Newsletter DK
← zpět na archiv

Inflace střetu zájmů, peníze na vědu a online řidičák

4. 10. 2021

Už je to tu zase. Mravní výzvy vůči mladé generaci, nevoličům a dalším skupinám, ať si laskavě uvědomí, že právě jejich hlas rozhodne o bytí a nebytí naší demokracie. Může být, výsledky sněmovních voleb budou pravděpodobně velmi těsné. Ale takto se vlažní zájemci o politiku opravdu přesvědčovat nedají. Mladí masivně nevolí ani na Západě a nikdo je tam nepeskuje, že zrazují stát. Nevoliči jsou v Česku zas spíše příznak bídné politické nabídky, protože až do doby opoziční smlouvy tu volilo ve sněmovních volbách více než tři čtvrtiny obyvatel. Od té doby však už výzvy „teď jde o všechno“ bere málokdo vážně.

Mnohem lepší motivací je ta pozitivní, byť možná není tak vznešená. Nabízím ke zvážení: Podíváte se zas jednou do základní školy, nyní volební místnosti, kam jste dvacet let nevkročili. No to není nezajímavé. A určitě je to lákavější než všechny aktuální politické programy dohromady. Nebo jinak: Naplánujte si na sobotu ráno volby, protože to vás alespoň vytáhne z domu a stihnete ranní kafe i s procházkou. Já se pokouším namotivovat sám sebe ještě jinak – v mém kraji si ani při nejlepší vůli nejsem schopen vybrat ani jedinou kandidátku, takže jsem si vyřídil volební průkaz a čeká mě příjemný páteční cyklovýlet do kraje, kde už s jistým sebezapřením to někomu jsem schopen hodit. Ale příjemný pocit z výletu mi už nikdo nevezme, ať už dopadnou volby jakkoliv.

Takže jděte volit, může to být i zábava.

A opět poděkování za příspěvky do Povolebního programu. Pište dál svoje názory, od příští týdne se mnohé z nich už bude realizovat, protože místo předvolebního populismu nastoupí zas realita. Dnes přidávám důležitý postřeh sociologa Martina Buchtíka.

A obvyklé dvě prosby:

Pod každým textem je hashtag #ToPodstatné a otázka k textu, se kterou si už sám neporadím. Budu rád, když mi na info@davidklimes.cz zkusíte poradit vy.

Zárověň můžete podpořit newsletter jednorázovou nebo ještě lépe trvalou platbou.

A teď už k aktuálnímu newsletteru.

Inflace střetu zájmů

Není vyloučené, že kdyby se premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová tak moc neopřeli do České národní banky, zářijové zvýšení sazeb by nakonec nebylo o nebývalých 0,75 procentního bodu, ale jen o „půlku“. Konec konců se tak ještě několik dnů před hlasováním rady i utvářel konsenzus, jak mi v rozhovoru potvrdil člen rady Tomáš Holub.

Ovšem po ataku Babiše a Schillerové, že inflace je pouze dovezená a banka nemá zvyšovat sazby, bankéři o to radikálně museli krotit inflační očekávání. V hodně rozporném hlasování pro extrémní „hike“ hlasovali všichni s výjimkou dvou, kteří zase byli pro ponechání sazeb, jak jsou (vedle A. Michla nejspíše O. Dědek). Obvyklé hledání konsenzu „někde mezi“ vládní atak znemožnil.

Pro kvalitu tuzemské ekonomické a politické debaty je příznačné, že se celé komplikované téma takřka stagflační situace stočilo k velmi dryáčnické populistické kampani o „Babišově drahotě“, za kterou by se nemusel stydět ani Babišův mediální tým. Mnohem zásadnější je ale přeci střet zájmů, který iracionální výroky vládních představitelů motivuje.

Babiš jistě dobře ví, jak jsou Češi alergičtí na inflaci, přesto by ji nechal roztočit. Proč? Už jsem to popisoval v komentáři, ale z nějakého důvodu to stále není téma.

