Zpět do století páry, plán ozdravení veřejných financí a spokojení sponzoři

17. 10. 2022

Od roku 2021 je zde jasný státní plán, jak se mají postupně a s přiměřeným časem na rozjezd rozšiřovat datové schránky do celé společnosti. Je to naprosto zásadní krok, aby český stát konečně digitalizoval i na „front endu“. Neustále se zde opakuje, jak daleko v digitalizaci jsou Estonci, Dánové a mnohé další země, ale když dojde na krok, který by nás z 19. století posunul do 21. století, najednou to jako vždy nejde. Ministr vnitra Vít Rakušan na Twitteru zmatečně a bez jakýchkoliv dalších podrobností (což mimochodem dobře doplňuje kontinuální diskuzi o strategické komunikaci státu v newsletteru, která pokračuje i v tomto vydání) odpískal „povinnost používat datové schránky od začátku roku pro fyzické osoby“. Co je „povinnost používat“ nevíme, asi tím myslí, že stát nebude zřizovat nepodnikajícím fyzickým osobám datovku, jakmile se přihlásí identitou občana.

Celé je to smutné. Tato vláda té předchozí právem vyčítala, jak se zpožďuje s digitalizací. Rakušan byl jedním z lídrů koalice Pirátů a Starostů, které chtěla digitalizovat úplně vše, co se v republice hýbe. Po vítezných volbách měl skoro rok, aby oznámil, že jako ministr vnitra se lekl plánu rozjezdu datových schránek a že ho ruší.

Nic z toho neudělal, zato dva měsíce před roky připravovanou změnou dělá chaos. To má spoustu negativních dopadů. Identita občana a datovky jsou spojité nádoby. Identita jako způsob ověření se nyní mocně rozvíjí především kvůli bankovní identitě, ale datovky jako jednoduchý způsob komunikace se státem stagnuje. Můžeme snadno komunikovat s bankou, ne ovšem se státem. Proto bylo správné, aby masivní rozšíření datovek zůstalo a ministr se nelekl pár titulků v novinách, že stát chystá na občany „digitální šok“. Podmínka zřízení po použití identity byla logická: kdo umí používat identitu, měl by být dost svéprávný k použití datovky.

Stát měl navíc spoustu času, aby vyřeřil omezený počet případů, kde zavedení datovek mohl odložit, například u starších lidí. Elegantně navíc mohl vše vyřešit přechodem z dosavadního opt-in modelu do opt-out modelu, tedy že do digitálu by museli všichni, ale například na poště by starší člověk se mohl z povinnosti vyvázat.

Jen smutně ještě dodám, co jsem psal před sněmovními volbami v Povolebním programu, tedy sumáři nutných úkolů pro další vládu, ke kterým nás stejně jednou dotlačí realita: „Debyrokratizace jednotným online přístupem k daňovým i jiným požadavkům státu. EIdentita se v dalším volebním období musí postupně překlopit z opt-in modelu do opt-out modelu.“

To jsem ovšem ještě netušil, jak tato vláda bude bázlivá.

A obvyklé dvě prosby:

Pod každým textem je hashtag #ToPodstatné a otázka k textu, se kterou si už sám neporadím. Budu rád, když mi na info@davidklimes.cz zkusíte poradit vy.

Zárověň můžete podpořit newsletter jednorázovou nebo ještě lépe trvalou platbou.

A teď už k aktuálnímu newsletteru, který si můžete přihlásit k odběru do své mailové schránky.

Studie: První promyšlená záchrana státních financí

Když už jsem zmiňoval Povolební program, tak největší „čočku“ jsem dostával za první dva body: „Daně se nevyhnutelně zvýší“ a „Výdaje státu musí klesnout“.

