ČEZ běs, houfnice a Pithartova knihovna

27. 2. 2023

Vládě se povedlo vytvořit jednu z nejskákavějších akcií za dlouhou dobu. Nikdo neví, co kabinet ve skutečnosti zamýšlí s transformací ČEZ, tak výkřiky „Kupujte ČEZ!“ se střídají s výkřiky „Okamžitě prodejte ČEZ!“ Přitom reálných možností transformace je velmi omezené množství. Tak si je shrňme:

Vykoupit legálně minoritáře po francouzském způsobu. Tedy ne protiústavně formou „lex ČEZ“, ale s velmi tučnou prémií. Emmanuela Macrona to stálo přihodit o polovinu víc za burzovní cenu akcie, ale nyní má více než 90 procent. Celé ho to stálo deset miliard eur. Na něco takového česká vláda rozhodně nemá peníze. Tak pojďme dál.
Proto se vláda snaží o rozdělení ČEZ sporným zákonem do dvou firem. V jedné by plně ovládla jaderné, uhelné a plynové elektrárny. V druhé firmě by minoritáři výrazně posílili v distribuci či obnovitelných zdrojích. Ani to ale není dobrý deal. Problémová aktiva by zůstala státu a o zlatém vejci by rozhodovali soukromníci.
Takže co zbývá? Racionální řešení, pravděpodobně jediné možné. Nová státní společnost plně převezme nové jaderné elektrárny, toho se minoritáři velmi rádi zbaví a management ČEZ na to potřebuje plné státní záruky. Stejně tak po vzoru polské státní NABE je možné vyčlenit dožívající uhelné elektrárny, které stát bude řídit k útlumu. A zbytek? Zbytek pojede jako dosud – stát rozhoduje, ale minoritáři zajišťují minimální transparentnost a celý tento klinč drží při životě českou burzu. A když snad bude někdy nerozdělený zisk v cashi, může stát přikoupit pár procent akcií, ale to je asi tak vše.

Byl to moc hezký a napínavý příběh, jak nominálně pravicová vláda chtěla znárodňovat prostřednictvím protiústavních paragrafů, ale pojďme už raději řešit skutečně naléhavé problémy tranzice české energetiky.

A obvyklé dvě prosby:

Pod každým textem je hashtag #ToPodstatné a otázka k textu, se kterou si už sám neporadím. Budu rád, když mi na info@davidklimes.cz zkusíte poradit vy.

Zárověň můžete podpořit newsletter jednorázovou nebo ještě lépe trvalou platbou.

A teď už k aktuálnímu newsletteru, který si můžete přihlásit k odběru do své mailové schránky.

4 letadla, 38 tanků, 47 houfnic…

Často mi píšete, že moc vládu kritizuji za ekonomickou a sociální politiku. Rád napravuji v zahraniční a bezpečnostní politice. Ministryně obrany Jana Černochová už oznámila, že minulý rok Česko na Ukrajinu dodalo vojenskou techniku za miliardy. To si zasluhuje nepochybně uznání, Česko patřilo mezi nejaktivnější dárce, a to jak mezi mezi občany, tak právě na úrovni státu.

V médiích jsem nezazanamenal kompletní seznam darovaného materiálu, tak z vládních dokumentů cituji:

“Letecká technika - 4 ks tanky - 38 ks bojová vozidla pěchoty - 55 ks průzkumná chemická vozidla - 5 ks automobily - 47 ks samohybné kanónové houfnice - 13 ks náboje pro dělostřelectvo - 27 518 ks raketomety - 12 ks rakety pro raketomety - 4 900 ks pancéřovky - 8 022 ks minomety - 128 ks miny pro minomety - 17 400 ks protiletadlové prostředky - 291 ks ruční střelné zbraně krátké - 30 025 ks ruční střelné zbraně dlouhé - 11 233 ks náboje pro ruční střelné zbraně - 4 263 000 ks vojenský zdravotnický materiál, materiál radiační, chemické a biologické ochrany, vojenská výstroj PHM, náhradní díly, přepravní a ostatní materiál”

#ToPodstatné: V čem dál by měla pokračovat česká pomoc Ukrajině v roce 2023?

Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.

Pithart bude mít knihovnu

Z českých prezidentů má důstojnou paměťovou instituci jen Václav Havel. Knihovna VH se nepochybně etablovala, byť některé počiny jako vydávání kuchařek Havlových receptů asi nebudou patřit mezi to nejdůležitější z Havlova odkazu. Václav Klaus urputně bojuje o podobnou poctu se svým Institutem, ale čím více bojuje, tím více se mu to vzdaluje. A Miloš Zeman se asi o něco podobného ani nebude pokoušet, byť by to bylo jistě komické.

Knihovnu ale nemusí mít přeci jen prezidenti. Jan Vít založil spolek Knihovna Petra Pitharta, a to s bohulibým cílem „více způsoby sdílet, pamětlivě uchovávat a navenek reprezentovat hodnotový výměr z půlstoletí Petra Pitharta v domácí kultuře, vzdělanosti, politice, v jejich reflexi a dějinném vřazení“.

Teď se to tak rozhodně nezdá, ale je možné, že za dalšího půl století česká společnost bude Pithartovy myšlenky považovat za aktuálnější než ty Havlovy. Tak jen do toho!

#ToPodstatné: Co vám od Pitharta přijde nejzajímavější? A proč jsou to právě Dizirizika?

Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.

