130 procent slibů, Inovační fond NATO a Čapí hnízdo

24. 4. 2023

Jeden z mnoha mých mylných komentářů zněl „Balaš uspěje. Krize ve školství mu ani nic jiného neumožňuje“. Jeho pointa byla jednoduchá. I když se Vladimír Balaš vůbec na post nehodí, Strategie 2030+ a další závazky už jsou tak rozjeté, že mu nezbývá než uspět. Nestalo se, Balaš zcela prohospodařil politický kapitál, který za Roberta Plagy a Petra Gazdíka rezort měl. V rámci starostenského intrikaření to nyní dostane Mikuláš Bek, ale správné jméno je již od konce Gazdíka Vít Rakušan. Školství by zas získalo silnou politickou váhu a Rakušan by se mohl věnovat něčemu, co skutečně umí. Což vnitro rozhodně není.

Ač Balaš končí, přesto si může odškrtnout jednu trvalku – novelu o pedagogických pracovnících. Jde o mimořádně důležitý zákon, který zavádí provázející a uvádějící učitele, stejně tak vstup praktiků do učitelství. Bohužel zákon je známý spíše kvůli jedné politické hlouposti – garanci 130 procent průměrné mzdy pro učitele. Novela už dávno mohla být schválená minulou sněmovnou, kdyby tam Piráti nevsunuli tento nesouvisející přílepek. Není vskutku ničím odůvodněný – garantované mzdy má akorát justice, aby soudní moc byla nezávislá. Nikdo jiný. Navíc se to nebude týkat ani nepedagogických pracovníků či vysokoškolských učitelů, kteří už mají supernízké mzdy. A to nejbizarnější: ani se to nebude dodržovat. V zákoně totiž není žádná sankce, žádné penále, které by učitelé mohli vysoudit, když vláda nedodrží závazek.

Jestli by financování školství něco pomohlo, tak je to – podobně jako u obrany – závazek určitého procenta HDP na školství. Ale to bychom museli mít silného ministra, který to na vládě prosadí…

A obvyklé dvě prosby:

Pod každým textem je hashtag #ToPodstatné a otázka k textu, se kterou si už sám neporadím. Budu rád, když mi na info@davidklimes.cz zkusíte poradit vy.

Zárověň můžete podpořit newsletter jednorázovou nebo ještě lépe trvalou platbou.

A teď už k aktuálnímu newsletteru, který si můžete přihlásit k odběru do své mailové schránky.

Novinka: Česko investuje do Inovačního fondu NATO miliardy eur

Ruská agrese uspíšila věci, které by se jinak táhly ještě roky. Česko se zapojí do Inovačního fondu NATO. Ten vznikl za účelem podpory start-upů v raném stádiu rozvoje napříč Aliancí, orientovaných na nastupující a přelomové technologie, mezi které jsou řazeny umělá inteligence, autonomní systémy či kvantové a vesmírné technologie. Tyto technologie v nejbližších letech výrazně promění požadavky na zajištění bezpečnosti a obrany. Vše by mělo být oznámeno na červencovém summitu ve Vilniusu.

Ministerstvo obrany se už s vládou dohodlo, jakou částkou Česko přispěje. Tyto informace mám už k dispozici.

„Materiál má dopad na státní rozpočet na roky 2023 - 2030 ve výši 3,39 mil. EUR/ročně (cca 78,9 mil. Kč) a dále na roky 2031 – 2037 ve výši 0,97 mil. EUR/ročně (cca 22,6 mil. Kč). Příspěvek ČR do NIF činí celkově 33,95 mil. EUR (cca 789,4 mil. Kč), které budou investovány po dobu 15 let. Rozpočtové prostředky budou v souladu s usnesením vlády ze dne 22. června 2022 č. 555 vyčleněny z rozpočtu kapitoly 307 – Ministerstvo obrany. Náklady spojené s účastí členských zemí v NIF jsou uznatelnými výdaji v rámci 2 % HDP výdajů na obranu. Inovační fond NATO bude celkově disponovat 1 mld. EUR na patnáctileté investiční období.“

Nyní ve fondu je 22 členských států: Česko, Belgie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Island, Itálie, Maďarsko, Německo, Norsko, Nizozemsko, Velká Británie, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Španělsko, Turecko. Je navíc ještě možné, že do summitu se někdo přidá. Prostřednictvím NIF se budou moci české podniky prezentovat zahraničním expertům a dále navazovat nová partnerství napříč aliančními zeměmi. Fond zároveň trochu bizarně bude negovat jinou evropskou politiku, a to negativní dopady udržitelného (ESG) investování a restriktivních politik bank, které omezují přístup technologií relevantních pro obrannou a bezpečnostní politiku k finančním zdrojům.