V předvolební psychóze veřejná debata naprosto selhala a i jinak příčetní politici a novináři tvrdili, že zvyšování daní není po radikálním snížení DPFO nutné a 200miliardový strukturální deficit se vyřeší růstem či úsporami. Skoro nikomu se ale nelíbil ani druhý bod, protože aby úspory eráru byly opravdu výrazné, tak je třeba rušit mnohé populární daňové výjimky či státní podpora stavebního spoření.

Vládní i opoziční politici se stále věnují popírání těchto dvou bodů, případně navrhují naprosté nesmysly, ale už to nebude dlouho trvat a Povolební program se naplní, protože nás realita k tomu donutí.

Vznikají už i první konkrétní nápady, jak vybalancovat rozpočet zvýšením daní a úsporami. Návrh Českých priorit je v mnohém obdobný s tím, co jsem popisoval v Povolebním programu.

Šesti změnami chtějí docílit ročního příjmu pro stát 140 miliard. Vybírám několik jejich dílčích argumentů, ale celá jejich studie stojí za přečtení:

Živnostníci – Švarcsystém

Daňovou zátěž by alespoň částečně narovnalo omezení možnosti uplatňovat fixní výdaje ve výši 60 % z příjmů. Ty by šlo pracovníkům ve službách snížit i na 20 % (jako například v Polsku), čímž by se jim zdvojnásobil daňový základ. Riziko špatného zacílení je zde nízké, protože lidé s vyššími skutečnými výdaji si mohou vést jednoduchou evidenci výdajů sami.

Progresivní daň z příjmů

Scénář A: Sazba 30 % pro příjmy nad 48-násobek průměrné mzdy. - Dodatečné příjmy 10,7 miliard Kč.
Scénář B: Sazba 23 % pro příjmy nad 24-násobek průměrné mzdy a 30 % nad 48-násobek. - Dodatečné příjmy 22,1 miliard Kč.

Daň z nemovitých věcí

Majetkové daně jsou v ČR zanedbatelné, Česko je v jejich výši poslední mezi zeměmi OECD. Zatímco u nás tvoří majetkové daně 0,2 % HDP, průměr v zemích OECD je 1,8 % HDP. Pokud bychom dohnali například sousední Německo (1,3 % HDP), bavíme se o dodatečném ročním inkasu 63 miliard Kč navíc (vypočteno k roku 2020).

Spoluúčast ve zdravotnictví

První rok regulačních poplatků (2008) znamenal podle Ministerstva zdravotnictví přínos ve výši 10 miliard Kč (při dnešní velikosti zdravotního systému by se jednalo o cca 20 miliard Kč). Z toho polovina se vybrala na poplatcích a další polovina se ušetřila na snížení zbytných návštěv. Tyto úspory a dodatečné příjmy by se týkaly systému veřejného zdravotního pojištění, který stojí mimo státní rozpočet. Teoreticky by ale bylo možné je přenést do státního rozpočtu skrze snížení plateb za státní pojištěnce.

Zrušení slevy na manželku či manžela

Sleva na nepracující manželku či manžela často komplikuje lidem návrat na trh práce po rodičovské dovolené. Nástupem do pracovního poměru by totiž vydělávající partner o tuto slevu ve výši 24 840 Kč přišel. Sleva je proto kontraproduktivní a doporučujeme její zrušení – prorodinná politika by měla být realizovaná jinými kanály. Náklady státu na tuto daňovou úlevu byly v roce 2020 4,8 miliardy Kč

Zrušení podpory finančních instrumentů

Odpočet úroků z hypotéky.

Daňová úleva při příspěvku na soukromé životní pojištění

Státní příspěvek na stavební spoření

#ToPodstatné: Co je podle vás dobrý nápad a co ne, případně co tam chybí?

Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.

Komentář: Ještě horší daň z mimořádných zisků, než jsme doufali

V krizi mají vlády jistě právo zkasírovat velké podniky i banky. I to se ovšem musí umět. Fialův kabinet však stvořil paskvil srovnatelný snad jen s Babišovým rušením superhrubé mzdy.

