Vzpomínky na budoucnost
Tak Homer nakonec volil Donalda Trumpa, vzpomínka na bývalé jistoty u něj byla silnější než cokoliv jiného. A nejen on. Trumpovu týmu se povedlo v USA prodat ten správný mix stesku po jistotách předcovidového věku spolu s tím, že vysoká ochranářská cla tento sen opět přivolají. Obojí je ale mylné. Předcovidová ekonomika se už nevrátí nikde na světě a kombinace vysokých cel (a to nejen vůči Číně, ale i spojenecké Evropě) a masivní deportace pracovní síly (migranti) je smrtící ekonomický koktejl.
Nicméně vzpomínky na budoucnost zjevně politicky velmi dobře fungují. A nejen v USA. Je to jádrem populistické nabídky i v Evropě, Česko nevyjímaje.
Andrej Babiš prodává také velmi úspěšně vzpomínky na předcovidový věk relativních jistot, růstu důchodů a vyrovnaných rozpočtů. Nic z toho se už ale nikdy nevrátí. Ví to i ANO, ale dokud to politicky funguje, proč to kazit. Proto ANO není ochotno cokoliv konkrétního říct k důchodové reformě, daňové reformě, čemukoliv. To vše by mohlo vyrušit nerealistické vzpomínky na budoucnost.
Vládní strany by nyní rok před volbami měly začít masivně prodávat své vládní úspěchy, ale protože jich moc není, místo toho i zde vidíme jen vzpomínky na budoucnost: Kampaň „Spolu děláme, co je třeba“ se snaží evokovat nadšení z roku 2021, kdy se hašteřivé středopravé strany po dlouhé době dokázaly shodnout na předvolební koalici. Ale to je v roce 2024 po třech letech nepříliš úspěšné společné vlády již opravdu málo.
Tak vzpomínejme, dokonce se tak můžeme provzpomínat i k mnohému volebnímu vítězství, ale budoucnost vypadá jinak…
A na závěr obvyklé prosby:
Pod každým textem je hashtag #ToPodstatné a otázka k textu, se kterou si už sám neporadím. Budu rád, když mi na info@davidklimes.cz zkusíte poradit vy.
Budu rád, když začnete odebírat newsletter NFNZ či sledovat jeho sociální sítě.
Kdo chce podporovat newsletter a číst si zde zajímavá témata, tak zvažte jednorázovou či ještě lépe trvalou platbou na účet 261258923/0600.
Trump – otec federální Evropy
Nadšení z Trumpova zvolení je pochopitelné u lídrů jako je Viktor Orbán, kteří chtějí silnější vliv Vladimira Putina v Evropě. U zbytku evropských a českých politiků je však zcela nepochopitelné, respektive je to ono vzpomínání na budoucnost, se kterou Trumpova politika destabilizace NATO a celních tarifů nemá nic společného. Úplně nejzábavnější je nadšení z Trumpa u českých euroskeptických politiků – zjevně jim nedochází, že jedinou unijní odpovědí na Trumpa bude další federalizace, kterou nechtějí. Pár příkladů:
1. Cla 10 až 20 procent
Trump chce na Čínu uvalit až 60procentní cla, na EU 10 až 20 procent. To je pro exportní Česko naprosto špatná politika, už jeho cla na železo a ocel z prvního prezidentství Česko zabolela. Tohle bude ještě horší. Navíc to posílí Brusel a komisaře pro obchod (to měl být Jozef Síkela, ale není), protože bude vyjednávat extra složitou dohodu. Jak tohle chtějí čeští trumpisté odůvodnit voličům, moc nechápu.
2. „Ať jsou německé automobilky americké“
Trump chce donutit evropské automobilky, především německé, aby kompletní výrobu přesunuly do USA, jinak je ztrestá cly. Jak něco takového mohou podporovat politici z exportního autolandu, kteří jinak bojují za udržení co největšího podílu německého automotivu v ČR, tomu nerozumím.
3. Odpovědí je Draghi
Rozpad transatlantického volného obchodu jen podpoří závěry Draghiho zprávy, které jsme v newsletteru podrobně probírali. Prakticky vše skončí posílenou federalizací. Společné řízení energetiky; společný kapitálový trh; společné investice do vědy; společné dluhy.
4. Federalistický kopanec pro NATO
Trump nepochybně pobídne Evropu k vyšším investicím do obrany. Pokud to ale udělá tím nejagresivnějším způsobem (rychlé proputinovské příměří na Ukrajině, konec garancí pro Evropu), pak řešením bude mimořádně rychlá centralizace evropských armád, nepochybně s velkým vlivem unijní struktur.
