Škoda zákona, který padne vedle. Podíl legislativy s RIA se razantně propadá. Vláda i parlament plný vedlejšáků. Víme, kdo bude v Česku dozorovat AI. Uspěje sociální podnikání v Česku?
Děkuji za všechnu podporu. Opravdu. Teprve nyní jsem si uvědomil, že vlastně moc nevím, co bych dělal, kdyby se k placenému newsletteru přihlásilo jen pár desítek lidí. Udržoval bych ho? Zavřel? Vrátil se k původnímu formátu? Naštěstí díky vaší podpoře to nemusím řešit, jsem rád, že vás newsletter baví. I nadále tak úvodní text můžete dostávat zdarma, jak jste byli roky zvyklí, plná verze newsletteru a nově i audioletteru s různými novinkami bude jen na Forendors, kde přemýšlím o dalších vylepšeních. Tak ještě jednou díky a pojďme na aktuální newsletter.
Škoda zákona, který padne vedle
Neochota poslanců po celé volební období reformovat jednací řád sněmovny v něco smysluplného, co omezí obstrukce a absurdní hádky o program, se jim nyní krutě mstí. Respektive jim ne, ale nám. Pomalu končí volební období a ve sněmovně je spousta důležitých zákonů, které se již nestihnou projednat a schválit. Ano, skutečně už volební období končí, i když volby jsou až na podzim – co neprojde do poloviny května sněmovnou ve třetím čtení, to se nemusí stihnout přes Senát a prezidenta definitivně schválit.
Mnoha poslancům je to jedno – své mimořádné schůze si užili, vystřihli si z toho „videjka“ na sociální sítě pro příznivce a těší se už na prázdniny. Pak jsou ve sněmovně odpovědnější politici: vládní koalice se ještě snaží prosadit alespoň pár zákonů, i když je to na samé hraně časových možností. Například klíčová novela školského zákona, která může zásadně zlepšit české školství, je ve sněmovně už od loňského října a minulý týden zase nebyla projednána. A takových zákonů je mnoho.
Problém je, že co se do konce sněmovny nepovede schválit, to automaticky padá pod stůl a s novou sněmovnou se zase musí roky vše projednávat.
Aktivní poslanci krátící se čas řeší již zavedeným přílepkováním – tedy v druhém čtení přilepí k nepříliš související novele něco svého. To má tak časově šanci ještě na přijetí. Zdá se to jako efektivní cesta, ale není. Často jde o nepromyšlené, zlobbované přílepky (ty navíc nemá rád Ústavní soud), které vše jen zablokují – u zmíněného školského zákona je problematickým přílepkem již známá hádka o nedomyšlený převod financování nepedagogických pracovníků.
Těch přílepků je nyní obrovská smršť. Namátkou: od zahrnutí penzijních fondů do financování bydlení přes výpověď bez důvodu až nyní po pokus prosadit příplatky za lepší zdravotní péči. Společné všem těmto návrhům, které se dostaly i do médií, je to, že nemají za sebou žádnou analýzu a jsou většinou hrozně napsané. Té analýze u normálně přijímaných zákonů se říká RIA (hodnocení dopadu regulace) a schválně se podívejte v dalším článku od ředitelky EEIP Dity Tesárkové, jak málo se už RIA dnes dělá.
Shrnuto, potrženo: co s tím?
1. Zákony projednané skončenou sněmovnou se mohly rychle osvojit tou novou. Například zákony, které už jen čekají na třetí čtení, by nová sněmovna mohla ve třetím čtení dokončit. Taková změna by velmi pomohla.
2. Je potřeba už změnit jednací řád sněmovny, aby se ve sněmovně zase dalo začít pracovat. Nyní to vypadá, že pro změnu jednacího řádu je už podpora, ale nenechte se mýlit. To jen ti, kteří změny celé volební období odmítali, to nyní sami navrhují, protože ví, že se to do konce volebního období nestačí schválit a bude to hezký, levný bodík před voliči.
3. Pokud pozměňovací návrh k zákonu bude netechnického charakteru, je třeba k němu mít RIA. Mrhání veřejnými prostředky skrze zlobbované či populistické přílepky je třeba už konečně zastavit.
#ToPodstatne: Podaří se tyto změny v další sněmovně prosadit, nebo dál bude republiku brzdit zcela neefektivně pracující sněmovna?
