Newsletter DK
← zpět na archiv

Zubař Kalousek, totální outsourcing státu a Michlův pohyblivý horizont

12. 12. 2022

Miroslavu Kalouskovi asi už zase chyběla pozornost veřejnosti, tak se blýskl nápadem na vyškrtnutí zubařů z veřejného pojištění. Je bizarní, že něco takového vůbec místopředseda správní rady VZP navrhuje. Chaotické vydělování stomatologické péče mimo pojištění, které jinak hradí kde jaký paralen, je nepochybně ostudou tohoto státu. Přibývá zubařů, kteří vůbec už na pojišťovnu nejedou, za vytržení zubů se platí tisíce, a pokud dětem potřebujete srovnat zuby, tak většinou rovnou rušíte jejich stavební spoření. Stomatologická péče by se naopak v rozumné míře do pojištění měla vrátit, respektive dikce zákona by měla začít odpovídat realitě.

Nicméně je zde pro Kalouska polehčující okolnost. Ve zmíněném rozhovoru jednak mluví o blíže nespecifikovaných sociálních případech, kde asi sám netuší, co tím vlastně myslí. Ale naopak celkem jistě navrhuje, že by se na zubaře místo pojištění mělo vtahovat dobrovolné připojištění.

Zde se tak nechtěně dostává ke zcela oprávněné kritice svého stranického kolegy, ministra zdravotnictví Vlastimila Válka. Ten se celý rok vysiloval takovými podružnostmi jako bylo například prosazení Kalouska do VZP, že na slibovaném připojištění zatím vůbec žádnou práci zatím neodvedl. Jediné, co vyprodukoval s panem premiérem, bylo bizarní ujištění, že připojištění přinese pět procent k dosavadnímu 300miliardovému rozpočtu, ale zároveň nic ze současně hrazených věcí z pojištění se do připojištění nedostane. To je ovšem populistický nesmysl, protože se musí vytvořit nejprve nějaký základ, který bude dostatečně zajímavý k připojištění.

Zubař Kalousek tak sice opět ukázal svou tradiční asociálnost. Nicméně také svým výletem do stomatologie dobře ukázal, že nelze jen připojištění vyhlásit, je nutné mít odvahu ze současné péče do něj také něco reálně přeřadit. A za to mu budiž dík.

A obvyklé dvě prosby:

Pod každým textem je hashtag #ToPodstatné a otázka k textu, se kterou si už sám neporadím. Budu rád, když mi na info@davidklimes.cz zkusíte poradit vy.

Zárověň můžete podpořit newsletter jednorázovou nebo ještě lépe trvalou platbou.

A teď už k aktuálnímu newsletteru, který si můžete přihlásit k odběru do své mailové schránky.

Novinka: Totální outsourcing státu

Minulý týden proběhla zcela mimo zraky veřejnosti jedna velká zahlazovací akce. Ministerstvo průmyslu na poslední chvíli stanovuje pravidla pro nákup energií pro velké firmy na příští rok. Po urputných bojích budou platit pro velkopodniky stejné cenové stropy jako pro domácnosti, ale budou muset o podporu žádat a budou mít i objemové limity. Obsah nařízení by jistě vystačil na samostatný článek, speciálně pak popis vládní pozice, že se velkým firmám nebude pomáhat, pak jen trochu, pak hodně, a ať je to hlavně hodně byrokratické. Mnohem více odborníky zaujalo, jakým způsobem se poslední nařízení připravovalo.

V zářijovém newsletteru mnohé zaujala tehdy nová informace, že ač stále vládní pozice byla, že cenové stropy mohou navrhovat jen blázniví extrémisté či populisté, ve skutečnosti již potajmu vzniká plán pomoci. A co je smutné, tak v kancelářích poradenských firem, nikoliv na ministerstvu průmyslu, kde by je měly transparentně vymýšlet stovky zaměstnanců.

