Periférie Praha. Přijímačková ruská ruleta. Co české univerzity umí? Zemědělství, medicínu a ekonomii. Propad výstavby, krize bydlení bude ještě horší. CVF: Pojďme se bavit o estonské obranné dani
Mám na vás anketní otázku, milí příznivci newsletteru a audioletteru. Nikdy nevím, zda mám větší díl newsletteru zaměřit na nové věci, které zjistím, byť ty jsou třeba hodně dílčí. Anebo mám dát do souvislostí to, co se ve veřejné debatě probírá. Tak poraďte, tentokrát jsem toho k okomentování měl tolik, že mnoho novinek si musím nechat na příště. Dělám ale dobře?
Periférie Praha
V politickém marketingu se dlouho Česko dělilo na Česko A a Česko B. Bylo nevkusné, přezíravé, ale pro účely politické soutěže celkem funkční. Česko A jsou liberální metropole, úspěšná větší města a prosperující pás od rozhraní Liberecka a Královéhradecka přes střední Čechy po rozhraní Vysočiny a Jižních Čech. Tam bydlí ti, kteří považují polistopadový režim za prospěšný nejen jim, ale celé zemi, jsou liberálnější a antiautoritářští. Česko B má pocit, že transformaci prohrálo, nejsou si jisti, že polistopadový režim je lepší, cítí se opomíjeni elitami – jim dal v 90. letech hlas Miloš Zeman a pak série dalších populistických a extrémních politiků. Centrum spokojenosti byla vždy Praha, centrum protestu příhraniční oblasti.
Platí to ale ještě? Nic v těchto dnech není větší periférie než Praha. Na veřejná čtyřletá gymnázia se tlačí 8155 přihlášek, míst je 2388, to je o čtyři (!) místa více než před rokem. Ne, nejde o nějakou vyloučenou obec u hranic, kde vykřičení politici z SPD nejsou schopni vůbec ničeho. Jde o Prahu, kde neschopnost radního pro školství Antonína Klecandy z mainstreamového STAN je absolutní. Nevyužil vůbec žádné z rychlých řešení, které mu odborníci doporučovali. Neudělal nic a tak šance pražských deváťáků se dostat na slušnou střední je zcela srovnatelná k těmi nejhoršími perifériemi republiky. Ne proto, že v hlavním městě nejsou slušné školy, ale protože se na ně nedá dostat.
Dobře, to je výjimečné školství. Zbytek je v nejbohatším regionu republiky snad v pohodě. Určitě? Byl jsem pozván na debatu o bydlení, kde ne na všem jsme se shodli, ale shoda panovala na tom, že Praze krachuje letitý systém „když nemáš na centrum, vezmi nájem na okraji Prahy“ – sehnat slušný nájem v dopravně dostupném okraji Prahy je prakticky už nemožné, stabilní bydlení se v hlavním městě stává luxus. Praha se tak propadá do periférií republiky – ne proto, že byste neměli slušný příjem, ale protože i ten vám na nájem na okraji Prahy už nestačí.
Určitě ne vše je v Praze (a přípražském prstenci Středočeského kraje) srovnatelné k protestními hraničními a vnitřními periferiemi Česka – zdravotnictví je tu stále ještě dosažitelné. Ale školství a bydlení dělají z Prahy mimořádně rizikové místo, a to především pro rodiny s dětmi (v nájmu). Laxnost Prahy, která má luxus obecních i krajských pravomocí a i prostředky k velkým investicím, je nepochopitelná. Je o to víc nepochopitelné, že právě lidé v produktivním věku v nebohatším regionu vždy byli páteří onoho Česka A. Současná vládní i pražská garnitura však dělá hodně pro to, aby se Česko A naštvalo takovým způsobem, že letití protestní voliči Česka B proti tomu budou vypadat jako zcela neškodní brblalové.
#ToPodstatne: Naštve se Praha (a další velká města) už tyto sněmovní volby, nebo ještě voliči zatnou zuby a budou státotvorní?
