Newsletter DK
← zpět na archiv

Kreativní účetnictví místo rozpočtu

Zatím nejvíce reakcí mi od počátku nové sezóny newsletteru přišlo hned na první text o „nejhorším polistopadovém státním rozpočtu“. V drtivé většině souhlasných (dokonce i od lidí na ministerstvu financí, jejichž odbornost musí čím dál víc ustupovat politickým tlakům), nicméně našlo se i pár reakcí, že sloužím Babišovi, Okamurovi či Putinovi a místo objektivní analýzy jsem už příliš v politice.

Dobrá, tak nechám mluvit autority.

Podle notifikovaných čísel Eurostatu vláda Petra Fialy minulý rok hospodařila s větším schodkem, než tvrdila. Eurostat správně odmítl kreativní účetnictví s mimořádnou dividendou ČEZ a schováváním deficitu do mimorozpočtových fondů. A jedeme dál. Národní rozpočtová rada si stále ještě drží odbornost na prvním místě, za to buďme vděčni. A citujme její hodnocení návrhu rozpočtu na příští rok.

„Za problematické NRR považuje zejména příjmy z prodeje emisních povolenek, které jsou rozpočtovány ve výši 30 mld. … Na základě výše uvedeného lze tedy předpokládaný příjem označit za nadhodnocený o cca 10 mld. Kč.“

„Návrh rozpočtu předpokládá meziroční nárůst příjmů z odvodů organizací s přímým vztahem ke státu v rozsahu 8 mld. Kč. Jeví se jako nepravděpodobné, že by letošní zisk těchto organizací dosáhl výše předpokládaných odvodů.“

„Na straně výdajů NRR nerozumí nesouladu ve vládou schváleném návrhu státního rozpočtu na rok 2025 a zatím neschváleného návrhu MPO na krytí dotací na obnovitelné zdroje energie (OZE).“

„Podle výpočtů NRR není rozpočtována odpovídající částka na dávky důchodového pojištění. … Skutečný meziroční nárůst objemu prostředků tak pokryje dodatečné výdaje související s valorizací méně než z poloviny, a rozpočtovaná částka na rok 2025 je tedy podhodnocena v rozsahu 5 až 7 mld. Kč.“

„Výdaje státního rozpočtu byly dodatečně navýšeny o 10 mld. Kč v souvislosti se zářijovými povodněmi. NRR se domnívá, že tyto výdaje by měly být již v návrhu rozpočtu účelově vázány, aby tak bylo zajištěno jejich výhradní využití na odstraňování následků živelních pohrom.“

Těžko mohu dojít k jinému závěru, než který jsem psal na začátku září: „Rozpočet by neměl být v této podobě schválen a jeho přepracování by mělo být svěřeno někomu, kdo chápe základní souvislosti veřejných financí. I kdyby to znamenalo měsíc rozpočtového provizoria v lednu.“ A pokud i nadále mi někdo chce psát, že jsem agent Babiše, Okamury a Putina, poprosím, aby to také nezapomněl zaslat na Eurostat, ČSÚ a Národní rozpočtovou radu. Ti v tom spiknutí jedou taky.

A na závěr obvyklé prosby:

Pod každým textem je hashtag #ToPodstatné a otázka k textu, se kterou si už sám neporadím. Budu rád, když mi na info@davidklimes.cz zkusíte poradit vy. 

Budu rád, když začnete odebírat newsletter NFNZ či sledovat jeho sociální sítě.

Kdo chce podporovat newsletter a číst si zde zajímavá témata, tak zvažte jednorázovou či ještě lépe trvalou platbou na účet 261258923/0600.

Hlavní zpráva voleb

O krajských a senátních volbách jsem si v médiích vše pečlivě přečetl, nicméně mám pocit, že nikdo se neobtěžoval čtenáře informovat o hlavní zprávě voleb: Okamura je poprvé v krajských koalicích a Babiš zjevně odkýval spojenectví s SPD jako přípravku na sněmovní volby příštího roku.

Před podzimními volbami Tomio Okamura váhal, kam dál směřovat svojí extrémní politickou sílu. Eurovolby ukázaly, že sám o sobě už tolik netáhne. Navíc mu vzniká extrémní konkurence zleva (obrození komunisté v rámci Stačilo!) a nastupují i Motoristé/Přísaha.

