Newsletter DK
← zpět na archiv

Vstříc lockdownu, plán pro pohraničí za 41 miliard a Starostové v přízni

22. 11. 2021

Že se nějaké formě lockdownu nevyhneme, to už tušíme všichni. Jen politici to popírají a čekají až se situace zhorší natolik, že nebude vyhnutí. Ale není uzávěra jako uzávěra. Až dosud vládní i opoziční politici nedokázali říct, co je vlastně cílem jejich snažení.

Adam Vojtěch tvrdí, že je to rychlé snížení tlaku na přeplněné nemocnice a řešením je větší tlak na očkování. To ale nemá vnitřní logiku. Buď chce vláda rychle zkrotit současnou vlnu pandemie a pak si musí uvědomit, že i sebevětším tlakem proočkuje masu lidí nejdříve za dva měsíce. Mnohem lepší metoda je co nejplošnější testování, které odhalí zbytečně vytvořená epicentra ve školách a firmách. Zároveň by bylo třeba změnit školní karantény a pustit se naopak do přísnějšího testování domácností nemocných či rizikových kontaktů. Spolu s dalšími opatřeními bychom takto vlnu mohli rychle srazit a z lockdownu by byla jen kratší restrikce kolem Vánoc.

Anebo ať politici na rovinu řeknou, že chtějí mít co nejvíce naočkovaných, ať už bude situace před Vánocemi sebehorší a skončí sebedelším ostrým lockdownem. Pak ale musí přejít na systém opt-out očkování, výrazně posílit očkovací kapacity pro seniory přicházející si pro třetí dávku a mnoho dalších věcí (povinné očkování stále nepreferuji).

K tomu, co nyní systémově dělat, jsem už před týdnem sestavil desatero kroků (většina z nich jsou známé věci a odborníci je opakují měsíce). Některé věci mohou být jistě jinak, ale nic se podle mého nesmí bez náhrady vynechat. Kolega Martin Čaban, který se specializuje dlouhodobě na zdravotnictví, mi několik věcí rozporoval, tak jsem ho poprosil o oponenturu. Jeho názor najdete níže.

A obvyklé dvě prosby:

Pod každým textem je hashtag #ToPodstatné a otázka k textu, se kterou si už sám neporadím. Budu rád, když mi na info@davidklimes.cz zkusíte poradit vy.

Zárověň můžete podpořit newsletter jednorázovou nebo ještě lépe trvalou platbou.

A teď už k aktuálnímu newsletteru.

Plány na záchranu pohraničí za 41 miliard

Bez větší pozornosti se finalizuje „plán spravedlivé územní transformace“, tedy strategie, jak rozdělit spoustu peněz z unijního Fondu pro spravedlivou transformaci. O fondu obnovy či modernizačním fondu ještě ale alespoň pár vět politici utrousí, ale fond spravedlivé transformace zatím politiky i veřejnost moc nevzrušuje, což je chyba.

Přitom právě nyní je třeba vše dobře nastavit, aby to skutečně Ústeckému, Karlovarskému a Moravskoslezskému kraji pomohlo. Aktualizovaný plán mám k dispozici, tak pojďme na to nejdůležitější.

Celková alokace pro Českou republiku byla stanovena na 1,64 mld. eur. Při kurzu 26 Kč/euro tak FST disponuje částkou 42,7 mld. Kč. Po odečtení prostředků na technickou pomoc si kraje rozdělí celkem 1,58 mld. eur, respektive 41 mld. Kč.

Největší porce peněz půjde na severní Moravu, ale největší intenzita pomoci na obyvatele bude v Karlovarském kraji (viz níže obrázek).

