I populismus se musí umět, Babiš, Pospíšil a nová strana

20. 2. 2023

Celý minulý rok vláda odmítala volání expertů, ať se urychleně změní valorizační mechanismus penzí, minimálně pro mimořádné přidávání v průběhu roku. Marné bylo volání expertů, když se minulý rok v parlamentu znovu otevřelo takzvané výchovné, ať tuto zcela nesystémovou dávku za 20 miliard ročně nezavádí či alespoň odloží. Vše k ničemu, vládní strany jen viděly před sebou důležitou voličskou skupinou penzistů a nechtěly ji celou přenechat Andreji Babišovi.

To pak ale nemůžete dělat takové hlouposti jako nyní. Penzisté se těšili na další tučnou valorizaci v průběhu letošního roku, ale protože už je po sérii voleb, najednou vláda řekla ne. Jak to tak u populismu bývá, všechna předchozí lákadla jsou rázem zapomenuta, nyní zůstává jen zloba na chování vlády. Babiš už slíbil, že kabinetu udělá ze života peklo.

Kdybychom měli kompetentní ministry, nic z toho nemuselo být. Už při schvalování rozpočtu na tento rok newsletter upozorňoval, že na další mimořádnou valorizaci nejsou v rozpočtu vyčleněny nutné destíky miliardy. Pokud Marian Jurečka a Zbyněk Stanjura dopředu věděli, že penzistům plnou valorizaci nedají, tak to měli rovnou říct a včas změnit zákony. To se nestalo, takže musíme pošlapávat právní stát a měnit pravidla hry, když podmínky pro mimořádnou valorizaci jsou už naplněny. A úplně bláznivé je, že změnu pravidel chce Jurečka prohnat sněmovnou ve stavu legislativní nouze. A to jen proto, že do konce prezidentské volby se nesmělo k nevyhnutelné valorizaci ani pípnout.

Takhle opravdu ne, i populismus je svého druhu řemeslo a musí se umět. A ministr Jurečka ho neumí. Na svou vizi, že lidovci budou sociálním svědomím vlády a lidovecké preference se zase zvednou ze tří procent, může asi definitivně zapomenout.

A obvyklé dvě prosby:

Pod každým textem je hashtag #ToPodstatné a otázka k textu, se kterou si už sám neporadím. Budu rád, když mi na info@davidklimes.cz zkusíte poradit vy.

Zárověň můžete podpořit newsletter jednorázovou nebo ještě lépe trvalou platbou.

A teď už k aktuálnímu newsletteru, který si můžete přihlásit k odběru do své mailové schránky.

Babišova přidružená výroba

Je po prezidentských volbách a kandidáti skládají účty. Účet Andreje Babiše ale ze všeho nejvíce připomíná vnitroholdingový clearing. Tolikrát se Babiš přesvědčil, že mu nesvědčí, když kombinuje svůj politický zájem s tím byznysovým, ale málo platné, on se nezmění – pro tisícovku ochotně skáče přes plot do hlubokého bahna.

Z volebního účtu je jasně vidět Babišův zájem, aby se ekonomicky nepříliš prosperující Mafra z jeho svěřenského fondu finančně zas trochu zahojila. Ten nepoměr oproti nákupu reklamy do jiných mediálních domů je zjevný. Utržené miliony od šéfa tak vylepší finanční zdraví firmy, která je na prodej a rozhoduje se nejspíše mezi duem Křetínský, Tykač (viz minulý newsletter).

To ale není jediný penězovod do svěřenského fondu. Koblihy jsou trvalka, takže na kampani se přiživily i United Bakeries, které jsou pod Babišovým Penamem.

A na své si přišla i Imoba, která pronajímala vůz či dělala grafické práce (ty byly letos tak strašné, že to opravdu můžeme považovat za Investici MOniky BAbišové, neboli IMOBA, která si ze všeho nejvíce přála, aby její muž nevyhrál a měla už konečně klid).

