Účet za covidovou pomoc i nová práce pro Rothschildy

1. 2. 2021

Bez překvapení nejvíce reakcí přišlo na #ToPodstatné u potravinových kvót z minulého newsletteru.

Podle mých informací je agrární lobby se silně negativní reakcí veřejnosti zcela spokojena. Co by normálně nemělo žádnou šanci projít parlamentem, Senát v březnu zmírní a bude to vypadat jako rozumný kompromis, který následně sněmovna potvrdí, i když to stále bude ochranářský nesmysl neslučitelný s unijním právem.

Právník Robert Neruda připomíná, že platforma Rozumné právo již minulý rok navrhovala reálné cesty, jak smysluplně pomoci českým potravinám na náš stůl.

• „Podpořit regionální produkci, ovšem nelimitovanou státními hranicemi (ve smyslu požadavku na pouze české výrobky), lze skrze školní, sociální a závodní stravování v rámci veřejné sféry. Například v Německu a Rakousku řada veřejných subjektů, podobně jako některé restaurace, prosazuje ve svých stravovacích zařízeních orientaci na potraviny, které jsou typické pro daný region a danou sezónu, a promítá tyto požadavky do svých nákupů (veřejných zakázek). Zejména školní jídelny tak podporují u žáků a studentů vnímání běhu ročních období, zdejších tradičních odrůd zeleniny a ovoce, jakož i druhů masa a ryb typicky chovaných v daném regionu apod.“

Že má smysl podporovat a propagovat spíše konkrétní regionální produkt než obecně „české potraviny“, za #ToPodstatné považuje i další čtenář:

• „Základní problém vidím v tom, že 'česká potravina' není smysluplný koncept, ke kterému se dá emočně vázat - česká uzenina je cokoliv od klobásy od strýce z Moravy nacpané masem až po tovární produkt plný separátu a sóji. 'Českost' se v tu chvíli upíná nanejvýš k povšechnému vlastenectví až národovectví, které stejně nad otázkami ceny a kvality nevyhraje. Proto potřebujeme vyjít z lokální až regionální úrovně - 'česká uzenina' nic není, ale davelský párek ano; totéž namátkou platí pro lažanský mošt, říčanský rohlík, keřkovský rohlíček, přeštického vepře... Ke všem těm pojmům se váží nějaká konkrétní pozitivní očekávání a lze s nimi proto pracovat.“

A právníky bez překvapení zaujala i kauza Czech Pointu, která stále ještě čeká, až se ji ujmou velká média. Z reakce právníka ve státních službách vybírám #ToPodstatné:

• „Krátká otázka na dlouhou odpověď. Zrovna u známek je to myslím prosté - jde o primárně civilní vztah a za neoprávněné užívání známky by měl stát odpovídat a priori jako kdokoliv jiný. Právní otázky budou jinde, totiž v rozsahu škody a příčinné souvislosti (typická je totiž situace, kdy porušovatel chce parazitovat na známosti značky; tady to skoro vypadá, jako by spíše stát učinil známou do té doby neznámou známku, což ale třeba nevylučuje, že zasáhl pověst majitele nebo 'rozředil' rozlišovací způsobilost známky).“

A obvyklé dvě prosby:

Pod každým textem je hashtag #ToPodstatné a otázka k textu, se kterou si už sám neporadím. Budu rád, když mi na info@davidklimes.cz zkusíte poradit vy.

Zárověň můžete podpořit newsletter jednorázovou nebo ještě lépe trvalou platbou.

A teď už k aktuálnímu newsletteru.

Hledá se 100 miliard

Základní data z Fiskálního výhledu a Makroekonomické predikce pro letošní rok už ministryně Alena Schillerová prezentovala. Růst 3,1 procenta HDP, inflace 1,9 procenta, nezaměstnanost hodně optimisticky 3,3 procenta. A samozřejmě raketové zadlužování:

• „Pokračující epidemie a masivní stimulační opatření zvýší deficit v roce 2021 na 6,6 % HDP, což prohloubí úroveň zadlužení 43,3 % HDP.“

To by ještě nemusel být problém, kdyby dluh byl jednorázový za krizí. Ale není. Ministerstvo ve Fiskálním výhledu zveřejnilo strukturu diskrečních opatření, tedy co se jak vlivem přijatých opatření propadne či posílí oproti minulému roku.

A každý vidí, jak tam straší 95,3 miliardy snížením daní zaměstnancům. To je těch zhruba 100 miliard, o které se podle předsedy ODS Petra Fialy vůbec nemusíme zajímat, protože jde jen o daně, které se nevyberou, a státu po tom nic není. Bohužel je. K 94 miliardám na příjmové straně je nutné připočíst ještě 13 miliard na výdajové straně, celkem party za -107 miliard, čímž se už šplháme ke dvěma procentům HDP.

Výsledkem protikrizové pomoci tak je, že není nejen protikrizová, ale krizi naopak silně prohlubuje rozvalem státních financí.