Také už je jasné, co tento fond prostřednictvím operačního programu bude podporovat více než jiné unijní peníze. Priority jsou:

  • Ekonomická diverzifikace a přeměna;

  • Rekvalifikace a zvyšování kvalifikace, pomoc při hledání zaměstnání a sociální začlenění uchazečů o zaměstnání;

  • Podpora mitigačních a adaptačních opatření pro předcházení změn klimatu
    a udržitelnosti a odolnosti životního prostředí;

  • Lokální a SMART mobilita;

  • Činnosti v oblasti vzdělávání a sociálního začleňování;

  • Osvěta a zapojení veřejnosti do procesu spravedlivé transformace

To jsou ale jen obecné řeči. Podstatné je, že už existuje i soupiska velkých projektů ve třech regionech, kam by se peníze mohly poslat. Ty mám k dispozici a stojí za to jich alespoň pár zmínit.

V Ústeckém kraji má velkou šanci například „Zavádění vodíkové mobility ve městě Ústí nad Labem“ za 724 milionů, což padne především na nákup dvaceti nových autobusů na vodík. Univerzita UJEP by zase měla být spokojena s projektem „Region univerzitě, univerzita regionu“ za 1,5 miliardy. Vodík za 600 milionů by měla rozvíjet i firma For H2energy v areálu Triangle. Ústecký kraj si postaví také Transformační centrum za skoro miliardu. A pak jsou tady politicky zajímavé projekty – nesmí chybět Gigafactory ČEZu za 59 milionů či pod stejnou firmou těžba lithia na Cínovci za 11 milionů. Zajímavá je revitalizace lomu ČSA, kterou tam za tři miliardy prosadil Sev.en.

Karlovarský kraj si taky postaví inovační centrum za půl miliardy. „Krajská kulturní a kreativní kancelář“ přijde za 180 milionů. Uvidíme, jak Aši vyjde projekt „vl:aštovka“ na ekonomické oživení města za skoro 200 milionů. Zrekonstruovat by se měla i keramická škola v Karlových Varech a vyřešit několik brownfieldů. Ze soukromníků se do projektů se prosmýkla i Sokolovská uhelná.

A Moravskoslezský kraj samozřejmě také bude mít své centrum, zdaleka nejdražší za skoro dvě miliardy s poetickým názvem „Černá kostka – centrum digitalizace, vědy a inovací“. Více jak miliarda má také padnout na „technologickou a podnikatelskou akademii“. Prosadila se i známá Dolní oblast Vítkovice, Ostravská univerzita či Slezská univerzita. Ze soukromníků pak Třinecké železárny s „tyčovou ocelí pro elektromobilitu“, kdysi jednomu premiérovi blízká VAE, Veolia či Liberty.

Mnohé projekty určitě pomohou regionům, ale že by jejich sumář byl sestaven zrovna transparentně, to se říct nedá. Každý z krajů si hlavně postaví další centra, mnoho životaschopných projektů ale kraje a stát zatím nesehnaly. Bohužel nejlépe je to vidět na karlovarském plánu, kde v podstatně není žádný velký smysluplný inovační projekt, za který by se postavil soukromník či vysoká škola.

#ToPodstatné: Jak by se měl vybírat základ projektů placených z tohoto fondu, aby to pohraniční opravdu pomohlo?

Hybridní hrozby budou tématem českého předsednictví

Už půl rok máme Národní strategii pro čelení hybridnímu působení. Tu nyní po schválení Bezpečnostní radou státu doplní konkrétní akční plán, který mám k dispozici.

Ani jsem nevěděl, kolik toho už máme schváleného. Máme nejen novou důležitou „Národní strategii kybernetické bezpečnosti ČR“, ale vznikl například i „Protivlivový manuál pro sektor vysokých škol“ či „Analýzy připravenosti ČR čelit závažné dezinformační vlně“.

Co je zajímavé, hybridní hrozby chce vláda zdůraznit i během českého předsednictví:

Téma hybridního působení bude v neposlední řadě jednou z priorit českého předsednictví v Radě EU v roce 2022, kdy bude ČR mj. předsedat Horizontální pracovní skupině pro posilování odolnosti a čelení hybridním hrozbám.

Nemalé jsou i další plány do budoucna. Dokument slibuje od roku 2022 „vytvořit národní síť vybraných expertů v oblasti čelení hybridnímu působení z řad odborníků z akademické, výzkumné, nevládní a soukromé sféry za účelem realizace výzkumných, osvětových a jiných projektů.“ Ministerstvo školství asi dosud nevědělo o tom, co má v rámcových vzdělávacích programech, takže má „začlenit mediální vzdělávání do strategií a rámcových vzdělávacích programů základních a středních škol“.