Situace se nezměnila, spíše naopak. Poslední nařízení bylo rozesláno k připomínkám jako vládní dokument, ale úředníci zapomněli vymazat data o dokumentech. Takže každý viděl, že autorem je EY. Jakmile to úředníci zjistili, dokument byl ve vládní databázi připravované legislativy stažen a nahrazen novou verzí, již anonymizovanou. Nicméně původní verzi mají mnozí stále v mailech či pokud si to časně stáhli.

Uvedu jen pár názorů od expertů, kteří sice toho už moc od státu nečekají, ale tohle jim již přijde opravdu za hranou:

Jsem sice názoru, že přestože je státní správa v úplném rozvratu, tak jisté míra outsourcingu je v odůvodněných případech žádoucí, nicméně míra snesitelnosti, kterou v posledních měsících státní správa ve spolupráci s EY předvádí je již přes hranu. Právě ve výše zmiňovaném materiálu odboru elektroenergetiky už míra lenosti přesáhla hranici slušného a ve vložených dokumentech jsou ponechána metadata, takže autorem dokumentu lze vidět, že je subjekt “EY”.

A ještě jeden postesk od jiného odborníka, kterého outsourcing klíčové legislativy za miliardy už ani nepřekvapuje, jen nerozumí tomu, proč je to nakonec vždy stejně špatně:

Obecně je to tristní, že cokoliv napíšou, je to blbě, ten proces je netransparentní, výsledný produkt příšerný… K tomu stropu pro velké: ono se vlastně nejedná o strop, to je PR, protože ne každá velká firma splní podmínky, za kterých se to bude poskytovat, tj. podmínky dočasného rámce. Pokud tedy v lednu požádá, bude dostávat zálohové platby, a teprve koncem roku 2023 bude vědět, zda splnila nebo ne. Vláda vydá ještě další nařízení, kde specifikuje podmínky. Zatím také chybí max. výše podpory. Ta je na úrovni EU stanovena v aktualizovaném rámci pro energeticky náročné z vybraných odvětví na 150 mil. eur. Berte ale, že ten první rámec stanovil max na 50 mil. eur, ale česká vláda to stáhla na 200 mil. Kč. Takže uvidíme, co se stane teď.

#ToPodstatné: Nebylo by rychlejší si od poradenských firem nechat vybírat rovnou i ministry a premiéra?

Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.

Novinka: Chystá se Jurečkův Ekoaudit

Předseda lidovců Marian Jurečka je sice na ministerstvu životního prostředí jen dočasně a rád by se na tomto úřadu co nejrychleji zase stáhl do pozice šedé eminence, nicméně právě na něj vyšlo navžení docela důležité věci pro vládu. Takzvaný ekoaudit. Tedy v úřednické řeči „Návrhy na řešení opatření k posílení konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání v České republice z pohledu právních předpisů na ochranu životního prostředí“, které vznikají ve spolupráci i s ministerstvem průmyslu.

Obecným cílem Ekoauditu je prověřování české legislativy v oblasti ochrany životního prostředí a snižování nadbytečné administrativní i finanční zátěže podnikatelů. V rámci Ekoauditu se zejména hodnotí, zda povinnosti vyplývající pro podnikatelské subjekty z předpisů na ochranu životního prostředí nejdou neodůvodněně nad rámec povinností vyplývajících z legislativy EU.

Návrhy nových opatření už mám k dispozici, je to celá řada detailních věcí, tak jen malou ochutnávku:

Něco pro lékárny:

Provozovatel lékárny musí podávat čtvrtletní hlášení o množství odpadu léčiv z domácností, který předal do zařízení pro nakládání s odpady. Hlášení je zasíláno přímo na krajský úřad např. do datové schránky nebo poštou v listinné podobě ve formátu Přílohy č. 51 vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady. Jde o nadbytečnou administrativní zátěž provozovatelů lékáren, neboť údaje o množství převzatých odpadů z lékáren a o jejich odstranění lze získat z informačního systému.