Nejen státu, ale i mnohým společnostem se najednou prodraží úvěry. Těm, které jsou výrazně zadlužené, opravdu zásadně. Mnohé úvěry a dluhopisy nejsou totiž fixně úročené, ale odvíjejí se od Priboru a dalších indexů, které nyní letí nahoru. Dál už stačí jen zacitovat z výroční zprávy Agrofertu: „Skupina je vystavena úrokovému riziku zejména v souvislosti s krátkodobými půjčkami se stanovenou dobou splatnosti a závazky Skupiny vykazují větší citlivost na změny úrokových sazeb nežli její aktiva.“ V minulém roce to v analýze citlivosti na změny úrokových sazeb holdingu vyšlo tak, že nárůst úrokové míry o 50 basických bodů udělá v zisku sekyru za 157 milionů. A nyní si uvědomme, že v květnu minulého roku byla základní sazby ČNB 0,25 % a nyní je už 1,5 %.

Zajímavý je i vpád do měnové debaty od Aleny Schillerové, která se jinak drží od měnové politiky dále, nikoliv z důvodu respektování nezávislosti ČNB, ale protože jsou témata jednoduchá a pak ta složitější. Nicméně nyní se do ČNB opřela opravdu se vší vervou, prý banka „přehodila výhybku hospodářské politiky ČR na kolej typickou pro rozvojové země". To skandální výrok formou i obsahem, protože právě pro rozvojové země je naopak typické vysokoinflační prostředí.

Možná ale hledejme u paní ministryně stejné vysvětlení jako u pana premiéra. Zeť paní ministryně David Rusňák dosti agresivně vybudoval svou investiční skupinu a dle poslední výroční zprávy svoji expanzi nyní jistí emitovanými dluhopisy, z nichž vyplývají závazky za 1,3 miliardy korun.


#ToPodstatné: Jak hodnotíte extrémní „hike“ ČNB? Nestačila by „půlka“?

Místo aby čeští policisté pomohli Litvě, musí na vandr do Maďarska

Předvolební ústecká tour Andreje Babiše a Viktora Orbána nebyla pro maďarského premiéra marná. Na konci září Babišova vláda schválila vyslání 50 policistů na ochranu tamních hranic před migranty. Z podkladové zprávy, kterou mám k dispozici, vyplývá, kolik nás Orbánova návštěva bude stát: „Pro účely vyslání policejních příslušníků do Maďarska je třeba zajistit finanční pokrytí, které je vyčísleno na celkovou  částku 50 774 000 Kč.“ Že je pomoc notně politicky motivovaná, dokazuje i to, že na mnohem rizikovější vnější hranici EU vysílá Česko mnohem menší kontingenty policistů:

„V reakci na situaci ve Slovinsku ČR nabídla okamžitou pomoc prostřednictvím 10 policistů, kteří v zemi rotují po 8 týdenních cyklech, a Bosně a Hercegovině pomoc místnímu migračnímu a návratovému systému ve výši 25 milionů Kč. Kromě Slovinska působí aktuálně policisté na základě bilaterální spolupráce rovněž v Severní Makedonii (40 policistů rotuje v intervalu po 8 týdnech).“

A celá tato předvolební česko-maďarská družba ostře kontrastuje s naprostým českým nezájmem o opravdu zásadně ohrožené hranice EU, a to jsou ty litevsko-běloruské. Česko všeho všudy proti Lukašenkově migrační agresi poslalo materiální pomoc za tři milióny. Poláci v září vyslali na ochranu skutečně prolamovaných hranic padesátku policistů. Tu my ovšem vyslat už nemůžeme, protože ta musí nyní kvůli předvolební kampani stát u maďarského plotu, kde se vůbec nic neděje.


#ToPodstatné: Jak moc české národní zájmy ničí Babišova příchylnost k Orbánovi?

Řidičák už půjde komplet vyřídit online

Od léta je možné o řidičský průkaz zažádat online. Nicméně jen u těch, kterým končí platnost. Kdo potřebuje změnit údaj, nebo mu byl doklad ukraden, musí dále na úřad. To by se mělo změnit. Mám k dispozici zadání veřejné zakázky „Rozvoj Portálu veřejné správy 2021+“ za devadesát milionů.

