Co přijde po liberalismu?
Že liberalismus, jak jsem ho znali, umírá, to asi nyní cítí každý. Na "východě Západu" odpor k liberálním pořádkům, které pro mnohé nenaplnily očekávání, se transformoval v příklon k iliberálnímu autoritářství, nejčastěji v kombinaci s přivinutím k ruskému dubisku. (Připomínám knižní tip z konce roku na White But Not Quite.) Tento "vlastenecký" atak na liberální demokracii je jistě zásadní (o to více, že požírá náš středoevropský region extrémní rychlostí), ale ten příběh už známe.
Zajímavější je aktuální "konzervativní" atak na churavějící liberalismus. Mají "konzervativci" pravdu, že liberalismus v posledních dekádách degeneroval do identitárního šílenství, woke progresivismu, sebevražedného poraženectví? Určitá kritika je jistě na místě (opět knižní tip na přes všechny chyby zajímavou syntézu Yaschy Mounka The Identity Trap). Nicméně: Je Donald Trump konzervativec, nebo jen nebezpečný bořič právního státu a mezinárodních pořádků? Je Elon Musk konzervativec, nebo technofašista? Jsou malí evropští Trumpové revival konzervativních hodnot M. Thatcherové, nebo jen nová generace tradičního evropského zničujícího a nakonec i sebezničujícího nacionalismu?
Nevím, k přemýšlení doporučuji schválně článek FT od někoho, kdo se považuje za konzervativce (respektive konzervativního libertariána) a já na tom konzervativního nevidím vůbec nic. Ale zase je to Peter Thiel, mimořádný technologický podnikatel a myšlenkový guru mnoha nyní velmi hlasitých lidí, nejen Muska. (A nezapomeňte si k tématu přečíst závěrečný text newsletteru od Ondřeje Malého!)
A na závěr obvyklé prosby:
Pod každým textem je hashtag #ToPodstatné a otázka k textu, se kterou si už sám neporadím. Budu rád, když mi na info@davidklimes.cz zkusíte poradit vy.
Kdo chce podporovat newsletter a číst si zde zajímavá témata, tak zvažte jednorázovou či ještě lépe trvalou platbou na účet 261258923/0600.
Vládní hybridní kuchařka pro tento rok
Mám v ruce vládní plán boje proti hybridním hrozbám na tento rok, oficiálně se to jmenuje „Akční plán k Národní strategii pro čelení hybridnímu působení na rok 2025“ od ministerstva obrany a dalších úřadů. Opatření akčního plánu jsou členěna dle jednotlivých pilířů Strategie se zaměřením na (1) systémový a celostní přístup v rámci ČR; (2) odolná společnost, odolný stát, odolná kritická infrastruktura; a (3) schopnost adekvátní a včasné reakce.
Jen několik poznámek:
Na tento nový úkol pro MPO jsem tedy opravdu zvědavý: „Vytvořit strategický rámec pro zajištění ekonomické bezpečnosti za účelem snížení míry zranitelnosti vůči hybridnímu působení v oblasti ekonomiky.“ Mají na tom začít dělat v druhém kvartálu, soukromý sektor by se o to jistě měl začít zajímat.
Myslím, že už někde proběhla informace o „hybridním branném cvičení 2.0“: „Vytvořit koncepční dokument zaměřený na přípravu občanů k obraně státu, jež bude vycházet z celospolečenského přístupu k obraně státu a posilování odolnosti společnosti.“
Potom, jakým způsobem MŠMT nezvládlo revizi RVP a jak dopadla mediální výchova, těžko se mi věří bodu: „Začlenit mediální vzdělávání do strategií a rámcových vzdělávacích programů základních a středních škol, metodicky podporovat učitele mateřských, základních, středních škol v oblasti občanské výchovy a mediální gramotnosti, a podporovat začleňování mediálního vzdělávání do vzdělávání studentů pedagogických fakult.“
Soukromý sektor dostane jako dárek manuál: „Vytvořit Manuál pro soukromý sektor za účelem zlepšení schopnosti čelit nelegitimnímu ovlivňování.“ (Ale je tam čtvrtý kvartál 2025, takže jde jen o úkolování příští vlády.)