Něco pro skládkaře:

Prodloužit limitní termín pro podání hlášení o vyúčtování poplatků za ukládání odpadů na skládky na poslední den následujícího měsíce po uplynutí poplatkového období. Nyní platí, že vyúčtování se podává do 25 dnů po uplynutí poplatkového období.

A třeba ještě něco pro zpracovatele odpadního elektra, kteří mají problém s certifikací:

MŽP vydá metodické sdělení k nové povinnosti zpracovatelů odpadních elektrozařízení, ve vztahu k ověřování plnění norem CENELEC. Následně v delším časovém horizontu upraví i § 69 zákona o výrobcích s ukončenou životností a stanoví lhůtu pro získání certifikace, která by běžela od zahájení provozu, přímo v zákoně.

#ToPodstatné: Co by v Ekoauditu nemělo chybět?

Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.

Analýza: Michlův pohyblivý horizont

Vláda dostala pro informaci poslední Zprávu o měnové politice z dílny České národní banky. Pro informaci proto, že do měnové politiky vládě nic není. Respektive nebylo. Od té doby, co guvernér České národní banky Aleš Michl se pokládá za reinkarnaci Aloise Rašína a úkoluje vládu, jak má dělat fiskální politiku, i vláda by se snad mohla na něco přeptat centrální banky.

Zásadní otázkou by jistě bylo, jak současná bankovní rada chápe inflační očekávání.

Tradičně ČNB inflační cílování směřuje na pevný časový horizont, který tak slouží jako kotva. Však si to také do poslední zprávy bankéři i napsali:

Horizont měnové politiky je časový úsek v budoucnosti, na který se při svém rozhodování soustředí měnová politika ČNB a který zohledňuje zpoždění v transmisi měnové politiky. Soustředěním se na inflaci na daném horizontu zároveň centrální banka odhlíží od krátkodobých inflačních šoků, jejichž dopad je měnovou politikou ovlivnitelný pouze v minimální míře.

V poslední zprávě centrální banka ale hledí na měnověpolitický horizont vzdálený 15–21 měsíců „pokrývající shodně jako v letní prognóze první polovinu roku 2024“. To je ovšem významná změna. Pevný horizont již neznamená, že se na pevnou dobu jednoho, dvou let projektuje inflace, ale že někam pevně zapíchne kotva a k té se neustále blížíme.

Takže podle ČNB aktuální horizont 15-21 měsíců odpovídá tomu, co bylo v letní zprávě. Tam byl horizont měnové politiky vzdálený 18–24 měsíců v budoucnosti. Dobře, všechna čest inovátorům, ale pak je ovšem nejasné, jak do toho zapadá zase jarní zpráva, protože tam zase stálo:

Horizont měnové politiky je vzdálený 12 až 18 měsíců v budoucnosti, jedná se o období, ve kterém má současné rozhodnutí bankovní rady největší vliv na vývoj inflace.

Nejspíše to tak vypadá na další velkou Michlovu inovaci v centrálním bankéřství, která se skoro blíží inauguračnímu projevu, kde oznamoval, jaké sazby vyhlásí za čtvrt roku. Již se tedy nestanovuje stabilně určený horizont v budoucnosti, který má stále stejný odstup od současnosti, a vůči němu se vyhodnocuje, zda se ČNB daří krotit inflaci. Prostě se to otočí: vyhlásí se dvouprocentní cíl inflace a průběžně se natahují či smrskávají měsíce, za které to má zvládnout.

Vskutku kopernikánský obrat v inflačním cílování…

#ToPodstatné: Co dalšího ještě guvernér vynalezne?

Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.

Novinka: Tři stovky rizikových projektů za 19 miliard

Všichni mají už upřené pohledy na aktuální období evropských fondů, ale rok 2023 je poslední možnost dočerpat ty minulé. Ty sice končily 2020, ale dočerpání je možné až do příštího roku.

K 30. 9. 2022 bylo příjemcům proplaceno 535,5 miliardy korun, tedy 81,2 % celkové alokace Dohody o Partnerství. Od počátku roku 2022 došlo k proplacení finančních prostředků v celkové výši 54,6 miliardy.

