Vše o plánu očkování i nová Šlachtova Přísaha
18. 1 2021
Jak jste si asi všimli, v newsletteru se hodně vyhýbám covidu, protože epidemiologů je na můj vkus v médiích až moc. Ale nyní od epidemiologických hádek o míru restrikcí přecházíme do logistické fáze, kde jde o distribucí očkování. A také si píšete, že chcete v tom zmatku zjistit více o tom, co se vlastně děje. Takže tento newsletter je výjimečně kompletně o covidu.
Získat PIN k očkování vám sice nepomůžu, ale vybírám z interních materiálů vlády několik důležitých témat. První se týká ostudného problému, že sice máme očkovací látku, ale nemáme ji čím bodnout lidem do ruky.
Další podstatnou věcí je vládní metodický plán pro očkování, ze kterého se ale přetiskl v médiích jen pořadník, kdy jde jaká skupina obyvatel. Bohužel k diskuzi je toho v materiálu mnohem více.
Neuvěřitelně smutným příběhem je pak komunikační strategie, kterou nás vláda chce přesvědčit o dobrovolném očkování. A přidávám podobu certifikátu, který dostanete po bodnutí jehlou, jeho úprava tak nějak vystihuje celou vládní komunikaci.
Na závěr info o nové straně Roberta Šlachty Přísaha. To je také vlastně covidové téma – plukovník zjevně nazřel, že společnost je tak naštvaná, že by to zase jednou mohlo stačit na povalení vlády.
Covidovou krizi Česko nepochybně nakonec zvládne, ale přiznejme si: bude to ještě hodně těžký rok.
A obvyklé dvě prosby:
Pod každým textem je nově hashtag #ToPodstatné a otázka k textu, se kterou si už sám neporadím. Budu rád, když mi na info@davidklimes.cz zkusíte poradit vy.
Zárověň můžete podpořit newsletter jednorázovou nebo ještě lépe trvalou platbou.
A teď už k aktuálnímu newsletteru.
Nemáte někdo pět milionů stříkaček?
Ministr zdravotnictví Jan Blatný tak dlouho řešil logistiku vakcíny, až mu došly jehly a stříkačky pro její aplikaci. O nemocnicích, kde není čím bodnout do ruky, už média informovala. Proto nyní narychlo situaci ministr řeší a chce od vlády schválit speciální nákup podle následující instrukce:
- „Ministerstvo zdravotnictví předkládá vládě ke schválení navýšení zásob jehel a stříkaček pro aplikaci očkovací látky proti onemocnění COVID-19, a to vždy o pět milionů kusů. Tyto zásoby budou pořízeny Správou státních hmotných rezerv do pohotovostních zásob resortu zdravotnictví.“
Hodně varující je ovšem další věta. Dodání běžného materiálu se u výrobců dostává až do léta, tedy daleko za termín, kdy nejohroženější skupiny mají být naočkovány:
- „V současné době je situace na českém, evropském i celosvětovém v těchto komoditách velmi napjatá a většina dodavatelů i výrobců deklarují dodávky těchto zdravotnických prostředků až v měsíci srpnu 2021 a později.“
Blatný však chce situaci vyřešit tak, že mu vláda odsouhlasí nyní hromadný nákup přes další státní instituci:
- „Správa státních hmotných rezerv má možnost aktuálně zabezpečit nákup těchto komodit s dodávkou 500 000 kusů měsíčně, ale pouze za předpokladu, že bude smlouva uzavřena bez zbytečného odkladu.“
Jsme napjati, kdo bude oním zachráncem a zda se přivezení jehel a stříkaček bude mávat na letišti v Ruzyni. Dodavatel si přijde na 13,4 milionu korun – 9,85 milionu za stříkačky, 3,55 za stříkačky.