Pravidla prezidentské kampaně jsou v Česku příšerné, ohledně financování nefunguje nic. A to ani to základní, tedy finanční limit, který se dá obejít přes třetí, údajně nespolupracující osoby. Nicméně Babišova kampaň přímo volá alespoň po jedné jednoduché a efektivní změně – kandidát nemůže využívat služeb firem, ve kterých je angažován.

Přístup, že když z toho nebude vítězství, tak vydělají alespoň moje firmy, je zcela nepřípustný. Všude kromě Česka.

#ToPodstatné: Jak vylepšit pravidla financování prezidentské kampaně?

Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.

Akumulátor Pospíšil

A je to tady. Jiří Pospíšil se bude starat o zvířátka. Bez tohoto prohlášení se neobejde žádný jeho nástup do nové funkce. A že jich má. Ale všechny zvládá, protože žádnou pořádně nevykonává. Z Evropského parlamentu bere pěkné peníze, za což odvádí minimum práce. K tomu byl dosud pražským zastupitelem. Nyní bude dokonce pražským radním pro kulturu a památkovou péči (a plat europoslance si samozřejmě nechá).

Většina pozornosti je tak upřena na jeho neudržitelnou kumulaci funkcí. Případně jak pěkně přežil kauzu Dozimetr, kdy jinak tak mnohomluvný poslanec vše vyřešil před volbami bobříkem mlčení a dáváním fotek své vegetariánské kuchyně na Instagram. Ale stačilo to, dokonce i na Piráty, kteří s ním původně odmítali spolupracovat.

Výše uvedené je jistě zajímavé politicky, ale nemělo by to zakrývat to nejpodstatnější pro Prahu - zjevný střet zájmů. Radním pro kulturu v Praze se stává hlavní osoba Muzea Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových. V ní se sice vzdá funkce předsedy správní rady, ale vliv si ponechá. Meda Mládková minulý rok zemřela a správní rada se už dokonce pokusila o její výmaz jako zakladatelky nadace z nadačního rejstříku, což pražský městský soud odmítl.

Naopak čilé vztahy s hlavním městem budou jistě nadací, v jejichž orgánech se vystřídali Bohuslav Svoboda, Aleksandra Udženija, Jan Wolf a ještě asi tak půlka politické reprezentace Prahy, nyní o to více podporovány. Podle poslední výroční zprávy největší dotace pochází od hlavního města Prahy, dále od městských částí. Jedním z největších dárců je Pražská energetika, kterou ovládá město Praha. Smlouvy má muzeum s Prague City Tourism. Z neznámých důvodů muzeum podporuje třeba i městská firma Kolektory Praha.

Nikdo, kdo je takto propojen svým osobním zájmem s Prahou, nemůže být zároveň radním pro kulturu. A to i kdyby měl rád zvířátka…

#ToPodstatné: Vydrží nová pražská koalice až do dalších voleb?

Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.

Koncem Klímy by to nemělo skončit

S vládními marketéry už to má newsletter sehrané – spoustu trollingu na sociálních sítích a pak tiché uznání, že to jinak skutečně nejde.

Když se v lednu v newsletteru objevil titulek „Zmocněnec Klíma by měl skončit“, ještě to spousta lidí tak neviděla, ale stačilo pár týdnů a bylo to již nevyhnutelné. Klíma nesplnil nic z toho, co rok sliboval – především zákonnou normu pro blokování vybraných dezinformačních webů. Tu dosud nemáme.

Místo toho vytvořil velmi bizarní „Akční plán pro čelení dezinformacím“, kde jsou nepřijatelné položky jako centrální plánování inzerce či ničím neregulovaná podpora vybraných „nezávislých“ médií.

Koncem Klímy ale rozhodně nic nekončí. Na Úřadu vlády je nadále oddělení strategické komunikace vedené Pavlem Lupjanem. Tato nová byrokracie by měla být také ihned rozpuštěna. Není možné, aby se pod strategickou komunikaci schovávaly reklamní akce kabinetu s heslem „První rok vlády“, případně zadávala inzerce neauditovaným týdeníkům jen proto, že tam má někdo kamarády.