To není vůbec špatné. Ale jsou tu i resty, na jejichž vyřešení je poslední příležitost:

Ke dni 30. 9. 2022 evidoval MMR-NOK celkem 291 rizikových projektů v hodnotě cca 19,1 mld. Kč, které si zaslouží větší pozornost, protože mohou snížit částku vyčerpané alokace. Tímto by ČR mohla přijít nenávratně o část evropských dotací.

_#ToPodstatné: Jakým rizikům se za každou cenu vyhnout v aktuálním období eurofondů?
_Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.

Novinka: Plán boje proti HIV/AIDS

S koncem roku končí i národní program boje proti HIV/AIDS, tak rychle vzníká nový na roky 23-27, který mám už k dispozici. O jeho nutnosti není pochyb.

Kumulativně bylo v ČR za celé dosavadní období sledování 1.10.1985 – 31.12. 2021 v rámci surveillance HIV/AIDS zjištěno 4074 případů HIV pozitivity, z nichž bylo 2960 (72,7 %)
u občanů ČR a 1114 (27,3 %) u rezidentů (tj. cizinců s dlouhodobým či trvalým pobytem
v ČR), přičemž dlouhodobě tvoří kolem 90 % pozitivních muži. Relativní roční počty nových případů se v posledních deseti letech (2012-2021) pohybují na úrovni 2-2,5 případu na 100 000 obyvatel. Po maximu počtu případů z roku 2016 (251 případů) a poklesu v letech 2017 a 2018 dochází v dalších letech ke stabilizaci na prakticky obdobných hodnotách (2019 - 189, 2020 - 180, 2021 - 191). V ČR stále dominuje přenos HIV sexuální cestou (přes 90 % případů) a v rámci něj přenos u mužů majících sex s muži, jehož zastoupení ale v posledních letech kleslo, čemuž se přizpůsobuje i nový Národní program.

I když Česká republika zůstává zemí s nízkou úrovní infekce HIV/AIDS v rámci Evropy i světa, je třeba důsledně podporovat systém prevence a testování.

V rámci plnění úkolů vyplývajících ze současného Národního programu bylo v období let 2018 — 2022 dosaženo několika významných cílů. Jedním z hlavních cílů je takzvaná kaskáda „90-90-90“, kdy 90 % lidí, kteří jsou nakaženi, o své nemoci vědí, 90 % z nich se léčí a 90 % z nich má potlačenou virovou nálož). Z průběžného hodnocení Národního programu vyplývá, že druhou a třetí „devadesátku“ se ČR daří plnit, k první se blíží. Dalšími splněnými úkoly jsou např. fungující systém poraden a dostupné anonymní testování.

#ToPodstatné: Jak co nejlépe zajistit anonymní testování?

Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.

Komentář: Nedá se na to dívat. Přesto nás čeká dost možná ta nejlepší prezidentská volba

Chtěli jsme přímou volbu, ale už na ni reptáme. Chtěli jsme ji rozmanitou, ale teď z ní mají někteří raději odstoupit. Chtěli jsme občanské kandidáty, ale najednou se nám zdají moc bezbarví.

Celý komentář si přečtěte na Aktuálně.cz

Komentář: Fiasko v Praze, Brně, všude. Babiš platí za nepřítele jen před volbami

Pětikoalici už nedrží pospolu ani strach z návratu ANO. Potvrdily to komunální volby, po nichž vládní partneři z republikové úrovně raději berou zavděk expremiérovým hnutím než sami sebou.

Přečtěte si komentář na Aktuálně.cz.

Komentář: Nový vládce Prahy Patrik Nacher

Aby porušování předvolebních slibů nebylo tak okaté, tak v Praze vznikne jen menšinová vláda Spolu, ale je zcela jasné, kdo ji bude držet při životě.

Poslechněte si komentář na Plusu.

Co číst (a poslouchat)

Bude to drahá zima… (graf: Economist)