ANO mezi volkskanzlery a putinisty
Po posledních rakouských volbách, které vyhráli tamní krajně pravicoví Svobodní (FPÖ), jsem tu psal o „hnědé železné oponě“ – tehdejší utěšování, že se Herbert Kickl nemůže dostat k vládě mi přišlo nedostačující. V textu jsem popisoval, jak vysoké zisky mají FPÖ v Rakousku (a AfD v Německu) při českých hranicích a dodal: „Zdá se, že se střední Evropou zas jednou spouští železná opona. A tentokrát hnědá. … Žádný objevný komentář k tomu nemám, snad jen poznámku, že je naprosto nepochopitelné, jak v takto vážné situaci mohlo ANO kvůli krátkodobým cílům vlézt do jedné frakce se Svobodnými, jejichž politika je v naprostém rozporu se zájmy Česka.“ Aktuální úspěch „Volkskanzlera“, konspirátora a popírače právního státu Kickla rozhodně není v zájmu Česka. (Navíc nepochybně pomůže i AfD v legitimizaci jejích mocenských aspirací v Německu). Pokud ANO chce být premiérskou stranou, nemůže prostě být v jedné evropské rodině s FPÖ a legitimizovat hnědé nebezpečí na českých hranicích.
Zatímco na západě se spouští tato hnědá železná opona, tak na východě se vyztužuje ta putinistická. K ještě nedávno osamocenému Orbánovi se ve velkém přidala celá slovenská vládní koalice. A Orbán je také politickým partnerem Babiše v Patriotech pro Evropu. Opět z pohledu českých zájmů nepřijatelné spojenectví.
Ne že by ostatní strany měly evropské přátele bez chybičky. (Například nyní na pohřbu Jean-Marie Le Pena tesknila po antisemitském dědečkovi jeho krajně pravicová vnučka Marion Maréchal, kterou z nepochopitelných důvodů má v partě ODS a zbytek Evropských konzervativců a reformistů.) Ale nic z toho není souměřitelné s členstvím ANO v Patriotech. Možná to Babiš rozehrál jen jako nezávazné protestní předvolební PR, možná mu šlo o zájmy Agrofertu ve střední Evropě. Výsledek čím dál mocnějších partnerů ho ale brzo přivede před velmi těžkou volbu: bojovat za zájmy Patriotů, nebo Česka?
A na závěr obvyklé prosby:
Pod každým textem je hashtag #ToPodstatné a otázka k textu, se kterou si už sám neporadím. Budu rád, když mi na info@davidklimes.cz zkusíte poradit vy.
Kdo chce podporovat newsletter a číst si zde zajímavá témata, tak zvažte jednorázovou či ještě lépe trvalou platbou na účet 261258923/0600.
Ve tři stupně věřit budeš!
Se zájem sleduji diskuzi o jmenování Lenky Bradáčové nejvyšší státní zástupkyní k 1. dubnu. Diskuzní spory především odhalily, jak málo nám zůstalo právních expertů (ideálně právníků) v médiích. Tak když už se debata stala zcela laická, tak snad mohu pár poznámek i já.
Na celém procesu obměny vidím tři pozitiva (1,2,4) a jedno negativum (3).
1) Jediný možný konec Stříže. Ano, Igor Stříž se neměl nikdy stát nejvyšším státním zástupcem, protože demokratickou veřejnou žalobu tři dekády po pádu komunismu nemůže zastupovat člen KSČ a vojenský prokurátor. Na druhou stranu Stříž svoji funkci zvládl slušně. Velké pozitivum je, že premiér nedovolil splnit Markétě Pekarové Adamové velkohubý slib, že „po volbách ho odvoláme“. Politická výměna nejvyššího zástupce po politické změně by nás přiblížila Polsku, Slovensku a Maďarsku. Je dobře, že se to vyřešilo takto.
2) Logická volba Bradáčové. Bradáčová na tuto funkci čekala, byla nesporně nejsilnější kandidátkou. Ano, je kariéristka. Ano, nepřiznává pochybení (stačí zmínit kauzu Parkanovou). Ano, je drsná. Ale má za sebou také nepochybné úspěchy (nejen Rath). Není důvod, aby se funkce neujmula.
