Doce Vita na sítích, resuscitace České pošty a 172 miliard k Vánocům

27. 3. 2023

Když mě Český rozhlas Plus oslovil, abych vystupoval v podcastu navazujícím na Čekání na prezidenta, lekl jsem se. Bohatě mi stačilo, když jsem tam jednou hostoval a pak nevěřícně koukal, jakou bídu na sítích (trademark na zcela přesné označení náleží Janu Pokornému) dostává jeden z hostů. Když jsem zjistil, že první díl bude o reflexi médií a práci novinářů, lekl jsem se ještě víc. A když jsem se dozvěděl, že kromě Jana Pokorného budu debatovat s Apolenou Rychlíkovou a Václavem Moravcem, lekl jsem se úplně nejvíce. Ale dopadlo to, myslím, docela dobře – diskuze o práci novináře (zvláště když mnozí novinářo-lobbisté se raději označují již jen za „tvůrce“) je potřebná. Poslechněte si celý podcast Chyba systému a napište mi svůj názor.

V podcastu se mi podařila jedna věc utajit: že sám aktuálně řeším svou novinářskou budoucnost a zda vůbec v oboru zůstat. Druhou věc jsem utajil však nechtěně – podstatnější než diskuze o neuvěřitelných výkonech mnohých novinářů (a „tvůrců“) na Twitteru mi přijde debata o tom, jak má vlastně propagace médií (a dalších institucí ve veřejné sféře) na sociálních sítích vypadat. Jen letmo jsem to zmínil, ale opravdu by mě zajímalo: jak dělat silné, úspěšné a zároveň hodnověrné profily samotných médií či jednotlivých pořadů na sítích, aby jednotliví novináři nemuseli pro pár lajků ze sebe dělat kašpary o půlnoci na Twitteru?

A obvyklé dvě prosby:

Pod každým textem je hashtag #ToPodstatné a otázka k textu, se kterou si už sám neporadím. Budu rád, když mi na info@davidklimes.cz zkusíte poradit vy.

Zárověň můžete podpořit newsletter jednorázovou nebo ještě lépe trvalou platbou.

A teď už k aktuálnímu newsletteru, který si můžete přihlásit k odběru do své mailové schránky.

Plán resuscitace České pošty

Mám k dispozici prezentaci stabilizace a transformace České pošty, se kterou přišel ministr Vít Rakušan na vládu. Snažím se v newsletteru být nestranný a uměřený, ale upřímně, něco tak strašného jsem už dlouho neviděl. Ty roky odkládaného řešení jsou tam jasně vidět a budou pěkně drahé. Nejdůležitější je obrázek rámcového harmonogramu transformace.

Tak tedy do volebního roku 2025 bude komerční noha České pošty vstupovat jako akciovka – o jednom ze zásadních témat sněmovních voleb máme, myslím, rozhodnuto.

#ToPodstatné: Není už Česká pošta za bodem, kdy ji ještě šlo jako významnou firmu zachránit?

Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.

K Vánocům 172 miliard z EU

Teď něco pozitivního. Podle mých informací vláda do konce března předběžně požádá o půjčku z Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). O co jde: vláda v řádném termínu do 31. března 2023 pošle předběžný zájem o půjčku v minimálním rozsahu 2,9 mld. eur (s potenciálem navýšení až na 11 mld. eur v závislosti na dodatečném vyjednání možnosti využít část půjčky prostřednictvím finančních nástrojů po roce 2026). Protože příprava půjčky je velmi silně provázána s úpravou grantové části Národního plánu obnovy (NPO), mění se docela významně i milníky a cílů současného NPO a přidávají se nové podněty pro kapitolu k REPowerEU a navyšuje se alokace pro ČR.

Přeloženo do češtiny: vláda získá za současných vysokých tržních úrokových podmínek velmi levné financování. Pozitivní je, že to bude tak moc zazávazkováno, že by to neměla zcela prošustrovat.

Plánů financování je více, níže uvádím jen ten základní:

„Základní scénář: 172,6 mld. Kč. Tato varianta zahrnuje finanční nástroje v oblasti energetické transformace v plném rozsahu dle extenzivního výkladu pravidel pro čerpání půjčky po roce 2026 a strategické „fosilní“ projekty. Tato varianta předpokládá, že náklady na inflaci a dodatečnou absorpční kapacitu (celkem 10,9 mld. Kč) budou buď řešeny v rámci stávajícího plánu (např. snížením cílů a milníků) nebo hrazeny z „update“. V tomto případě nebudou realizovány v plném rozsahu všechny projekty ucházející se o grantové navýšení z update a REPowerEU (bude nutné škrtat 33 %, zejména v části „update“, a to i po vyřazení projektů s negativním stanoviskem Komise a projektů s alternativním financováním).“

Do konce roku pak bude podepsána dohoda mezi Českou republikou a Evropskou komisí o financování a o případné půjčce, čímž se dodatečné prostředky finanční podpory z RRF smluvně zazávazkují. Veselé Vánoce a šťastný Nový rok!

