I lhát se musí umět
Seděl jsem v neděli přes oběd v jedné restauraci pod portrétem Václava Havla – takový ten první, oficiální, s bradou trochu nahoru, který visí stále v mnoha slušných hospodách – a najednou na mě v mobilu vyskočila úvaha pana premiéra o populismu, kde v zoufalé snaze odůvodnit svůj nesmyslný výrok o německých platech (myslel mzdách) v ČR za pouhé čtyři roky připodobňuje k Havlovu výroku „Pravda a láska musí zvítězit nad lží na nenávistí“. Když jsem to dočetl, kouknul jsem na Havla, zda nespadl ze stěny. Nespadl, ale měl jsem pocit, že se tváří najednou trochu zoufale.
Možnosti jsou v podstatě dvě. Petr Fiala ten příspěvek formuloval sám, nasvědčuje tomu zcela nečitelná forma a profesorská přehlídka latinských slov. Ale tak tomu nejspíše není, takovou hloupost by premiér sám nesepsal.
Jde tedy o další pokus čím dál nervóznějšího týmu Cerha, Smolka, Růžička atd. vyportrétovat rok před volbami premiéra jako drsného lídra, pro kterého žádná vize není nerealizovatelná. Problém je ovšem efektivita této pozdní otočky do babišovského marketingu. Porovnejme si dvě současné politické kampaně. Kampani exministryně Aleny Schillerové v hranolkovém kostýmu na Tiktoku se v médiích každý vysmívá, nicméně to nebyla kampaň pro postarší čtenáře masových médií. Tým Schillerové chtěl vůči zásadní skupině prvovoličů a mladých voličů komunikovat rok před volbami, že dosavadní vláda jim chtěla zhoršit jejich první pracovní kontrakty – dohody o provedení práce. To se nepochybně podařilo, protože pro to tým zvolil správné médium a tomu uzpůsobil i – dosti obskurní – formu.
Proti tomu komunikace Fialova týmu je o něco méně mastná, ale zato naprosto nefunkční: zánovní touha týmu po siláckém lídrovi je pro předsedu vlády zjevně naprosto nesplnitelná role. Formulaci slibu vyšších mezd v OVM vůbec nezvládl nějak rozumně odříkat a to, co vidíme nyní, je zoufalé propadání se - nevadí ani tak že do trapnosti, ale bohužel především do neefektivity. Není možné rychlý úderný populistický slib následně na facebooku sáhodlouze odůvodňovat etymologickým rozborem latinského termínu, to fakt nefunguje.
Bohužel to asi ještě nekončí a budeme svědky dalšího úpadku renomé premiéra. Fiala má kolem sebe tým, který přes všechny své komunikační neúspěchy posledních let ho pořád vysílá do dalších a dalších proher. Doporučuji nedávný rozhovor s mluvčím vlády Václavem Smolkou, kde se přiznává, že obchoduje s informacemi s novináři za pozitivní obraz premiéra („To tak samozřejmě chodí, Marie, to si nemusíme nalhávat.“) a že k agendě setting místo klasických médií, kde premiérovi hrozí kritická otázka, raději už využívá právě sítě: „Ono je to efektivnější napsat na sociální sítě. Nasbírá to reakce vašich fanoušků a odpůrců a to je nejlepší, když se o to začnou hádat. Pak si toho logicky všimnou i ta média a když to pokrývá jedno, chce to pokrýt i druhé, protože co kdyby se to náhodou něm rozjelo.“
Přesně to nyní v akci „německé platy“ vidíme, ale bohužel s devastujícími účinky babišovského marketingu na dosud úplně jinak pozicovaného premiéra. Je nepochopitelné, že předseda vlády si nechá nadále takto ubližovat svým týmem, který by mu měl pomáhat, ne škodit.
A na závěr obvyklé prosby:
Pod každým textem je hashtag #ToPodstatné a otázka k textu, se kterou si už sám neporadím. Budu rád, když mi na info@davidklimes.cz zkusíte poradit vy.
Kdo chce podporovat newsletter a číst si zde zajímavá témata, tak zvažte jednorázovou či ještě lépe trvalou platbou na účet 261258923/0600.
Lithium ne za 2 biliony, ale za 2 miliardy
Vzpomínáte si na závěrečnou kauzu voleb 2017, jak se Andrej Babiš hrozil krádeže lithia "za 2000 miliard pro naše lidi"?
Tak po sedmi letech se konečně dostáváme k rozumné debatě. Ministerstvo průmyslu a obchodu předkládá návrh nařízení vlády o stanovení ložiska strategického významu v oblasti Cínovec a já ho mám již k dispozici.
Lithium je považováno za kritickou surovinu vzhledem ke svému vysokému hospodářskému významu. Vzhledem k jeho úloze při uskutečňování zelené transformace a s ohledem na potřebu jeho využití se poptávka po něm v nadcházejících desetiletích pravděpodobně exponenciálně zvýší. Je tak v zájmu České republiky a rovněž Evropské unie vytvářet podmínky pro jeho těžbu a úpravu tak, aby byla snižována závislost na jeho dodávkách ze třetích zemí.
Jenže pro centrální rozpočet z toho nebudou 2 biliony, jak pábil Babiš, ale 2 miliardy:
„Navrhovaná právní úprava má pozitivní vliv na celkový příjem veřejných rozpočtů. Předpokládaný přímý příjem je dán součtem úhrady za vydobyté nerosty, úhrady za těžební prostor, odvodu za zaměstnance, daň z příjmů fyzických osob, DPH, daň z příjmu právnických osob a daně z nemovitostí. Předpokládaný přímý příjem do veřejných rozpočtů je 3 155 mil. Kč ročně, z toho 2 324 mil. Kč ročně bude příjem státního rozpočtu, 68 mil. Kč roční příjem obcí v Ústeckém kraji, 18 mil. Kč roční příjem Ústeckého kraje a 745 mil. Kč příjem ostatních obcí a krajů v České republice.“
#ToPodstatné: Je to dobře zpracovaný záměr?