Po tomto nákupu by už snad nedostatek aplikačních pomůcek měl být zažehnán:
- „Ve Správě státních hmotných rezerv budou vytvořeny pohotovostní zásoby v rozsahu 11 milionů kusů stříkaček pro aplikaci a 11 milionů kusů jehel pro aplikaci očkovací látky proti onemocnění COVID-19“.
Tak uvidíme.
#ToPodstatné: Jak by podle vás měl vypadat krizový nákup zdravotnického materiálu? A potřebujeme opravdu i na takové věci nouzový stav?
Záhada 60 procent
Nyní k jednomu záhadnému číslu. Mnoha médii proběhlo pár citací z vládního metodického pokynu pro očkování, většinou o prioritizaci jednotlivých věkových či profesních kategorií.
Ale jedno velké tajemství je ukryto hned na začátku dokumentu. Jako finální cíl celého obrovského logistického snažení se deklaruje:
- „V rámci procesu očkování dosáhnout minimálně 60% proočkovanosti cílové populace ČR a tím dostat pandemii onemocnění COVID-19 pod kontrolu. Nemoc COVID-19 se stává běžným respiračním onemocněním, je zastaveno komunitní šíření nemoci a Česká republika se postupně vrací do standardního stavu bez probíhající pandemie a začíná postupně pracovat na nápravě škod způsobených touto pandemií.“
Tedy proočkovat alespoň 6 z 10 obyvatel. To je mimochodem tedy o dost jiné číslo, než které ministr Jan Blatný říkal ještě koncem minulého roku – to chtěl proočkovanost 65 až 70 procent.
Hlavně ale 60 procent nevyplývá ani z navazujícího podrobného plánu.
Na leden a únor připadá takzvaná fáze IA, kdy se k jehle mají dostat senioři nad 80 let, klienti sociálních služeb i s personálem, hospitalizovaní na dlouhodobé péči a zdravotníci i osoby na odběrových místech. Zde je cíl vyhlášen na 70 procent.
Ovšem na konci informace o této fázi se udává, že vše může také skončit také nezájmem:
- „Ukončení fáze IA bude dosaženo za podmínky proočkování minimálně 70 % celkového počtu osob ... nebo z důvodu jejich nedostatečného zájmu.“
Stejné je to s následující fází od února do června, kde jsou především senioři 65+ a chronici.
A následuje teprve od května hlavní fáze očkování, kde je zmiňovaný limit 60 procent:
- „Fáze II končí dosažením cíle očkování populace ČR, tj. proočkování minimálně 60 % z cílené populace a očkování proti nemoci COVID-19 se stane běžným druhem očkování, které bude probíhat standardním způsobem, jako kterákoli jiná očkování proti infekčním nemocem.“
Sečteno, podtrženo: stát tak vůbec neříká, co je cílový stav, pod který není ochoten jít. Přitom právě jasné slovo, kolik je minimální proočkovanost populace či skupin, by měla být kotvou celého úsilí.
Pokud je v nejohroženějších skupinách minimum 7 z 10, pak celkové minimum nemůže být 6 z 10. A pokud se už nyní ví, že nejohroženější skupiny podlezou stanovený cíl, pak to žádný cíl není a je to jen pobídka pro zpochybňovače celého obrovského úsilí.
#ToPodstatné: Měla by být očkování skutečně přísně dobrovolné? Při tomto průběhu bude nakonec proočkovanost možná dost nízká. Například v Německu nyní jede další kolo debaty, zda některé profese pečující o nejohroženější osoby by očkování neměly mít povinně.
Chybná prioritizace, nefunkční logistika
Proč tak Izrael tak rychle očkuje? I proto, že když po ruce není zrovna nejstarší ročník, už v první fázi popadnou kohokoliv nad 60 let a bodnou mu jehlu do ruky. Pokud máte jako základ 60+, je to už dost široká báze, aby šlo snadno zaplnit nevyhnutelné mezery v očkovacím kalendáři a nezpomalovala se vakcinace.