Úkolů je celkem 17, tak uvidíme, co se z nich nakonec vyvine…
#ToPodstatné: Potřebuje soukromý sektor od státu manuál na hybridní hrozby? A jde něco takového vůbec sepsat?
Kolik peněz přiteče z ruské banky
Možná si ještě vzpomenete, jak v roce 2022 Česko vystoupilo z Mezinárodní banky hospodářské spolupráce (pro zjednodušení tomu říkejme dál ruská banka, také tam již zůstala jen Ruská federace, Mongolsko a Vietnam).
Jenže nám tam zůstal podíl na splaceném kapitálu MBHS 26,7 mil. EUR (tj. cca 632 mil. CZK). Jednání k ničemu nevedla, až do roku 2023, kdy banka navrhla vystupujícím státům (Polsko, Slovensko, Rumunsko…) rozložení výplaty. ČR a Rumunsko hlasovaly proti přijetí uvedených pravidel. Bulharsko, Polsko, Slovensko, Mongolsko a Ruská federace s podmínkami souhlasily.
Tak nakonec snad něco dostaneme. Zde návrh výplat.
#ToPodstatné: Opravdu to někdy zaplatí? V převoditelných rublech? Nebo rovnou v bonech?
Velké přesuny v eurofondech
Bez jakékoliv pozornosti jsme v klíčové chvíli čerpání eurofondů na roky 2021-2027. V polovině období vždy přichází povinný přezkum pro všechny státy. A je to také příležitost upravit programy tak, aby zohlednily zejména nové problémy uvedené ve specifických doporučeních Rady v roce 2024 (tzv. Country Specific Recommendations; CSR), ale i pokrok při provádění integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, pokrok při uplatňování evropského pilíře sociálních práv, dosavadní vývoj implementace programů a další relevantní vstupy. Prostě vše, k čemu jsme zavázáni.
Nejpozději je však možné změny do konce března 2025, takže času už moc není. Proto jde rychlá změna na vládu a já ji mám již v detailu k dispozici.
Převody prostředků se budou týkat Integrovaného regionálního operačního programu 2021–2027 (IROP), Operačního programu Životní prostředí 2021–2027 (OPŽP), Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OPTAK) a Operačního programu Jan Amos Komenský (OPJAK).
„V materiálu je konkrétně navrženo převést 12 mil. EUR z IROP do OPŽP a 8 mil. EUR z IROP do OPJAK. Dále je navrženo převést 20 mil. EUR z OPTAK do OPŽP. V důsledku převodu prostředků EFRR mezi programy a plánovaného vnitřního převodu alokace v rámci OP JAK za účelem řešení nerovnoměrného čerpání v jednotlivých kategoriích regionů v programu dojde také ke změně rozložení celkové alokace EFRR pro ČR ve prospěch méně rozvinutých regionů.
Převedené prostředky budou v OPŽP využity na vytvoření finančního nástroje na projekty v oblastech přístupu k vodě a udržitelného hospodaření s vodou (čistírny odpadních vod). V OP JAK budou využity na podporu výzkumu a vývoje, konkrétně na podporu výzkumných infrastruktur, které jsou klíčovým prvkem českého výzkumně-inovačního systému.“
Co mě těší, tak to je posílení finančních nástrojů. (Ve zkratce: nic nedostaneš rovnou přiklepnuto, budeš muset soutěžit, nejčastěji o návratnou formu podpory.)
