Newsletter DK
← zpět na archiv

Čekání na protikrizový balíček, utajený sankční seznam a ekologické memento

otevřít na webu

28. 3. 2022

Česko je už jednou z posledních evropských zemí, která ještě fakticky nijak nepomohla domácnostem s rostoucími cenami, a to především u energií a paliv. Vláda zvolila komunikační taktiku, že kdo vedle pomoci ukrajinským uprchlíkům požaduje i úlevu pro české obyvatele, tak je nacionalistický slouha předchozího nezodpovědného kabinetu Andreje Babiše bez špetky humanitárního cítění.

To je neudržitelné. Pokud je nyní naším vzorem Polsko, tak by mělo být ve všem, tedy i v prudkém snižování DPH a v dalších dočasných ekonomických opatření. Tomu se však česká vláda brání. Vůči energetické krizi nepředvedla fakticky nic. Zvýšený příspěvek na bydlení je byrokratické peklo, které prakticky nikdo nedotáhne do konce. Následně se k tomu přidalo i zdražování pohonných hmot. Oznámený vládní „ropný trojlístek“ je zcela nefunkční. Inflace už dostoupala na takovou výši a drtí tolik domácností, je čas od nezvládnutých cílených pomocí přejít k dočasným plošným protikrizovým opatřením jako všude jinde v Evropě.

Rozumnou cestu nabízí například Německo: jednorázové daňové zvýhodnění 300 eur, jednorázový přídavek pro rodiny 100 eur a snížení energetické daně na paliva o 30 centů.

Uvidíme, kolik domácností (ale i podniků) v Česku bude muset podlehnout v nerovném boji s pádící inflací, než se probere i česká vláda.

A obvyklé dvě prosby:

Pod každým textem je hashtag #ToPodstatné a otázka k textu, se kterou si už sám neporadím. Budu rád, když mi na info@davidklimes.cz zkusíte poradit vy.

Zárověň můžete podpořit newsletter jednorázovou nebo ještě lépe trvalou platbou. 

A teď už k aktuálnímu newsletteru, který si můžete přihlásit k odběru do své mailové schránky.

Nejvyšší čas zveřejnit sankční seznam

V mnoha evropských zemích jsou seznamy Rusů se zmrazenými majetky alespoň z části veřejné, v Česku se vše tutlá. To je nešťastné hned z několika důvodů. Blokuje to debatu o strategických firmách v rukou Rusů a jejich dalším osudu. A je to samozřejmě riziko i pro obchodní partnery, kteří často neví, s kým mají tu čest.

Projekt DatLab už zveřejnil první provizorní sankční seznam se 17 firmami.

Správně podotýká, že je provizorní. Například v něm chybí IT technologická firma Nvision, kterou ovládá AFK Sistema sankcionovaného oligarchy Vladimira Jevtušenkova.

Ale „velké ryby“ tam jistě již vypsány jsou. Které jsou nejdůležitější?

Největší problém je jistě Škoda JS, kterou ovládá Gazprombank. Vynikající servisní firma pro jaderné elektrárny byla zcela nepochopitelně v roce 2004 prodána do Ruska. Škoda JS dělá problém nyní i v jaderném výzkumáku ÚVJ Řež, kde drží podíl. To je dlouhodobě neudržitelné a stát by měl urychleně říct, jaký bude osud této strategicky významné firmy.

Další firmy už nejsou tak podstatné, ale jde stále o významné společnosti. ČKD Blansko ovládá ruský poslanec Andrej Trifonov. Jde také o přímou linku na prezidenta Miloše Zemana, který podnik s oblibou navštěvoval.

Pokud je nyní v centru debaty energetické zajištění Evropy před Ruskem, pak se jako problém může určitě jevit firma Evraz Nikom, která je začleněna do huťařského impéria Romana Abramoviče.

A pak je tu Oleg Děripaska. Žádný z podniků není strategický, ale je skoro u každé větší stavby v Česku. Ovládá stavaře Strabag, Kamenolomy ČR a spoustu dalších podniků. Je těžko představitelné, že nadále budou Strabag například stavět metro D v Praze.