Proti hybridním hrozbám nasadíme i e-learning u úředníků: „Předložit vládě návrh rozšíření současného systému školení k posílení odolnosti proti vlivu cizí moci na pokud možno povinné školení pro úředníky státu a doporučené školení pro úředníky samospráv, včetně vytvoření e-learningové platformy a školení školitelů.“

A hodně zajímavý bude úkol pro ministerstvo obrany do roku 2023 vytvořit celý nový výcvik: „Vytvořit koncept cvičení zaměřeného na čelení hybridnímu působení.“

#ToPodstatné: Co vše jsou pro vás hybridní hrozby a jaká má být vůči nim realistická strategie?

Starostové ve sponzorské přízni

O skokanovi voleb není pochyb. Starostové a nezávislí, kteří v roce 2017 jen tak tak pronikli do sněmovny s nejmenším počtem hlasů, se nyní na zádech Pirátů vydrápali k skoro stejně silnému poslaneckému klubu jako ODS. Zároveň budou mít starostové několik zajímavých postů, mezi ekonomickými především ministra průmyslu Věslava Michalika. Ten sám je pozorný sponzor své strany, ale nyní to vypadá, že štafetu přebírají jiní.

Žádná ze stran není nyní vystavena takové přízni sponzorů. Jen za poslední měsíc od voleb přiteklo Starostům od firem přes 2,5 milionu. Je zároveň zajímavé, že realitní skupiny usilovně rozepisují svou podporu na nižší statisícové částky. Kolem ostravského Radovana Pilicha tak najedeme Prior obchodní domy za 180 tisíc sponzoringu, Centrix Property za 150 tisíc, Reality Management za 180 tisíc a tak dále. Další pražská skupina si počíná podobně.

Vládní garnitury se mění, ale snaha se příliš nechlubit sponzoringem vlivných stran v Česku zjevně trvá...

#ToPodstatné: Po zkušenostech s posledními volbami, měl by se sponzoring stran nějak dál upravovat?

Křetínského nová nadace

Je důležité si všímat nejen byznysu mocných lidí v této republice, ale i jejich charity a filantropie. V roce 2019 jsem přinesl zprávu, že Petr Kellner zakládá novou Nadaci PPF na obranu „konzervativních hodnot“.

Nyní to s novou nadací zkouší Daniel Křetínský. Vznikla Nadace EP Corporate Group, kde Křetínský je předseda správní rady, trojici doplňují Daniel Častvaj a Jitka Fejglová. Z účelu nadace vyplývá, že se bude nejspíše věnovat především sociální pomoci.

Účelem, pro který se se nadace zřizuje, je podpora obecně prospěšných i dobročinných cílů. Nadace se zaměřuje na podporu jednotlivců v jejich tíživých životních a sociálních situacích způsobených nepředvídatelnými událostmi a dále na podporu právnických osob, které se zabývají aktivitami a projekty sociálního charakteru. Nadace podporuje sociálně znevýhodněné seniory a rodiny v dlouhodobé nemoci živitele rodiny nebo při ztrátě živitele rodiny a následném snížení jejich příjmu v důsledku neočekávané události. Nadace usiluje o zkvalitnění života a posilování prosperity sociálně znevýhodněných osob, a to v rámci podpory práv a prosazování zájmů těchto znevýhodněných osob. Nadace poskytuje humanitární, sociální a jinou pomoc, a to rámci podpory projektů ve veřejných a sociálních oblastech, filantropie a dárcovství, vědy, vzdělávání a výzkumu, sportu, kultury a zdravotní péče.

#ToPodstatné: Jak by podle vás měla ideálně vypadat společenská zodpovědnost bohatých podnikatelů?