#ToPodstatné: Do voleb se už nic nestane. Ale nová vláda bude muset rychle začít upravovat daňový mix, aby se vrátil k něčemu udržitelnému. Jak na to?

Zdravotní pojištění poprvé v mínusu od roku 2013

Že nás čekají opravdu náročná léta, to dokládá i hodnocení zdravotních pojišťoven, které vytvořil ministr Jan Blatný a nejraději by ho vládě ani neukazoval, protože tím se jen přiblíží jeho pád. Než se tak odváží, tak alespoň zde krátce v newsletteru.

Systém veřejného zdravotního pojištění bude v roce 2021 deficitní především vlivem vysokého tempa růstu výdajů na zdravotní služby. Celkové příjmy se očekávají ve výši 385,4 miliardy, celkové výdaje 399,1 miliardy. Systém by měl v tomto roce hospodařit s deficitem ve výši 13,7 miliardy, což představuje meziroční zhoršení o 13,5 miliardy. Je důležité si uvědomit, že to celé se děje navíc po prudkém navýšení platby za státního pojištěnce o desítky miliard a zároveň mnoha protikrizových sanací nemocnic a nákupu materiálu. A přes to všechno Jan Blatný píše:

• „Rekordní dynamika výdajů na zdravotní služby v roce 2020 způsobí, že systém veřejného zdravotního pojištění bude poprvé od roku 2013 hospodařit deficitně. Finanční odolnost systému se tak oproti trajektorii z minulých let zhorší, ale ani tak díky naakumulovaným rezervám nebude ohrožena dostupnost a kvalita zdravotních služeb.“

To je ovšem velmi slabá útěcha vzhledem k další predikci.

• „Jak vyplývá ze zátěžových testů zdravotních pojišťoven, vysoký meziroční nárůst výdajů mezi lety 2020/2021 nelze dále opakovat. Střednědobé udržitelnosti systému veřejného zdravotního pojištění při dané predikci příjmů lze dosáhnout pouze významným snížením tempa růstu výdajů na zdravotní služby. Tomuto závěru nezabránilo ani masivní jednorázové navýšení transferu ze státního rozpočtu v letech 2020 a 2021 s kumulativním dopadem oproti nastavené úrovni před pandemií COVID-19 o cca 69 mld. Kč, u kterého nelze očekávat jeho opakování.“

Blatný tak musí premiérovi na vládě říct, že ač zdravotnictví dostalo nemalé transfery na boj s covidem, situace je kritická. V dalších letech tak na základě zpracovaných střednědobých výhledů bude systém deficitní, pro rok 2022 je odhadováno záporné saldo −18,8 miliardy a pro rok 2023 pak −4,6 miliardy. A celé se to bude dál nebezpečně nabalovat jako sněhová koule.

#ToPodstatné: Až zdravotníci zvládnou covid, jak dál postupovat s reformou zdravotnictví? Přijdou vůbec strany ve volebním roce s nějakou smysluplnou reformou?

Dukovany vybuchují, Rothschildové navyšují kontrakt

Dostavba Dukovan se pomalu proměňuje v nekontrolovatelné štěpení, které nemůže skončit dobře. Ač základní konstrukce projektu byla hotová, najednou vláda bourá vše od financování přes síto uchazečů až po samotný termín spuštění tendru.

Že ale nic zdaleka nekončí, naznačuje navýšení tendru pro londýnskou poradenskou společnost N. M. Rothschild & Sons.

Původně byli poradci najmutí na maximální částku 34,25 milionu korun bez DPH. Lednový dodatek smlouvu navýšil na 35,962 milionu bez DPH.

Zatímco česká debata o Dukovanech začíná připomínat rvačku v ladovské hospodě, Rothschildové dál dělají svou práci – především lobbují za notifikaci u Evropské komise.

Rothschildové navíc v lednu dostali od ministra průmyslu Karla Havlíčka další várku úkolů, o kterých si veřejnost pravděpodobně naivně myslí, že se dějí na ministerstvu průmyslu.

Je toho hodně, ale nejzásadnější jsou tyto tři úkoly, protože podle nich se určí, kolik tu bude stát v budoucnosti elektřina, co ČEZ finančně ustojí a jak propočíst jednotlivé scénáře výstavby:

• „Dopad na ceny elektřiny na relevantním trhu;
  Analýza tržního podílu a klíčová analýza dopadu JE Dukovany II na generační portfolio Investora a na celkové portfolio jeho mateřské společnosti;
  Analýza třech scénářů a pro každý scénář zahrnutí hypotetického srovnávacího scénáře, kdy by JE Dukovany II nebyla vybudována, definice scénářů bude odsouhlasena.“

#ToPodstatné: Dukovany začínají být průšvih. Dá se vůbec vyhlásit smysluplný tendr devět měsíců před sněmovními volbami?

Uhlí do roku 2038, nebo 2033?

