Úrok z prodlení ministerského rozumu a byrokratický Obchůdek
31. 5. 2021
Newsletter děkuje, že se ho zastala samotná hlava jednoho ze senátů Nejvyššího správního soudu. Když Tomáš Langášek zlobně odůvodňoval ministerstvu zdravotnictví, že opravdu nemůže protiprávní opatření o zavření hospod nahradit prakticky totožným výnosem a očekávat jiný výsledek, prohlásil, že to „musí být i právnímu laikovi z textu pandemického zákona zřejmé“. Ano, bylo a je.
Na tomto místě jsem opakovaně varoval před naprostým paskvilem v podobě pandemického zákona, který nedovoluje nijak účinně omezit pohyb, když zároveň návrat k nouzovému stavu je politicky nepřijatelný a v mnohém nevyhovující. To samé platí pro plošné omezení provozoven, což je sice v rámci kontrolovaného rozvolňování smysluplné, leč opět to neladí s pandemickým zákonem, který dovoluje jen lokální omezení, nikoliv zákaz. Námitky jsem naposledy shrnul už před časem v komentáři „Příběhy obyčejného šílenství. Rozvolňování nejspíš zase skončí jako vražedná kovbojka“. Přesně tak postupujeme – ministerstvo zdravotnictví říká, že by potřebovalo otevírat provozy pomaleji, leč zákon to nedovoluje, tak otevřeme vše. Musíme tak doufat, že vir už je natolik slabý, že to nevyužije.
Pokud se opozice vysmívá staronovému ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi, který se rozhodl konečně respektovat moc soudní a nyní už zkouší jen poslední absurdity typu otevřených diskoték bez tančení, tak je to především výsměch i mizerné společné práci vlády a opozice na pandemickém zákoně.
Smysluplné by bylo už dávno pracovat na komplexní novele naprosto nevyhovujícího pandemického zákona, či ještě lépe a systémověji včlenit natrvalo pandemický stav do krizového zákona. Jenže to zase budeme dělat asi až na podzim, pokud se nečekaně vir vrátí. Co je jasné laikovi, nemusí být jasné politickému profesionálovi v předvolební kampani. Tak už to v českém státě bez práva prostě chodí...
Tradiční debata #ToPodstatné opět na Twitter Spaces. Nelze to předem naplánovat, tedy v pondělí v osm večer by se měl objevit link na mém profilu. Kdo bude host, se nechte překvapit.
A obvyklé dvě prosby:
Pod každým textem je hashtag #ToPodstatné a otázka k textu, se kterou si už sám neporadím. Budu rád, když mi na info@davidklimes.cz zkusíte poradit vy.
Zárověň můžete podpořit newsletter jednorázovou nebo ještě lépe trvalou platbou.
A teď už k aktuálnímu newsletteru.
Úrok z prodlení ministerského rozumu
Od března v Česku funguje nové schéma kompenzací podnikatelům. Konečně po roce čekání vláda navázala jako v jiných evropských zemích dotaci na propad tržeb. Bohužel to tak spatlala, že pro některé podnikatele to bylo a je ještě méně výhodné než předtím. O tom více už v dávném komentáři „Kompenzace? Spíše měnová reforma, kterou podnikatelé už nerozchodí“.
Vedle toho je pomoc ale i bytostně česká, tedy rakousko-uherská – podnikatel musí volit z různých programů, složitě propočítávat, co je výhodnější a vypořádat se s překryvy spousty programů a miniprogramů, které se z populistických důvodů vyhlašovaly pro jednotlivé segmenty.
