Newsletter DK
zpět na archiv

Neprogram Spolu. Reality check Vize 2030. 15 miliard na podporu Dukovan, mladé má pro jádro zlomit Instagram. Česko versus budoucnost: Už zase řešíme problém malého národa II.

Končí léto a s ním je tu i poslední letní čtení o Masarykových myšlenkách z knížky Česko versus budoucnost. Ke spoustě témat jsme se nedostali a já zároveň ještě mám pár výtisků. Pokud tedy máte klubovou podporu a nechce se vám čekat na příští čtení až o dalších prázdninách, napište adresu, těm, kdo zareagují jako první, knížku rád zašlu.

A teď už pojďme na aktuální newsletter


Neprogram Spolu

Václav Klaus by tomu asi řekl „neprogram“. A právem. Velmi pozdě zveřejněný program Spolu (ale stále dříve než ANO, které ho tají do 4. září) se nejvíce blíží programům Národní fronty před rokem 1989 pro různé typy voleb, kde na prvním místě byly vždy sliby světlých zítřků a následně minimum jakýchkoliv konkrétních slibů. I zde máme jakousi iracionální Vizi 2030 a pak už nic. ODS poprvé ve svých dějinách není schopna voličům říct, co konkrétně udělá s daněmi. Jen slibuje, že je změní jednou za volební období, ale nevíme, zda nahoru, dolů, koho to zabolí, koho potěší. ODS, která se v daních neshodne s KDU, tak nepochopitelně rezignuje na svůj historický trademark ekonomicky kompetentní strany. Petr Fiala se to sněží překrýt bojem za demokracii, protože volby, ve kterých se voliči rozhodují mezi dvěma neúspěšnými premiéry prý „naši zemi neovlivní pouze na další čtyři roky, ale možná na celá desetiletí“, dokonce nás prý možná čeká „konec demokracie“.

Že v ODS už není kouska sebereflexe, to ukazuje i dost odvážný název programu – Svoboda a prosperita. To je totiž stejný název, který měl historicky nejdůležitější volební program polistopadové historie, a to je program ODS z roku 1992.

Fiala riskuje, že inteligentní volič Spolu porovná oba dva programy a zjistí, jak ten z roku 1992 je propracovaný, promyšlený, malým písmem hustě popsaných 40 stran. Proti tomu nyní ODS fontem doktorské práce Marka Bendy nabízí jen přepjaté výkřiky, o kterých není vůbec jasné, co znamenají.

Málo platné, je třeba to říct: Klobouk dolů před Starosty, Piráty, Motoristy a mnoha menšími stranami, které nabízí voličům skutečný program, kterým chtějí změnit Česko. Je teď zcela jedno, komu z nás se který líbí či nelíbí. Důležité je, že pokud se dostanou do sněmovny, my jako voliči je pak můžeme kontrolovat, jak ho plní. A pak tu máme dvě ANa – jednou skutečné, podruhé jeho špatně udělanou kopii -, které v rámci svého populismu a intelektuální neschopnosti nejsou ochotné nabídnou voličům nic konkrétního, nechtějí se zodpovídat z předvolebních slibů, a nabízí jen povšechnou marketingem notně podpořené emoci buď o „zločinné vládě“ či o „konci demokracie“. Ve stylu politické práce mezi nimi ale není vůbec žádný rozdíl.

#ToPodstatne: Není Česko příliš malé na to, aby vydrželo dvě ANa?

Přečtěte (či poslechněte) si další články z newsletteru na Forendors a buďme v kontaktu na FacebookuLinkedInuXInstagramu či Bluesky!