V normální zemi by dostavba jaderných zdrojů lícovala se státní energetickou koncepcí. Ta se ovšem nyní mění (teze její zatím neveřejné aktualizace byly popsány v předchozím newsletteru). Koncepce by také obsahovala realistickou predikci útlumu uhlí. To je ovšem už naprostá pohádka.

V pondělí na vládě tak nejspíše dojde k bojovému hlasování, zda konec doby uhelné nastane v roce 2038, jak chce ministr Karel Havlíček, či v roce 2033, jak chce Richard Brabec a ČSSD (bez většího vlivu do této skupiny dodriftoval i Jan Blatný). Místo logického závěru, který odpovídá předchozím dopadovým studiím, tedy z vlády asi jen vypadne náhodné číslo.

Havlíček se ale nevzdává a nese na vládu toto usnesení na rok 2038, které mám k dispozici:

• „Vláda rok 2038 jako rok útlumu využití uhlí pro účely výroby elektřiny a tepla v ČR s periodickým přezkumem termínu útlumu;
  Úpravu statutu Uhelné komise uvedenou v části IV.
  Periodický přezkum rozhodnutí útlumu uhlí v závislosti na externích faktorech, a to minimálně každých pět let.“

Důležité jsou ale i další body. Změna statutu znamená definitivní rozžehnání s ekology, kteří odešli z Uhelné komise. Místo „nevládních neziskových organizací s hospodářským, environmentálním a sociálním zaměřením (Zelený kruh)“ má členství v komisi nově obdržet „profesní sdružení zabývající se obnovitelnými zdroji energie a moderní energetikou“ - to nejvíce sedí na Svaz moderní energetiky.

Poslední bod má být od Havlíčka miniaturní nabídkou smíru: vezměte rok 2038 a po pěti letech se to bude moci změnit.

Výsledkem tak bude závazek, který bude mít sílu, jako kdyby žádný závazek nebyl.

#ToPodstatné: Jak chytře utlumit využívání uhlí?

Hamáček chce 140 milionů na pomoc uprchlíkům

V Evropské unie si dodělávají nová pravidla pro azyl a migraci, takže česká vláda začíná zbrojit na další uprchlickou bitvu s Bruselem. Aby mohla říkat, že se žádné společné unijní politiky nebude za žádnou cenu účastnit, rychle chce schválit alespoň nějakou vlastní vládní pomoc.

Ministr vnitra Jan Hamáček ji už má sepsanou v rámci „Koncepce Ministerstva vnitra pro asistenci uprchlíkům a státům pod silnými migračními tlaky pro rok 2021“, zde zveřejňuji.

Prioritou je Balkán: „Prioritními zeměmi v regionu Bosna a Hercegovina, Severní Makedonie a Srbsko.“ Dále Blízký východ: „Prioritními zeměmi pro Českou republiku na Blízkém východě jsou Jordánsko a Irák, kde již v minulých letech ČR realizovala řadu úspěšných a potřebných projektů na asistenci syrským uprchlíkům a vnitřně vysídleným osobám.“ A širší Sahel: „Prioritními zeměmi v oblasti širšího Sahelu jsou Mali, Mauritánie, Niger a Senegal, kde již v minulých letech ČR realizovala několik úspěšných projektů.“

Nad rámec těchto tří priorit bude v roce 2021 realizována spolupráce s Marokem, a to prostřednictvím finančního příspěvku do 1. pilíře společného migračního projektu zemí Visegrádské čtyřky (V4) a Německa.

Celkem by mělo být vyplaceno 140 milionů: 50 milionů do zemí západního Balkánu, zhruba po 25 milionech na další priority.

První dar už je i naplánovaný: „Podpora zajištění základních potřeb uprchlíků a migrantů na území Bosny a Hercegoviny“ za 5 milionů v gesci Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).

#ToPodstatné: Má smysl takto kouskovat pomoc uprchlíkům, nebo je lepší společná unijní migrační a azylová politika?

Prezidentský bungalov roste, kulatina z Lán mizí

Alespoň něco ale v Česku zůstává při starém. Pan prezident finalizuje v Lánech svůj bungalov, který ovšem připomíná celkem rozhlehlý rodinný dům. A to něco stojí.

Kolegové v Aktuálně již upozornili na to, že dcera prodejce pozemku prezidentovi se dostala k zakázkám Lesní správy v Lánech. A stejně jako roste dům, rostou i zakázky paní Ivany Píšové. Nová smlouva z ledna na nejrůznější kulatinu nám toho moc neřekne, protože již tradičně paní Píšová žádá v doprovodném dopise, aby se prodejní cena nevyzrazovala. Jde totiž o její obchodní tajemství.

Přesto smlouva zaujme. Byla podepsána 3. ledna 2021, ale „odevzdání předmětu koupě prodávajícím kupujícímu proběhne v termínu od 2.1.2020 do 31.12.2020“.

A pak že se zázraky nedějí...

#ToPodstatné: Má někdo bližší představu, jak moc okolí pana prezidenta bude do konce mandátu ještě hlasitě mlaskat?