← zpět na archiv

Revizi revize

Co se v roce 2024 stalo v Česku nejzásadnějšího? A když říkám nejzásadnějšího, tak nemyslím nejvýraznějšího, nejkonfliktnějšího, nejtřaskavějšího, ale opravdu nejzásadnějšího – tedy s potenciálem dlouhodobě nějak zásadně ovlivnit Česko?

Byl to přestup ANO do panevropské rodiny Patriotů pro Evropu, čímž se Andrej Babiš definitivně vydělil z mainstreamu a stal se spojencem evropských stran s protičeskými postoji? Nebo to bylo představení nejhůře sestaveného státního rozpočtu od roku 1989, kterým vláda Petra Fialy definitivně pohřbila jakékoliv naděje na udržení své ekonomické kompetence? Či vykopnutí Pirátů z vlády? Povodně?

Podle mého nic z toho. Naprosto zásadní pro budoucnost Česka bylo v roce 2024 jedno téma, o kterém se prakticky nemluvilo – revize rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání. Záměr byl za jedna – na základních školách méně biflovat, více získat kompetence a snížit nerovnosti ve vzdělávání. Zatímco bláboly o německých platech a univerzitách republice nepomůžou, smysluplná revize učiva na základkách skutečně mohla zaručit republice úspěšnou další dekádu.

Nedopadlo to ale nejlépe. Ministerstvo školství a Národní pedagogický institut nedokázaly o revizi udržet smysluplnou veřejnou debatu, ač v první půlce roku probíhaly veřejné konzultace za účasti stovek pedagogů a odborníků. Pozornost si zjednaly jen tu a tam dezorientované osobnosti veřejného života. Přesto to dlouho vypadalo, že výsledek i bez smysluplné veřejné diskuze nakonec nebude špatný.

Už si to nemyslím. Redukce dějepisu, přírodopisu či zeměpisu jen na hodinu týdně je redukce o polovinu proti současnosti. To už ovšem není redukce, ale likvidace. Nic takového během konzultací nikdo ani nenavrhoval. Není divu, že se zvedl oprávněný odpor. Takřka každý předmět tak nějak na počátku revizí očekával svoji redukci, nicméně nikdo neočekával svou likvidaci. Dějepisu a spol to bylo dopřáno.

Kvalitní revize RVP mohla být gamechanger pro Česko. Bohužel, dopadlo to jako vždycky.

A na závěr obvyklé prosby:

Pod každým textem je hashtag #ToPodstatné a otázka k textu, se kterou si už sám neporadím. Budu rád, když mi na info@davidklimes.cz zkusíte poradit vy.

Kdo chce podporovat newsletter a číst si zde zajímavá témata, tak zvažte jednorázovou či ještě lépe trvalou platbou na účet 261258923/0600.

Dostavba Dukovan: 9700 přistěhovalců, 1,5 miliardy pro obce

Hodně dlouho jsem se sháněl po studii KPMG, jak socioekonomicky dostavba dvou nových bloků Dukovan ovlivní přilehlý region. Vláda si studii zadala už na jaře, protože český stát s asi 70 tisíc centrálními úředníky není schopen tuto nijak složitou analýzu si sám vytvořit. Pár lidí z KPMG místo nich odvedlo dobrou práci a já mám studii již k dispozici.

Jaká jsou zásadní zjištění?

V souvislosti s dostavbou je odhadováno, že se v dotčeném území bude nově pohybovat až 9 700 osob, přičemž se bude jednat převážně o české občany; z porovnání projekce dopadů na populační vývoj a socioekonomické projekce území vyplývá, že převažuje negativní nebo neutrální populační bilance dostavby v území;
dostavba povede k dalšímu zvýšení individuální automobilové dopravy. Pro omezení jejího nárůstu je nezbytný rozvoj autobusové dopravy ve smyslu úprav časových poloh spojů, trasování linek a zavedení nových spojení;
v dotčeném území je oproti běžné úrovni v České republice již v současné době nižší dostupnost zdravotní péče, a to zejména u praktiků, pediatrů, stomatologů, gynekologů a jiných specialistů, přičemž dostupnost se liší napříč územím; v souvislosti s dostavbou, ale také stárnutím populace v dotčením území, se dále prohloubí tlak na jednotlivé druhy péče a ta se může stát ještě méně dostupnou;
na integrovaný záchranný systém budou reálné dopady za standardní situace v dotčeném území zanedbatelné; pokud by přesto mělo docházet ke kapacitním problémům, budou spíše způsobeny nedostatkem zaměstnanců ve složkách IZS;
identifikován byl potenciální nedostatek lůžek dočasného ubytování, je proto žádoucí alespoň část tohoto ubytování vybudovat, a to z toho důvodu, aby se minimalizovaly negativní dopady zejména na dopravu;
trh práce je v dotčeném území stabilizovaný, nicméně v lokální ekonomice nejsou k dispozici v dostatečném počtu odborné pozice potřebné pro výstavbu jaderných bloků; riziko masivního vysátí pracovního trhu studie nepotvrdila, dopady na pracovní trh budou selektivní;
z hlediska předškolního, základního a středoškolského vzdělávání je kapacita v dotčeném území dostatečná; je vhodné přizpůsobovat zaměření oborů středoškolského vzdělávání dle poptávky po odborných profesích;
dostavba vyvolá v místní ekonomice vznik až 1 000 nových ekonomických subjektů. Primárně budou z dostavby těžit sektory dopravy a stavebnictví, v místní ekonomice pak maloobchod, ubytování, stravování a pohostinství;
dostavba jako celek bude mít pozitivní dopady na daňové příjmy obcí ve výši 1,5 mld. Kč, a to díky osobám, které se zde trvale usídlí; dodatečné daňové příjmy plynoucí z usídlení těchto nových obyvatel tak v dotčeném území přispějí ke snížení negativního vývoje daňových příjmů v důsledku vylidňování území.