3) Vliv Pavla Blažka. Na jmenování nové nejvyšší státní zástupkyně není problematická zástupkyně, ale kdo ji vybral. Pavel Blažek jistě patří k nejschopnějším ministrům, ale jeho mocenský vliv od volejbalového kamaráda Nejedlého, přes struktury české justice a zastupitelství až po modré kamarády s byty v Brně z něj dělají problematického autora celé výměny na vrcholu zastupitelství. Kritika Bradáčové se často zaměřuje na selektivnost jejího stíhání. Snad tímto tahem Blažek nezískal takovou malou imunitu…
4) Snad už konečně tři stupně. Nejpozitivnější na celé změně není nové jméno, ale že se snad vrací do hry přechod na třístupňovou soustavu zastupitelství – cílem by mělo být zrušit vrchní zastupitelství a reformovat okresní. (Bylo kariéristické nechtít rušit vrchní článek, když jste byla vrchní státní zástupkyní? Ano, ale teď už to jde.) U soudní soustavy je přechod na třístupňovou bez vrchních soudů výrazně obtížnější téma, ale i tam převládají pozitiva. Je až neuvěřitelné, co vše tato vláda byla schopna škrtat, ale procesní Kafkův zámek se čtyřmi stupni zastupitelství a soudů ji dosud nijak nevadil. Dobře, že to Bradáčová vrátila do hry.
#ToPodstatné: Je Bradáčová dobrou volbou?
Sliby chyby…
Permanentnímu neplnění vládních slibů se newsletter už detailně věnoval (skoro se mi chce říct na 93 procent). Myslím, že nejlepší komentář k tomu nyní připojil sám pan premiér. Ale vezměme to postupně:
2022, při hlasování o důvěře vládě:
„Dokument, který vám dnes předkládáme, nevznikl přes noc. Je to výsledek dlouhé práce, jsou za ním bez nadsázky tisíce hodin práce. Nejprve expertů jednotlivých stran, kteří připravovali programy pro volby. Pak společných koaličních týmů, které se snažily definovat programové průniky, hledat kompromisy, mluvit s klíčovými reprezentanty společnosti, a vytvořili jsme tak dohromady finální vládní program. Takový vládní program, který bude správně reagovat na potřeby naší země a potřeby jejích obyvatel. Ale zároveň bude realistický, jak pokud jde o splnitelnost cílů, tak i vynaložených finančních a společenských nákladů. Nejsme populisté a nechceme slibovat nic, o čem nejsme přesvědčeni, že jsme to schopni naplnit. A určitě nebudeme slibovat nic, o čem víme, že by mohlo naši zemi a její ekonomiku dokonce poškodit. Zodpovědná vláda podle našeho názoru nemůže žít ze dne na den. Nemůže hospodařit na dluh. Potřebuje vizi, potřebuje ambici, ale současně musí stát pevně nohama na zemi. Jsem přesvědčen, že právě takové je programové prohlášení naší vlády, o kterém mimo jiné dnes budeme hlasovat.“
2023, vláda schvaluje nové programové prohlášení, již bez diskuze s poslanci:
„Naše cíle a priority, které jsme si stanovili v preambuli tohoto prohlášení, se nemění. I ve zbylých letech našeho funkčního období chceme pokračovat ve stabilizaci veřejných financí, v orientaci naší země na Evropskou unii a NATO, v podpoře vzdělávání, svobodného trhu, bydlení, digitalizace, dál platí i náš slib připravit penzijní reformu … Nejde o revoluční změny, ale přiměřenou reakci na situaci, která se během roku naší vlády v řadě oblastí významně změnila. Ale právě tato, řekněme evoluce, nám pomůže tyto změny nejen zvládnout, ale využít je k urychlení řady kroků, které jsme například měli v plánu v pozdějších letech.“
2025, Partie Terezie Tománkové:
„Udělal jsem jednu chybu a jsem si toho vědom. Když Rusko zaútočilo na Ukrajinu, měl jsem říct, že žádné předvolební sliby neplatí. Že je válka a budeme postupovat tak, abychom tím Českou republiku provedli. Snažil jsem se lidem poctivě říct, že sliby dodržíme. A to i přes mimořádné situace. Já jsem se poctivě snažil říkat lidem, že ty sliby dodržíme i tak, i navzdory těm mimořádným situacím. Do značné míry se nám to povedlo. Jen teď někdo vezme volební program, strana 18, věta třetí a začne vyčítat, co jsme nesplnili.“
#ToPodstatné: Je opravdu poctivé říkal lidem, že sliby dodržíme, když zároveň lžeme a jsme si to ho vědomi?
