Až do roztrhání předvolebních programů
20. 9. 2021
Nejcitovanější předvolební heslo zní „Až do roztrhání těla!“, nicméně my se zde spíše věnujeme cupování předvolebních programů. Reakcí na Povolební program přichází opravdu velká spousta. Zjevně nejsem sám, kdo si myslí, že po volbách se tu bude dít úplně něco jiného, než je v předvolebních programech.
Až do říjnových voleb bych zde proto rád dával prostor zajímavým nápadům, které – třeba i velmi kriticky – se vypořádávají se zmíněnými sedmi akutními problémy Česka. Takže níže první várka a už se těším se na vaše další náměty, protože již nyní bychom si měli ujasnit, co je po volbách třeba reálně změnit.
A obvyklá prosba: Newsletter můžete podpořit jednorázovou nebo ještě lépe trvalou platbou.
Martin Čmarada: progresi a sales tax
Hned na úvod nabízím úplně alternativní daňový plán, z jakých zdrojů konsolidovat rozvrácené veřejné finance. Ekonom Martin Čmarada ho má velmi dobře promyšlený:
Naprosto souhlasím s tím, že je zapotřebí konsolidovat státní dluh rychleji, než je plánováno. Ne však s daňovými kroky, které k tomu mají vést. Problémem je, že případné zvýšení daně z příjmů FO je ten, že tak významné skupině lidí klesnou reálné příjmy. V letošním roce mnoho firem nenavyšovalo mzdy a zaměstnancům se vykryla vyšší inflace snížením sazby daně z příjmů. Následující roky ale přinesou jen minimální prostor pro navýšení mezd. Čeká nás zásadní zdražení vstupů kvůli Green Deal (energie, emisní povolenky, doprava). Tím si výrazně snížíme konkurenceschopnost na důležitých trzích mimo EU, kam budou dodávat zejména Číňané mnohem levněji. Již nyní je tento trend v našem průmyslu velmi citelný. Proto není reálné výrazně zvyšovat mzdy, protože trend u B2B obchodu se čím dál víc odklání k multifaktorovému hodnocení nabídek k jednofaktorovému, k ceně. Pokud nechceme tedy zvětšit problémy nízkopříjmových a střední třídy, neměli bychom jim sahat na výdělek.
Kde tedy peníze najít?
Daň z příjmů právnických osob, která je jedna z těch nižších v rámci OECD. Klidně bych souhlasil s progresivním zdaněním firem, nikoli však po pirátsku, tedy podle obratu, ale podle skutečného zisku.
Zdanění dividend. Víme, že náš problém je odtok peněz do zahraničí. Věřím, že by se mohlo začít s tím, že bude mít firma možnost buď reinvestovat x procent svého zisku nebo o toto procento navýšit zdanění dividend. A zabalme to klidně do toho, že tyto peníze pak skončí jako český podíl na financování projektů z NPO.
Daň z převodu nemovitosti. Opět zavést od druhé nemovitosti. Zároveň, a to je spíš podnět pro ČNB, rozlišovat, zda bude v nemovitosti pořizované na hypotéku člověk bydlet (klasická) nebo jí považuje za investici a pak jde o hypotéku americkou.
Spotřební daně. Na konci roku prošlo nesmyslné snížení spotřební daně z pohonných hmot. Vrátit zpět. Rovněž navýšit spotřební daně na položky, které negativně ovlivňují zdraví obyvatelstva (alkohol, tabákové výrobky včetně zahřívaného tabáku, slazené nápoje, nezdravé pochutiny). Jsme mezi lídry v rakovině tlustého střeva, tak třeba to lidi odradí od nadměrné konzumace.
Majetkové daně a poplatky. Jak uvádíte, máme velmi nízkou daň z nemovitostí, silniční daně… A zejména obce nevyužívají potenciál v daních a poplatcích. Opět jsme u nemovitostí, dále poplatky za komunální odpad, psy, správní úkony… A můžeme se klidně bavit o položkách jako jsou spoluúčasti u lékařů, veřejných vysokých škol, za významné investice do regionu (například zavedení ultrarychlého internetu) apod.
Daňový mix by se měl jasně překlopit ze zdanění příjmů (sociální a zdravotní pojištění prostě je zdaněním jen s jiným názvem) do spotřeby. A není možné pořád jen brát od zaměstnanců (střední třídy).
A revoluční myšlenka na závěr: nahrazení DPH tzv. sales tax po vzoru USA. Minimalizujeme tím prostor na daňové úniky, zjednodušíme výběr (jasné procento bez nutnosti porovnávání vstupů a výstupů), omezení zbytečně dlouhých distributorských řetězců s několika zprostředkovateli bez přidané hodnoty.