Jak to dopadá, dokládá příběh jednoho podnikatele v gastru, který se svojí absurditou však bohužel není ojedinělý. Provozovatel hospody dosud čerpal kompenzační bonus pro jednatele s.r.o. Po poslední změně dotací se pro něj stal však výhodnější program Covid -Nepokryté náklady. Nastudoval složité podmínky a zjistil, že musí vrátit adekvátní část kompenzačního bonusu. Vše tedy zabalil do jednoho balíku a poslal ihned i se žádostí o správnou dotaci na úřad. Už celý tento mechanismus je dost praštěný, ale budiž, náš podnikatel je šikovný a vše zvládl. Dotace byla přiznána, leč vzápětí přišlo „vyrozumění o úroku z prodlení“, že má doplatit 1060 korun. Podnikatel nechápal, co zanedbal, když správnou část bonusu hned poslal zpět. „Volal jsem jim a jsou to úroky, že jsem měl tu první kompenzaci na účtě.“ Následně paní na finančáku podnikateli vysvětlila, že když na to neměl nárok, tak je to půjčka a platí se úroky.
Tak si to shrňme. V okolních zemích mají už od jara, nejpozději léta zavedený systém pomoci, který je buď jednoduše plošný, nebo navázaný na propad tržeb. U nás se po desítkách Covid lázní a Covid vleků k témuž dostáváme na jaře 2021 a to za velmi mizerných podmínek.
V rámci přiznání nových náhrad je třeba vrátit částečně ty dosavadní. A když to podnikatel udělá, musí zaplatit úrok za to, že předchozí dotaci vůbec neměl mít, takže je to půjčka pod sankcí. Následně je třeba zaměstnat spoustu úředníků na to, aby z navrácených bonusů počítali roční sazbou 8,25 procenta denní penále za kompenzaci, kterou sami podnikateli před časem nabízeli. Výsledkem je v případě našeho podnikatele úplně absurdní požadavek na doplacení tisícovky a to se děje jistě i dalším.
Jak shrnuje náš podnikatel: „Fakt pomoc.“
#ToPodstatné: Měnili byste ještě nějak kompenzační schémata, nebo už spíše vše zrušit?
Když není na emise zákon, bude usnesení
A pokračujeme v mapování bezprávního státu. V březnu minulého roku jsem zde v newsletteru informoval o hodně důležitém zákoně o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím veřejných zakázek. Co je cílem? Typicky když si město koupí dieselový autobus, tak za to už zaplatí pokutu v řádu desítek milionů, takže by mělo ve svém zájmu sáhnout po čistějším.
Času bylo na zákon spoustu a vláda se na jeho prohlasování ve sněmovně vykašlala. Takže na vládu jde nyní vystrašená suplika paní ministryně Kláry Dostálové:
V současné situaci, ve které se nachází Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR před koncem svého funkčního období, je vážně ohroženo projednání návrhu zákona o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek...
Po více než roce od mezirezortního řízení v obsáhlém dopise vládě vysvětluje, že vše navíc potřebuje do 2. srpna, jinak nebudeme plnit unijní cíle. Ale už je řešení. Když není zákon, bude usnesení vlády. V Česku běžný postup.
Právě datem 2. srpna 2021 začíná první období, ve kterém musí ČR začít plnit závazek vyplývající z novelizované směrnice o čistých vozidlech, který spočívá v povinnosti dosahovat stanovených cílů v oblasti zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících.
Vzhledem k výše popsaným skutečnostem navrhuje MMR ve spolupráci s Ministerstvem dopravy zajistit pro případ, že nebude návrh zákona včas přijat, alespoň alternativní způsob plnění závazku ČR vyplývajícího z novelizované směrnice o čistých vozidlech a zavést nezbytná pravidla obsažená v předmětném návrhu zákona, která již byla vládou schválena, alespoň ve formě usnesení vlády.
#ToPodstatné: Zvládneme vůbec splnit alespoň přibližně většinu svých zelených závazků v rámci EU?
Byrokratický Obchůdek
A teď jedna pozitivní věc, byl také s pár drobnými vadami na kráse. Ministerstvo průmyslu a obchodu se konečně odhodlalo k podpoře malých venkovských prodejen. Není to žádný socialismus, v malých obcích se udržení potravin prostě nevyplatí, leč úpadek občanské obslužnosti má přitom větší náklady než udržení minimarketu.