Vstup je určitě správný a na české poměry je to i velmi slušná částka. Samotné „nalití“ peněz do fondu obstará Národní rozvojová banka. Riziko je jediné, za to však zjevné – vůbec není jisté, že tu budou 15 let vlády, které silnou podporu NATO budou brát jako nezbytnou. Konec konců v říjnu 2021 jsme tomu unikli jen o vlásek…

#ToPodstatné: Co vše by mohl fond podporovat?

Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.

Dlouhý stín Čapího hnízda

Předseda trestního senátu pražského městského soudu Jan Šott vyhotovil písemné odůvodnění rozsudku poté, co 9. ledna v kauze Čapího hnízda osvobodil Andreje Babiše a Janu Nagyovou. Soudce zasloužil respekt za příkladné a transparentní vedení rozsudku, to ale neznamená, že nezůstaly pochyby a státní zástupce nemá důvod se odvolávat.

Rozsudek neznám, ale už z něj citovala ČTK. K rozporu jsou dvě zásadní věci. Podle doporučení Evropské komise v té době prý opravdu byla definice malého a středního podniku taková, že se posuzovalo nikoliv, zda je malý a střední, ale jen zda propojený podnik funguje na stejném či sousedním trhu. To je vlastně argumentace Jaroslava Šarocha, se kterou Babišovo stíhání původně zastavil a až nejvyšší státní zástupce ho zas přikázal obnovit, protože to byla zcela špatná interpretace unijní regulace. Stačí se podívat do zprávy OLAF. Teď to paradoxně Šaroch zas bude nejspíše zpochyňovat.

Druhý zásadní bod Šottova osvobozujícího rozsudku je však ještě podivnější:

„Z důkazů (…) vyplývá, že důvodem vytvoření Farmy Čapí hnízdo byly spíše rodinné vztahy, dotace byla druhořadá a řešila se, nanejvýš jako podpůrný argument, až poté, co už bylo rozhodnuto, že projekt nebude realizovat Agrofert. Postoj obžalovaného Babiše byl takový, že nově vzniklá firma bude projekt realizovat bez ohledu na to, zda se dotaci podaří obžalované Nagyové získat.“

To prostě není pravda. Soudce Šott přistoupil na snadno vyvratitelnou Babišovu tezi, že podnik je malá rodinná akce, ač je formálně v rámci Agrofertu, a zároveň, že je to taková srdcovka, že unijní dotace nehraje roli. Že to tak není, konec konců přiznal i sám Babiš před poslanci v roce 2016:

„V roce 2005, tedy před jedenácti lety, jsem byl s dětmi v pražské zoologické zahradě, tam vzadu, jak jsou ty ohrady. Byla tam dlouhá fronta, čekali jsme, že nakrmíme kozy, a tehdy mě napadlo, že vybuduju rodinnou farmu se zvířaty. Farmu měla postavit společnost IMOBA ze skupiny Agrofert a pronajímat ji. Záměr však ekonomicky nevycházel. Následně IMOBA jako alternativu zvažovala postavit kongresové centrum pro skupinu Agrofert. Ani tento záměr ekonomicky nevycházel. Specialistka na evropské fondy přišla v roce 2007 s návrhem nového projektu otevřeného pro veřejnost, multifunkční kongresový areál Farma Čapí hnízdo. Tento projekt, který se kvalifikoval pro dotaci, byl ekonomicky návratný. Protože se projekt netýkal byznysu Agrofertu, nechtěl jsem ho jako Agrofert realizovat, a tudíž jsem se jím nechtěl zabývat a nezabýval jsem se jím.“

Je pozoruhodné, že pro soudce Šotta je Babišovo přiznání k využití struktur velkého holdingu a touze po ekonomické návratnosti před poslanci méně podstatné, než velmi silná sázka na výpověď podnikatele Jana Bareše.

#ToPodstatné: Jak pravomocně podle vás Čapí hnízdo nakonec skončí? Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.