Martin Čaban: Potřebujeme systém, ale protilátky do něj netahejme

Polemizovat s proticovidovým desaterem je dost složité. Obecně jde o věci, které lidé kolem MeSES nebo BISOP hustí do vlády mnoho měsíců. Teď, když vstupujeme do jakési české mutace bavorského modelu, se zdá, že aspoň část těchto doporučení našla u vlády sluchu, ale bohužel má tento český systém mezery – na některé jsem se pokusil upozornit tady. Do jaké míry se ukážou jako fatální, upřímně nevím. Spíš jsem ale přesvědčen, že podobně jako Rakušané nedáme novému systému ani 14 dní na zkoušku a strašidelná čísla donutí vládu hledat další zpřísnění.

Davidovo proticovidové destaro vidím ve srovnání s tím, do čeho vstupujeme nyní, jako ucelenější, uzavřenější systém, který by sice naštval pár očkovaných (kvůli zpřísnění domácích karantén) a vyvolal vlny i mezi neočkovanými (především kvůli doočkování systémem opt-out), ale bez politické odvahy a ochoty sem tam někoho nakrknout už se s covidem bojovat nedá, zvlášť ne ve fázi, v níž se nacházíme. Přesto jsou v desateru body, které vidím jako mírně problematické.

V první řadě jde o uznávání protilátek. Vědeckou shodu nad jejich identifikací a vyhodnocením nepovažuju za dostatečnou na to, aby se staly rovnoprávnou součástí v systému uznávání takzvané bezinfekčnosti. Chápu snahu najít v populaci lidi, kteří covid prodělali, aniž o tom mají oficiální záznam v podobě pozitivního PCR testu v ISIN. Zřejmě jich nebude málo, ale zjevně jich není zase tolik, kolik mnoho epidemiologů doufalo – proto se pátá česká vlna rozjela do takových rozměrů.

Je to složitá volba. Rakousko nedávno uznávání protilátek opustilo, Švýcaři se do něj naopak od 15. listopadu vrhli. Švýcarský covid pas, který ale neplatí nikde jinde, můžete získat po pozitivním serologickém testu. Důležitý detail je, že test musí pocházet ze speciálně certifikované laboratoře, přičemž certifikace vydává švýcarský Swissmedic, něco jako náš SÚKL. Bylo by zajímavě vědět, jakým způsobem dospěli ve Swissmedicu ke kritériím, jako jsou způsob vyhodnocení vzorku a „správná“ hladina protilátek. To jsou přesně věci, na kterých se česká odborná scéna nedokáže shodnout. S opatrností bych dva tři úředníky SÚKLu do Swissmedicu poslal, aby se podívali, jak to funguje, ale velké naděje bych do protilátek nadále nevkládal.

Další drobný problém mám s finanční motivací ke třetí dávce očkování. Nedávná studie PAQ Research poměrně přesvědčivě ukázala, že peněžní příspěvek za vakcinaci nepatří k nejsilnějším motivátorům, ale šlo, pravda o studii týkající se prvoočkování. Přesto bych radši zaměřil pozornost na novější studii z téže dílny, která ukazuje, jak prožité vedlejší účinky u prvních dvou dávek snižují ochotu k dávce třetí.

Jak se s časem (a možná se zkrácením doby mezi druhou a třetí dávkou) budou množit lidé v produktivním věku s nárokem na booster, bude třeba brát tyto poznatky v potaz a výrazněji tlumit obavy z dopadů vedlejších účinků na pracovní povinnosti. V tom desatero správně mluví o stoprocentní nemocenské na dva dny po očkování. Na druhé straně pro výraznou finanční motivaci především seniorů ke třetí dávce se nedávno vyslovil třeba Miroslav Singer, ten nástroj určitě není irelevantní.

Jinak ale vnímám Davidovo desatero jako velmi důležité především kvůli jeho prioritám, které jsou správně seřazeny – stabilizovat rozjetou pátou vlnu („oploštit křivku“, jak říkával plukovník Prymula) a očkovat. Ideální by samozřejmě bylo dělat obojí najednou, ale toho bohužel vláda dosud nikdy nebyla schopna.

#ToPodstatné: Piště mi #ToPodstatné!