Neschopní proti všehoschopným, WFT před Ústavní soud a cherry picking z NERVu
7. 11. 2022
Minulý newsletter, ve kterém jsem poukázal na zásadní chyby vlády, trochu více než obvykle prorazil z naší newsletterové bubliny. Děkuji za pozitivní reakce, z těch negativních často zazníval argument, se kterým bych se rád vyrovnal. Zněl, že nekriticky napadám vládu. To není pravda. Stejně striktně jsem poukazoval na chyby předchozí garnitury. Mnohokrát jsem také zopakoval, že politická nabídka Petra Fialy je stále lepší než Andreje Babiše. Jen odmítám lakovat věci na růžovo a přiléhavé se mi stále zdá to, co jsem napsal v předvolebním endorsementu dvou opozičních koalic – že proti sobě stojí neschopní proti všehoschopným a menší zlo jsou ti neschopní.
Zopakuji jen pár argumentů, proč všehoschopný Babiš nyní nemůže být relevantní alternativou. Jsou to staré známé věci. Jeho vláda s SPD a KSČM, případně Přísahou či ČSSD by nás dovedla k orbánovské proruské a protiunijní politice, to si nemůžeme ani náhodou dovolit. Druhý argument je, že by nadále extrémně tlačil na ČNB, aby Agrofert měl levnější dluh. Už nynější stabilita sazeb je velmi sporná, sestup by byl katastrofou. A třetí argument je střet zájmů. Že o všech jeho střetech zájmů víme, tak se není už čeho bát, je falešný argument. Uvedu jednu novinku, která by zasluhovala pozornost médií. V čase, kdy stát extrémně reguluje trh s elektřinou a plynem, se Babiš stal nepozorovaně celkem významným elektrikářem a plynařem. Z jedné své firmy tento rok udělal obchodníka s energiemi AGF Energy, v říjnu k předmětu podnikání přidal obchod s energiemi. Dosadil tam svého klíčového manažera Petra Cingra a navýšil kapitál na 27 milionů, to už rozhodně není zaparkovaná minifirma. A teď si představte, že tento člověk by zde zároveň vytvářel pravidla státní regulace energií. To je nepřijatelné, jako byl nepřijatelný jeho střet v zemědělství, médiích, chemii atd.
Problém je, že zjevné nebezpečí všehoschopných je extrémně umenšováno naprostou neschopností vlády, která nemůže být větší.
Takže ani v tomto newsletteru se nemůžu vyhnout kritice vlády.
A obvyklé dvě prosby:
Pod každým textem je hashtag #ToPodstatné a otázka k textu, se kterou si už sám neporadím. Budu rád, když mi na info@davidklimes.cz zkusíte poradit vy.
Zárověň můžete podpořit newsletter jednorázovou nebo ještě lépe trvalou platbou.
A teď už k aktuálnímu newsletteru, který si můžete přihlásit k odběru do své mailové schránky.
WFT patří před Ústavní soud
Sněmovna přijala nejhorší daňový zákon, který v republice po roce 1989 vznikl. Ne náhodou žádná ze zemí Evropské unie nepřijala něco srovnatelného s českou daní z neočekávaných zisků. Vláda sází na to, že u veřejnosti nemůže prohrát: z nabídky, zda zdanit fyzické osoby, firmy, nebo je výsek velkých korporací je odpověď lidu jasná.
Ale také zde máme právní stát a zákony. Ty pravicová vláda hrubě pošlapala. Nemám rád, když se z Ústavního soudu dělá třetí komora parlamentu, ale zde doufám, že se najde skupinka 17 senátorů, i kdyby to bylo čistě zištné, protože ministr Zbyněk Stanjura se vykašlal i na dělbu zisku s obcemi a kraji.