Ne tak v Česku. V první fázi leden a únor zabere dohledávání velmi úzkých věkových a profesních skupin, které dohromady dělají na 800 tisíc lidí. To se nyní nezdá jako problém, protože vakcíny je stejně málo.
Ale jakmile se vše rozjede ve velkém a IT systém bude fungovat, prodlevy s tímto nastavením nejspíše pořád nezmizí. Stačí si uvědomit, jaké drobky z velkých skupin obyvatelstva hledáme a že se vše děje přes zcela nový systém, nikoliv například přes známé pojišťovny a osobní praktické lékaře, kteří znají svůj rajón. Věkový limit nad 80 let znamená, že nyní ztrácíme čas učením 450 tisíc nejstarších a jejich blízkých s online registracemi a PINy (pokud tedy zrovna celý systém nepadá). Je to mimochodem i velmi "digital divide" - když nemáte po ruce vnučku, co vám obstará PIN, máte docela velký problém.
Skutečnou prioritizací by bylo nejen rozřazení dle rizikových skupin, ale i komplementární vytvoření poolu seniorů-náhradníků, kteří jsou okamžitě po ruce, když nedorazí objednaný. To se mohlo vyplatit například už nyní při počátečním krachu IT systému - otevřenou várkou vakcíny mohli lékaři doočkovat například nejbližší dům seniorů.
Silným argumentem pro zásadní rozšíření okruhu obyvatel, ze který se dá očkovat hned v první fázi, je i složité skladování vakcíny. Časem se možná ukáže, že ony médii propírané korupční skandály, kdy byrokrati se dostali přednostně k vakcíně, byly dány především tím, že látku bylo nutné rychle spotřebovat.
Comirnatu lze uchovávat při teplotě -90 °C až -60 °C. Po vyjmutí z mrazničky lze neotevřenou vakcínu před použitím uchovávat až 5 dní při teplotě 2 °C až 8 °C a až 2 hodiny při teplotě do 30 °C. Už to je problém. Navíc poté, co jsou zásobníky se 195 injekčními lahvičkami vráceny do prostoru pro uchovávání ve zmrazeném stavu po vystavení pokojové teplotě, musí zůstat ve zmrazeném stavu po dobu nejméně dvou hodin, než je lze znovu vyjmout. To je další zdržování.
Jak se píše v průvodním slově ministerstva k vakcíně, která jistě nejednoho lékaře znervózní:
- „Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Pokud není použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele.“
Ať už byly úmysly českého úředníka sebelepší, je nutné plán okamžitě změnit. Podrobná prioritizace a vyplňování PINů se možná hodí pro milióny tlačících se lidí v hlavní fázi očkování, ne pro nejstarší seniory, které si stát může snadno dohledat přes stávající databáze a ve spolupráci se sociálními službami i zdravotníky je rychle objet a proočkovat.
Dále z důvodů složitého skladování a zoufalého vyhlížení kohokoliv s vyhrnutým rukávem je nutné zásadně rozšířit okruh pro první fázi: jak konkrétně, to musí říct lékaři, ale pokud by alespoň senioři nad 70 let mohli ráno zavolat na krajské očkovací centrum a dozvědět se, zda někde v očkování osmdesátníků nevzniklo volno, případně na sebe nechat kontakt, už to by výrazně pomohlo. K velmi malé věkové skupině 450 tisíc lidí 80+ by rázem přibylo 1,1 milionu dalších zájemců 70+ a z toho už se plynulá logistika bez jediné vyplácané vakcíny mimo okruh seniorů vyrobit dá.
#ToPostatné: Jednoduchý dotaz – jak to podle vás celé udělat lépe a rychleji?
EU nás nakonec donutí sjednotit zdravotnické systémy
Možná to někomu vrtá při celé té logistické očkovací operaci hlavou: jak je možné, že stát roky shromažďuje údaje o každé naší bolístce, ale nyní si z toho nedokáže snadno dohledat potřebné a pozvat nás dle věku, povolání a lékařského záznamu třeba na konkrétní den do místního očkovacího centra?
