Veselí a smutní lháři. Hospodářská strategie bez strategie. Rozpočtová rezerva bez rezervy. Pohádka o dostupném zdravotnictví se hroutí. Reformu jednacího řádu sněmovny. O. Malý: Co takhle přestat šmírovat úplně, pane ministře?
Opět na úvod několik technikálií. Zjistil jsem, že jsem se zařadil mezi úspěšné distributory řetězových mailů, protože mnohým z vás chodí newsletter v tradiční verzi a nově už i z Forendors. Tak prosím na původním newsletteru se dole můžete odhlásit. Ve Forendors pak upravit mailové notifikace. Zároveň mi tuto dvojkolejnost alespoň chvilku ponechte, aby se z naší komunity přidalo na Forendors co nejvíce čtenářů. A samozřejmě dál ladím audio, sítě a mnohé další věci, takže tu a tam je technická chybka, tak snad mi to odpustíte. Rozhodně mi posílejte tipy, co jinak nastavit, zlepšit či doplnit. Díky za to.
Veselí a smutní lháři
V newsletteru se tu pravidelně strefuji do chybné politiky vládních stran, takže mnozí mi po právu píšete, že opomínám tragickou a nebezpečnou opozici. Máte pravdu, je to asi tím, že na extrémních a populistických postojích opozice nevidím nic moc zajímavého k rozebírání, co by všem nebylo jasné na první pohled. U vládních stran je to většinou docela složité předivo od původního chvályhodného reformního záměru až k nezvládnutému výsledku. Ale tak jednou to pojďme napravit. Cestou ze Zlína do Prahy se mi do ruky dostaly po dlouhé době noviny hnutí ANO Lepší Česko vložené v nyní již údajně Andrejem Babišem neovládané Mladé frontě Dnes, čemuž mám tedy dle obsahu dost problém věřit. Ale pojďme tentokrát na ty přiznané stranické noviny, je to perla za perlou.
Protože jsem je už dlouho neviděl, musím uznat, že ten žánr předstírané žurnalistiky založený Markem Prchalem dotáhli jeho nástupci k dokonalosti. Ty předstírané kritické otázky typu „od vás bych ale čekala řešení“, aniž bychom věděli, kdo ten ženský rod je (snad umělá inteligence) jsou výborné. Stejně tak svůdné reportážní postřehy o předsedovi, když „odpovídá bez mrknutí oka“. Odvážné investigace o počtu vojáků, kterým se musí pomáhat řádně ohnutým grafem, jakbysmet.
Tak pojďme raději k obsahu. Podle Andreje Babiše hnutí ANO „nabízí efektivní, racionální a spravedlivé řešení bez toho, aby zvedalo daně“, dále jsou dokonce sliby o nižších daních. Kromě znovuzavedení EET ANO nepředstavilo za posledních pět let absolutně nic, co by zvýšilo příjmy rozpočtu a dokázalo sanovat stranické sociální sliby za vyšší desítky miliard. Babiš tedy nabízí jen další masivní zadlužení, které po pár veselých letech na dluh zcela zničí hospodářství a sociální smír této země. Tak jednoduché to je.
Prefabrikovaný rozhovor s Babišem o bezpečnosti je také plný lží. Babiš je nyní trochu v defenzívě, protože se bojí odsouhlasit navyšování výdajů na obranu na 3 procenta HDP. Exceluje tak ve „whataboutismu“, prý je velký zastánce armády. Výborné je pak jeho rozčilování, že prý je lež, že on sebral armádě 10 miliard na přání komunistů, když byl premiér. To je ale bohužel naprostá pravda. V rozpočtu na rok 2021 10 miliard Babiš armádě uzmul a až postupně v průběhu roku po miliardách přilepšoval, aby si příliš nerozčílil prokremelské komunisty, jejichž patron potřeboval mít před plnou invazí na Ukrajinu co nejslabší armády států NATO.
Mimořádně nebezpečná je pak jeho analýza nákupu stíhaček F-35, ke kterým nyní nemáme alternativu. „Jsou předražené a nepotřebujeme je. Chtěl bych ten nákup předhodnotit, neznám sice smlouvu, protože nám ji neukázali, ale podíval bych se na ni. Jsou zbytečné a drahé.“ Tohle už je vážné – tvrdit, že stíhačky nepotřebujeme, neznat parametry a nemít náhradu, ale to je vlastně Babiš v kostce.
Co je však možná nakonec nejpodstatnější a proč na to plýtvám úvodníkem – pročtete si noviny Lepší Česko plné zdrcující kritiky vlády, a to až do konce ke křížovce a Babišovým bramborákům. Ale stejně máte z těch usměvavých tváří podpořených fotoshopem dobrý pocit a marketingem umně vysoustružený pocit sounáležitosti a akceschopnosti. A to je možná nakonec to, co nyní nejvíce odlišuje opoziční ANO od vládních stran. Obě strany lžou, jako když tiskne, ale anoisté jsou veselí a rozjuchaní, zatímco ti vládní se už jen snaží vzbudit soucit se svým těžkým osudem. Není pochyb, co bude na podzim lépe fungovat.