Několik argumentů, proč by se zákonem měl zabývat Ústavní soud:
Především z důvodu ochrany právního státu. Zákon vznikl jako přílepek k naprosto nesouvisejícímu zákonu od DPH. Absolutně neprošel alespoň minimálním oponentním procesem, a to jak odborným, tak politickým. Konkrétní sazby byly známa až těsně před hlasováním po posledním koaličním závaru. Z kauzy rušení speciálního danění stavebního spoření a i dalších víme, že není možné zneužívat legislativní proces jako rychlovlak. Některé země zaváděly windfall tax už na jaře (to ještě pro velkou část vládní koalice byl čirý komunismus), nyní je jen skloubily s unijními stropy pro energetiku. Času bylo dost, lenost a neschopnost neomlouvá ničení právního státu.
Druhý argument je unijní. Ústavní soud by měl posoudit shodu windfall tax s unijní legislativou. Ministr Stanjura se na ni odvolává, ale zcela ji zprznil. Podstatou unijního nařízení je opak českého přístupu, tedy nemožnost kloubit vysoké stropy s vysokou windfall tax. Je tam spousta dalších zcela záměrných „omylů“. Výslovně se v nařízení píše o letech 2022 „and/or“ 2023, česká WFT je do 2025, to zásadní rozpor mezi krizovou intervencí, v nařízení „solidarity contribution“, a stabilní daní na delší období, což ovšem Stanjura nechce přiznat, aby nemusel čelit svému vlastnímu populistickému slibu o nezvyšování daní.
Je to také ekonomický paskvil, kde by mělo dojít na „rdousící“, „nerovné“ a další oblíbené termíny ÚS. Stát nepředložil žádnou analýzu odvětví s „mimořádnými zisky“, aby nemusel danit zbrojaře či potravináře. Zcela nezdůvodněná je srovnávací základna. Ta je pevná 2018-21, přitom v nařízení je „on or after“ 1/1/18. Tím, že tam není klouzavé čtyřletí, tak nehrozí „vyvanutí“ daně, speciálně banky udrží ziskovost možná ještě dlouho, čistá úroková marže se zvyšuje. Nezdůvodněné, až korupční, je pak také vynechání středně velkých bank, které také mají zisky z vyšších sazeb ČNB, ale tu úvěrují ODS, tu jsou to kapitáni českého průmyslu (uvidíme, třeba na podesáté už zbohatlá Airbank za pomoci státu konečně tu zchudlou Monetu koupí…). Samotná celková absurdně vysoká sazba je pobídkou k vyhýbání se dani.
A pak je zde jeden obecný problém, který ale nemůže posuzovat Ústavní soud. V této podobě je to extrémně hloupá daň. Ministr Stanjura vymýšlí sazby, aniž by si nejprve pojistil daňovou základnu. Nijak nevyřešil pobídku k daňové optimalizaci. Zahraniční banky budou masivně nakupovat nové IT systémy a další technologie od matek. V energu je to ještě absurdnější příběh: EP Commodities okamžitě odešla danit do zahraničí…
Rezignace je to nejmenší, co lze nyní po ministru Stanjurovi požadovat.
#ToPodstatné: Jak by měla správně vypadat windfall tax, aby byla efektivní a i právně v pořádku?
Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.
Cherry picking z NERVu
Ve skutečnosti jde o seznam návrhů, které by měla předkládat sama ministerstva při projednávání výhledu rezortů. Ale jsme v Česku, tak buďme rádi, že poradní tým to udělal za ministerstva.
Komunikace celé zprávy je ale velmi nešťastná. K shluku různě důležitých témat chybí prováděcí manuál, který by odlišil podstatné od méně podstatného, naléhavé, od méně naléhavého.
A vládní politici to už hned využili. Ministr práce Marian Jurečka chtěl sice původně být “sociální svědomím vlády”, ale asi padající preference lidové strany ho donutily k vyhlášení snížení podpory nezaměstnaným. To je v krizové situaci samozřejmě naprostá hloupost, taková reforma se má dělat za dobrých časů. Navíc v samotném dokumentu NERVu je uvedeno, že návrh má minimální podporu poradního sboru. Celkově je zjevně zaměřen na zkrácení doby pobírání, nikoliv nutně snižování celkové finanční podpory dávky, proto nemá ani uvedený rozpočtový dopad.