„Posílení alokace na FN ještě v tomto období je klíčovým tématem přezkumu v ČR, jelikož podíl FN na celkové alokaci fondů EU v ČR je oproti ostatním členským státům výrazně podprůměrný. Na nedostatečnou alokaci ve FN poukázala EK v rámci CSR pro rok 2024 a také analýza zpracovaná MMR-NOK. Cílem je nejen navýšení alokace FN, ale i zavádění FN do oblastí, kde návratné formy podpory dosud nebyly běžné. Rozšíření využívání FN pro širší spektrum aktivit umožní zajistit potřebné zdroje pro spolufinancování dlouhodobých investic a nákladných úprav infrastruktury. Navrhovaným převodem prostředků dojde k vytvoření FN v oblasti vodohospodářské infrastruktury v rámci OPŽP.“
#ToPodstatné: Je to dostatečná příprava republiky, až bude čistý plátce a právě kromě finančních nástrojů si na nic už nesáhne?
„Akce docent“
Politice se zde vyhýbám, ale „akce Plaga“ se nepochybně kvalifikuje do občasné závěrečné rubriky „borec na konec“. Výkony mnoha členů současné vlády jsou tristní, ale Petr Fiala může čerpat jistou naději z toho, kdo jsou kandidáti takzvané „lepší vlády“, tedy stínové vlády ANO. V té chvíli i mnozí neúspěšní ministři současné vlády vypadají jako kompetentní. Cílem vlády by tedy mělo být nedopřát Andreji Babišovi ani jednoho kvalitního možného ministra.
A co se nestalo. Jeden z nejhůře spravovaných rezortů je nepochybně ten školský. Také se na něm už vystřídalo hodně ministrů a STAN ho nadále nezvládá spravovat. (Naposledy výsledky revize RVP, o financích ani nemluvě.) Proti stínové ministryni školství Janě Berkovcové ale asi jde Mikuláše Beka stále ještě považovat za lepší volbu.
Ovšem Bekův úřad se rozhodl, že to tak nenechá. Někdejší ministr školství ANO Robert Plaga se těší stále velmi dobrému renomé mezi pedagogy a má za sebou nemálo úspěchů. Babiš s ním měl různorodé vztahy, ale když si uvědomil, že by ho chtěl pro školství zpět, Plaga už byl na teplém místečku Národního akreditačního úřadu a do riskantní politiky se mu nechtělo.
Pak ovšem vládní většina přišla s parádním „gold-platingem“ a do vysokoškolské novely v rámci harmonizace Plagova úřadu s evropským právem přidal bizarní požadavek, že předseda úřadu musí být alespoň docent. To je úplně mylné, ale shodou okolností právě Bek, který se už rozhlíží po další práci, docentem je. (Nakonec to jde do Senátu s tím, že stačí PhD, což Plaga má, ale to už situaci nezachránilo.)
Plaga se naštval tak, že opět „políbil prsten“ Babišovi a už je ruka v rukávu, že bude kandidovat za ANO a bude velmi silným kandidátem na ministra školství, který nenechá na Bekovi niť suchou. Zároveň asi bude kandidovat v početném Středočeském kraji, který produkuje kolem 26 poslanců. V kraji silného STAN se mu velmi bude hodit kritika nejhůře spravovaného ministerstva touto stranou. Zároveň tam v poslední krajských volbách zcela vyhořelo Spolu, Plaga tedy bude mít kde brát.
#ToPodstatné: Nač by měla mít vláda nepřátele, když má takové přátele?
Ondřej Malý: Evropský Zuckerberg vs americký Zuckerberg
Názorů na otočku Marka Zuckerberga a co to znamená pro Česko je už tolik, že je čas nechat to shrnout někoho, kdo tomu opravdu rozumí. Poprosil jsem proto technologického novináře, exčlena rady Českého telekomunikačního úřadu a exnáměstka ministra Ondřeje Malého o jeho výhled, co nás čeká. Díky!
"Je naprosto na místě ptát se, jak se zjevná poklona před novým prezidentským majestátem, kterou předvedl šéf Mety Mark Zuckerberg v úterý, promítne do fungování jeho platforem v Evropě (tedy Facebooku a Instagramu).