Rozhodl se proto zkopírovat model slovenské SNS: jako Andrej Danko otevřít kandidátky všem možným extrémům, aby si udržel celkovou sílu. A povedlo se. Z 35 mandátů skočil na 41. Vrub úspěchu – ale již dopředu kalkulovaný – je ten, že mnohé mandáty mají lidé z Trikolóry, PRO či Svobodných. (Hezká analýza úspěchu Rajchlových kandidátů zde od Jakuba Grima.)

Důležité však nejsou mandáty, ale že SPD bude mít poprvé v historii podíl na krajských vládách. V Olomouckém kraji se blízký poslanec Andreje Babiše Ladislav Okleštěk mohl domluvit s ODS, ale nakonec zvolil SPD a spol. Na Vysočině mělo ANO také jiné možnosti, ale sáhlo nakonec po SPD (Radek Koten má kontrolovat bezpečnost stavby nových jaderných bloků, tak snad přibudou celofánové čepičky proti chemtrails na chladící věže). A v Moravskoslezském kraji mohlo ANO vládnout samo či si vybrat kohokoliv z mainstreamových stran, ale zvolilo SPD.

Komentování politiky se vyhýbám, ale neškodilo by, kdyby po sáhodlouhých analýzách každého detailu voleb se čtenáři dozvěděli také to hlavní: ANO se zjevně rozhodlo, že si SPD (na rozdíl třeba od Stačilo!) připraví v krajských radách pro spolupráci i po sněmovních volbách. Okamura na oplátku má za úkol během roku pochytat po vzoru Andreje Danka veškerý extrém, který pak doručí Babišovi pro sněmovní většinu.

#ToPodstatné: Nebo je to jinak?

Reforma dlouhodobé péče: není

O Národním plánu obnovy – obřím pocovidovém investičním balíku EU – se v posledních týdnech zase hovořilo, protože do něj bylo zahrnuta i digitalizace stavebního řízení v šibeničním termínu. Ta se nezvládla (a ministr Ivan Bartoš padl), digitalizace se tak odsouvá a hrozí nám neproplacení peněz.

Trochu jsem se zajímal, jak na tom vlastně s NPO nyní jsme a mám v ruce zatím neveřejnou zprávu ministra průmyslu, který vládě brzo předloží aktuální plnění plánu za 9,2 mld. eur. A už tu máme problém a není to kupodivu ještě ona digitalizace.

„Dne 16. 9. 2024 předložila ČR na Evropskou komisi (EK) 4. a 5. žádost o výplatu v grantové části plánu a 1. žádost o výplatu v půjčkové části plánu v celkovém objemu 1, 96 mld. € (grant) a 191 mil. € (půjčka). V rámci podané žádosti o výplatu evidujeme 1 nesplněný milník, jedná se o milník č. 193 – reforma dlouhodobé péče. Nyní EK posuzuje žádosti o výplatu. Vzhledem k nesplněnému milníku EK pozastaví posuzování platby a část splátky pro ČR bude zadržena. Členský stát dostane dodatečnou lhůtu na odstranění nedostatků (6 měsíců). Pokud členský stát nepřijme nezbytná opatření ve lhůtě šesti měsíců od pozastavení, EK poměrně sníží částku finančního příspěvku poté, co mu poskytla možnost předložit připomínky do dvou měsíců od sdělení svých závěrů. Kromě zadržené částky (cca 380 mil. €) očekáváme vyplacení částečné splátky do ČR ještě v letošním roce.“

V rámci takzvaných milníků je třeba Evropské komisi vykazovat splněné reformy (které jsme ale my sami na sebe dobrovolně uvalili). Už nyní vypadává reforma dlouhodobé péče, přičemž právě tlak milníků NPO měl docílit, aby se už konečně MPSV a MZČR po 30 letech dohodlo, jak zajistit společně pečování o seniory. Ale to asi ani NPO nezlomí. A v ohrožení je už i více milníků, přičemž můžeme oprávněně čekat, že ještě najedou problémy s digitalizací na mnoha frontách:

