Babišův pragmatický extrémismus
V knížce Česko versus budoucnost z roku 2020 jsem popisoval tři politické směry tehdejšího Česka. Prvním byl „kulturní boj, kterému předchází frustrace“ – to byl příklad SPD či Miloše Zemana, kteří velmi dobře dokázali najít frustrované skupiny voličů a okamžitě jejich strachy přetvořit v protestní volbu sebe sama. Druhým směrem byl „bezhodnotový pragmatismus, který neumí vést“. Typickým příkladem bylo ANO s neustále měnící se sadou názorů Andreje Babiše, jeho neschopnost alespoň chvíli zastávat jeden názor se ukázala fatální především během covidu. A třetím směrem bylo „hodnotové placebo, které neléčí“. Tehdy jsem to ilustroval především TOP 09 se spoustou velkolepých hodnot, ale nezájmem cokoliv reálně politicky dělat a změnit (to jsem ještě nevěděl, jak tento popis dokonale to vystihne příští vládu Petra Fialy).
Ale teď nám tady vzniká jeden nový a velmi ničivý mezistupeň mezi prvními dvěma přístupy – pragmatický extrémismus. Andrej Babiš na sjezdu Patriotů hřímal, jak je třeba „zcela zničit“ Green Deal a jak je to třeba vykonat proti vůli bruselského establishmentu. Říkal to ten samý člověk, který se právem může považovat otce Green Dealu, protože na Evropské radě v prosinci 2019 odsouhlasil s dalšími lídry „dosažení klimaticky neutrální EU do roku 2050 v souladu s cíli Pařížské dohody“ (jeden stát nebyl zcela pro, ale nebylo to Česko, ale Polsko). Tato bezuzdné lhaní jistě u Babiše nepřekvapí, to je jeho tradiční politický pragmatismus. Jenže nyní to provádí v extrémistické partě, která chce demontovat nejen Green Deal, ale i EU, právní stát, liberální demokracii a pokořit se před Ruskem. Pro Babiše, někdejšího vyhlášeného liberála, je to asi jen další pragmatická přesmyčka, pro Česko je to ale již závažná extrémistická hrozba.
Bylo by fajn, pokud by tomuto Babišovu dobrovolnému přesunu na pozice SPD dokázal mainstream nějak oponovat, není to těžké. Ale u „hodnotového placeba“ se bohužel nic nezměnilo, jen je podávané v čím dál větších, ale pořád stejně neúčinných dávkách. Pokud se nic do říjnových voleb na politické mapě nezmění, volič to asi nikdy po roce 1989 ještě neměl tak těžké…
A na závěr obvyklé prosby:
Pod každým textem je hashtag #ToPodstatné a otázka k textu, se kterou si už sám neporadím. Budu rád, když mi na info@davidklimes.cz zkusíte poradit vy.
Kdo chce podporovat newsletter a číst si zde zajímavá témata, tak zvažte jednorázovou či ještě lépe trvalou platbou na účet 261258923/0600.
Záchranný systém nechce viset na šňůře
Zatímco Babiš jednou vítá Green Deal, aby ho jindy zatracoval, lze uvést aktuální kauzu, jak lze rozumně o průběhu klimatické transformace v EU diskutovat. Mám k dispozici již návrh ministerstva dopravy a vnitra pro vládu s krkolomným názvem „Analýza rizik vyplývajících z přechodu složek integrovaného záchranného systému, včetně ozbrojených sil, Vojenské policie a Vojenského zpravodajství na elektrická bateriová vozidla“.
O co jde: existuje Národní akční plán přechodu na čistou mobilitu. Zcela zásadní dokument, pokud chceme se zelenou tranzicí v dopravě pohnout. Evropské předpisy požadují v rámci klimatické neutrality snížení emisí z dopravy do roku 2050 o 90 %. K urychlení dekarbonizace trhu s vozidly směřuje i cíl, který stanoví, že všechna nová osobní a lehká užitková vozidla by v rámci Evropské unie od 1. ledna 2035 neměla produkovat žádné emise CO2. Výkonnostní normy emisí CO2 jsou stanoveny i pro nová těžká vozidla. Od roku 2027 se rovněž předpokládá spuštění nového systému emisního obchodování v sektorech dopravy a budov.
