Pomoc Ukrajincům už řídí Okamura. Vojenskou podporu Ukrajiny nezastaví Babiš, ta už stojí. Vrtěti emisními povolenkami. Michal Šoltés: Jak reforma ovlivnila veřejné zakázky.
Tak předseda Starostů Vít Rakušan nakonec neuspořádá společnou předvolební manifestaci demokratických sil v Praze. To je velká škoda, mohla to být pěkná taškařice, kterou by třeba nakonec korunovala policie zatýkáním pod koněm. Lídr hnutí, jehož pražská část se stala synonymem organizovaného zločinu v kauze Dozimetr, se chtěl na závěr volební kampaně změnit v jakéhosi nového lídra Občanského fóra a s plnou pusou velkých slov ubrat pár procent Spolu pro pražský STAN. My Pražané máme jistě mnoho chyb, ale na béčkové ochotnické představení z Kolína opravdu nejsme zvědaví…
A teď už pojďme na aktuální newsletter.
Pomoc Ukrajincům už řídí Okamura
V newsletteru se z politických stran většinou věnuji těm rozhodujícím – Spolu a ANO. Rozhodně to ale neznamená, že by ti menší bez hodnověrných lídrů zasloužili jakékoliv lepší zacházení.
Za to, co nyní na závěr svého ministrování vytvořil Vít Rakušan, by se nemusel stydět ani jeho možný nástupce Tomio Okamura. A není vyloučeno, že ten by byl i mírnější.
Oč jde? Pomoc Ukrajině je pro tuto vládu rozhodující. Bohužel to není již dlouho vidět na vojenské pomoci a nyní to už není vidět ani na pomoci ukrajinským uprchlíkům v Česku. Po plné invazi v Česku našlo útočiště asi 390 tisíc ukrajinských uprchlíků. Ti se pozoruhodně dobře do vyhladovělého českého trhu práce integrovali a pokud by nyní odešli, zhroutí se v mnoha regionech obchody, kde nebude mít kdo prodávat, a ubytovací a restaurační služby. Okamura lže, pokud tvrdí, že na Ukrajince doplácíme. Za druhé čtvrtletí uprchlíci odvedli do rozpočtu 7,6 miliardy korun, na podporách dostali 3,8 miliardy.
Ministerstvo vnitra tak správně vyslyšelo, že pro ty, kterým se v EU každý rok prodlužuje takzvaná dočasná ochrana, je třeba nabídnout stabilnější výhled, zda mohou v zemi zůstat či ne a jednou se třeba dobrat i trvalého pobytu. A tak vznikl zvláštní dlouhodobý pobyt – kdo ho získá, bude tu moci být na pět let a pak zažádat o trvalý pobyt.
Podmínky jsou tvrdé, ale ve velké většině rozumné:
· předchozí pobyt na základě dočasné ochrany nepřetržitě po dobu nejméně 2 let
· bezúhonnost
· nepobírání humanitární dávky
· bezdlužnost na zdravotním pojištění
· zajištění vlastního ubytování
· platný cestovní doklad
· plnění školní docházky
A teď si představte, že jste Okamura: co byste tam ještě dali, aby to nikdo nakonec nesplnil? Jasně, nereálný příjem. Takže tu máme další bod:
· Ekonomická nezávislost: Osoba musí disponovat úhrnným ročním příjmem za příslušné zdaňovací období (za rok 2024) ve výši 440 000 Kč. Tento příjem se navyšuje o 110 000 Kč za každou další povinnou i nepovinnou osobu ve společné domácnosti.
To znamená 36600 korun měsíčně, to je v mnoha krajích nedosažitelná částka i pro Čechy. Navíc typizovanou domácností je ukrajinská matka s dítětem, ta už má vydělávat 45 800, se dvěma dětmi 55 tisíc.
Prakticky nikdo to zatím nesplnil. Z 390 tisíc Ukrajinců na zvláštní dlouhodobý pobyt dosáhlo 15 tisíc z nich.
Zeptal jsem se na věc i Vadima. Ten pracoval v Mariupolu jako novinář, po rozstřílení města utekl s rodinou do Čech. Ač vysokoškolák, pracuje manuálně, ale má stabilní práci, žena pracuje ve školce, dospělý syn v autoservisu, dcera studuje. I on si zažádal. Ukazuje mi v aplikaci na telefonu, že vše splnil, ale neprošel ekonomickou nezávislostí, ač nepochybně ekonomicky nezávislý je.
#ToPodstatne: Nač mají mít Ukrajinci v Česku nepřátele, když jim bohatě stačí jejich údajní přátelé?