„V rámci 4. žádosti o výplatu není splněn milník č. 193 – reforma dlouhodobé péče. Žádosti o výplatu byly i přesto podány. Tento fakt zmínila ČR při podávání žádosti a zároveň v příloze žádosti o výplatu odkázala na další problematické části platby. Jedná se zejména o auditní zjištění na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, které se vztahují k cíli 183 v investici Doučování žáků v komponentě 3.2 Adaptace školních programů. Zde byl ve shrnutí auditů hodnocen cíl jako nesplněn a zároveň byl systém na této investici zařazen do kategorie 3, tj. systém v podstatě nefunguje nebo funguje jen částečně a podstatná/zásadní zlepšení jsou nutná.“

Ve zpoždění je pak vše možné od „Pokrytí zvýšenou úrovní signálu 5G ve vybraných železničních koridorech“ přes „Vytvoření standardizované databáze dokumentace územního plánování“ (to je ten nefunkční geoportál, který stál Bartoše hlavu) až třeba po „Plně funkční centrum kardiovaskulární a transplantační medicíny“.

#ToPodstatné: Jak skončí NPO v Česku?

Zpráva o životním prostředí: promluvme si o dopravě

Po letech politické podpory Green Dealu zjevně přichází roky jeho politického zatracování. Do těchto debat newsletter opravdu nebude vstupovat, jen opakuji zde poněkolikáté: Pokud vás irituje Green Deal, starejte se alespoň o životní prostředí.

Mám v ruce novou Zprávu o životním prostředí za minulý rok ještě před jejím formálním projednáváním a jako vždy je tu spousta materiálu, proč okamžitě začít se záchranou alespoň trochu přijatelného životního prostředí kolem nás.

Snižování emisí se v Česku celkem daří, ale problémem zůstává doprava. U ní to bez Green Dealu opravdu nepůjde:  

„Emise skleníkových plynů v Česku oproti roku 1990 poklesly o 37,1 %. Dle zpracovaných modelových scénářů ČR pravděpodobně splní evropský cíl poklesu emisí o 55 % do roku 2030. Sektorem s aktuálně nejméně pokročilým procesem dekarbonizace je jednoznačně doprava, ve které spotřeba energie stoupá a více než 90 % energie spotřebované v dopravě je fosilního původu. I přes zřetelný pokles emisí znečišťujících látek v důsledku modernizace technologií emise skleníkových plynů z dopravy stoupají. Využívání alternativních paliv a pohonů se zejména v individuální dopravě rozvíjí jen pomalu. Česko má třetí nejnižší podíl registrací nových osobních bateriových elektrických automobilů v EU27.“

Pro CO2 bychom neměli ale zapomínat na jiné látky, což se nám bohužel v poslední době děje:

„Emise základních znečišťujících látek do ovzduší klesají a Česko směřuje ke splnění národních závazků pro snížení emisí k roku 2030, s výjimkou emisí amoniaku, kde je splnění zatím nejisté. Kvalita ovzduší z pohledu lidského zdraví se zlepšuje a podíl území s překročenými imisními limity je již velmi malý, přispívají k tomu také příznivé meteorologické podmínky. Pokud jde o ochranu ekosystémů a vegetace, nadále dochází překračování imisního limitu pro přízemní ozon na území národních parků a chráněných krajinných oblastí, v roce 2023 však plocha území s překročeným imisním limitem ve srovnání s rokem předchozím poklesla.“

A ať zacituji alespoň něco pozitivního, snad už jsme ve skládkování došli do takového extrému, že se to bude již jen lepšit:

„Pozitivní pro přechod na oběhové hospodářství je, že v celkovém nakládání s odpady stále dominuje jejich využití, především materiálové, což je v souladu s platnou hierarchií způsobů nakládání s odpady. V oblasti nakládání s komunálními odpady je hlavním cílem výrazně omezovat skládkování ve prospěch zejména jejich materiálového využití, přesto je však nadále významná část komunálních odpadů ukládána na skládkách.“

#ToPodstatné: Co podle vás zbude z Green Dealu?

Po TOP 09 BEST 25?

Vystoupení Miroslava Kalouska z TOP 09 není zajímavé samo o sobě, ale čeho je to příznak. Pokud národofrontovní lidovec, demokratický lidovec a pak demokratický topkař to chce ještě počtvrté zkusit, tak zjevně nevěří, že by mu k úspěchu mohla pomoci současná vládní pětikoalice/čtyřkoalice.

