Musíme zabránit střetu zájmů všech příštích Babišů.

Jinak to bude drahé.

Co začalo jako přetahovaná o pár milionů za Čapí hnízdo a investiční dotace pro Agrofert, končí ohrožením stovek miliard pro celé Česko. V žádném případě ale nestačí jen vyprovodit Andreje Babiše z premiérského úřadu. Změnit se zásadně musí celá legislativa, pokud nechceme přijít o unijní peníze na modernizaci Česka.

O co jde?

Babiš se stal symbolem dlouhodobého zneužívání evropských fondů v České republice. Ač svoji politickou kariéru vystavěl na protikorupčním tažení proti tradičním stranám ODS a ČSSD, jen navázal na jejich předchozí rozkrádání regionálních a další eurofondů. Kde je problém?

Vedle kauzy Čapí hnízdo, což je celkem primitivní dotační podvod, ukázal svou koncentrací politické, byznysové a mediální moci, že čeští politici stále nechtějí ani účinně řešit střet zájmů. Není náhodné, že Andrej Babiš neustále opakuje, že dodržuje takzvaný lex Babiš, který platí od roku 2017. To ovšem není těžké, protože jde o mizerně sepsaný zákon proti jednomu konkrétnímu politikovi, nikoliv o celkovou úpravu problému. Toho Babiš využil a zkombinoval díry v lex Babiš, který mu přímo zakazuje spolu s ministerskou kariérou vlastnit vybraná média a podniky závislé na dotacích, s tehdy zánovním občanským zákoníkem, který zavedl institut svěřenských fondů. Tyto dvě normy Babišovy právníci zkombinovali, Babiš tak stále pevně ovládá Agrofert, ale formálně ho nevlastní. Že je to nepřijatelný střet zájmů dovodili až i auditoři Evropské komise.

Zároveň během posledních let se výrazně zpřísnila unijní legislativa pro čerpání eurofondů. Dosud na státy nerespektující unijní pravidla mohl být použit jen článek 7 smluv, které lze však snadno zablokovat. Od roku 2021 přibyla možnost pozastavení plateb podle nového ustanovení, na které stačí většina. S novým pravidlem právního státu se primárně počítalo proti Polsku a Maďarsku, které omezují justici či média, ale nyní k této dvojici Babiš zatáhl i Česko se svým neřešeným střetem zájmů a urputným odmítáním nápravy, které by snížilo jeho koncentraci moci.

Pro Česko jde navíc o více peněz než obvykle. Kromě možného stopnutí více než 700 miliard korun v nové sedmiletce klasických eurofondů Evropská komise může být pozastavano i 180 miliard v novém fondu obnovy a i další zdroje. Jakékoliv zdržení v investicích z fondu obnovy by přitom bylo fatální, protože peníze je nutné vyčerpat do roku 2026.

Jak z toho ven?

Řešením tedy není jen odstavit Babiše od moci, ale přijmout už konečně smysluplnou legislativu o střetu zájmů. Lex Babiš, respektive zákon o střetu zájmů, musí výslovně vyloučit možnost kombinace ministrování s využitím svěřenských fondů či ukrytí majetku do nedohledatelných daňových rájů. Babiš a jeho korupční následovníci si musí vybrat mezi prodejem podnikání a převedením na jinou osobu se všemi právy vlastníka. Druhá změna pak musí vyřešit problém, že lex Babiš byl sepisován proti jedné osobě, což je nepřijatelné. Omezení by se měly rozšířit i na regionální vlády, které také mají vliv na dotace, jako je to běžné například v Rakousku. V českém případě tedy na hejtmany a krajské rady.

Je absurdní, že Českem se přelilo už tolik protikorupčních tažení, ale smysluplnou legislativu zabraňující střetu zájmů a zaměňování soukromých cílů za veřejné dosud nemáme. A kvůli této laxnosti politiků nám nyní hrozí, že přijdeme o stovky miliard.


Nelíbí se vám další zpřísňování protikorupční legislativy?
Tak jak byste střet zájmů řešili vy?

Napište mi svůj názor na info@davidklimes.cz, následně ho sem vložím i pro ostatní. Všechny vaše nápady probereme i v newsletteru, tak ho nezapomeňte začít odbírat.