Limity bez limitu, pojistka demokracie s.r.o. a ohrožená Spravedlivá transformace

13. 3. 2023

Inaugurací Petra Pavla se zakončila výměna na Pražském hradě, ale samotná prezidentská volba by rozhodně neměla přestat poutat pozornost. Otázek kolem velmi špatně vymyšleného volebního systému spíše ještě přibylo, než že bychom si něco v historicky třetí přímé volbě konečně vyjasnili.

V minulých newsletterech jsem už popisoval velmi odfláknutou přípravu volby od ministerstva vnitra - to připustilo k volbě kandidáty, které nemělo, a vyloučilo ty, které naopak připustit mělo. Ministr vnitra Vít Rakušan sliboval, že se hned po volbách na zákon s podřízenými podívá, ale jaksi na to zapomněl a nikdo mu to bohužel nepřipomíná.

Vládní koalice navíc ani nezvládla zrealizovat svůj zásadní slib o korespondeční volbě pro Čechy žijící v zahraničí.
K letitým problémům s kvalifikačními kritérii se však přidaly nové problémy. Andrej Babiš z kampaně udělal přidruženou výrobu Agrofertu, kde náklady odtekly ve velkém do Mafry, United Bakeries, Imoby a jinam. Aby kandidát objednával služby u jím ovládaných firem by mělo být zakázané, aby se z prezidentské volby nestávala pračka peněz sponzorů či státních příspěvků stranám.

A velké novum přihodil Petr Pavel, a to hodně nebezpečné. Jakmile dosáhl limitu 40+10 milionu korun, začal dary vracet a dotyční ho sponzorovali jako zcela nesouvisející “třetí osoby”, ale přesně tak, jak jeho tým potřeboval. Takže jeho kampaň stála hodně přes 70 milionů. O různém šedém marketingu jako byla cílená spolupráce s influencery ani nemluvě. To vše jde zcela proti smyslu zákona, který chce stropovat kampaň na relativně nízké částce.

Je toho tedy spousta, co je k diskuzi ohledně pravidel příští prezidentské volby, když už nám nevadí jeho porušování v proběhlé volbě. Tak snad to za pět let stihneme. Zatím to vypadá jako vždy, že po volbách se do toho nikomu nechce a těsně před volbami už zas bude na všechno pozdě…

A obvyklé dvě prosby:

Pod každým textem je hashtag #ToPodstatné a otázka k textu, se kterou si už sám neporadím. Budu rád, když mi na info@davidklimes.cz zkusíte poradit vy.

Zárověň můžete podpořit newsletter jednorázovou nebo ještě lépe trvalou platbou.

A teď už k aktuálnímu newsletteru, který si můžete přihlásit k odběru do své mailové schránky.

Novinka: Spravedlivá transformace v ohrožení

Od nového speciálního eurofondu pro Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj se toho čeká mnoho. Vždyť ve fondu Spravedlivá transformace je pro uhelné regiony vyčleněno na 42 miliard.

Jenže je třeba je umět smysluplně vyčerpat. A bude problém. Mám k dispozici novou Zprávu o rizicích a opatřeních implementace fondů EU, která jde na vládu. A není to radostné čtení:

„Národní orgán pro koordinaci hodnotil rizikovost programů období 2021-2027. Jako vysoce rizikový byl vyhodnocen OP Spravedlivá transformace zejména v důsledku zpoždění zahájení implementace tohoto programu a nevyhlášení dostatečného objemu výzev.“

K velkému zpoždění došlo u zahájení implementace Spravedlivá transformace, která kvůli financování velké části alokace ze zdroje NextGeneretionEU je pod větším tlakem na rychlé čerpání alokace než ostatní programy. U tohoto programu prozatím nedošlo k vyhlášení dostatečného objemu výzev dle schváleného harmonogramu. U několika programů byl identifikován nesoulad s Jednotným národním rámcem, a to v oblastech výzev a kontroly.

Pro spravedlnost však dodejme, že tento ostře sledovaný bohatý program není jediný, který dohání resty. V případě OP Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost zjištěno ohrožení naplňování očekávaných výsledků Dohody o partnerství v oblastech čisté mobility a energetiky, což také není vůbec dobré.