Štěpán Jurajda: Chudí to nesmějí zaplatit v DPH
V Povolebním programu varuji, že pro politiky by nakonec mohlo být nejsnadnější – jako už několikrát - zvýšit DPH. Ekonom Štěpán Jurajda je rozhodně proti:
Nejhorší by bylo zvednout DPH způsobem, který by výrazně postihl nízkopříjmové rodiny, kterým zrušení superhrubé mzdy pomohlo nejméně, a které pocítily nejvýrazněji dopady pandemie. Pořád mi přijde jako dobrý příspěvek do diskuse náš loňský návrh IDEA ("konzervativní" varianta zrušení superhrubé mzdy), a to jako ústupová šetřící varianta současné podoby tohoto zrušeni. Obecně máme mizivou progresi (obzvlášť po započítání všech dalších výhod využívaných vysokopříjmovými), v EU neobvykle velký rozdíl mezi celkovou zátěží OSVČ a zaměstnanců a neobvykle velkou část rodinné politiky přes daňové úlevy, které brání návratu na trh práce. Ekonom Libor Dušek nedávno hezky shrnoval v tisku, že problematické je vysoké zdanění práce přes sociální a zdravotní pojištění, od čtyřnásobku průměrné mzdy se daně jako procento příjmů s rostoucím příjmem snižují. Je to dáno stropy na sociální pojištění a vyšším zastoupením příjmů z živnosti a kapitálu, které jsou zdaněny méně než práce. Nízké jsou v mezinárodním srovnání ekologické daně a daň z nemovitostí, která je ekonomicky efektivní. Vyšší využití těchto daní by umožnilo snížit DPH a zdanění práce.
Helena Horská: Zmrazení běžných výdajů vytvoří tlak
Ekonomka Helena Horská se zaměřila i na krocení výdajů. Shodou okolností proti plošnému zvyšování platů ve státní správě se vyslovila jen chvíli před tím, než se vláda shodla na plošném zvýšení platů ve státní správě. Do voleb není nic nemožné...
Určitě neškrtejme investiční výdaje státu, které přes veřejné proklamace a sliby stále zaostávají v relativním vyjádření vůči velikosti ekonomiky i za krizovým rokem 2012 či začínajícím ekonomickým boomem 2002.
Zmrazením běžných výdajů na chod státu sice rozpočet hned jen tak do přebytku nepřivedete, ale vytvoří se dostatečný tlak na hledání úspor a zvyšování efektivity. Konec plošnému zvyšování platů ve státní správě bez zohlednění odváděného výkonu a kvality poskytované služby.
A až pokročí digitální transformace státní služby, která v žádném případě neznamená jen převedení stávajících formulářů do online prostředí, ale která po nás už nebude vyžadovat informace, které o nás stát už stejně někde má, pak bude možné také zredukovat počet úředníků.
Jiří Hovorka: Jaké daně pro živnostníky?
A na závěr velmi správné připomenutí od ekonomického novináře Jiřího Hovorky. Pokud by se zvedala opět sazba daně z příjmu fyzických osob, mělo by to být nějak kompenzováno OSVČ:
Růst základní daňové sazby z 15 % na 19 % by bez dalšího ošetření dopadl i na podnikatele, kteří ale na zrušení superhrubé mzdy nijak neprofitovali. To by nemuselo na první pohled působit spravedlivě. Zároveň je třeba dodat, že především živnostníci využívající výdajové paušály často daň z příjmů neplatí vůbec. Sbližování zdanění zaměstnanců a podnikatelů by tak dávalo smysl rozpočtově, ale i z pohledu, řekněme, společenské rovnováhy. Vyšší odvody by se živnostníkům na druhé straně mohly vrátit formou vyšších penzí. Velmi malé daňové základy se totiž propisují i do důchodů, které se u živnostníků často pohybují na hranici chudoby. Jde o oblast, která určitě zaslouží zvýšenou pozornost. Živnostníci, OSVČ a speciálně lidé pracující v režimu takzvaného švarcsystému by měli vědět, že státní důchod jim na dobrý život na penzi rozhodně nestačí.
Na Aktuálně.cz či v Českém rozhlasu Plus komentuji ekonomické a politické dění. Na Fakultě sociálních věd UK vyučuji komunikaci.
V roce 2018 jsem obdržel novinářskou Cenu Karla Havlíčka Borovského.
Vydáváním tohoto newsletteru se snažím podporovat otevřené informování v souvislostech o českém byznysu a politice.
Děkuju za vaši pozornost, moc si jí cením.
David Klimeš
Pokud už newsletter nechcete dostávat, můžete se kdykoliv odhlásit.
O rozesílku se stará ecomail.cz, děkujeme.