Přečtěte si celý komentář na Aktuálně.cz.

Novinka: Více zaměstnaneckých karet

V hádkách o to, zda se ruským a běloruským občanům má či nemá povolovat vstup do země, zapadla pro Česko mnohem důležitější změna. Ministerstvo vnitra chce zvýšit počet udělených zaměstneckých karet, které jsou klíčovým – byť zdaleka ne dobře fungujícím – nástrojem pracovní migrace. Dokument ještě není veřejný, ale plán mám již k dispozici.

Aktuální kvóty pro zaměstnanecké karty dostatečně nevyhovují současné poptávce českých zaměstnavatelů po pracovnících ze třetích zemí v situaci, kdy v důsledku ruské vojenské invaze na Ukrajinu není možné využívat kvóty vyhrazené pro podávání žádostí o zaměstnanecké karty na zastupitelských úřadech v Kyjevě a ve Lvově a kdy v důsledku opatření české vlády došlo rovněž k pozastavení přijímání žádostí ruských a běloruských občanů na všech zastupitelských úřadech.

Příchod vysokého počtu válečných uprchlíků z Ukrajiny, kterým byla udělena dočasná ochrana a poskytnut volný přístup na trh práce ČR, pomohl zaměstnavatelům získat množství nových pracovníků, ale v řadě odvětví a profesí stále přetrvává nedostatek zaměstnanců, protože držitelé dočasné ochrany vždy nemají potřebnou kvalifikaci nebo pro ně není vyhovující druh práce, typ pracovního úvazku apod.

Část kvóty stanovené pro podávání žádostí o zaměstnanecké karty na zastupitelském úřadu v Lvově ve výši 2 000 žádostí ročně proto bude nově převedena na zastupitelské úřady v jiných vybraných zdrojových zemích pracovní migrace, konkrétně v Jerevanu (Arménie), Kišiněvě (Moldavsko), Manile (Filipíny), Skopje (Severní Makedonie) a Tbilisi (Gruzie). Ke změně dochází u žádostí podávaných v rámci vládního migračního Programu kvalifikovaný zaměstnanec. Výše kvót pro žádosti podávané v rámci Programu vysoce kvalifikovaný zaměstnanec nebo Programu klíčový a vědecký personál se na zastupitelských úřadech nemění. Snižují se některé kvóty pro náběr žádostí mimo vládní migrační programy (tzv. zbytkové kvóty).

Změna je správná, byť počet karet by mohl být o řád vyšší a nic by se nestalo. Současná změna také ukazuje, jak je celý systém karet nepružný, byrokratický a drahý a vyžádá si desítky milionů navíc, aby sem přišlo pár pracovních migrantů. Mnohem lepší by byl centralizovaný bodový systém, který by byl levnější a nesledoval by tak obsesivně, z jaké země původu dotyčný je.

Je proto nezbytné pro další realizaci opatření zajistit finanční prostředky na 97 služebních a pracovních míst v ministerstvu vnitra v celkové výši 66 819 725 Kč, včetně souvisejících výdajů, a to již v systemizaci pro rok 2022 z prostředků Azylového, migračního a integračního fondu. V opačném případě nebude možné ekonomickou migraci v rozsahu předpokládaném předkládaným nařízením realizovat.

#ToPodstatné: Jak by se dál měla měnit pracovní migrace do Česka?

Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.

Komentář: Ať to stojí, co to stojí. Chce-li unie přežít, musí zapomenout na ideologii a platit

První krok má evropská sedmadvacítka konečně za sebou - dohodla se, jakým způsobem zastropuje ceny energií. Teď je ale třeba zvýšit úsilí a velmi rychle udělat krok další - sjednotit energetické dotace pro firmy, aby se nezhroutil společný trh.

Přečtěte si celý komentář na Aktuálně.cz.