Na finance Hampl nebo Mora

Hodně z vás reagovalo na minulý newsletter, kde jsem spočetl alespoň ty největší ekonomické hříchy ministra financí Zbyňka Stanjury korunované zcela nezvládnutou windfall tax. A ptal jsem se vás, kdo by měl být jeho nástupcem.
Většina z vás se shodla, že ač je pan Stanjura zcela nekompetentní, má tak silnou pozici v ODS, že ho premiér nevymění. Nicméně pokud by se tak stalo, nejčastěji zazníval tip na dvě jména.

Buď Mojmír Hampl, který je nyní šéf Národní rozpočtové rady. To má logiku, Hampl je ideově blízko ODS, zároveň je nepochybně kompetentní a už nyní má docela podstatný vliv na vládní politiku. Jak shrnul realitu jeden nejmenovaný ekonom: „Hampl přináší nápady, aby je pak Stanjura neuměl správně exekuovat.“

Druhý častý tip byl další bývalý centrální bankéř Marek Mora. Situace na financích je tak tristní, že Mora už musel na ministerstvo na jaře přijít jako náměstek. Jde o elitního ekonoma, který si už prožil leccos s divokou agendou prvního českého předsednictví, následně centrálního bankéřství a zas nyní zahraňuje ministerstvo financí. Byl by to nepochybně také dobrý ministr.

Jenže nic z toho se kvůli vnitropolitických poměrům v ODS asi nestane. Tak alespoň přikládám graf, podle kterého Česko jako jediná (!) země země EU v minulém roce svůj vládní dluh pod dozorem Zbyňka Stanjury zvýšila…

#ToPodstatné: Jak moc bude muset být ještě Česku hůře, aby na ministerstvu financí bylo již konečně lépe? Napište mi, nebo sdílejte ve své bublině.

Šárka Homfay: Posilme legislativce na ministerstvech

V minulém newsletteru jsem uveřejnil kšaft Petra Bezoušky o Legislativní radě vlády a jak by mohla ideálně fungovat. Na to reaguje právnička Šárka Homfray a navrhuje trochu jinou cestu. Díky za diskuzi!

„Z mých zkušeností z dob působení na dopravní legislativě (zejména v letech 2009 - 2013) vycházejí zkušenosti s Legislativní radou vlády podobné, včetně významu věcných odborů a legislativních odborů na ministerstvech. Ze svého pohledu bych preferovala jednoznačně posílení právě těchto ministerských útvarů, včetně odstranění outsourcování přípravy legislativy advokátními kancelářemi apod. Mimo jiné proto, že kvalitní legislativec musí být dobře obeznámen i s věcnou stránkou rezortních předpisů, orientovat se v příslušné unijní legislativě, mezinárodních smlouvách, apod. Také by měl znát specifika adresátů příslušných norem - právě v dopravě je například odborná veřejnost poměrně různorodá. Na to nestačí ani spolupráce se sebekvalitnějšími věcnými útvary, na to je skutečně potřeba mít na starosti několik právních předpisů a těm se soustavně věnovat. Užitečné by byly i stáže a rotace, včetně nahlédnutí do fungování rezortních podřízených organizací - to bohužel neumožňuje zákon o státní službě, a je to jeden z jeho velkých nedostatků.

“Profesionalizace” Legislativní rady vlády by výše uvedené neumožnila, a také je tu otázka platová - tabulkovými platy by stát stěží zlákal řadu aktuálních členů a členek LRV a jejích výborů, aby šli tuto činnost vykonávat místo své dosavadní práce. Zároveň, pokud by to udělali, přišla by LRV o část žádoucí perspektivy zvenku, z různých právních odvětví. Odbor vládní legislativy na Úřadu vlády by nepochybně posílení přivítal, obdobně jako ministerské legislativy, to se ale netýká přímo samotné LRV.“

_#ToPodstatné: Pište mi #ToPodstatné!
_

Komentář: Jednotné nepřijímací zkoušky

Co v těchto dnech nejvíce radikalizuje českou společnost? Jsou to protivládní demonstrace organizované Jindřichem Rajchlem z hnutí PRO? Ale vůbec ne. Jestli má něco nyní opravdu potenciál radikalizovat občany proti svému státu, tak je to nepochybně průběh jednotných přijímacích zkoušek na střední školy.

Komentář si přečtěte na Plusu.

Co číst (a poslouchat)

Sice ani nevím, co je to člunkový běh, ale výsledky to dobré rozhodně nejsou. Celá studie České školní inspekce zaslouží pozornost… (graf: ČŠI)