#ToPodstatné: Jste pro?

Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.

Účet za covid až do roku 2028

Na vládu jde žádost Národní rozvojové banky o peníze za program Covid III za 4. čtvrtletí roku 2022. Materiál mám k dispozici. O co jde. Jde o portfoliové záruky Národní rozvojové banky (dříve Českomoravská záruční a rozvojové banka) k úvěrům komerčních bank poskytnutým podnikatelům postižených dopady koronavirové nákazy.

Šlo o jeden z nejsmysluplnějších programů, ale také je pravda, že tu s námi bude ještě dlouho po covidu. Celkem bylo podpořeno 7 512 podnikatelských subjektů, jimž byly zaručeny úvěry v celkovém objemu 48 021 380 532,- Kč. Příjem žádostí podnikatelů o podporu z Programu COVID III byl ukončen 31. 12. 2021.

Po čtvrtletích si pak NRB říká o peníze na tyto garance. Za 4. čtvrtletí 2022 chce 131 972 222, 98 Kč. To samo o sobě nejsou drobné, ale tady jde především o celkovou odhadovanou výši.

„Agregované výzvy jsou zasílány na MPO se čtvrtletní pravidelností vždy za uplynulé období, přičemž komerční banky mohou uplatnit žádosti o plnění do 31. 12. 2027. Poslední Agregovaná výzva bude administrována nejpozději ke dni 30. 6. 2028, kdy bude program COVID III zcela vypořádán. Celková odhadovaná částka za poskytnutá plnění může činit až 14,3 mld. Kč za celou dobu trvání programu COVID III, provozní i investiční části.“

Tak jen aby někdo náhodou při sestavování rozpočtu zase neříkal, že o tom nevěděl…

#ToPodstatné: Jaké covidové programy byly nejefektivnější a jaké naopak největší rozkrádačky?

Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.

Nová zkratka k zapamatování: HSOÚ

Ministerstvo pro místní rozvoj zpracovalo o podpoře rozvoje hospodářsky a sociálně ohrožených území (dále “HSOÚ”) a strukturálně postižených krajů. Materiál mám již k dispozici. Zkratku HSOÚ se rozhodně vyplatí zapamatovat – měla by se stát základem pro smysluplnou debatu o pomoci různě znevýhodněným regionům v Česku.

Ale nejdříve malá odbočka a sebekritika: V roce 2017 jsem uveřejnil téma o “Sudetech chudoby” o problémech pohraničních regionů v časopise Ekonom. Na titulce stálo „Sudety existují. Němce nahradila chudoba“. Dost jsem si kvůli tomu titulku vytrpěl, ale dosud mám pocit, že to mělo smysl, aby to přitáhlo pozornost. Tehdy Praha a další prosperující centra vůbec ještě nechtěly problémy periférií vzít na vědomí. Jeden významný ekonom mi tvrdil, že to prostě není možné, protože republikové HDP rychle roste a pomáhá i pohraničním regionům. Mnozí politici tehdejší demokratické opozice zas měli pocit, že to jsou regiony, kterým už stejně nejde pomoci a nemá tam ani smysl lovit hlasy.

Pak přišla trochu lepší fáze zaměření na tři uhelné kraje, které mají i oficiální label strukturálně postižených krajů – Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský. Tam se lije velké množství peněz a jak jsem připomněl v předminulém newsletteru, někdy to asi nemá moc dobré provedení.

Ale dnes bychom už měli být dál a nemluvit ani o Sudetech chudoby, ani o jen třech krajích v problémech. Důležité je vidět problémy mnohem menších lokalit a tam efektivně cíleně – a tedy i levněji – pomáhat. Některé lokality mohou mít problémy sociální, jiné ekonomické, jiné vzdělanostní, jiné infrastrukturní. Některé bohužel vše dohromady. Konec odbočky.

Proto je dobře, že stát se začíná zajímat o menší lokality a jejich konkrétní problémy. Zahrnuje území, které vykazují společně prvky:

nízká intenzita bytové výstavby,

zhoršující se sociální struktura lidí (vzdělanostní, věková, sociální), v některých oblastech je sociální otázka podmíněna i sociálním vyloučením
horší dostupnost veřejných služeb, kultury a v širším smyslu o občanské vybavenosti a komerčních služeb
nízká intenzita podnikatelské aktivity, hospodářský výkon a tím pádem i vyšší podíl nezaměstnaných lidí
mnohé oblasti mají špatnou dopravou dostupnost, případně horší dostupnost technické infrastruktury (nedostupnost vysokorychlostního internetu)

Ano, je tam velká část zmíněných tří krajů i někdejších Sudet, ale vidíme i mnohé vnitřní periférie krajů, na které by se nemělo zapomínat, abychom pak nebyli nemile překvapeni.