Alespoň že v bankovnictví se vše vyjasnilo. Ruský ústav Expobank se přesouvá do rukou Američanů a Lotyšů, Sberbank spektakulárně zkrachovala.

Zbytek ruského angažmá v Česku však čeká na vyjasnění situace. A čeští občané i firmy také.

#ToPodstatné: Jak by mělo vypadat zmrazení ruského majetku v Česku?

Ekologické závazky se nehnuly ani o píď

Každý rok je to stejně nepochopitelné čtení. Máme více jak dvacet let o převedení většiny velkých průmyslových podniků do soukromých rukou a ekologické závazky stále nejsou vypořádány. Každý rok se tak na vládu dostává souhrn toho, co by stát měl odškodnit, ale z nejrůznějších důvodů to nejde – někde nechce stát, jinde se soukromník nechce uzavřít garance.

Minulý rok byl zcela tristní: „V roce 2021 nebyla uzavřena žádná nová ekologická smlouva,“ stojí v dokumentu, který mám k dispozici.

Přitom je to stále velký problém.

  • celkové závazky programu ekologie – 137 mld. Kč představuje součet všech garancí účinných ekologických smluv, přičemž je z této částky ve smlouvách na realizaci vázáno 44,4 mld. Kč a na zbývající (smluvně nevázané) závazky připadá 92,6 mld. Kč.

  • celkové závazky programu revitalizace – 40,7 mld. Kč z toho byly zadány veřejné zakázky v celkové výši 26,8 mld. Kč (bez DPH).

Proti tomu si můžeme postavit příjmy z privatizace, které měly ekologické škody sanovat.

Výše peněžních prostředků na zvláštních účtech privatizace činila k 31. 12. 2021 celkem 27,1 mld. Kč. Z toho prostředky velké privatizace činily 24,8 mld. Kč
a prostředky malé privatizace, které dle stávající právní úpravy nelze použít k odstraňování ekologických škod vzniklých před privatizací, činily 2,3 mld. Kč.
K 31. 12. 2021 bylo možné disponovat s volnými prostředky z velké privatizace ve výši 20,2 mld. Kč.

Že to nelícuje a že by to celé už dávno mělo být uzavřené, to je snad všem jasné.

#ToPodstatné: Jak dotáhnout vypořádání ekologických škod?

Covid dostane svůj volební zákon

Protože covid tu je s námi už třetí rok a jako každý rok jsou zároveň v Česku nějaké volby, vládu přestalo bavit vyhlašovat ad hoc opatření před každým hlasováním.

Podle dokumentu, který má k dispozici, vznikne speciální „zákon o zvláštních způsobech hlasování ve volbách“:

S ohledem na již třetí rok přetrvávající epidemii covid-19 a nejasné prognózy stran dalšího vývoje tohoto onemocnění se jeví jako vhodnější připravit obecný zákon o zvláštních způsobech hlasování ve volbách, který umožní osobám nacházejícím se v nařízené karanténě nebo izolaci kvůli onemocnění covid-19 (tj. osobám omezeným na osobní svobodě z důvodu ochrany veřejného zdraví) hlasovat ve všech druzích voleb.

Do zákona bude natrvalo zařazena již osvědčená „klasika“:

  1. hlasování u volebního stanoviště (tzv. drive-in),

  2. hlasování při uzavřeném pobytovém zařízení,

  3. hlasování do zvláštní přenosné volební schránky.

#ToPodstatné: Potřebujeme takový zákon?