Protože ony tuny dat státní správa není schopna propojit – obyčejně je tento papírový byrokratismus jen drahý, u zdravotnických informací jde ale nyní doslova o životy. Něco je v papírových kartotékách praktiků, něco v záznamech pojišťoven, něco v páteřních registrech státu a něco v systémech, kde by se to mělo vše sbíhat – především v Národním zdravotnickém informačním systému, jehož vybudování už stálo stovky milionů. Ale bohužel to nefunguje, takže se musíme po celý rok registrovat v úplně novém IT systému, který bude mít nevyhnutelně velkou chybovost.
Nicméně třeba se to po tlaku Evropské unie zlepší. Od prosince do února běží výzva Evropské komise, aby se nejrůznější stakeholdeři vyjádřili k návrhu Evropského prostoru pro zdravotní údaje.
Bohužel v Česku si toho vůbec nikdo nevšiml, přitom právě v této fázi lze bruselskou legislativu nejlépe ovlivnit a přizpůsobit národním zájmům.
Jde o poměrně zásadní věc, která by měla sjednotit hodně různé zdravotní informační systémy sedmadvacítky:
- „Společný evropský prostor pro zdravotní údaje usnadní výměnu k různým druhům zdravotních údajů (např. elektronickým zdravotním záznamům, genomickým datům, údajům z registrů pacientů atp.) a přístup k nim, a to nejen k podpoře poskytování zdravotní péče (tzv. primární využití údajů), ale také výzkumu v oblasti zdraví a k tvorbě zdravotní politiky (tzv. sekundární využití údajů).“
Důležitý je především závazek „prosazovat bezpečnou výměnu údajů o pacientech (včetně situací v zahraničí) a zajišťovat, aby občané měli nad svými zdravotními údaji kontrolu“. Cílem je sice především lepší přeshraniční spolupráce, ale ve státech, kde absolutně nefungují jednotné registry zdravotnických informací, to vytvoří i tlak na jejich propojení, aby se pojištěnec/pacient snadno dostal ke všem svým zdravotním údajům na jedno kliknutí.
Pokud by se něco takového podařilo prosadit, radikálně by to v Česku zvýšilo pravděpodobnost, že při dalším náporu viru stát zase nebude muset žádat v novém nefungujícím IT systému své občany, aby zadali údaje, které o nich erár už dávno má.
#ToPodstatné: Na chvíli se zasněte a řekněte, přes co byste chtěli mít přístup ke své kompletní zdravotnické dokumentaci? Přes rozhraní své zdravotní pojišťovny? Přes Portál občana? Či nějak jinak?
Hlavně aby někdo vůbec přišel
Pro problémy s logistikou očkování se nebavíme moc o penězích. Či maximálně o miliardách na samotnou očkovací látku. Ministerstvo ale už i vymyslelo, jak motivovat doktory. Zvýší jim platbu za očkování:
- „Vzhledem k naprosté prioritě očkování proti COVID-19 počítají pojišťovny s vyšším ohodnocením výkonů (Předpokládaná kalkulace je ve výši cca 268,- Kč (oproti standardním 222,- Kč u očkování).“
Podstatné budou paušální platby pro očkovací centra. Centrum prvního typu dostane „6 000,- Kč násobený koeficientem počtu pojištěnců VZP ČR v daném okrese“, druhý typ čtyři tisíce.
To je zajímavé ze dvou důvodů. Jednak, že je výpočet vázán na pojištěnce VZP, což je faktor, který se poměrově výrazně liší kraj od kraje.
A pak je tu ještě jedna podmínka malým písmem. Centrum prvního typu garantuje „od 22. 12. 2020 do 30. 6. 2021 provedení minimálního počtu 45 tisíc výkonů očkování násobený koeficientem počtu pojištěnců v daném okrese“. U druhého typu centra je to 30 tisíc výkonů.