Takto už ze sumáře všeho možného začalo kolovat éterem školné, privatizace a mnohé další, co rozhodně není nejakutnější.
Škoda, že v dokumentu nebylo připojeno pár bodů, kde politické rozhodnutí nesnese odkladu a celková změna by měla vynést pro rozpočty alespoň 100 miliard ročně. Asi by se jednalo o tyto body:
- Zvýšit zdanění příjmů fyzických osob
až o 120 mld, pokud jako do 2020 - Zvýšit daň z nemovitých věcí
jednotky miliard - Zrušení/snížení slevy na nepracující manželku či manžela
až 4,7 mld - Návrat slevy na jízdném do stavu v srpnu 2018
3,3 mld - Zrušení státní podpory stavebního spoření
4,2 mld - Zrušení/nezavádění tzv. “výchovného”
19 mld
Teprve až by se politici vyrovnali s tímto početním úkolem, který by alespoň trochu snížil strukturální deficit a o desítky miliard prodražující se obsluhu dluhu, měli by mít dovoleno se věnovat svým oblíbeným kratochvílím jako je privatizace, přísnost na chudé, abstraktní rušení úřadů, obecná podpora digitalizace a podobně.
**
#ToPodstatné**: Jak byste těch 100 miliard uspořených výdajů či zvýšených daní napočítali vy?
Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.
Novinka: Jirotková staví malý reaktor
Médii proběhla zpráva, že ČEZ a Jihočeský kraj se dohodly na podpoře výstavby prvního malého modulárního jaderného reaktoru v areálu Temelína. Nyní jsou ale do rejstříku zaneseny podrobnosti. A je to zajímavé, protože podobně to asi ČEZ bude zkoušet i na další kraje. Jak mi řekl místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani, logicky se dál nabízí místa odstavených uhelných elektráren: „Kde se bude odstavovat nejvíce uhelných výkonů, to jsou severní Čechy a severní Morava, takže to jsou zároveň i lokality, které aktuálně zkoumáme a začínáme tam už geologický průzkum, abychom přesně věděli, jakým způsobem tam je možné umístit toto menší jaderné zařízení.“
Pro Jižní Čechy vznikla firma South Bohemian Nuclear Park, jejíž hlavní úkol je „vytvoření platformy pro konzultaci a řešení problematických oblastí při přípravě a realizaci pilotního projektu malého modulárního reaktoru (dále také jako “SMR”) v lokalitě Temelín“. 40 procent má ČEZ, 40 Jihočeský kraj a 20 ÚJV Řež, takže je to de facto 60:40 (pokud tedy Martina Kubu nebudeme rovnou počítat do ČEZu).
Zajímavé je, koho ČEZ ulovil na tuto delikátní diplomatickou misi v Jihočeském kraji. Předsedkyní rady jednatelů je schopná manažerka Silvana Jirotková, která byla sundána z náměstkovské pozice na MPO při bezmyšlenkovitém vymetání všeho babišovského novou vládou.
#ToPodstatné: Podaří se do roku 2032 uvést do provozu první modulár?
Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.
Studie: neplníme žádné podmínky eura
V české politice se pevně uhnízdil nešvar verbálně volat po co nejčasnějším přijetí eura, ale vůbec nic pro to nedělat. O nákladných strukturálních reformách sociálního státu před vstupem ani nemluvě.
Zatímco TOP 09 na své programové konferenci jako vždy mocně volala po přijetí eura, na vládu s její účastí míří tradiční „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“, které přijetí eura zcela vylučuje. Studii mám již k dispozici, v prosinci bude zveřejněna.
