Newsletter DK
← zpět na archiv

Mládí opět zasahuje, hledá se uprchlický koordinátor a plán českého předsednictví

18. 4. 2022

Vždy když je v Česku mizerně, velká část liberálních elit začne vzývat mládí, které republiku již brzo zachrání. Jde však většinou jen o vzpomínku na Listopad a vlastní mládí v 90. letech. Empiricky není jediného důkazu, že by mladí voliči dlouhodobě volili rozumněji než starší kategorie. Když v Rakousku snížili volební věk, vydělali na tom Svobodní. V Německu mladí nadproporčně volí nejen Zelené a liberály, ale i Levici. Naopak odepisované stáří často zachraňuje na poslední chvíli mainstreamové politické síly, minulý rok v Německu SPD, nyní ve Francii Emmanuela Macrona.

V prvním kole francouzských prezidentských voleb Macrona dovedli k prvnímu místu důchodci nad 64 let. Z této věkové kategorie Macron uzmul 40 procent hlasů, Marine Le Penová jen 17 procent, Jean-Luc Mélenchon pouhých 12 procent. Naopak však u mladých do 24 let Macron získal jen čtvrtinu hlasů, levicový Mélenchon s velkým náskokem 36 procent, Le Penová 16 procent. Ve věkové kategorii 25 až 34 let Macrona pak dokonce porazili dokonce oba dva radikálové. Až u voličů s vyšším věkem Macron dokázal bodovat.

Mládí opravdu automaticky neznamená kvalitnější volbu. Snad se dá vysledovat větší sklon k uvěření velkým razantním příběhům, ale ty mohou být jak demokratické, tak autoritativní, jak je nyní dobře vidět ve Francii.

A obvyklé dvě prosby:

Pod každým textem je hashtag #ToPodstatné a otázka k textu, se kterou si už sám neporadím. Budu rád, když mi na info@davidklimes.cz zkusíte poradit vy.

Zárověň můžete podpořit newsletter jednorázovou nebo ještě lépe trvalou platbou. 

A teď už k aktuálnímu newsletteru, který si můžete přihlásit k odběru do své mailové schránky.

Čekání na koordinátora uprchlické vlny

Vláda má konečně ucelenou koncepci jak zvládat uprchlickou krizi. Plán s názvem „Stanovení strategických priorit vlády ČR ke zvládání uprchlické vlny související s invazí Ruské federace na Ukrajinu“ mám dispozici.

Strategie počítá s tím, že vláda bude koordinovaně realizovat opatření ve 13 základních oblastech, které na sebe navzájem navazují. Těchto 13 oblastí se dělí na ty zajišťující podmínky nutné k úspěšné realizaci cílů strategie (např. koordinace, adaptace a integrace, komunikace, financování…) a ty řešící přímý dopad na život osob na území České republiky (ubytování a bydlení, zaměstnání a integrace na trh práce, školství, sociální oblast, zdravotní zajištění a vnitřní bezpečnost). Všechny tyto oblasti jsou provázány a budou realizovány tak, aby se navzájem podporovaly a posilovaly.

Vládě je už také jasné, že to celé také bude muset někdo řídit a ministři na to kapacitu nemají. Proto je součástí návrhu usnesení také zřízení funkce koordinátora strategické komunikace pro řešení pomoci občanům Ukrajiny a koordinátora pro zajištění finanční podpory z rozpočtu EU (tzv. national budget coordinator). Oba budou na Úřadu vlády.

Jenže ani to nestačí. Celá obří logistická akce by měla mít svého jasného šéfa, ať už to bude zmocněnec, speciální ministr či se bude jmenovat jinak. Už před měsícem jsem volal po takové nezbytné funkci, kterou obsadí někdo důvěryhodný s plnou podporou premiéra.

Nyní to chce už konečně i vláda.

S ohledem na to, že koordinace plnění opatření plynoucích ze strategie bude velmi časově náročná a bude vyžadovat plné pracovní nasazení, navrhuje se dále zřízení funkce národního koordinátora ke zvládání dopadů uprchlické vlny související s invazí Ruské federace na Ukrajinu („národní koordinátor“), který by se uvedené problematice plně věnoval v rámci svěřené působnosti. Národní koordinátor by měl stát v čele poradního orgánu vlády- Strategické skupiny ke koordinaci řešení dopadů uprchlické vlny související s invazí Ruské federace na Ukrajinu (dále jen „Strategická skupina“), do níž by jednotlivé dotčené rezorty nominovaly své zástupce a jejímž prostřednictvím by plnily jednotlivá opatření uvedená ve strategii Fakticky by tato Strategická skupina převzala osvědčený model fungování od současné strategické pracovní skupiny ÚKŠ, a to (ideálně), včetně obdobného personálního složení. Došlo by ovšem i k rozšíření záběru Strategické skupiny, v rámci níž by probíhala spoupráce s odborníky nestátního sektoru, se zástupci samospráv a dalších relevantních subjektů. Podněty a doporučení by byly prostřednictvím národního koordinátora předávány přímo vládě.