Snění o Trumpově vítězství jako o návratu Ronalda Reagana, který prosazuje volný trh a pevné garance Evropě, je hodně nepřesné. A jak se z vítězství Trumpa mohou radovat euroskeptici, kterým se jejich sen o velmi volné unijní spolupráci brzo rozplyne, to už vůbec není jasné. Jestli něco Trump Evropě přinese, tak to bude unijní verze Listů federalistů – s každým jeho jednotlivým opuštěním Evropy bude EU nucena napsat jeden federalistický list. Možná jich nebude 85, ale bude jich i tak asi bohužel dost.
#ToPodstatné: Zařadí se Trump po bok eurofedralistických hrdinů jako byl Monet, Schuman atd.?
Důchodová reforma: celkově za tři
Trojka není vůbec špatná známka, je to „dobře“. Přesně takové ocenění si vláda zaslouží. Důchodová reforma je pochybně to nejlepší, co z ekonomických a sociálních reforem tento kabinet předvedl. Ale není to žádná velká reforma – posunout věk pro odchod do důchodu a snížit náhradový poměr jsou ty nejjednodušší parametrické změny. Skutečná velká reforma by musel zahrnovat i reformu nefungujícího třetího pilíře (doplňkové penzijní spoření) či přijít s resuscitací druhého (soukromé fondové spoření). Nic z toho není.
Těžko také beze zbytku chválit důchodovou reformu za načasování: pokud má společnost důchodovou reformu přijmout, je třeba ji mít připravenou ještě z opozice a prosadit ji v prvním roce vlády. To tato sestava neměla a ANO už oznamuje její zrušení po volbách již příští rok.
S opožděnou reformou souvisí i poslední výtka. Vláda chce body za důchodovou odpovědnost poté, co nechala za inflace rozjet absurdní festival nekontrolovaných mimořádných valorizací a po volební sezóně vše utnula. Jak může získat důvěru například u dvou důchodkyň v předčasném důchodu, které celý život pracovaly ve stejné fabrice, ale šly do penze pár měsíců od sebe a rozdíl jejich důchodů je 20 procent?
Tak pojďme na jednotlivá opatření:
1. Strop v 67 letech: za dvě
Nemůže to být za jedna, protože pak by tam žádný strop být neměl. Zcela správně měl původní návrh garantovat dle prodlužujícího se věku dožití 21,5 roku průměrně v důchodu. Za čas tu tedy bude zas stejný spor jako o strop 65 let. Mimořádně komickou úlohu v tom všem sehrál Marian Jurečka. Už jsem tu popisoval jak lidovci nejprve v roce 2008 s ODS prolomili strop, pak ho Jurečka s ANO a ČSSD vyzdil na 65 letech, pak ho Jurečka zase rušil z ODS a nakonec se leknul kritiky a zase vymyslel další strop na 67 letech. Není asi pochyb o tom, kdo ho zas bude za nějakých pět, šest let prolamovat…
2. Rizikové profese: za pět
Tohle se opravdu nemůže politicky stávat. Byla dohoda na dřívějších důchodech pro čtvrtou i třetí skupinu rizikových prací a najednou partyzánsky jde třetí pryč. Řešení je překotné, tedy nesmyslné, tohle se nemá co vázat na třetí pilíř. Od počátku jsem psal, že řešení není hádka o skupiny profesí, ale související masivní investice do zdravotní prevence a projektů jako je Ministr zdraví, který chce prodloužit život ve zdraví o pět let. Důchodová reforma, kde jsou všichni po pětašedesátce nemocní a práceneschopní, jedno v jaké pracovní kategorii, nám totiž k ničemu není.
3. Pečující osoby a sleva na odvodech „prduchům“: za jedna
Kdo pečuje o osobu blízkou, a to tedy nejen o dítě, ale i třeba i o seniora v domácnosti, tomu se bude započítávat na důchod fiktivní výměra. To je jedna z nejdůležitějších změn. A vlastně dobře, že se o ni moc nemluvilo, protože to by byla zase jedna velká kulturní válka. Stejně tak úleva na odvodech pro pracující důchodce, pro čím dál větší pracovní skupinu, kterou je třeba podpořit. O jedničku za toto opatření se Jurečka dělí s předchozí důchodovou komisí Danuše Nerudové, která to navrhla a konkrétně dopočítala, on to jen převzal.
