Newsletter DK
← zpět na archiv

J'Accuse, nový prezidentův dveřník a strategické zájmy Česka

29. 11. 2021

Je naprosto neuvěřitelné, že jsme opět v nouzovém stavu, který se absolutně nehodí na řízení pandemie a umožňuje exekutivě extrémně, svévolně a disproporčně zasahovat do našich občanských práv.

Proč řešit nějakou právničinu, když nyní jde především o záchranu životů? Protože bez dobré právničiny ony životy jde zachraňovat výrazně hůře.

Od února vytrvale kritizuji speciální pandemický zákon, o kterém vláda i opozice slibovaly, že je tou pravou rovnováhou mezi efektivitou a ochranou občanských práv v demokratickém právním státě. Jen namátkou: „Až nouzový stav odejde dveřmi, vrátí se oknem. Spadneme do něj znovu až po uši“, „Z pandemického zákona je zbraň hromadného ničení. Selhala vláda i opozice“, „Z Česka je vtip zabiják. Potřebujeme shodu epidemiologů a právníků nad paragrafy“, „Dva roky covidového bezpráví“ Dokonce jsem nezvládnutý pandemický zákon zařadil mezi nejvýznamnější hrozby v Povolebním programu. Nic nepomohlo, a to text pandemického zákona kritizovali i mnozí erudovaní právníci. Vláda s opozicí se prostě dohodla, že budou o tom zmetku tvrdit, že je to nejlepší ochrana proti pandemii. To byla od počátku jasná lež. Text neumožňuje ani částečné omezení volného pohybu, lokální opatření či krizové zdravotnické řízení, tedy vše, co je pro potírání viru nezbytné.

Věc opravdu není jen právničinou. Nejen že tu máme zase z rozhodnutí vlády v demisi ničím nekontrolovanou a nepřiměřenou exekutivní zvůli, kterou pro nedostatek lepších řešení nechce zrušit ani nová vládní většina ve sněmovně. Neschopnost napsat smysluplné pandemické paragrafy vedla přímo do současného chaosu, kdy nikdo neví, co bude za další restrikce.

Pokud by v pandemickém zákoně byly vypsány krizové možnosti, velmi dobře bychom věděli, kudy se stát v omezení může vydat a že vše je pod dozorem volených zástupců v parlamentu.

Takto nevíme nic.

Politici naplnili nouzovým stavem legalitu, ale zcela ztratili legitimitu. Nová sněmovna by měla ustanovit vyšetřovací komisi, kdo z vlády a opozice nese největší díl viny za vědomé směřování vstříc pandemickému bezpráví. Životy to jistě nezachrání, ale právní stát ano.

A obvyklé dvě prosby:

Pod každým textem je hashtag #ToPodstatné a otázka k textu, se kterou si už sám neporadím. Budu rád, když mi na info@davidklimes.cz zkusíte poradit vy.

Zárověň můžete podpořit newsletter jednorázovou nebo ještě lépe trvalou platbou.

A teď už k aktuálnímu newsletteru.

Nový prezidentský dveřník

Kancelář prezidenta republiky se snažila v posledních týdnech hlavu státu všemožným způsobem zlikvidovat. Hradní tým Vratislava Mynáře nezajistil hlavě státu včasnou zdravotnickou péči, ten se do nemocnice dostal podvyživený a v mimořádně těžkém stavu, kterému se dalo pravděpodobně vyhnout. Následně Mynářův tým mylně informoval o stavu prezidenta veřejnost a zároveň se ho vytrvale pokoušel ohrozit voděním návštěv bez souhlasu ošetřujících lékařů. To se jim nakonec podařilo a pracovnice Hradu nakazila prezidenta covidem. Posledním fiaskem byla snaha prolomit nutnou covidovou 14denní izolaci...

Finanční a korupční machinace hradního týmu prezidentovi nikdy nevadily, ale toto už ho ohrožuje přímo na životě. Proto vedle staré party rychle roste v prezidentově okolí nová důležitá figura. Letitý politik ODS Boris Šťastný. Ten vede Alzheimer Home, který nyní poskytuje prezidentovi zdravotnické služby. Ze Šťastného se stal de facto prezidentův dveřník.

Šťastný má přitom za sebou celou řadu kontaktů, které nakonec zapůsobily i na prezidenta. Především patří ke staré klausovské klice v ODS. Předsedal pražské ODS, když se strana odklonila od Klausova dědictví, opustil ji v roce 2013.

Šťastný má zastání i v ANO. Minulý rok dal vládnímu hnutí 100 tisíc korun, protože prý má dobrou politiku vůči seniorům.

Excelentní kontakty má i na SPD, jeho manželkou je dlouholetá mluvčí Tomia Okamury Barbara Zeťová.