#ToPodstatné: Kdo by měl být oním národním koordinátorem?

Slabý růst a dvojciferná inflace

Mám k dispozici již konvergenční program, který bude ke konci měsíce schvalovat vláda. Nečeká nás nic pěkného.

Výsledky roku 2022 budou zásadně ovlivněny ruskou agresí a změnou nastavení mezinárodních obchodních vztahů. Při všeobecné nejistotě pracujeme se scénářem, že se hlavní negativní dopady budou koncentrovat do 2. čtvrtletí. Celoroční tempo růstu české ekonomiky by mělo zpomalit na 1,2 %. Růst by měl být tažen investicemi vládních institucí i soukromého sektoru a spotřebou. Spotřebu domácností však bude tlumit razantní nárůst životních nákladů, zejména cen energií, a zpřísnění měnové politiky. Saldo zahraničního obchodu by růstovou dynamiku nemělo téměř ovlivnit. V příštích dvou letech by ekonomický růst mohl přesáhnout 3 %, v roce 2025 by pak měl zpomalit na 2,5 %. To by mělo odpovídat očekávanému zvýšení potenciálního produktu.

A vysoká inflace zůstane dvouciferná prý po celý zbytek roku:

Meziroční inflace by měla dosáhnout svého vrcholu přes 12 % v 1. pololetí 2022, k čemuž přispěje i růst regulovaných cen. Mezi nimi bude nejpodstatnější zvýšení ceny elektřiny a zemního plynu. Dojde také k dalšímu zvýšení spotřební daně z tabákových výrobků, jeho dopad do inflace by nicméně měl být velmi malý. Příspěvek administrativních opatření k průměrné míře inflace v roce 2022 pravděpodobně překročí 3 p. b., v roce 2023 by mohl činit 1,1 p. b. Meziroční inflace by po zbytek letošního roku měla zůstat dvouciferná. Proinflačně by dále měly působit nabídkové frikce a růst cen ropy i jiných komodit, tedy faktory umocněné válkou na Ukrajině. Zvýšit by se měly také jednotkové náklady práce. Protiinflačně by se naopak mělo projevit posilování české koruny vůči euru. V letošním roce by tak růst harmonizovaného indexu spotřebitelských cen měl dosáhnout 11,3 %. V roce 2023 by již mělo výrazněji působit zpřísnění měnové politiky a komplikace na nabídkové straně ekonomiky by měly odeznívat. Inflace by tak měla prudce zpomalit na 4,2 %

Na vyšší platy až zapomenou lidé v eráru, u soukromníka by to měl být růst kolem pěti procent.

V letošním roce by výdělky v netržních odvětvích měly růst jen nepatrně, a to v důsledku nezměněné výše platových tarifů podstatné části zaměstnanců a vyplacení odměn v loňském roce, které zvýšily srovnávací základnu. Růst objemu mezd a platů by tak měl být tažen vývojem v tržních odvětvích, v nichž by vlivem výrazného nedostatku pracovníků při klesající míře nezaměstnanosti a zvýšení minimální a zaručené mzdy o 6,6 % mělo dojít k akceleraci růstu výdělků. Náhrady zaměstnancům by se tak v letošním roce mohly zvýšit o 4,7 % a v příštím roce růst tempem okolo 6 %. V dalších letech by se mohly zvyšovat přibližně o 4 %

#ToPodstatné: Je správné v této inflační situaci vůbec nezvyšovat platy v eráru?

Plán akcí českého předsednictví

Česko finalizuje přípravy na předsednictví v Radě EU. A dle dokumentu, který mám k dispozici, už je i jasné, co vše se bude konat.