To nyní má řešit dotační akce s názvem "Program podpory malých prodejen na venkově „OBCHŮDEK 2021+“".
Tento program je zaměřen na podporu podnikatelského prostředí v České republice zacílenou na obslužnost venkova. Příslušné kraje by podporu využily pro podporu malých venkovských prodejen v obcích do 1000 obyvatel, nebo v obcích do 3000 obyvatel, jejíž místní části mají méně než 1000 obyvatel.
Dotace je určena na snížení provozních nákladů maloobchodních prodejen a zároveň by kraj mohl tuto iniciativu kofinancovat a rozšířit o finanční podporu investičních výdajů.
Doba platnosti programu podpory je na období let 2021 až 2025. Je koncipován jako rámcový s pravidelně vyhlašovanými výzvami (jednou ročně).
Maximální dotace pro kraj je 3 mil. Kč/rok a jedna maloobchodní prodejna (v rámci jedné výzvy) smí obdržet maximálně 100 000 Kč z prostředků poskytnutých MPO. Celková výše dotace v roce 2021 je plánována na 39 mil. Kč. Pro další období se předpokládá částka každoročně na výzvu max. 39 mil. Kč, tj. v letech 2022-2025.
Způsobilými náklady pro prodejny jsou např. náklady na zaměstnance (mzdy), nájem, vytápění, osvětlení, ochranné pomůcky atd.
Bohužel je to celé dost miniaturní a byrokratické. Jasnými poskytovateli dotace musí být kraje. Proto by bylo nejjednodušší jim něco rovnou přihodit na jednorázové roční dotaci a vyžadovat peníze do této oblasti. Místo toho MPO vyhlásí výzvu, bude prověřovat krajské žádosti a nakonec je proplatí až ex post. Kraje tak mají podepisovat smlouvy s provozovateli malých obchůdků, platit je ze svého a až pak něco dostat snad z Prahy...
#ToPodstatné: Jak co nejlépe podpořit drobnou občanskou vybavenost v malých obcích?
Digitalizaci hlavně teoreticky
Digitalizace veřejné správy a služeb pro občany je skutečně běh na dlouhou trať, na což jsme v newsletteru už upozorňovali, když jsme probírali plán ministerstva vnitra na velmi pozvolnou a postupnou digitalizaci nejrůznějších služeb na roky 2021-2025. Stát se ale zdatně zvládá v tomto procesu sabotovat sám, protože nechuť institucí z různých důvodů odstranit zbytečné papírování je skutečně ohromující.
Příkladem může být vrácení DPH z nákupů, které v Česku uskuteční turisté ze zemí mimo Evropskou unii. Návštěvníci třeba z USA, Číny, Izraele, ale nově i Británie mohou zažádat o vrácení DPH na různé zboží, turisté ho využívají hlavně u populárního křišťálu nebo šperků. Je to atraktivní i pro obchodníky, protože ti nemusí tím pádem ze zboží prodaného zahraničním mimoevropským turistům odvádět DPH.
Odvětví dlouhodobě dominují dva zprostředkovatelé, Global Blue a Planet Payment. Ti vyplácejí provize obchodníkům a účtují vysoké provize turistům, kteří zaplatí asi 30 až 50 procent z vrácené částky. Na to upozorňovala během loňské debaty ve sněmovně i ministryně financí Alena Schillerová:
Asi nejzásadnější argument - nebudu tady oponovat těmi rozpočtovými dopady. Ony se dost těžko počítají, protože se odhadují podle nějakého objemu obchodů, který může být časem menší, může být větší. Proto ten rozptyl je poměrně velký, 100 až 400 milionů, to je velký rozptyl, ale nejsme schopni to úplně přesně spočítat. Nicméně rozpočtové dopady, řeknu upřímně, nejsou to nejzásadnější. To zřejmě není částka, která by zničila rozpočet. Ale já si myslím, že je tam celá řada věcí. Zvýší se dál nerovnost mezi nákupy v Evropské unii a ze třetích zemí. Ta disproporce tam byla dlouho, zase se nám zvětší. Komu zůstane část z této částky? Zprostředkovatelům. To je běžný jev. To jsme řešili v oblasti Celní, případně Finanční správy velmi často. Nehorázné provize zprostředkovatelů, kteří si tuto část nechávali. To je velký argument, kterému já rozhodně naslouchám, a z praxe ty zkušenosti prostě vidím a slyším.