Devátí v čerpání eurofondů. A také pořád se střetem zájmů

Ministerstvo pro místní rozvoj nese na vládu výroční zprávu o tom, jak se nám daří s eurofondy. Dokument mám k dispozici. Nejdřív to pozitivní. Daří se nám získávat eura, jsme mezi těmi úspěšnějšími státy:

S příjemci byly k 31. 12. 2021 uzavřeny právní akty v celkové hodnotě 688,4 mld. Kč (104,4 % celkové alokace DoP), příjemcům bylo k uvedenému datu proplaceno 480,9 mld. Kč (72,9 % celkové alokace DoP) a do Evropské komise (EK) byly odeslány žádosti v hodnotě 445,7 mld. Kč (67,4 % celkové alokace DoP). Úspěchem je, že limit čerpání n+3 pro rok 2021 splnily všechny programy a opět jsme nepřišli o žádné prostředky přidělené ČR z EU fondů. Navíc ke konci roku 2021 splnilo limit čerpání n+3 pro následující rok 2022 s velkým předstihem osm programů (OP VVV, OP Z, OP D, OP ŽP, IROP, OP PPR, OP TP a PRV). Ve srovnání čerpání členských zemí Evropské unie (EU) byla ČR na 9. místě (k datu 31. 12. 2021). EK nám proplatila již téměř 73 % alokace.

Auditoři také nenašli žádný vysoce rizikový program. Nicméně střední riziko vidí u Integrovaného regionálního, Podnikání a inovací, Prahy a Životního prostředí.

A pak jsou zde samozřejmě trvalky. Střet zájmů se i po konci premiérství Andreje Babiše táhne s Českem nadále. Ale je to na dobré cestě. Evropská komise chtěla aktuální seznam veřejných funkcionářů, které ovládají firmy. 14. března MMR odpovědělo a Babiše ve vládní pozici už nemusí uvádět.

Další problémem jsou svěřenské fondy, které poletují nejen v českém právním řádu, ale právě i v eurofondech. To stále ještě není dořešené, protože poslední dopis odesílala do Bruselu ještě Babišova vláda:

Jelikož ČR doposud neobdržela reakci EK na odeslanou odpověď na varovný dopis, riziko vyjímání výdajů s vazbou na svěřenské fondy přetrvává. Po obdržení reakce bude riziko buď ukončeno, nebo bude nutné stanovit další opatření dle požadavků EK.

#ToPodstatné: Jak se už konečně systémově zbavit střetu zájmů při čerpání eurofondů?

Tornádo potřetí a snad naposledy

A smutná perlička na závěr. Po tornádu loni v létě na Břeclavsku a Hodonínsku se politici dušovali, že pomoc musí být rychlá a jednoduchá. Takže se řeší ještě nyní a musí zas na vládu. Podklady ke kauze mám k dispozici.

Ministerstvo průmyslu mělo odškodnit tamní podnikatele, vymyslelo tedy program Tornádo I., a to na okamžité pokrytí škod do výše maximálně milionu na jedno IČO. Jenže mnoho podnikatelů mělo větší škody, takže se vymyslel další program z eurofondů až do výše 35 milionů. Jenže u kohezních fondů jsou zase různá omezení, takže v prosinci vznikla program Tornádo II., který už to měl vše konečně odškodnit.

Jenže je tu zase problém: Někteří podnikatelé mají provozy v budovách nepodnikatelů a nedosáhnou na odškodnění. Takže věc pěti rodin – pana Dvořáčka, Konečkových, paní Hřebečkové, Sečkářů a paní Stibůrkové musí speciálně zas na vládu, kde se jim odklepne tři čtvrtě roku po tornádu 30 milionů.

Lepší příklad, jak rakousko-uherská byrokracie dokáže zadusit v českém eráru úplně jakýkoliv záměr, snad ani nelze najít.


#ToPodstatné: Čím to, že mnohé ministerstva se už ani nepředstírají schopnost smysluplné legislativy a rovnou raději volají o pomoc velkou čtyřku?

 

Na Aktuálně.cz či v Českém rozhlasu Plus komentuji ekonomické a politické dění. Na Fakultě sociálních věd UK vyučuji komunikaci. 

V roce 2018 jsem obdržel novinářskou Cenu Karla Havlíčka Borovského.

Vydáváním tohoto newsletteru se snažím podporovat otevřené informování v souvislostech o českém byznysu a politice.

Děkuju za vaši pozornost, moc si jí cením.
David Klimeš

Pokud už newsletter nechcete dostávat, můžete se kdykoliv odhlásit.
O rozesílku se stará ecomail.cz, děkujeme.