Není to nijak překvapivá úvaha. Po mimořádné náhodě ve sněmovních volbách 2021, kdy skoro milion hlasů pro strany podporující Andreje Babiše propadlo, nic nenasvědčuje tomu, že by vládní strany měly plán, jak většinu obhájit. Neprobudila je dokonce ani asi nejlepší dosavadní analýza z února 2024, kterou zpracoval STEM pro Spolek na podporu liberální demokracie: 465 tisíc lidí, kteří volili vládu, nyní nad volbou vládních stran váhá. 415 tisíc lidí, kteří volili vládu, nechce jít k volbám. To je může být dohromady nějakých 8 procent ve sněmovních volbách. Výprask v krajských volbách to jen dosvědčuje.

Nová strana není levná záležitost, zvláště pokud má uspět ve sněmovních volbách – potřebujete cca tak alespoň 250 milionů. S kým se tedy Kalousek může spojit? Nejpravděpodobnějším financiérem bude „betonový král“ Tomáš Březina, který se již pokoušel – velmi neúspěšně – o prezidentskou kandidaturu.   

Jak se strana bude jmenovat? Březina si už zaregistroval minulý rok mnoho ochranných známek (to je zavedený trik, abyste nevěděli, jaká je ta preferovaná). Ne nebude to ani Strana rozpočtové odpovědnosti, ani GEN. Březina má zamluvenou sérii: Strana konzervativních hodnot; Konzervativci; a různé varianty Best, což je jméno firmy, na které Březina zbohatl.

Pokud bych měl z ochranných známek tipovat, tak sázím na spojení hrdosti Březiny na svou firmu a záliby Kalouska ve zkratkových slovech a tipuji „Best – Bezpečí a ekonomická stabilita“.

Nemálo exčlenů bankovní rady ČNB je už připraveno naskočit (ne náhodou jeden z nich nyní má na svědomí ono hodnocení NRR citované v úvodu).

#ToPodstatné: Může mít strana někoho, kdo vstupoval do politiky v roce 1984 ještě někoho v 2024 oslovit?

Jan Patawa: Bezpečnost je věcí každého z nás

Už několikrát se v newsletteru psalo o strategické komunikaci. TLTR: Strategická komunikace není o efektním vrhání verbálních granátů do společnosti, aby byla ještě více polarizovaná, ale o efektivní změně postojů nevyhraněné části společnosti. Už zde byl vícekrát chválen stratkom ministerstva vnitra za poslední kampaně („Pracujeme tam, kde je třeba“), které už jsou exekuovány jako v soukromém sektoru. Nyní začíná další kampaň „Zavolej mi pomoc“ a šéf stratkomu na vnitru Jan Patawa se s námi podělil o „brief“ projektu. Díky!  

 

„Stát nemůže, nechce a především nemá mít oči všude. Bez spolupráce se proto neobejde. Zajištění bezpečnosti, respektive její posílení je proto věcí každého z nás. Bezpečnost je sdílená odpovědnost. Podpořit ji může každý z nás. Často stačí zavolat druhému pomoc.
Počátkem října ministerstvo vnitra spolu s vládní zmocněnkyní pro lidská práva a Národním ústavem pro duševní zdraví spustilo novou komunikační kampaň „Zavolej mi pomoc“.  Jejím cílem je ve společnosti zvýšit povědomí o zodpovědném jednání v konfliktních situacích. Informovat o možnostech pomoci blízkým s psychickými obtížemi. A podpořit aktivní účast na zajišťování bezpečnosti České republiky.
Při konstrukci kampaně jsme vycházeli z našich dat, která nám mimo jiné říkají:
- 58 procent dotázaných se setkalo ve veřejném prostoru s verbálním násilím,
- 42 procent dotázaných se setkalo ve veřejném prostoru s fyzickým násilím a
- jen zhruba každý druhý z nich se se pokusil do konfliktní situace zasáhnout a oběti nějakým způsobem pomoci.
Ačkoli žijeme v bezpečné zemi — a také Českou republiku jako bezpečnou zemi vnímáme —, jsme často svědky jednání, které vybočuje z „normality“, nevíme, jak se k němu postavit, a někdy jej také z důvodu nejrůznějších — nikoliv neoprávněných — obav přecházíme. Jakkoliv záměrem kampaně není přenášet zodpovědnost za bezpečnost na občanky a občany, chce je podnítit k tomu, aby byli otevřenější, pozornější a všímavější k dění v jejich okolí.“

#ToPodstatné: Pište mi #ToPodstatné!

Co číst (a poslouchat)