V Evropě máme jiný legislativní a regulační režim, než v USA. Platformy tu dle nově přijatého Aktu o digitálních službách (DSA) musí plnit řadu povinností. V případě DSA nejde o “cenzuru” - nařízení vůbec neřeší, jaký obsah se na platformách objevuje, s výjimkou toho zjevně nezákonného, jako je dětské porno, porušování autorských práv, prodej padělků, propagace terorismu a podobně. Platformy mají za povinnost “posuzovat rizika” podle článku 34 nařízení (včetně rizika toho, že fungování platformy bude mít “jakékoli skutečné nebo předvídatelné nepříznivé dopady na občanský diskurz, volební procesy a veřejnou bezpečnost” nebo “jakékoli skutečné nebo předvídatelné nepříznivé dopady související s genderově podmíněným násilím, ochranou veřejného zdraví a nezletilými osobami a se závažnými negativními důsledky pro tělesnou a duševní pohodu osob”. Do toho druhého se schovají dezinformace týkající se léků, různé pití sava na zhubnutí a podobné lahůdky.
Tato rizika pak musí platformy zmírňovat nějakými konkrétními kroky a napsat a zveřejnit o tom každoročně zprávu. Tyto zprávy jsou v případě Mety volně přístupné zde.
“Fact-checking”, který je předmětem tolika kontroverzí, je bezpochyby jedním ze způsobů, jak se s těmito riziky vypořádat, i když určitě nikoli jediný. “Poznámky komunity” (community notes), které uplatňuje “X” a které chce zavést Facebook v Americe, jsou určitě také jedním ze způsobů, jak řešit negativní vliv všemožných dezinformací a misinformací. Podle výzkumů je navíc tento způsob označování nepravdivých či zavádějících informací významně lépe přijímaný, než označování postů fact-checkery a navíc vyjde platformy výrazně levněji (i když náklady na spolupráci s fact-checkingovými organizacemi byly vždy pro Metu zcela zanedbatelné). Dá se tak předpokládat, že se budou používat významně častěji. DSA nevyžaduje konkrétní způsob, jak se s jednotlivými identifikovanými riziky vypořádat, takže umožňuje platformám libovolně experimentovat s různými cestami, jak na to.
Každopádně na rozdíl od Ameriky, kde Zuckerberg může dělat cokoli, nebo také nic, v EU musí na základě posouzení rizik dělat něco konkrétního a hlavně o tom být transparentní. Konkrétně fact-checking jako řešení mis- a dezinformací si v první zprávě o tom, jak snižuje systémová rizika, pochvaluje takto:
“Společnost Meta vytvořila největší program ověřování faktů na světě, který má 29 partnerů v celé EU a pokrývá 23 jazyků, přičemž v roce 2024 přibudou další 3 partneři v Bulharsku, Francii a na Slovensku. Dále jsme zapojili 16 signatářů Kodexu praxe v oblasti dezinformací (CoP), aby po dobu konání parlamentních voleb v EU hlásili dezinformační obsah přímo společnosti Meta v rámci systému rychlé reakce, který kodex vyžaduje. Kromě toho Meta zavedla program pro opakované porušovatele dezinformací (MRO), který omezuje distribuci účtů, které opakovaně sdílejí nebo zveřejňují obsah, jenž je ověřovateli faktů hodnocen jako nepravdivý nebo pozměněný, a to na dobu 90 dnů nebo delší, pokud účet pokračuje ve sdílení dezinformací.
