Chybějící půlmilion voličů. 8 zásadních záměrů Merze pro Česko. Jak zničit Českou televizi snadno a rychle. Novinka: Vláda chystá Antibyrokratický balíček 3. Jak si mají města poradit se stovkami tisíc dojíždějících?
Většinou zde na úvod oznamuji novinky týkající se newsletteru. Ale jednou udělám výjimku. Ze všech pravidelných vystupování v médiích jsem se už vyvázal, pravidelně jen vystupuji v podcastu Českého rozhlasu Plus Chyba systému. Ano, ten vtip, že největší chybou systému jsou především pravidelní hosté podcastu, jsem už slyšel mnohokrát, ale pokud vás i přesto tento podcast baví, hlasujte pro něj v soutěži Podcastu roku.
A my jdeme na nový newsletter.
Chybějící půlmilion voličů
Sněmovní volby jsou ještě daleko a do konce září se toho může ještě mnoho změnit (stačí si vzpomenout, co třeba nedávno Donald Trump udělal s kanadskými volbami). Nicméně je od představitelů vládních stran již otravné, jak pořád opakují, že jen vidíme reprízu jara 2021, kdy to na vítězství nebabišovské koalice také vůbec nevypadalo, a jak dobře to nakonec dopadlo. Říká to premiér: „V roce 2021 to bylo stejné – pořád jsme byli vzadu. A přesto jsme volby vyhráli.“ Říká to faktický šéf sněmovny: „Chceme vyhrát a vyhrajeme. Před minulými volbami vypadaly průzkumy na jaře úplně stejně.“ Říkají to úplně všichni vládní politici a kdo nevěří, je prý malověrný.
Situace z jara 2021 nemá ale se situací z jara 2025 vůbec nic společného.
1. Současné vládní strany byly tehdy v opozici a mohly populisticky odstřelovat vládu Andreje Babiše za nezvládnuté řešení covidové krize. To je ale nyní v přesně opačném gardu a Babiš nepopiratelné chyby vlády pochopitelně využívá.
2. Petr Fiala tak nemůže zopakovat tehdejší mimořádně nebezpečný předvolební trik, kdy vyvolal hlasování o nedůvěře vládě Babiše (čímž by v případě úspěchu v čase vyhošťování ruských špiónů předal moc do rukou prokremelského prezidenta Zemana). To nyní logicky ve vládní funkci nemůže, naopak se dá očekávat ještě jeden pokus Babiše o svržení vlády, přesně ze stejných marketingových důvodů.
3. Marketingová taktika Spolu – která je už čtyři roky oslavovaná – ve skutečnosti nevycházela až do samého závěru. Spolu bylo celou dobu na zhruba 20 procentech, což byl prostý součet preferencí tří subjektů, nic víc, politici Spolu se ani nepřipravovali na vládní odpovědnost. Vše změnila až kampaň ANO k migrantům, která vytlačila kolem sedmi procent příznivců PirStanu ke Spolu a celkově zvedla volební účast.
4. Babiš v roce 2021 podcenil, že se mu nemusí dostat kromě SPD žádný třetí partner do sněmovny. To nyní již ví, SPD si zavázal krajskými koalicemi, otevřeně se koří lídrům Stačilo! a Motoristů. Provládní novináři oslavují, jak ANO údajně oslabuje, ale podstatné je, že Babiš si tak právě pojišťuje vstup malých extrémistických stran do sněmovny.
5. Fiala správně sází na zahraničně-bezpečnostní kartu, ta bude ale po Trumpově tlaku na nedůstojné příměří na Ukrajině asi čím dál slabší a rozhodně to nevyváží tristní ekonomickou a sociální politiku - odpor proti ní je ve společnosti zhruba takový jako byl odpor proti covidové politice za Babiše.
6. Největší devizou Fialy bylo vždy umění spolupráce. To sice ještě funguje na vládní úrovni, kde ministři čtyřkoalice za jakkoliv zjevnou chybu nemusí rezignovat, ale celospolečensky to už není k uvěření. Zásadní chybou bylo vyhození Pirátů z vlády a kalkul, že si tyto hlasy rozdělí kompletně STAN a něco přinese Jan Lipavský do Spolu. Pro zhruba šest procent voličů Pirátů je to však nepřijatelné a bez nich nebabišovská koalice nikdy nevznikne. Jednota není ani v samotné ODS, kde v mnoha krajích ODS pro Spolu ztratila vlastní identitu, ale stejně se dívá ANO na záda, jak ukazuje průzkum STEM podle krajů.
7. ODS (a šířeji Spolu i STAN) postupně také ztrácí základní samoočistné instinkty jako se jí to naposledy stalo za vlády Petra Nečase a pak se z toho sedm let sbírala. Nikdo není nikdy vyhozen, i kdyby svými extempore sebevíce škodil straně (Jan Zahradil). Posledním kauzou je případ „perníkového“ starosty ODS Pavla Novotného, kterého ani po 17 přestupcích v podmínce konzervativní strana nechce vyhodit a nechá se jím reprezentovat ve starostenské funkci.
Co by tedy mohlo vrátit onen asi půl milion k vládním stranám, který se nyní skládá z asi 100 tisíců odchozích k ANO a asi 400 tisíců nových nevoličů? Upřímně řečeno, nevím.
Čtenáři newsletteru si možná pamatují, jak jsem tu před rokem rozebíral jiný výzkum STEM pro Spolek pro podporu liberální demokracie, který velmi přesně popsal, co považuje za důležité onen půlmilion zklamaných voličů vládních stran: zdravotnictví, cenu potravin a energií, tristní komunikaci vlády, veřejné finance, bezpečnost, vizi do budoucna a životní standard domácností.
Mohu se samozřejmě plést, ale u uvedených témat si onen zklamaný volič asi nejspíše představí jen nulové reformy ve zdravotnictví, jedny z nejvyšších cen energií v EU, absurdní komunikační kampaně vlády, nezkrocené schodky veřejných rozpočtů, nulovou vize do budoucna a růst nákladů pro střední třídu. Jedné, co může zklamaný volič vládních stran hodnotit pozitivně, je asi podpora obranných výdajů a tudíž bezpečnosti. To je jistě silný argument pro volbu vládních stran, ale nestačí.
Ne, situace jara 2021 se situaci z jara 2025 opravdu nepodobá vůbec v ničem. Možná by vládní strany měly zajít za nějakým profesorem politologie, aby jim to vysvětlil…
#ToPodstatne: Mohou vládní strany ještě nabrat onen půlmilion voličů? A řadíte k nim i vykopnuté Piráty, nebo již ne?