Čas na nápravu je, nicméně bude to těžké. Na republiku se nyní valí obrovské množství tradičních i zcela nových eurofondů, a to s čerpáním v často šibeničním termínu. Byla by škoda je nevyužít k nutné modernizaci Česka.

#ToPodstatné: Jak postrčit Spravedlivou transformaci kupředu?

Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.

Pojistka demokracie s.r.o.

Když ústavně-právní výbor Senátu doporučil zamítnou novelu o mimořádné důchodové valorizací, pár čtenářů mi psalo, jak jsem mohl tak moc podceňovat horní komoru. V komentáři o pár dnů předtím jsem totiž popisoval třetí možnou a ústavně konformní cestu, jak z penzijní patálie ven: nechat červnovou mimořádnou valorizaci proběhnout a pak zmrazit nejen mimořádné, ale i řádné valorizace, dokud průměrný důchod nedoklesá zase zpět někam na 43 procent průměrné mzdy. V textu jsem ovšem také napsal, že od Senátu se žádná rebelie nedá čekat a vše rozhodne až nový prezident: “První, kdo může zasáhnout, je nyní Senát. Ale ten je pojistkou demokracie a právního státu vždy jen tehdy, pokud to neohrožuje zájmy stran, které jej právě ovládají. Aktuálně tedy není příliš pravděpodobné, že se tentokrát vzepře. Ke slovu se tak nejspíš dostane až čerstvý prezident Pavel a jeho ekonomický i právní tým.”
A tak se také stalo. Ač senátní ústavně-právní výbor se celkem pochopitelně vyslovil proti přijetí, protože kolize s ústavou může být dokonce mnohonásobná, tak vládní strany na své senátory zaklekly a zákon nakonec prošel. A to ještě poměrně alibistickou cestou, že spousta senátorů se zdržela hlasování.
Senát si jistě vydobyl reputaci na poli zahraniční politiky, ale v zásadních ekonomických a sociálních věcech je jeho dosavadní počínání tristní. Nemůže se pak divit, že se o něj velká část společnosti nezajímá, když je pojistkou demokracie, jen když je to pro senátory bez rizika. Památně to během podvolení se nesmyslnému poslaneckému rušení supehrubé mzdy v roce 2020 formuloval Miloš Vystrčil: “To je ta naše nesvoboda, protože když bychom postupovali jen podle toho, co si myslíme my, tak hrozí, že by prošlo to nejhorší.”

Pokud však Senát bude definovat strach z toho, že jejich návrhy sněmovna zařízne a že pojistkou demokracie a právního státu může být jen tehdy, pokud to nevadí stranám aktuálně ovládající horní komoru, tak se pak horní komora nemůže divit pochybám veřejnosti o její smysluplnosti…

#ToPodstatné: Jak nakonec o valorizacích rozhodne prezident?

Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.

Potraviny versus Nekula

Kde jsou ty časy, kdy nás marketéři ODS děsili Babišovou drahotou, kdy během sedmi let stoupla cena chlaba z dvaceti korun na třicet. Nyní by mohli zas anoističtí marketéři oplácet tím, že za dva roky Fialovy drahoty stoupla cena chleba z 30 korun na 45.

Takovou debatu asi ministr zemědělství Zdeněk Nekula nechce připustit a proto se odhodlává k velmi razantním krokům. Minulý rok byl zneklidněn, pak byl několik měsíců pobouřen a nyní jsou dokonce podle něj ceny potravin už za hranou. Příští rok – pokud bude ještě ministrem – tak můžeme očekávat, že bude nakonec možná i odhodlán…

Nekula ve skutečnosti neudělá vůbec nic. Chce kontrolovat marže, ale nechce je stropovat, aby neporušil trh. Tak to je jen planá hrozba. Varuje před razantním zdražením cukru na podzim, ale nemá žádné důkazy o kartelové dohodě. Vadí mu slevy, po kterých je výrobek pořád drahý, ale nedokáže vysvětlit, podle jakého paragrafu má Česká obchodní inspekce obchodníka skřípnout.