Tato obří akce ale přinese samozřejmě i nemálo problémů. Jaké budou?

Byla zjištěna celkově nedostatečná a rozdílná informovanost jednotlivých aktérů veřejné správy i místního obyvatelstva o dostavbě EDU. Tento stav je vhodné řešit,
a to vytvořením jednotné komunikační strategie a jednoho informačního místa, kde budou k dispozici veškeré informace k řešení dopadů probíhající dostavby EDU do území;
míra informovanosti se podstatně snižuje mimo území Energoregionu. Informace jsou také dotčeným územím považovány za nejednotné;
pozitivní dopady dostavby EDU v dotčeném území převažují nad negativními dopady;
mezi pozitivními a negativními dopady je však zásadní časový nesoulad, neboť většina negativních dopadů se v území projeví okamžitě se zahájením dostavby a jejich důsledky je nezbytné řešit již v současné době. Pozitivní dopady spojené zejména s nárůstem populace a dalšími ekonomickými stimuly se dostaví později. Iniciace pozitivních dopadů také vyžaduje finanční, lidské a technické zdroje;
dopady budou pouze lokálního charakteru;
pozitivní dopady lze očekávat u obcí, které budou poskytovat ubytování a zajišťovat služby; negativní dopady ve formě dopravních problémů mohou postihnout obce, které se již nyní potýkají s nedostatkem veřejné a technické infrastruktury;
řešením uvedených negativních následků by mohl být kompenzační mechanismus, který však musí být připraven tak, aby dokázal včas na tyto skutečnosti reagovat.

#ToPodstatné: Jak toto malé dukovanské stěhování národů co nejlépe zvládnout? A proč se tak zásadní proměně každodennosti na Vysočině a v Jihomoravském kraji média prakticky vůbec nevěnují?

Železnici na pražské letiště snad zachrání soukromník

Asi nejschopnější ministr současné vlády Martin Kupka předkládá na vládu přehled PPP projektů v dopravě, tedy partnerství soukromého a veřejného sektoru. Jde to pomalu, ale snad už se to konečně posouvá. PPP Česku nikdy nešly – většinou to končilo korupcí a neefektivitou. PPP přitom mají veřejným rozpočtům odlehčit, protože náklady bere soukromník a pak si desítky let náklady s marží vybírá.

V různé fázi rozpracovanosti je nyní šest PPP projektů. Mám jejich vyhodnocení k dispozici:

1) Dálnice D4 (Skalka – Nová Hospoda)

2) Dálnice D35 (Litomyšl – Mohelnice)

3) Železniční spojení Praha – Letiště Václava Havla Praha

4) Rychlá železniční spojení Morava – tj. VRT Moravská brána, VRT Jižní Morava a RS Střední Morava

5) Projekt dostavby IV. TŽK v úseku Nemanice – Ševětín

6) Vybrané úseky dálnic D0, D3 a D55

Takto vypadá aktuální stav každého z projektů:

Z osobních zištných důvodů Pražáka, který tu a tam létá, doufám, že se především povede nějak už konečně dokončit smysluplné železniční spojení na ruzyňské letiště. Na jednu stranu je to katastrofická zpráva, že český polistopadový stát ani za 35 let nebyl schopen zajistit slušné spojení na centrální letiště. Na druhou stranu, když stát dokáže zastoupit soukromník, tak proč ne. A nyní zadání vypadá i smysluplně. Původně do se do trasy prolobovalo kdo co včetně Kladna, nyní jsme zpátky při smyslech a cílem je zas zajištění rychlého spojení mezi centrem Prahy a letištěm. Tak snad se do 14. února někdo přihlásí:

„Ve spolupráci se Správou železnic, EBRD a vybraným transakčním poradcem byla provedena revize závěrů studie proveditelnosti při zohlednění především současného stavu investorské připravenosti jednotlivých úseků. Koncem roku 2023 bylo přijato rozhodnutí o vyčlenění úseku modernizace Praha-Ruzyně (mimo) – Kladno (mimo) do samostatné veřejné zakázky realizované tradičním způsobem, a to především s ohledem na umožnění zahájení stavebních prací již v roce 2025, tj. s předstihem před realizací samotného spojení z Prahy-Veleslavína na Letiště Václava Havla. Do projektu PPP naopak byl z důvodů dopravní vhodnosti zařazen i úsek tzv. zaokruhování železniční trati ze stanice Letiště Václava Havla Praha zpět do hlavní trati Praha – Kladno. Tento úsek umožní do budoucna po dokončení dalších modernizací v železničním uzlu Praha, v souladu s nařízením o TEN-T 2024/1679, i přivedení vybraných dálkových vlaků na Letiště Václava Havla Praha. Zadávací řízení na dodavatele PPP projektu bylo zahájeno dne 27.11.2024. Jedná se o zadávací řízení se soutěžním dialogem a lhůta pro podání žádostí o účast byla stanovena na 14. února 2025.“

#ToPodstatné: Dožijou se normálního spojení na letiště již naše vnoučata?

Ježíšek na ministerstvu financí již naděloval

Kdo pravidelně čte newsletter, tak tuší, že výkony ministerstva financí zde nepatří k nejpopulárnějším. Není v tom nic politického, jen ve veřejné debatě zcela absentoval popis, jak se z nejlépe organizovaného a nejkompetentnějšího ministerstva českého státu pod nadvládou Aleny Schillerové a Zbyňka Stanjury stal nefunkční úřad, který není schopen plnit své základní povinnosti. Tato odkládaná debata vyhřezla s návrhem státního rozpočtu na 2025, kdy už to i jinak decentní Národní rozpočtová rada nevydržela a tvrdě se do ministerského kreativního účetnictví opřela. Snad tedy rokem 2024 skončí vyjadřování ministra, že desítky miliard jsou drobné, už se nikdy nevrátí schovávání dluhu do mimorozpočtových fondů a končí i absurdní propočty, podle kterých by například emisní povolenka stála příští rok 100 eur za tunu.

Nejen že v to doufám, ale začínám v to i věřit. A to nejen kvůli již silné veřejné kritice, kterou vláda nemůže přehlížet. Ale protože donedávna personálně hodně podstandardní obsazení ministerstva doplňuje již druhý vynikající ekonom. Tím prvním se stal v roce 2023 někdejší viceguvernér ČNB Marek Mora, čímž vrcholný tým ministerstva získal prvního člena schopného reprezentovat úřad v zahraničí. A nyní přichází další posila, také z bankovní rady ČNB – Tomáš Holub. Newsletter před pár týdny popisoval, proč si Holub neřekl o druhý mandát v ČNB pod A. Michlem a proč je výhodnější si počkat s druhým mandátem až na pomichlovské období. Je jenom dobře, že v mezidobí se pokusí zachránit jinou významnou instituci, se kterou to také jde od desíti k pěti.

#ToPodstatné: Zreformuje rozpadlé státní finance duo Mora-Holub?

Hynek Trojánek: Vedle digitálu potřebujeme i analog

Hodně reakcí vzbudila moje zmínka o Zprávě o stavu lidských práv, ze které jsem vypíchl právo na nedigitální alternativu. Přišlo mi opravdu hodně erudovaných reakcí – od argumentace, že bez plošného přechodu na digitál se Česko nikdy nemodernizuje, přes úvahy, že vedle digitálu by měl být analog, byť třeba výrazně dražší (model kolek), až po ostrou obhajobu nedigitálních variant jakožto základu soukromí a bezpečnosti.

Vybírám reakci Hynka Trojánka z Iuridicum Remedium a těším se na další debatu, kterou bych spíše čekal na stránkách velkých médií, protože je to věc, která se již dotýká každého.

„Že se právo na nedigitální řešení (právo na offline, právo na analog) probojovalo do Zprávy o stavu lidských práv je jistě dobře. Není to však poprvé, kdy se podobný závazek objevuje ve vládních dokumentech. Ostatně i v programovém prohlášení současné vlády se dočteme: „Pro seniory a lidi se speciálními potřebami nadále zůstane papírová cesta.“

Bohužel reálný dopad podobných prohlášení se blíží nule. A nejde jen o podnikající seniory, kteří mají nyní datovky povinně, čímž je vládní prohlášení popřeno. Namátkou o dotaci v programu Nová zelená úsporám Light, který je navíc určen právě seniorům, lze žádat výhradně on-line. Podobných příkladů najdeme celou řadu: ať už se týkají komunikace se státem, internetového bankovnictví, jízdenek na veřejnou dopravu, oblíbené heslo "digital first" se často mění na "digital only". A lidé, kteří z různých důvodů nemají či nechtějí používat chytré telefony, ze společnosti prostě vypadávají.

Zatímco v řadě evropských zemích se již diskuze o právu na offline stala součástí mediálního mainstreamu, v Česku jsou podobné myšlenky stále označovány za zpátečnické a média k nim přistupují zpravidla jako k roztomilé kuriozitě. Možná se vše změní v lednu, kdy se toto téma celoevropského významu chystá otevřít více než pět stovek evropských neziskovek na půdě Evropského parlamentu.“

#ToPodstatné: Pište mi #ToPodstatné!