Velkou otázkou je, zda vůbec tolik výkonů některá centra vykáží. Popularita očkování je pod 40 procenty, vládní zmatky a extrémní protesty ubírají další body projektu, který má být zcela dobrovolný. Tak aby nakonec někdo neočkoval v narychlo vystavěných centrech zadarmo.
Zatím se alespoň můžeme utěšovat superoptimistickou ministerskou tabulkou, kolik v jakém měsíci jakou vakcínou kdo z nás bude naočkován. Z lednového údaje už se stává pomalu iluze.
#ToPodstatné: Měla by nějak lépe fungovat finanční motivace? Je možné uvažovat například o finanční odměně za očkování, například snížením daně jako odběru krve?
Komunikační Waterloo
Že je komunikační podpora očkování naprostá tragédie, to není potřeba zdůrazňovat. O to více, že celá akce je postavená na dobrovolnosti, nikoliv povinnosti se nechat očkovat, takže dobrá propagace je základ. V čem je problém? Podívejme se do interního dokumentu, který propagaci očkování popisuje.
Mylné jsou hned už tři stanovené komunikační cíle na podporu vysoké proočkovanosti:
- „Značka očkování by se měla stát symbolem roku 2021 a zároveň přirozeným prvkem národní hrdosti. V kampani je třeba ukázat, že úspěšné očkování i průchod krizí je výsledkem společné práce všech.
Poskytování praktických informací potřebných pro cílové skupiny vhodnou a srozumitelnou formou.
Informování o faktu, že očkovací látka je bezpečná a účinná.“
První bod je nesmysl – vakcína nemá nic společného s národní hrdostí, po její aplikaci se Bílá hora už nevyhraje. Druhé dva body jsou nejsou vizí, ale už spíše strategií.
Základní vzkaz je přitom přeci jednoduchý: Vakcína vám či vašim blízkým může zachránit život. Jednoduchý „vyděračský“ vzkaz „Já chráním tebe, ty chráníš mě“ se už osvědčil u roušek, není důvod nyní přesedlávat na národní hrdost.
Problémem je deset zvolených klíčových hesel:
- „Díky očkování se vrátíme zpět do “normálního života”;
vakcína je bezpečná a nic na tom nemění fakt, že byla vyrobena a otestována v kratším čase než bývá zvykem (vyvrácení dezinformací);
nechte se očkovat – jděte a objednejte se;
jak vypadá a k čemu mi bude potvrzení o očkování;
nezapomeňte, je třeba absolvovat dvě dávky očkování (či u kterých stačí jedna);
jak a kde se můžete objednat na očkování;
jak a kde se můžete nechat očkovat;
tady je bezpečný zdroj informací, kde se dozvíte vše o očkování;
podpora zdravého životního stylu po pandemii Covid-19 (řešení psychických stavů spojených s epidemií, podpora návratu ke zdravému stylu života);
díky očkování dojde snížení zatížení nemocnic.“
Opět touha najít jednotnou komunikační linku bohužel končí o návodu k vysavači. Pokud se očkování bude propagovat větou „Nechte se očkovat – jděte a objednejte se“, můžeme pak plynule přikročit k další osvětové kampani: „Dýchejte – otevřete ústa a nasajte vzduch“.
Problémem je i exekuce celého plánu bez pořádného řízení.
Již přípravná část projektu se nemohla povést už z jednoho prostého důvodu:
- „Provést výběrové řízení na dodavatele „kreativní části“ (zajišťuje ÚV ČR)
Nakoupit média (zajišťuje MZ ČR).“
Představa, že Andrej Babiš vymýšlí komunikační strategii, ale neví, na jakém to bude mít nosiči, zatímco Jan Blatný nakupuje mediální prostor na něco, o čem ale neví, co nakonec bude, je tak děsivá, že ji raději opusťme.