Škoda, že si ministr nepřečetl před těmito svými práznými výroky zprávu antimonopolního úřadu o potravinářském sektoru z minulého roku, kdy už ceny notně stoupaly.

“V posledních měsících Českou republiku zasáhla nebývale vysoká míra inflace, která se významně projevila také na růstu cen potravin (meziročně často v řádech desítek procent). Úřad proto zjišťoval, jaké jsou zdroje tohoto strmého růstu uvnitř zemědělského a potravinového řetězce. Zjistil, že požadavky na vyšší ceny produktů vycházejí primárně od dodavatelů, kteří se potýkají se značným zvýšením svých výrobních nákladů, zejména pak energie a pohonné hmoty. Druhým hlavním zdrojem je nejistota některých dílčích trhů, kde psychologická obava z nedostatku způsobená primárně válečným konfliktem na Ukrajině přináší vyšší vzácnost určitých typů komodit, a tím i jejich řádově vyšší ceny.”

Přeloženo do češtiny: Ano, mnozí zemědělci i obchodníci zdražují, ale nelze říct, že za to může jen Babišův Agrofert či naopak nenasytné řetězce. Kombinace vyšších vstupů a nejistoty se dostala i na cenovky potravin. Trh jako takový ale funguje.

Nekula navíc mate veřejnost uváděním údajných obřích marží, když by měl především uvádět zisk, který rozhodně už tak omamný není. A úplně matoucí jsou informace o cenových skocích za krátké období. Ty jsou u potravin bohužel normální. Kontrakty jsou navíc většinou na čtvrtletí, takže během inflace při přecenění to jsou skoky. Třeba na periodických „máselných krizích“ je vidět, že velké výkyvy nejsou nijak neobvyklé.

Pokud by Nekula chtěl opravdu s vysokými cenami potravin něco udělat, musel by vládě navrhnout snížení DPH na základní potraviny jako je tomu v sousedním Polsku. Jenže to má zakázané. Tak je třeba alespoň pořádat hodně tiskových konferencí…

#ToPodstatné: Dá se nějak ulevit od vysokých cen potravin?

Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.

Komentář: Že se nedalo dělat nic jiného než zaříznout důchodcům valorizaci? Ale dalo. A dá

Vláda nakonec prosadila svou, penze v červnu vzrostou podstatně méně, než měly. Vítězství ale koalice dosáhla způsobem, při němž se ústava kroutí jako paragraf. K dispozici přitom bylo - a stále je - mnohem elegantnější řešení.

Komentář si přečtěte na Aktuálně.cz

Komentář: Vláda nakonec asi splní všechno, co lidem slíbila. Když to každý rok změní

Pravidelná aktualizace programového prohlášení je nebezpečné novum. Žádný kabinet nikdy nedokáže dotáhnout do konce všechno, co si předsevzal. Až ten současný se ale rozhodl, že rovnou přepíše věci, za které dostal důvěru sněmovny.

Komentář si přečtěte na Aktuálně.cz

Komentář: Jestli něco na Hradě potřebuje řád a klid, pak jsou to milosti

Miloš Zeman se symbolicky rozloučil s nejvyšším úřadem korupčním prezidentským pardonem. Aby národ nezapomněl, jak beztrestně a jak moc u nás může hlava státu šlapat po právu. Na Petra Pavla čeká úkol nebezpečnou zvyklost rychle změnit.

Komentář si přečtěte na Aktuálně.cz

Komentář: Potřebujeme prezidenta, ne lesníka a památkáře

O rozvoj Pražského hradu se má starat Národní památkový úřad, stejně jako se stará o další české hrady v majetku státu. A Lánskou oboru mají spravovat Lesy České republiky a spravovat ji v zájmu občanů, nikoliv pár prezidentských úředníků, co si chtějí zastřílet vysokou.

Komentář si přečtěte na Plusu

Co číst (a poslouchat)

Putin s nevídanou brutalitou vyvražďuje nejen Ukrajinu, ale i Rusko… (graf: Economist)