Zdá se, že cestou z této situace by byla digitalizace celého procesu, která by obchodníkům pomohla a turistům proces usnadnila. K novele zákona o DPH, kterou nyní projednává poslanecká sněmovna, dal v tomto smyslu pozměňovací návrh poslanec ODS Jan Skopeček. Formulář “VAT REFUND” by se tímto návrhem nahradil elektronickou účtenkou, což by trh otevřelo například poskytovatelům elektronických aplikací.
Nicméně ministerstvo financí, které chce přitom daňové povinnosti podle proklamací paní ministryně digitalizovat, dalo pozměňovacímu návrhu negativní stanovisko. Pro vysvětlení, jak fungují parlamentní mechanismy - stanovisko ministerstva je pro drtivou většinu poslanců důležitým vstupem pro jejich hlasování. O změny, proti kterým se vysloví exekutiva, už musí poslanci opravdu hodně stát a často se neděje, že by si prosadili většinově svou de facto proti vůli vlády.
Každopádně v tomto případě se vláda rozhodla zabít i malý postupný krok k digitalizaci státní správy, který by navíc mohl pomoci obchodníkům zaměřujícím se hlavně na turisty, jejichž byznys byl loni fakticky zničen koronavirovou epidemií.
#ToPodstatné: Jak lépe hledat agendy, které by šlo rychle digitalizovat?
#ToPodstatné
O Národním plánu obnovy i o dopadech distanční výuky na studenty je v newsletteru řeč poměrně často. Do debaty se zapojuje i Václav Zeman z České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání, která navrhla asi jako první ucelený plán, jak podpořit z plánu obnovy duševní pohodu dětí:
Stále trvá i čekání na dlouhodobější a systematický plán mírnění dopadů pandemie v oblastech vzdělávání i těžce zasaženého duševního zdraví dětí a dospívajících. Zástupci ministerstva školství prozatím představili jen velmi hrubé obrysy takového plánu na školském podvýboru parlamentu, které ale nereagují dostatečně na všechny potřeby z terénu. Zástupci odborných organizací působících ve vzdělávání v čele s Českou odbornou společnosti (ČOSIV) proto zveřejnili vlastní návrh takového plánu. Tzv. Kompenzační plán obsahuje komplex návrhů rozdělených do těch, které je možné udělat v krátkodobém horizontu nejbližších měsíců, střednědobém i dlouhodobém.
Plán mimo jiné navrhuje využít prostředky z Národního plánu obnovy na financování podpory všech stupňů českého vzdělávání. Česká republika přitom v NPO na podporu vzdělávání počítá s nižšími finančními prostředky než třeba okolní země (např. Slovensko investuje v rámci obnovy do vzdělávání téměř 900 milionů eur z 6,5 miliard eur celého plánu, ČR chce do obnovy vzdělávání investovat necelých 700 milionů eur z přislíbených 7 miliard eur). Všechny děti, které jej budou potřebovat, by podle návrhu dalšího opatření měly mít umožněný přístup k doučování. Do podpory ohrožených dětí by se měli v nejvyšší možné míře zapojit pracovníci školských poradenských pracovišť, učitelé, asistenti pedagoga, studenti pedagogických fakult či dobrovolníci. Plán přichází i s návrhem, aby byl celý proces zmírňování dopadů pandemie řízený na centrální úrovni, například specializovaným pracovištěm, které by pro tento účel mohlo vzniknout na ministerstvu školství. Cílem autorů plánu je, aby posloužil jako podklad pro diskuzi a tvorbu podobného plánu na centrální úrovni.
#ToPodstatné: Pište mi #ToPodstatné!