Komunikace zjevně již zkrachovala, následující cíle se spektakulárně nedaří plnit.
- „V této fázi dochází k posilování komunikaci s klíčovými cílovými skupinami. Jedná se primárně o hejtmany, lékaře, novináře, zaměstnance sociálních služeb, poslance a decision makers.“
To se určitě neděje.
- „V průběhu této fáze dojde k zesílení komunikační kampaně vůči seniorům a zároveň je přidáván důraz na vysvětlování prioritizace jednotlivých skupin při očkování.“
To se také nepodařilo.
- „V návaznosti na počet dodávek, které budou dodány do ČR, je nutné posílit komunikační kampaň tak, aby se aktivizovalo maximum lidí pro očkování.“
Bohužel.
Pak je tady pozitivní výhledová část, která nás ještě čeká a je i místy logická. Ale bylo by překvapivé, kdyby ji ministerstvo zvládlo.
- „Důležité je získat i ambasadory z řad médií (influenceři), mediálně známé tváře (nutné zapojit lékaře, populární a známé odborníky), ale i běžné lidi, kteří mohou šířit informace a nadšení pro očkování ve svém okolí.“
A ještě:
- „Kampaň je plánovaná od února 2021 – 2022, a za tu dobu je možné z neznámých lidí např. z první linie udělat důvěryhodné a známé tváře. Ideálně se podaří spojit celou společnost, která je hluboce rozdělená. Konceptem je prezentovat očkování jako apolitické téma. Je to bezpečná a rychlá cesta zpět k normálnímu životu pro všechny.“
Přeloženo do češtiny: Jiřina Bohdalová i milovnice kosmetiky na Instagramu se nechají očkovat a budou o tom nadšeně vyprávět v médiích až do říjnových sněmovních voleb, což bude apolitické a bude to spojovat rozdělenou společnost. To je odvážný plán.
Víc už se mi k tomu nechce vypisovat. Snad jen, že po mnohaměsíční kampani na rozestupy a omezení kontaktů se očkovací místa budou jmenovat „Touch pointy“...
#ToPodstatné: Jaký by podle vás měl být hlavní claim očkovací kampaně?
Propustka do normálního světa
A přestože podle komunikační strategie má mít vše k očkování jednotný vizuální styl, certifikát o očkování je už na světě. To bude naše propustka do normálního světa, než se celá populace dostatečně proočkuje. Takto bude certifikát vypadat. Tak se s ním seznamte, pár měsíců bude asi důležitějším osobním dokladem než občanka s řidičákem dohromady.
Není bohužel moc povedený. Druhou stranu, kde je identifikační kód a velmi ošklivé logo ministerstva zdravotnictví raději ani nepřetiskuji.
#ToPodstatné: Co vše by mělo či mohlo být umožněno proti očkovacímu průkazu?
Plukovník opět zasahuje
A poslední zpráva je vlastně taky covidová. Koronavirus vybudil nespokojenost s dosavadním vládním establishmentem na nejvyšší míru, takže kde kdo si myslí, že se mu může podařit sehnat pět procent v nadcházejících sněmovních volbách.
V minulém newsletteru jsem informoval o vzniku extrémního Občanského hnutí kolem Jiřího Černohorského, nyní je u další partaje občanské hnutí jen v podtitulu. A název zní Přísaha. Ano, to nemůže být nikdo jiný než Robert Šlachta. Už si založil nový spolek, ale to je jen podvozek, který má jeho hnutí dovézt do sněmovny.
Šlachta si minulý rok asi dobře spočítal, že nevole ve společnosti ještě není tak velká, aby mu to stačilo na senátora, nyní už ale nepochybuje. Kdo ví, jak to dopadne. Jednu vládu už sundal, třeba se mu to povede i s tou další, které pomáhal na svět.
#ToPodstatné: Co myslíte, uspěje?