Sice je to veřejná zakázka, ale stát si jen přehodí peníze z jedné do druhé kapsy, protože rozvoj má dostat státní NAKIT.

Podstatné jsou ale body z rámcové smlouvy na tento a příští rok.

  • Implementace elektronického podání žádosti o výměnu řidičského průkazu na Portálu občana vč. notifikací o stavu vyřizování žádosti;

  • standardizace notifikací na Portálu občana: zavedení jednotného systému klientských notifikací a upozornění pro přihlášeného uživatele;

  • napojení registru silničních vozidel (RSV) na Portál občana: zpřístupnění údajů o vozidlech přihlášenému uživateli;

  • napojení informačního systému technických prohlídek (ISTP) na Portál občana: zpřístupnění údajů o technických prohlídkách vlastněných či provozovaných vozidel přihlášenému uživateli

Ono je toho v zakázce mnohem více, ale z online řidičáku budou mít lidé asi největší radost. Radost, která tu mohla být odhadem tak někdy od roku 2005.

#ToPodstatné: Používáte už Portál občana v kombinace s datovkou či bankovní identitou?

Vědecké okénko: nová koncepce Grantové agentury

Na vládu míří nová koncepce klíčové vědecké instituce – Grantové agentury ČR. Dokument mám již k dispozici. Vizí GA pro následující roky má být vytváření podmínek pro excelentní výzkum ve všech vědních oblastech, napomáhat rozvoji mezinárodní vědecké spolupráce a v návaznosti na současný systém zlepšovat podmínky pro podporu grantových projektů základního výzkumu.

„Základní a dominantní formou realizace hlavního cíle GA ČR byla a nadále i je podpora standardních grantových projektů. Formami realizace dílčích cílů jsou podpory specifických skupin grantových projektů, v současnosti projektů JUNIOR STAR, projektů POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP, projektů excelence v základním výzkumu EXPRO a mezinárodních grantových projektů typu „LA granty“ a bilaterálních (mezinárodních) grantových projektů.

Citovat bych mohl z dokumentu spoustu, ale nakonec jde vždy v prvé řadě o peníze. Tak tedy níže tabulka.

#ToPodstatné: Udrží se výdaje na vědu, nebo po covidovém propadu se už znovu financování vědy nenastartuje?

Martin Buchtík: Ať daně začnou řešit i jiní experti než jen ekonomové

Česká veřejnost má jednu dobrou a jednu špatnou vlastnost. Dobrá je, že umí pojmenovat problémy a chce, aby se řešily: ať už jde o daňový mix, dostupnost bydlení, důchodovou reformu nebo českou krajinu. Ta špatná je, že v podstatě veškeré varianty řešení, které se dotýkají našich peněženek nebo změny životního stylu, striktně odmítají. Zbude vám v zásadě zdanění velkých korporací.

Úroveň veřejné debaty se pak často stáčí k bulvarizaci problému. Vezmete nějaký potenciální trabl, který dotáhnete do extrému a doplníte tklivým příběhem o bezbranné skupině, která takovou změnou bude dozajista zasažena. Případně použijete náhodnou hanlivou nálepku, kterou byť zárodek podobného plánu, opatříte. Tedy zvyšovat daň z nemovitosti je dozajista neokomunismus nebo ultrakapitalismus (nálepku použijte volně, jak se vám zrovna hodí) a ukážete, jak lidé v důchodu nejen že budou muset prodat chatu, na kterou celý život jezdili, protože nemají na daně, ale zároveň chytře ukážete sedm způsobů, jak to celé obejít a udělat zcela nefunkční.

Co by částečně veřejné debatě pomoct mohlo, je vnímat změnu nastavení daní nejen jako finanční nástroj, ale také způsob, jakým pomoct řešení problémů, se kterými se společnost potýká. Do debaty by měli být víc zapojeni i experti z jiných oborů, než je ekonomie.

#ToPodstatné: Napište i vy své názory do Povolebního programu.

 

Co číst

A už jsem se dostal do spousty debat, kdo komu v německých volbách vlastně bral hlasy. Tak zde.​​​​​