_Z analýzy obsažené v tomto dokumentu vyplývá, že Česká republika v roce 2022 ani 2023 velmi pravděpodobně nesplní referenční hodnoty žádného z kritérií. Česká ekonomika patří mezi země Evropské unie s nejvyšší inflací, kterou přiživují silné nabídkové i poptávkové tlaky, stejně jako zvýšená inflační očekávání. Rozdíly v intenzitě nárůstu cenových hladin a přístupech České národní banky a Evropské centrální banky k měnové politice pak vedou i k rozdílům v úrokových sazbách. Veřejné finance jsou po sérii podpůrných opatření zavedených během epidemie covid-19 zatíženy vysokými strukturálními schodky, k nimž se přidávají další opatření zaměřená na snížení dopadu energetické krize na domácnosti a podniky. A v neposlední řadě není formálně plněno kritérium fluktuace měnového kurzu, protože se Česká republika příslušného mechanismu neúčastní.
_
- Inflační kritérium neplníme již od roku 2020 a kontinuálně ho nebudeme plnit až do roku 2023. Místo skutečného boje s inflací vidíme jen ČNB, která místo zvyšování úroků za neuvěřitelné náklady fixuje korunu odsouzenou stejně k oslabení, a vládu, která o rozpočtech s 300miliardovými schodky tvrdí, že jsou protiinflační.
- Velmi nebezpečně se vyvíjí kritérium veřejných financí. Problém není jen překračování kritéria , kdy deficit nemá překračovat 3 % HDP a dluh sektoru vládních institucí nemá převyšovat 60 % HDP (první nesplníme, druhé ano), ale že vládě se zjevně zalíbilo umazávání dluhu inflací. Je to efektivní cesta, jak lidé platí inflací vládní dluhy a ještě kabinetu tleskají za umořování dluhu, ale těžko říct, zda někoho takového by eurozóna vůbec chtěla.
- Novinkou je neplnění kritéria úrokových sazeb, což předtím vždy Česko s přehledem plnilo. Konvergence úrokových sazeb je dle kritéria dosaženo, pokud výnosy z dluhopisů s průměrnou zbytkovou splatností 10 let nepřesáhnou o více než 2 procentní body průměr výnosů z dluhopisů ve třech zemích EU, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability. Na roky 2022 a 2023, však studie odhaduje hodnoty 4,1 a 4,2.
- Tragikomické zůstává poslední kritérium účasti v mechanismu směnných kurzů. Do něj jsme zatím nevstoupili, takže nemůže být hodnoceno. Ale Češi jsou fištróni a fázi ERM II jsme přeskočili a Michlova ČNB se rovnou dobrovolně vzdala úrokového kanálu a dokonce si i zafixovala korunu mohutnými intervencemi proti fundamentu měny.
Takže nezvládáme nic, což politici nepochybně vyřeší tím, že místo plnění domácích úkolů budou ještě usilovněji rétoricky verbovat pro euro.
#ToPodstatné: Kdy je podle vás realistický termín přijetí eura, pokud vůbec?
Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.
Komentář: Pokud chtěl Babiš zůstat lídrem protestu, nemohl prezidentské volby vypustit
Všichni řešili, jaké má předseda ANO šance v boji o Hrad. Jen Babiš ne. Zajímalo ho něco jiného: jak moc by mu ublížilo, kdyby se v kampani vyloupl jiný výrazný kritik vlády a zastínil jej. Rozhodl se, že to nemůže riskovat.
Celý komentář si přečtěte na Aktuálně.cz
Komentář: Hledá se příčetný ministr financí. Značka: Spěchá
Souhlas s nižším daněním hazardu v krizových časech, kdy erár hledá každou korunu a zavádí sektorové daně, by se měl stát tím posledním omylem, kterého se ministr financí Zbyněk Stanjura ve funkci dopustil.
Celý komentář si přečtěte na Aktuálně.cz
Rozhovor: Energetiku čekají změny, jaké naposledy zažili naši dědové, říká Cyrani
Místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani odhaduje, že příští rok budou energie ještě drahé, pak by mělo přijít poměrně rychlé zlevňování.
Celý rozhovor si přečtěte na Aktuálně.cz
Co číst (a poslouchat)
Český majetek mocných lidí Kremlu v jedné databázi
Goodbye 1.5°C
Debt, Japanese style
Putin’s cold war
Elon Musk už mění Twitter… (graf: Economist)