Nicméně nyní vyvstal problém, že viset někde na šňůře u nabíječky je v rozporu s požadavkem okamžité akceschopnosti integrovaného záchranného systému a vojenských složek. Z dokumentu mimochodem vidíme, jak moc bezemisní nyní policie a vojáci jsou.
„Policie České republiky (dále jen „PČR“) již pořídila a provozuje 174 BEV, z toho je 40 BEV upraveno v policejní verzi (s policejními polepy, majáky atd.). Tato BEV jsou požívána pouze jako vozidla obslužná, do přímého výkonu policejních činností zařazena nejsou. Hasičský záchranný sbor České republiky (dále jen „HZS“) využívá cca 10 BEV, také pouze na obslužné činnosti.“
„V současné době je ve vozovém parku Ministerstva obrany 9 BEV. Při každé obměně vozidel bude 30 % vozidel bezemisních. Obměna vozidel všech kategorií je naplánována až do roku 2035.“
Argumentace IZS je celkem logická:
„Z podstaty věci je zřejmé, že není znám čas, kdy dojde k mimořádné události (dopravní nehoda, požár, spáchání trestného činu, živelná pohroma, úraz, náhlé selhání organizmu člověka atd.), zároveň není dopředu známé místo události a ani doba potřebná k dořešení vzniklé události do normálního stavu. Z toho pohledu nelze naplánovat činnost složek IZS tak, aby bylo možné rozvrhnout případné dobíjení BEV. Velké množství těchto událostí se stane v místech, kde není možné BEV dobíjet (nepřístupný terén bez elektrické sítě, území zasažené přírodní katastrofou, kde je poničena struktura inženýrských sítí, při zásahu je z hlediska bezpečnosti obyvatel a zasahujících potřeba odpojit danou část území od inženýrských sítí, především od elektrické energie a plynu). K plnění úkolů v působnosti složek IZS jsou proto využívána výhradně vozidla se spalovacími motory, která lze i na místě události dotankovat.“
Podobně argumentují vojáci. Vláda si tedy velmi brzo uloží mandát vyjednat v EU výjimku pro tyto složky:
„Pro zachování akceschopnosti vozidel složek IZS, vojenských vozidel a vozidel Vojenského zpravodajství je potřebné vyjednat výjimku z postupného ukončení výroby vozidel se spalovacími motory v členských zemích EU do doby, než budou bezemisní vozidla svými parametry plně srovnatelná s vozidly se spalovacími motory a zároveň bude zabezpečen přístup k elektrické energii v požadovaném množství kdekoli a kdykoliv. V případě nevyjednání výjimky hrozí nebezpečí, že nebude zajištěna pravidelná obnova vozového parku těchto složek. To může mít zásadní negativní dopad nejen na akceschopnost složek IZS, ozbrojených sil, Vojenské policie a Vojenského zpravodajství, ale také na zabezpečení vnitřní bezpečnosti ČR a plnění závazků v rámci NATO.“
Není na to nic protizeleného, jen při praktické realizaci Green Dealu jsme narazili na problém, který lze jednáním vyřešit. Mimochodem, řešit to mohl už Andrej Babiše, protože některá nařízení a směrnice jsou již z doby jeho vlády. Ale to byl ještě velkým příznivcem zelené tranzice…
#ToPodstatné: Máte zkušenost z jiných zemí? Daří se alespoň někde v EU Green Deal rozkouskovat na všech asi sto dílků a o každém se alespoň trochu racionálně bavit?
Definitivní rozloučení s dr. Sládkem
Otec českého polistopadového extrémismu dr. Miroslav Sládek ne a ne odejít, i když doba jeho politické slávy již dávno minula. V evropských volbách minulého roku kandidoval za své Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa Miroslava Sládka na kandidátce Aliance za nezávislost ČR – proti přijetí eura. S hezkým půl procentem hlasů zůstalo toto neofašistické uskupení v propadlišti dějin.