#ToPodstatné: Jak těmto lokalitám efektivně pomáhat? Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.

Eva Pavlíková, Jindřich Oukropec: Digitální velmocí se jen tak nestaneme. Chybí nám jasný směr

Tento týden startuje Digitální a informační agentura a okolo ní bude jistě ještě spoustu debat. Poprosil jsem proto lídry Česko.Digital o pár odstavců k digitalizaci v Česku a jejich novému průzkumu. Díky!

'Česká republika má vicepremiéra pro digitalizaci, nově vzniklou Digitální a informační agenturu (DIA) a řadu projektů i strategií, které různě říkají, jak máme přistupovat k technologiím ve veřejné sféře. Přitom podle žebříčku DESI, který měří míru zapojení digitálních technologií do fungování státu, patří ČR na chvost Evropy (20. místo z 27 států).

Výsledky naznačují, že i když vybraní aktéři ví, jak využít technologie ve prospěch občanů, brzdí je absence jednotné vize. Snahy o využití technologií pro jednodušší život a styk občanů se státem jsou roztříštěné a nekoordinované.

Naprostá většina z 41 dotázaných zástupců politiky, firem, státní správy, samosprávy, médií, vědy a neziskového sektoru uvádí, že sdílená vize spíše chybí. V odpovědích se například objevilo, že existující dokumenty, které upravují využití digitálních technologií na úrovni státu, jsou nesrozumitelné, nepřehledné, nekvalitní nebo se špatně implementují. Zaznělo také, že státní zakázky, které se týkají technologií, jsou předražené a málo myslí na koncového uživatele, tedy občana.

Absenci sdílené vize vidíme i na úrovni státu. Zatímco se Estonsko strategicky pozicuje do technologického leadera, Francie hlásí hedonistické art de vivre plné jídla a vína a Švédsko stojí na kvalitním designu nábytku, Česká republika neví, kam kráčí. Naše roztříštěná politická reprezentace je reaktivní. Místo dlouhodobých strategických směřování se soustředí na aktuální hašení požárů. Digitální technologie, jak potvrzuje nový průzkum, jsou obětí chybějícího směřování na úrovni celé společnosti.

Je to o lidech. Pokud chceme změnit přístup, jak využíváme technologie, musíme se posunout pryč od myšlení, které nyní využití technologií spíše brzdí. V Česko.Digital se uplatňuje pravidlo „lidi nad procesy“, které je většině politiků a zaměstnanců státu cizí. Přitom právě technologie myslící v první řadě na uživatele-občana umožňují řešit společenské problémy a jak ukazuje Estonsko, umí velmi dobře nastartovat ekonomiku státu.'

#ToPodstatné: Pište mi #ToPodstatné!

Komentář: ČEZ rekordně vydělává. Obnova energetiky si ale žádá ještě mnohem více peněz

Vláda chce část ze 100 miliard, které teď utrží od energetického kolosu, poslat i do jiných sektorů ekonomiky. Je to záměr pochopitelný, ale nešťastný. Z čeho pak bude chtít kabinet zaplatit nutnou generální rekonstrukci energetiky?

Komentář si přečtěte na Aktuálně.cz

Komentář: Politici si slušné platy zaslouží. Ale ne za sbírání “fleků”

Tradiční evergreen „koukněte, jaké prachy berou ti nahoře“ je zpět. Český zákonodárce ale vůbec není přeplácen. Tedy alespoň ne do doby, než začne sbírat všemožné funkce, z nichž se pak ani jedné nevěnuje pořádně.

Komentář si přečtěte na Aktuálně.cz

Komentář: Valorizační kovbojka zastavila nutnou reformu penzí. Zemi čeká bezčasí, na které nemá

Dokud nebude jasné, zda způsob, jakým teď vláda prosadila nižší růst důchodů, není v rozporu s konstitucí, zůstane Česko zablokované ve slepé uličce. Nutně se z ní přitom potřebuje dostat. Už včera bylo pozdě.

Komentář si přečtěte na Aktuálně.cz

Komentář: Jurečkova penzijní cesta tam a zase zpátky

Nyní se horko těžko hledá smysluplný vzoreček pro stanovení věku odchodu do důchodu. Ten tady přitom už byl. Na počátku minulé dekády za premiérování Petra Nečase se schválila mimořádně nepopulární, ale jediná možná úprava věku pro odchod do penze.

Jak stárneme, měl se automaticky prodlužovat i minimální odchozí věk. Dalo se jistě toto pravidlo měnit pro těžce pracující a další znevýhodněné skupiny, ale to je asi tak vše, co se s tímto pravidlem mělo dělat.

Komentář si přečtěte na Aktuálně.cz

Co číst (a poslouchat)

A co vy si dáváte v online seznamkách za filtry? (graf: Economist)