spolupráce vysokých škol atd.) Návrh finančních prostředků ze státního rozpočtu je 1 297 000 000 Kč pro rok 2025, 1 767 000 000 Kč pro rok 2026 a 2 227 000 000 Kč pro rok 2027.“

Pokud ministr financí bude proti, vždy mu lze připomenout, že to jsou efektivněji vynaložené peníze než na nákup státních pump za 4 miliardy.

#ToPodstatné: Co dál s českou rozvojovkou?

Nemocný muž Evropy se topí podruhé ve stejné řece

Je skvělé, že 2. ekonomická transformace nabírá na obrátkách. Naposledy iniciativa představila své plány na konferenci revize 2024 s HN. Čím více byznysmenů a ekonomů se do toho zapojí, tím lépe. Možná se v newsletteru ještě vrátím k jednotlivým jejich návrhům, nicméně níže z prezentace uvádím jednu děsivost.

Když začala po roce 2019 série krizí, dobří ekonomové (a já po nich) jsme varovali: Jen ne prosím jako v roce 2012. Tehdy nekompetentní fiskální politika Miroslava Kalouska šetřila na nesprávných místech (zeštíhlovala stát, aniž by reformovala agendy), a tak vystrašila domácnosti, že ty radikálně omezily spotřebu a měli jsme z toho zcela unikátní druhou recesi v letech 2012/2013, kdy zbytek Evropy už rostl a začal nám utíkat.

Nyní to samé vidíme ještě ve větším na obrázku dole. Brutálně vystrašené domácnosti omezily svoji spotřebu, protože stejně jako v desátých letech, tak i v dvacátých letech neumí český stát cílenou intervenci opravdu potřebným, takže buď kropí dotacemi všechny, nebo všem bere.

Dva rozdíly tu ale přeci jen jsou. Kalousek alespoň něco ušetřil (jakkoliv to bylo nákladově velmi drahé šetření ve zbytečné recesi). Ministři financí Babišovy a Fialovy vlády už ani šetření nepředstírají, maximálně pádivý dluh schovávají do dluhopisů agentur mimo rozpočet. Druhý rozdíl je, a to možná vážnější, že se nám vedle fiskální politiky ošklivě rozbila v krizi i ta měnová a nyní neumí doklesat, kam by měla.

O nemocném muži Evropy, který už podruhé zcela zbytečně udusil svou ekonomiku, nemůže být bohužel pochyb…

#ToPodstatné: Nekompetence, nebo záměr?

Co číst (a poslouchat)