  • Summit - 1 akce

  • Neformální Rady EU - celkem 14 akcí

  • Setkání vlády ČR s Evropskou komisí a Evropským parlamentem - celkem 2 akce

  • Neformální pracovní skupiny - celkem 69 akcí

  • Konference a další předsednická jednání - celkem 51 akcí

  • Akce SME Assembly - celkem 1 akce

Co se týče neformálního summitu hlav států a vlád EU 27, datum prozatím není stanoveno a bude vyžadovat brzké politické rozhodnutí a konzultace s kabinetem předsedy Evropské rady. Také konkrétní formát eventuálního formálního summitu se třetími zeměmi zatím nebyl definitivně potvrzen. Jasná jsou však data neformálních zasedání Rady v Praze:

Červenec:

  • Justice a vnitřní věci (11. - 12. 7.);

  • Životní prostředí (13. - 14. 7.);

  • Obecné záležitosti (15. 7.);

  • Konkurenceschopnost - vnitřní trh (20. 7.);

  • Konkurenceschopnost - výzkum (22. 7.);

Srpen:

  • Obrana (30. 8.);

  • Zahraniční věci (30. - 31. 8.);

Září:

  • Zdraví (7. září);

  • Finanční záležitosti (9. - 10. 9.);

  • Zemědělství (15. - 16. 9.);

Říjen:

  • Obchod (7. 10.);

  • Energetika (12. 10.);

  • Sociální věci (13. - 14. 10.);

  • Doprava (21. 10.).

Dne 2. 9. 2022 rovněž proběhne neformální jednání ministrů pro kohezní politiku, dále se dne 23. 9. 2022 uskuteční neformální jednání ministrů odpovědných za ochranu spotřebitele.

Zároveň jsou plánována dvě setkání vlády na vysoké úrovni, a to s kolegiem komisařů Evropské komise (dne 1. 7. 2022) a s konferencí předsedů Evropského parlamentu (dne 16. 6. 2022).

#ToPodstatné: Zase to Evropě osladíme, nebo to už tentokrát zvládneme?

#ToPodstatné: Ani dvě procenta HDP nebudou armádě stačit

Na informace o chystaných vojenských nákupech, které jsem dal do minulého newsletteru, zareagoval vysoce postavený člověk z ministerstva obrany a vysvětluje, jaké jsou vlastně naše závazky a co potřebujeme:

Co OS ČR potřebují, ve velké míře definuje tzv. "systém obranného plánování NATO". Ten určuje každé zemi Aliance každé čtyři roky závazky, tzv. "cíle rozvoje schopností" (Capability Targets - CT). Jsou jich v případě ČR nižší desítky a věnují se víceméně všem doménám (pozemní, kybernetické, vzdušné, logistika...). Bohužel jsou utajované, nicméně některé z nich po zralé úvaze vedení MO ČR zveřeňuje v rozhovorech - to je například ono slavné "brigádní úkolové uskupení těžkého typu", kvůli kterému potřebujeme nutně nová BVP. Toto jsou jakési ultimátní závazky AČR, něco, co musíme naplnit abychom splnili naši roli v případné válce aliance.

A věřte mi, s naplněním CT máme strašný a obrovský problém. Už roky a to kvůli fiskálním a legislativním problémům. Vlivem těchto nedostatků narůstal tzv. "vnitřní dluh AČR" (občas o něm mluvil bývalý NGŠ Bečváč či současný Opata), kdy se nakupovaly jen osekané zbraňové systémy či v nevyhovujících počtech. Například Pandurů mělo být původně cca 170 - bez těchto počtů naše 4. brigáda rychlého nasazení jen stěží splňuje standardy NATO pro střední mechanizovanou brigádu, daří se to jen díky umu českých vojáků-srdcařů a schopnostech českých vyjednavačů v Bruselu. Není to ale jen o železe, jde i o tabulkové počty vojáků, chybějící spojovací prostředky, modernizace atd.

Tedy tento vnitřní dluh komplikuje jakýkoliv současný rozvoj. Jakékoliv peníze "navíc", které půjdou do kapitoly MO, jistojistě padnou nejprve na umoření vnitřního dluhu a splnění CT - a je to tak správně, protože to po nás chce NATO a to by mělo být naší prvotní starostí.

MO ČR má v tuto chvíli ambici utratit cca 850 mld. (rozložených od roku 2023 do roku 2028 s přesahem některých akvizičních projektů do roku 2031) bez tří opravdu nákladných projektů. Část z těchto projektů, v hodnotě cca 50 mld., je pak tzv. v "nadlimtu" - armáda by je někdy chtěla, ale nebudou na to peníze ani při vydávání dvou procent HDP na obranu od roku 2024.

Jinými slovy, ani 2 % HDP na obranu nebudou stačit na to, co nyní armáda chce a potřebuje. Neznamená to ale, že české závazky mají čistou "hodnotu" 2 % HDP. Pravděpodobně je ta částka nižší. Ten vnitřní dluh tam ale prostě je. Neznamená to, že nutně neplníme naše závazky (jak jsem psal, naše 4. brigáda rychlá nasazení zvládla bojovou certifikaci i přes neplnění formálních definic a pravidel). Ale možná bychom to jako stát mohli začít už brát vážně.

#ToPodstatné: Pište mi #ToPodstatné!