Novinka: STAN dál kasíruje firmy

V tomto vydáním newsletteru se často objevuje Vít Rakušan, tak jsem si vzpomněl i na jeho slib z ledna, že STAN přestane přijímat dary od právnických osob. Tehdy to byla úplně mimoběžná reakce na finanční skandály: problém výdělečné pavučiny okolo STAN nebyl v tom, zda je donátorem fyzická či právnická osoba, ale jaká je historie těchto peněz, případně co za vliv si chce dotyčný subjekt koupit.

Slib STAN dlouho nevydržel. Na tarnsparentním účtě mají půl milion od firmy HZ Real, dále dary od firmy Ermonta, Pemap. Firma Moriarty už trochu zní jako nomen omen.

Že opravdu u stranických financí nejde o právní subjektivitu dárce, ale o vztah ke straně, to lze dobře ukázat na posledním firemním daru: 50 tisíc od firmy Bidfood Czech.

Proč se jen britský vlastník pobočky světového distributora potravin rozhodl zasponzorovat jakousi lokální stranu ve střední Evropě? To vypadá jako záhada. Ale jen do doby, než se podíváme, kde Bidfood sídlí. Jsou to Kralupy nad Vltavou. V Kralupech vládne starosta za STAN. A shodou okolností si kralupská základka v létě objednala vybavení kuchyně za 3,5 milionu. Snad nemusím říkat od koho…

Jak že to říkal Vít Rakušan v lednu? „Žádné peníze nestojí za to, abychom riskovali důvěru lidí.“

#ToPodstatné: Jak změnit financování stran, aby se zabránilo alespoň té nejtrapnější korupci?

Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.

Recenze: Poté, tedy proto. Divoká moderní historie Slovenska se vzpírá Kosatíkovu vyprávění

Nejschopnější český popularizátor novodobých dějin Pavel Kosatík opět píše o Slovensku. Po veleúspěšné loňské knize Slovenské století nyní na Velký knižní čtvrtek vydává nedávnou historii podtatranské republiky nazvanou Slovensko 30 let poté. Prudké společenské vzestupy a pády však lze jen těžko převyprávět prostřednictvím chaosu tamní politiky.

Celý komentář si přečtěte na Aktuálně.cz.

Tomáš Krampera: Lehčí komunikace institucí na sítích je v pořádku

Diskuze o vládním plánu strategické komunikace v newsletteru neustává. Díky za všechny reakce, abych kritiku plánu trochu vyvážil, zveřejňuji i poznámku Tomáše Krampery, který studuje Bezpečnostní studia na UK. Díky!

Chápu obavu o důvěryhodnost těchto zdrojů, ale v tomto případě mi tak rázná kritika nepřijde zasloužená. Rozlišil bych nejprve oficiální sdělení a aktivity na sociálních sítích, kde je tahle lehčí interakce dle mého přípustná.

Nejvíc bych asi argumentoval pohledem, který na to měl Bloomberg - Českou náturou a ostřejším, absurdním humorem nám vlastním. Byť je tu riziko, že by někdo snad opravdu nerozpoznal, že ČR neanektuje Královec a neshání letadlovou loď (viz Twitter americké ambasády zde), já tu cítím hlavně míru sounáležitosti a společného chápání absurdity situace na Ukrajině, která mě s lidmi v těchto institucích sbližuje. Stejně vidím i tweet AČR o Kerčském mostě, jsem rád, že se tu nehraje na neutralitu, že se jasně vyjádří, že výbuch tam je úspěchem pro ČR a ranou nepříteli. V neposlední řadě je fajn budovat vlastní narativ a neomezovat se na suchá vyjádření, která nezaujmou tak jako narativy proruské.

Rozhodně se nemůžu stavět do role experta, chci se jen zastat tohoto interaktivnějšího, proaktivnějšího přístupu na sociálních médiích.

#ToPodstatné: Pište mi #ToPodstatné!

Co číst (a poslouchat)

Tohle nebude hezká zima ve střední Evropě… (graf: Economist)