Poučení z krizového vývoje povodně
Mám v ruce velké vyhodnocení zářijových povodní, které jde na vládu. Zároveň s tím ministerstvo životního prostředí chce uvolnit 3 miliardy na projekty povodňové ochrany, 200 tisíc tento a pak i další roky na monitoring. Tak co jsme se dozvěděli? Začněme prevencí:
„Realizace významných protipovodňových opatření je v podmínkách České republiky velmi problematická a zdlouhavá. Důvodem je složitost povolovacího procesu, řešení majetkových vztahů, konflikt s ochranou přírody i dlouhodobě negativní společenská a mediální atmosféra ve vztahu k výstavbě technických protipovodňových opatření. Důsledkem jsou chybějící některé klíčové prvky povodňové ochrany a to, že plány pro zvládání povodňového rizika obsahují soubor jednotlivých opatření, která v některých případech představují celek vzájemně působících návrhů opatření v měřítku jednotlivých hydrologických povodí, v jiných jsou však omezena pouze na individuální akce dle jejich realizovatelnosti s ohledem na výše uvedené překážky. Neexistuje plnohodnotný koordinační mechanismus pro spolupráci napříč všemi resorty v oblasti prevence zvládání katastrof. Přitom ve společnosti převládá nesprávné očekávání, že rolí státu je zajistit ochranu před povodněmi v plném rozsahu a je opomíjena primární odpovědnost chráněných subjektů (obcí, právnických i fyzických osob) za opatření k přímé ochraně majetku. Současně se ze strany samospráv v některých případech objevuje tlak na rozvoj v záplavovém území.“
Mezi návrhy na zlepšení plánování a ochrany před povodněmi mě zaujalo, že ministerstvo chce novou právní úpravu, podle které by se zásadní protipovodňová opatření stavěla ve veřejném zájmu, tedy podobně jako u dálnic by soukromník tahal za kratší konec provazu.
1) Důsledně uplatňovat mapy povodňového nebezpečí, ohrožení a rizika v územním plánování s cílem „zabránění vzniku nového rizika a snížení rozsahu ploch v nepřijatelném riziku“.
2) Zpracovat vyhodnocení potenciálního vlivu vodního díla (VD) Nové Heřminovy na průběh povodně v září 2024 a předložit výsledky vládě ČR do září 2025.
3) Aktualizovat Vyhlášku č. 79/2018 Sb. o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace.
4) Přijmout právní úpravu umožňující budovat zásadní protipovodňová opatření jako opatření ve veřejném zájmu.
5) Zajistit dostatek finančních prostředků na programy budování protipovodňových opatření včetně opatření obsažených v plánech pro zvládání povodňového rizika.
6) Zohlednit zkušenosti z povodně při zpracování Plánů pro zvládání povodňových rizik pro třetí plánovací období.
7) Aktualizovat Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod a zásady využití těchto území (LAPV) i s ohledem na potřeby zajištění budoucí účinné protipovodňové ochrany.
8) Zpracovat analýzu zdravotních hrozeb ve vazbě na krizové situace pro území ČR, včetně hrozeb s přeshraničním dopadem.
9) Důsledné provádění dalších preventivních činností.
#ToPodstatné: Měla by protipovodňová opatření spadnout do možnosti budování ve veřejném zájmu?