Martin Grundman: Do Hamburku nedoplujeme

Nesmím zapomínat na vaše reakce, tedy #ToPodstatné. Martin Grundman z oboru vodního hospodářství v pár krátkých bodech zareagoval na podrobnosti v newsletteru k plánům na splavnění Labe dvěma stupni v Děčíně a Přelouči. Díky za reakci.

Protože pokud saská strana nemá, opravdu nemá, v úmyslu splavňavat úsek státní hranic - Drážďany, pak se žádné skutečné napojení na Hamburk nekoná. Zvláště když vezmeme v potaz často extrémně nízkých průtoků Labe (změna klimatu),
Protože objem nákladní vodní dopravy má klesající tendenci i na např. průplavu Rýn-Mohan-Dunaj (roste jen “turistika”),
Protože není, alespoň se domnívám, prokázána reálná poptávka - co a kdo bude z/do Hamburku vozit? Objemná přeprava substrátů jako kdysi se už stěží vrátí - přeprava si dávno našla jiné možnosti, které mají mimo jiné požadovanou spolehlivost,
Protože pokud lze již dnes dočasně nadlepšit průtok a splavnost, pak je toto řešení mnohonásobně lepší a navíc řeší i splavnost v Sasku,
Protože státní rozpočet je ve značném schodku, a přesně toto je investice zbytná. To už je lépe investovat do vzdělání, CIT a pod.
Závěrem: podle mne je to nesmysl podobný DOLu - jen v menším měřítku. A argumentace proti těmto investicím se vlastně velmi shoduje.

#ToPodstatné: Pište mi #ToPodstatné!

Petra Ďuranová: Děti bez škol

Na text o nezvládnutém náporu silných ročníků na školství a spoustě regionů v neřešitelných problémech mi přišla spousta reakcí.

Vybírám postesknutí starostky obce Drahelčice Petry Ďuranové. Díky za reakci.

Jsme z oblasti, kde se bohužel v roce 2000 povolila novým územním plánem obrovská plocha pro novou výstavbu, ale neřešila se občanská vybavenost, především školství. Na druhou stranu je nutno říci, že v devadesátých letech byl z našich obcí odliv lidí do měst (a to jsme jen 8 km od hranic Prahy), nebyl problém dostat děti do školy nebo školky. Naopak, školy i školky děti
samy poptávaly.
Dnes je problém zcela opačný. Jen u nás v obci je 40 dětí do první třídy, které nemají zajištěnu žádnou školu. Naše obec se snaží jim zařídit provizorní řešení - kontejnerovou modulární školu, ale narážíte na předpisy v oblasti hygieny, stavební předpisy, lhůty, připojení ČEZ atp. a též finance.
Jsme jednou ze šesti předvybraných lokalit, kde se má stavět nová škola pro 540 dětí. Snažíme se pro tuto školu udělat maximum, ale abychom tuto investici ufinancovali, musíme žádat několik dotací, od různých poskytovatelů, dále mít dostatek finančních prostředků na obecních účtech a ještě mít zajištěn úvěr tak, abychom celou stavbu dokázali dát dohromady. Kdo si tímto managementem neprošel, resp. neprochází, tak absolutně nemůže tušit, s čím tady procházíme. Od povolení projektu až po získání dotací a to jsme ještě nekopli… a do toho řešíme běžnou obecní agendu.

Jsme malá obec, máme 3 zaměstance a spoustu dětí, které, jak jsem psala, nemají kam jít do první třídy. Dvě děti do 6. třídy, jsme “udávali” cca v 30 školách a povedlo se najít dvě volná místa až na Kladně a to ve vyloučené problémové lokalitě, jinde místa nejsou.
Budu velmi ráda, pokud byste se danou problematikou zabýval. Obce kolem Prahy jsou v obrovské krizi, kam s dětmi. A nemají na to odpověď, protože ve školském zákonu je zásadní věta, „že obec zajistí“. Ale jak a s jakými financemi, už nikdo neřeší. Ta škola pro 540 dětí stojí cca 750 milionů a naše obec má příjmy z rozpočtového určení daní 20 milionů korun…

#ToPodstatné: Pište mi #ToPodstatné!

Komentář: Devastace centrální banky kvapem pokračuje. Čas na revoltu proti Michlovi

Guvernér Aleš Michl je nejmocnější z rovných, ale při měnových hlasováních jen jeden ze sedmi centrálních bankéřů. Zbytek by tedy měl sebrat odvahu se mu postavit a zachránit erodující měnovou politiku země.

Komentář si přečtěte na Aktuálně.cz

Komentář: Drsná škola života. Politici chtějí, aby Češi měli děti, ty pak nemají kde studovat

Je to tady znovu. Po nezvládnutém náporu silného ročníku 2008 na mateřské školy a pak na ty základní se mladí dožadují vzdělání před branami škol středních. Právem. Česká politická reprezentace je ale demografickou situací překvapena. Jako vždy. Přestože se nynější stav dal snadno předvídat.

Komentář si přečtěte na Aktuálně.cz

Komentář: Valorizace hlouposti

Je zcela v pořádku, že se vláda snaží zabránit mimořádné valorizaci penzí, která by jistě pomohla spoustě seniorů, ale také by vyšla na 34 miliard. Tím ovšem výčet polehčujících okolností pro nenadálé vládní rozhodnutí končí.

Komentář si přečtěte na Plusu

Co číst (a poslouchat)

Všetko okrem dobrého…