V zájmu lepší informovanosti lidí společnost Meta rovněž zavádí proaktivní mechanismy, které uživatele propojují se spolehlivými informacemi od důvěryhodných odborníků s cílem čelit dezinformacím. K tomu slouží centralizovaná centra, jako je naše Informační centrum, Informační centrum pro klimatologii nebo Informační centrum pro hlasování. Konkrétně pro volby do Evropského parlamentu Meta spustila v aplikaci jednotku pro informování voličů a poskytla připomenutí ke dni voleb, která lidi nasměrovala na místní důvěryhodné zdroje a připomněla jim, aby šli volit. Meta také připojuje varovné štítky k obsahu, který prověřují ověřovatelé faktů, a v případě jeho vyvrácení snižuje jeho distribuci ve feedu, takže je méně pravděpodobné, že ho lidé uvidí. Společnost Meta může také umisťovat do kanálů uživatelů na Facebooku oznámení týkající se voleb, například upozornění na den hlasování. Například mezi červencem a prosincem 2023 bylo v EU na Facebooku a Instagramu zobrazeno více než 68 milionů příspěvků označených jako “fact-checkované”. Když je na příspěvku umístěn takový štítek, 95 % lidí na něj neklikne, aby si ho prohlédlo. Společnost Meta také v EU spouští iniciativu zaměřenou na mediální gramotnost, jejímž cílem je vzdělávat lidi v tom, jak lépe ověřovat informace nalezené na internetu. Společnost Meta také provozuje vzdělávací centrum, které je přístupné podle uvážení uživatelů a které zahrnuje témata týkající se mediální gramotnosti a dezinformací a poskytuje zdroje na podporu online zkušeností dospívajících.”
To je ovšem dramaticky odlišné od toho, jak Meta o fact-checkingu nehezky hovořila v úterý: “Postupem času jsme se dostali k tomu, že se příliš mnoho obsahu, který lidé chápou jako legitimní politický projev a debatu, ověřuje na základě faktů. Na náš systém se pak navázaly reálné důsledky v podobě rušivých nálepek a omezení distribuce. Z programu, který měl informovat, se příliš často stával nástroj cenzury.“
Výsledkem tak zřejmě bude, že Meta bude na svých platformách nakládat s obsahem v USA a v EU jinak (respektive obsahem pocházejícím od a konzumovaným především evropskými uživateli). Napovídá tomu i tweet francouzské ministryně pro digitalizaci, která se promptně dotázala managementu Mety ve Francii, který ji “ujistil, že nové funkcionality budou zavedeny v této době pouze v USA”.
Zuckerberg každopádně ve svém projevu dal jasně najevo, že bude tlačit na významné změny v evropské (mimo jiné) regulační úpravě a že počítá v tomto s Trumpovou pomocí: “V neposlední řadě budeme spolupracovat s prezidentem Trumpem, abychom zatlačili na vlády po celém světě. Ty se zaměřily na americké společnosti a tlačí na více cenzurních zásahů. (...) Evropa má stále více zákonů, které institucionalizují cenzuru a ztěžují budování čehokoli inovativního. Země Latinské Ameriky mají tajné soudy, které mohou společnostem nařídit, aby v tichosti něco stáhly. Čína cenzuruje naše aplikace, aby v zemi vůbec mohly fungovat. Jediný způsob, jak můžeme tento globální trend potlačit, je podpora americké vlády, a proto bylo v posledních čtyřech letech tak obtížné, když i americká vláda prosazovala cenzuru. Tím, že šla po nás a dalších amerických společnostech, dodala ostatním vládám odvahu jít ještě dál. Nyní však máme příležitost obnovit svobodu projevu a já se těším, až ji využijeme.”
Což zní jako jasný náznak dealu - za to, že zmírníme náš přístup k dezinformacím a misinformacím a nenávistným projevům, počítáme s vaší podporou v tlaku na EU, aby uvolnila své regulační otěže. Vsadil bych se, že primárním cílem ale nebude Akt o digitálních službách, jehož vliv na byznys Mety je minimální, ale spíš GDPR a Akt o digitálních trzích, které významně více ovlivňují příjmy velkých platforem v EU, protože omezují mimo jiné jejich možnosti jak nakládat s osobními daty uživatelů a otevírají jejich uzavřené ekosystémy vnější konkurenci. Máme se bezpochyby na co těšit.
#ToPodstatné: Pište mi #ToPodstatné!