Mnohem levnější je vrátit se k dosavadnímu modelu, že když úřady něco chtějí propagovat, tak to transparentně vysoutěží u mediálek a nemusí na to po celý rok platit byrokraty. Pokud opravdu vláda chce více kontrolovat mediální prezentaci státu, tak můžeme mít jako Rakušané MedienTransparenzGesetz, který nakazuje každý čtvrt rok uveřejňovat inzertní výdaje úřadů. Ale skutečná transparetnost zjevně v tomto případě nikdy nebyla cílem.

Je dobře, že po spektakulárním neúspěchu se ze „strategické komunikace“ stane zas snad snad alespoň trochu skutečná strategická komunikace, a to pod Tomášem Pojarem, který chápe, že cílem je jen velmi úzký segment, kdy stát koordinovaně reaguje v časech vážné bezpečnostní hrozby.

_#ToPodstatné: Budeme mít konečně skutečnou strategickou komunikaci?
_Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.

Březina zakládá stranu

A borec nakonec. Kdo doufal, že po neúspěšné kandidatuře podnikatele Tomáše Březiny od něj máme zas na čas pokoj, tak ten se přepočítal.

Zakládá KOS – Konzervativní občanskou stranu. Pokud od počátku měla být prezidentská kandidatura na přitáhnutí pozornosti k nové straně, tak to se rozhodně moc nepovedlo.

Ale to neznamená, že si úspěšný podnikatel za novou stranu s radostí nezakandiduje. Vždyť už toho prošel tolik. Za ODS byl i poslancem, pak byl v US-DEU. Měl kandidovat za ANO. Pak podporoval Spolu. Nakonec to zkusil s prezidentskou kandidaturou, ale ani to nezvládl, protože z původních 69 tisíc podpisů mu vnitro uznalo 45 tisíc, tedy o pět tisíc méně, než potřeboval.

Tak nyní to zkusí ve své vlastní straně. Že si nechává registrovat logo i na pivní tácky, naznačuje, že nás opět čeká něco velkého…

#ToPodstatné: Nemohou se úspěšní podnikatelé na stáro bavit něčím smysluplnějším?

Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.

Komentář: Z dluhové propasti musí vést žebřík, po kterém se dá vylézt pryč

Už potřetí se v krátké době chystá opakování milostivého léta. Tentokrát umožní odpis starých nedoplatků na daních a pojistném. Budiž, řadě lidí to pomůže z těžko řešitelných situací. Mnohem důležitější je ale nastavit nová pravidla pro oddlužení. A o ta se ještě podle všeho strhne lítý boj.

Komentář si přečtěte na Aktuálně.cz

Komentář: V Praze vládní strany nakonec svodům ANO odolaly. Jinak už ale skoro nikde

Mnohaměsíční drsná vyjednávání v české metropoli - a spousta koalic v dalších velkých městech - ukazují, že na obecní úrovni žádné speciální pouto mezi pětikoalicí neexistuje.

Komentář si přečtěte na Aktuálně.cz

Komentář: Dožít se penze ve zdraví bude umění

Po deseti letech populismu se opět vracíme k postupnému zvedání věkové hranice pro odchod do důchodu. Její neustálé posouvání ale nemůže samo o sobě zdejší penzijní systém zachránit.

Komentář si přečtěte na Aktuálně.cz

Komentář: Jen odvolání ředitele úřady práce nezrychlí

Nový vítr na úřadech práce je tak nepochybně potřeba a zrovna v digitalizaci je dočasný šéf Trpkoš jistě kompetentní. Ale nečekejme žádné zázraky, pokud objednávka vlády na úřady práce nadále zní: dělejte v krizích na maximum, neustále se učte novým dávkám a postupům a za to budete mizerně zaplaceni.

Komentář si přečtěte na Aktuálně.cz

Co číst (a poslouchat)

Rok trvající brutální agrese, která je navíc mimořádně neúspěšná… (graf: Economist)