Výdaje státu musí klesnout.

Ale které, aby to nebyly jen halíře?

Že půjde po volbách rychle osekat výdaje státu o vyšší desítky miliard či dokonce stovky miliard, je další předvolební lež. Hezky se to dá ilustrovat na opozicí slibovaném propouštění 13 procent úředníků. Bez adekvátního vyřešení agend byrokratů to jednak není možné, a i kdyby se to snad státu povedlo, tak ušetří maximálně nízké jednotky miliard. Jediné opravdu rychlé plošné řešení v řádu desítek miliard by bylo razantní snížení důchodů a platů všem státním zaměstnancům. Jenže to vám politici nepřiznají, protože penzistům naopak přidávají a doktorům, policistům či záchranářům naopak slibují před volbami příplatky za boj v první linii s covidem.

Pokud nechceme čekat na případné snižování platů pedagogů či sestřiček po volbách, je třeba už nyní najít smysluplnější možnosti rychlých úspor alespoň v řádu desítek miliard. Těch zjevných podezřelých mnoho není: Zrušení státní slev na jízdném dá zhruba šest miliard, snížení dotací (agro)podnikání také jen vyšší jednotky miliard, zrušení nedávného snížení spotřební daně na naftu ani to ne, vyhození pár úředníků už vůbec nic. Poptávaných 50 miliard to dohromady není určitě.

Takže kde brát dál?

Stát musí razantně omezit svoji dotační politiku, a to tam, kde je nejvíce neefektivní, ovšem politici se to ve strachu o hlasy bojí přiznat: Desítkami miliard stát dotuje mimořádně špatně fungující investiční produkty jako je stavební spoření či penzijní připojištění. Zde by se měla podpora radikálně snížit či dokonce zrušit. Stejně tak je třeba snížit či zrušit slevy na nepracující manžela/ku. A pokud neprojde opětovné navýšení nemovitostních daní, pak je o to více nutné chybějící miliardy uspořit razantním snížením daňové úlevy na hypotéky.
Bude to bolestivé, ale je to jistě lepší, než sahat učitelů, doktorům či policistům na platy.


Nelíbí se vám tento mix úspor?
Tak jaký jiný za 50 miliard ročně navrhujete?

Napište mi svůj názor na info@davidklimes.cz, následně ho sem vložím i pro ostatní. Všechny vaše nápady probereme i v newsletteru, tak ho nezapomeňte začít odbírat.

Komentáře

Určitě neškrtejme investiční výdaje státu, které přes veřejné proklamace a sliby stále zaostávají v relativním vyjádření vůči velikosti ekonomiky i za krizovým rokem 2012 či začínajícím ekonomickým boomem 2002.

Zmrazením běžných výdajů na chod státu sice rozpočet hned jen tak do přebytku nepřivedete, ale vytvoří se dostatečný tlak na hledání úspor a zvyšování efektivity. Konec plošnému zvyšování platů ve státní správě bez zohlednění odváděného výkonu a kvality poskytované služby.

A až pokročí digitální transformace státní služby, která v žádném případě neznamená jen převedení stávajících formulářů do online prostředí, ale která po nás už nebude vyžadovat informace, které o nás stát už stejně někde má, pak bude možné také zredukovat počet úředníků.

Helena Horská — ekonomka

Určitě nemá smysl omezovat veřejné investice s vysokou návratností, ty naopak rozšířit, například v oblasti předškolního vzdělávání. Následně pak investice vyhodnocovat.

Dám příklad: Když sečtete programy OP PIK, TREND a TRIO, za poslední dekádu šlo pěkných pár desítek miliard do podpory inovaci ve firmách (sice z velké části z evropských zdrojů, ale tato hranice je dlouhodobě rozostřena v rámci nahrazování běžných výdajů státního rozpočtu právě evropskými zdroji). Otázka, zda nějaká podoba podpory inovaci jen vytěsňuje soukromé výdaje, právě vyžaduje (zatím neexistující) výzkum o efektivitě podpory inovaci.

Plošné škrtání investic či úředníků, které se tu praktikovalo před 10 lety, může jen podvazovat podfinancované veřejné aktivity s velkou návratností.

Štěpán Jurajda — ekonom