Právo na nedigitální alternativu
Už pár týdnu jsem měl v plánu se podívat detailněji na výroční Zprávu o stavu lidských práv v ČR za minulý rok. Mezitím ji úřad zmocněnkyně Kláry Šimáčkové Laurenčíkové již i zveřejnil. Doporučuji k pročtení, zmocněnkyně přehledně popisuje zásadní problémy Česka v poměrně širokém záběru.
Jsem rád, že na první místo poněkud netradičně zařadila téma „Lidská práva a moderní technologie“. Digitální služby státu stále nedokáží zpřístupnit svou webovou či aplikační nabídku různým znevýhodněným skupinám, to je poměrně velké ohrožení principu rovného přístupu k digitální nabídce. Dále se zmocněnkyně věnuje regulaci online prostředí a velmi správně podotýká, že na kvalitní implementaci DSA je potřeba také dostatečně posílit Český telekomunikační úřad. Zajímavě spojuje téma rozvoje technologií s lidskoprávním povědomím, které je v této oblasti nízké. Ale co mě velmi zaujalo, to je kapitola „Právo na nedigitální alternativu“, která by se měla rozhodně víc dostat do médií.
„Významnou událostí roku 2023 bylo automatické zřízení datových schránek živnostníkům, spolkům a nadacím. Česká pošta však zjistila, že stovky tisíc zřízených schránek nebyly nikdy otevřeny, ačkoliv do nich mohou být doručovány písemnosti fikcí. To může vést k porušení práva na spravedlivý proces, například skrze marné uplynutí lhůt nebo v případě nedoplatků i k zahájení exekuce. Při digitalizaci je vždy důležité zohlednit, že část populace digitální kompetence nemá nebo nemá zájem je rozvíjet. Jde například o některé podskupiny starších osob, pro které digitální nástroje nezvyšují kvalitu života. Proto je nutné nedigitální alternativy zachovat, když navíc nepodnikající fyzické osoby nesmí být dle zákona o právu na digitální služby nuceny činit právní úkony digitální formou.“
Zpráva je ale důležitá i v dalších sekcích: Právo na důstojný život; Mučení a špatné zacházení; Rovnost a ochrana menšin; Práva dítěte; Práva cizinců.
#ToPodstatné: Co zaujalo vás? S čím souhlasíte či naopak nesouhlasíte?
Smysluplný jízdní řád k euru
Sice to byla jen bouře ve sklenici vody, ale nebylo to nakonec marné. Z přetahování mezi euroskeptickou ODS a federalistickými Piráty a STAN vzniklo zadání pro Národní ekonomickou radu vlády analyzovat euro. Je pravda, že NERV by se mohl zabývat akutnějšími problémy, ale výstup není vůbec špatný. Politickou odvahu se pro něco rozhodnout to nenahradí, úpadek české měnové politiky to nevyváží, ale alespoň jsme si ujasnili některé základní předpoklady.
Základním závěrem pro rozhodnutí o přistoupení k ERM II je, aby takový krok znamenal co nejkratší dobu strávenou v tomto systému směnných kurzů. Tento krok by měl být také spojený s oznámením indikativního data vstupu do eurozóny. Důvodem je zejména skutečnost, že centrální banka cílující inflaci při účasti v ERM II de facto sleduje dva cíle (cenovou stabilitu a měnový kurz), ale k jejich naplnění má pouze jeden nástroj, tedy úrokovou sazbu. To je důležité, protože zde Piráti a STAN roky bájili o tom, že jen vstoupíme do ERM II a pak se uvidí. Ne, to jen sčítáme mínusy, je třeba tuto přípravku co nejrychleji proběhnout.
Druhým závěrem je, aby nad takovým krokem buď existovala politická shoda nebo širší společenská podpora. Aktuálně však není naplněn ani jeden předpoklad, a proto jako nutné minimum vzhledem k délce procesu přistoupení k euru (minimálně 3 roky, ale potenciálně i mnohem déle) považuje NERV, aby padlo takové rozhodnutí na začátku mandátu vlády tak, aby v ideálním případě proces zahajovala i ukončovala totožná vláda. Opět důležitá premisa. Je samozřejmě možné rozjet euro jako M. Dzurinda na Slovensku a nechat to dospět tak daleko, že nastupující R. Fico už nemohl couvnout. Ale je to riskantní. Mnohem lepší je voličům slíbit, že to bude po případném zvolení krok jedna a také to celé za svého mandátu dokončit.
Třetím závěrem je doporučení vládě, aby v případě vstupu do ERM II prosazovala na evropské úrovni dodržování pouze právně zakotvených povinností. Tedy, aby vláda podnikla zejména kroky k tomu, aby se povinnost vstoupit do bankovní unie vztahovala na ČR až v okamžiku přijetí společné evropské měny, a nikoliv (jako u Chorvatska a Bulharska) v okamžiku vstupu do ERM II. V takovém případě totiž členský stát odevzdává část svých dohledových pravomocí, ale zároveň se na nich zatím nepodílí na úrovni eurozóny. Opět důležitá věc: občas v Česku někdo navrhuje rychlý přechod do bankovní unie, protože matky českých bank tam jsou, ale regulačně to výhodné není.
Mnoho nového jsme se sice o euru nedozvěděli (protože už o něm vše podstatné roky víme), ale je to užitečný sumář, jak případně přechod realizovat bez chyb.
#ToPodstatné: Kdy Česko přijme euro? Nebo nepřijme?