4. Výchovné: za pět
Výchovné byl a je od počátku socialisticko-lidovecký nesmysl, který uráží ženy. Ty v průběhu práce naberou penalizaci neúčastí na trhu práce, když pečují o děti, ale nic se s tím v jejich aktivním věku nedělá, až nakonec v důchodu dostanou navíc pětistovku útěchy. To postrádá jakoukoliv ekonomickou i sociální logiku. Navíc stejnou pětistovku dostane důchodkyně k chudému i bohatému důchodu. Takto perverze měla nyní skončit – již se bude započítávat péče a navíc se stanovuje minimální důchod. Ale dokud lidovci budou ovládat MPSV, tak se toho asi nezbavíme. Nyní to bude ještě absurdnější než dosud. Pětistovku dostanou ženy až za třetí dítě, ty předtím asi byly na péči levnější či co. Velmi lidovecké…
5. Zpomalení růstu důchodů: za dva
To je spolu se zvýšením stropu pro odchod do důchodu nejzásadnější opatření na stabilizaci důchodového systému. Ale je z toho trochu pachuť: stát bude méně dávat potom, co během inflace nechal běžet eldorádo s mimořádnými valorizacemi. A pak politicky: něco takového předchozí garnitury vždy předpokládaly, ale chtěly to osladit nějakou pobídkou v druhém či třetím pilíři. A ty nyní zcela chybí.
#ToPodstatné: Jakou známku byste dali vy?
Do Zlína bude létat letecká záchranka z Trenčína
Ať mi nepíšete, že tu pořád řeším jen velkou politiku a ekonomiku v Praze, tak jedna regionální věc, ale extrémně důležitá. Po letech hádek, jak dál zajistit dostupnou leteckou záchranku po republice, mám již v ruce dokument, jak to chce vláda po roce 2028 řešit. Tak tedy:
· Počet stanovišť LZS - 11 (zachování 10 stávajících stanovišť s vytvořením 11. základny pro zajištění LZS i v Karlovarském kraji).
· Doba pohotovosti:
H24 (nepřetržitý provoz) – 8 stanovišť (Praha, Brno, Hradec Králové, Plzeň, Ostrava, České Budějovice, Jihlava, Olomouc), VFR den (denní provoz) – 3 stanoviště (Ústí nad Labem, Liberec, Karlovy Vary).
· Zajištění služby státním provozovatelem – 3 stanoviště – LS PČR – Praha, Brno, Ostrava.
· Zajištění služby civilním provozovatelem – 8 stanovišť (Hradec Králové, Plzeň, České Budějovice, Jihlava, Ústí nad Labem, Liberec, Karlovy Vary, Olomouc).
· Zásahy v nepřístupném terénu (speciální záchranné činnosti) – 6 stanovišť (Plzeň, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Ostrava, Olomouc).
· Uzavření mezistátní smlouvy se Slovenskou republikou za účelem zajištění primárního pokrytí Zlínského kraje ze základny HEMS Trenčín.
· Požadavky na leteckou techniku – vrtulníky s větším vnitřním prostorem, nosností a výbavou v hmotnosti do 4 t, což reálně umožní využití stávající a trvale se rozrůstající sítě nemocničních heliportů a provozních ploch.
· Požadavek na zapojení Armády ČR: Vojenské zdravotnické posádky (záchranář, lékař) budou zařazeny do provozu na stanovištích Praha, Plzeň a Karlovy Vary.
#ToPodstatné: Co na to říkáte, Zlínští?
Fantastické finance
A avízo knihy, tentokrát ne mojí (i když potřeboval bych, aby je někdo kupoval), ale výborného ekonoma Petra Janského, který dal dohromady knihu Fantastické finance s výmluvným podtitulem: Nízké daně, vysoké výdaje a nezadlužená budoucnost. Jasně, nejde to dohromady, ale Petr navrhuje ty nejoptimálnější trade-off, co v rámci české ekonomiky a společnosti můžeme dosáhnout.
Ta jeho nedosažitelná triáda je důležitá, ale stejně tak důležitý je i začarovaný kruh, který je výsledkem, když se to nedaří: Nekvalitní veřejné služby, neochota platit za tyto služby, nízké daně, daně nižší než výdaje, rostoucí deficity a zadlužení, tupé škrty ve výdajích, nekvalitní veřejné služby a tak zase dokola. Tedy česká realita. Začarovaný kruh pak produkuje pomýlenou - údajně pravicovou - politiku, že když se veřejné služby vyhladoví, budou pak fungovat lépe. Tak to opravdu nefunguje.
Povinné čtení!
#ToPodstatné: Pište mi #ToPodstatné!