Miroslav Sládek si ale bude muset hledat brzo novou politickou domovinu pro další turistiku na politickém okraji. Jeho SPR-RSČ sice mělo pozastavenou činnost, nicméně nyní se dle mých informací vláda rozhodla o návrhu rozpuštění strany Nejvyššímu správnímu soudu.
Takže brzo dojde na NSS tento návrh, který jistě profesora politologie potěší:
„Na základě výše uvedených skutečností navrhujeme, aby Nejvyšší správní soud po provedení řízení vydal toto r o z h o d n u t í : Politická strana s názvem Sdružení pro republiku – Republikánská strana Miroslav Sládka se rozpouští.
předseda vlády
prof. PhDr. Petr F i a l a, Ph.D., LL.M.“
Zároveň dvě hnutí mají v tak dezolátním stavu finance, že i zde na návrh Úřadu pro dohled nad politickými stranami… vláda přistoupí k návrhu Nejvyššímu správnímu soudu na dvě pozastavení, a to marginálním hnutím Srdcem Pro a Občané Spolu (tady musí Petr Fiala doufat, že soudci nepřehlédnou to první slovo Občané).
#ToPodstatné: Jaké nejhorší vzpomínky máte na dr. Sládka? A proč jsme jeho ironické obhroublé extrémní výpady považovali v 90. letech za nepřijatelné a nyní je to běžnou nabídkou politiků i dalších veřejných osobností na sítích?
Další mírný pokrok deagrofertizace v mezích zákona
Nepřestává mě fascinovat, kolik máme v Česku novinářů specializovaných na Andreje Babiše, ale pořádnou novinařinu okolo jeho střetu zájmů dělá jen minimum z nich. Nedávno jsem informoval o tom, jak holding Agrofert neuspěl v sérii docela důležitých žalob na nepřiznání dotací z důvodu střetu zájmů Andreje Babiše. Nyní se dostáváme o krok dál, vznikne nástroj na sledování majetkové propojenosti holdingů.
O co jde: Celá kauza Čapího hnízda se točila kolem toho, nakolik byla farma samostatným malým/středním podnikem oprávněným čerpat dotace a nakolik byla neodvislou součástí obřího agroimpéria Andreje Babiše.
Rozsudky nechme nyní stranou, nesporné je, že se nakonec zjistilo, že to stát prakticky neumí určit míru propojenosti firem, což je skandální vzhledem k tomu, že některé dotace a investiční pobídky jsou limitované právě rozsahem či neslučitelností vazeb. To samozřejmě není problém jen Agrofertu, ale i mnohých dalších holdingů a umně skrytých dcer velkopodniků. Minulý rok ministerstvo zemědělství proto navrhlo, aby vznikl Registr majetkové propojenosti podniků. Výstupy měly usnadnit Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (SZIF) a Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu (PGRLF) vyplácení dotací dle férových pravidel.
Jenže pak se to zamotalo. Bohužel do toho vstoupil i politický boj o Piráty a „jejich“ preferovanou Digitální a informační agenturu (DIA). Abych to zkrátil, mocenské karty jsou již rozdány jinak. Nevznikne registr, ale jen „nástroj“ a nebude to koordinovat DIA, ale ministerstvo spravedlnosti. To je v jádru sdělení z „Návrhu na pověření Ministerstva spravedlnosti ke koordinaci zavedení analytického nástroje majetkové propojenosti podniků“, který mám již k dispozici.
Finálně se to dohodlo v lednu na K4. Jen pro připomenutí: tato vláda v roce 2021 nastupovala se slibem rychlé deagrofertizace a bojem proti dotačním podvodníkům. Na konci svého vládního mandátu se teprve shodla, že začne práci na tom, aby věděla, kdo koho v Česku vlastně vlastní a vysílá do lítého dotačního boje.
#ToPodstatné: Jak s takovým „nástrojem“ asi naloží příští premiér?
Co číst (a poslouchat)
· Podíval jsem se do historie celních válek a neuvěříte, co jsem zjistil...
· Online fraud leaves nobody safe