A vynikají jsou i byznysové kontakty: Alzheimer Home Šťastný drží spolu s Pentou.

Kdo bude chtít v dohledné době něco od prezidenta, spíše než kancléři volejte Šťastnému.

#ToPodstatné: Neměla by péči o prezidenta řešit Bezpečnostní rada státu? Je prezident léčen, nebo privatizován?

První návrh strategických zájmů Česka

Už to asi každý zapomněl, ale před rokem byla zřízena Rada pro koordinaci podpory strategických technologií a produktů. Co dělá? „Jejím základním úkolem je iniciovat, analyzovat a navrhovat strategická hospodářská opatření, která nasměrují podporu inovačního potenciálu a konkurenceschopnosti českých firem do strategických technologií a produktů nezbytných pro strategickou bezpečnost státu, řešení krizových situací i jejích následků formou dlouhodobé podpory výzkumu a vývoje, chytrých investic, návrhu legislativních opatření, certifikací, produkce či nákupů strategických produktů a technologií.“

To zní pěkně, ale mnoho toho zatím neudělala, jakkoliv třeba vyjasnění regulace u respirátorů se docela dost hodilo.

Nicméně cíle – jak vyplývá z dokumentu, kterým mám k dispozici - nejsou malé. Ba co více, Rada chce dotáhnout to, co tu 30 let chybí, tedy co je v Česku vlastně strategické a co si stát má regulačně nejvíce hlídat.

V současné době probíhá příprava výstupů Pracovní skupiny pro definici strategických technologií a produktů formou dotazníkového šetření. Pracovní skupina má za cíl definovat strategické sektory pro ČR, v těchto sektorech pak vydefinovat společnosti produkující strategické produkty a technologie.

Návrh oblastí je zatím takový:

  • Energetika – společnost ani ekonomika nemohou v krizových stavech efektivně fungovat, pokud nejsou zabezpečeny stabilní, bezpečné a nezávislé dodávky energie. Proto musí být provozovatelé energetických zdrojů, energetické infrastruktury a teplárenství považovat za strategické pro ČR. Patří zde také oblast pohonných hmot a jejich distribuce nebo výroba a dodávky chladicích kapalin.

  • Vodní hospodářství – společnost ani ekonomika nemohou v krizových stavech efektivně fungovat, pokud nejsou zabezpečeny stabilní, bezpečné dodávky pitné vody a zpracování odpadních vod.

  • Potravinářství a zemědělství – fungování společností zajišťujících potravinovou bezpečnost a soběstačnost je základním předpokladem pro provozuschopnost společnosti v krizových stavech.

  • Zdravotnictví – pro funkční a stabilní společnost je zásadní zajistit, aby zdravotní systém mohl za každých podmínek fungovat, a aby dokázal rychle reagovat na hrozící krize. Pro tento cíl jsou považovány za strategické společnosti vyrábějící léčiva, zdravotnický (ochranný) materiál a zdravotnické prostředky nebo základní zdravotnické látky.

  • Doprava – silniční, železniční, letecká i vodní doprava jsou zásadními faktory pro fungování logistiky zboží a osob během krizových stavů.

  • Komunikační a informační systémy (ICT) – při narůstající závislosti soukromého i veřejného sektoru na datech musíme pro bezpečné fungování společnosti i ekonomiky v krizových stavech za strategické považovat společnosti zabývající se kritickými dodávkami a správou ICT infrastruktury a softwaru.

  • Finanční trh a měna – spolehlivé fungování České národní banky, bankovních služeb a pojišťovacích služeb je nutnou podmínkou pro stabilitu ekonomiky během krizových stavů.

  • Veřejná správa a nouzové služby – pro společnost je během krizových stavů zásadní, aby dále pokračovalo bezproblémové fungování veřejné správy v rámci přerozdělování financí,

    sociálních služeb, pojištění atd. Zároveň musí fungovat nouzové služby jako integrovaný záchranný systém či předpovědní a hlásná služba a ochrana majetku.

  • Bezpečnost a obranný průmysl – obranyschopnost a bezpečnost jsou nutné podmínky pro fungování společnosti a ekonomiky v krizových stavech. Společnosti zajišťující základní výrobní a opravné kapacity obranného průmyslu tyto cíle naplňují mimo krizi i během ní, a tak je musíme považovat za strategické.

  • Odpadové hospodářství – hraje nezbytnou úlohu v zajištění chodu společnosti a minimalizaci zdravotních rizik.


#ToPodstatné: Co byste přiřadili? Co byste vyškrtli?

Velké ucho zvolnilo

Mám k dispozici analýzu policejních odposlechů a sledovaček za rok 2020. Vzhledem k tomu, že v covidovém roce hodně poklesla kriminalita, je asi jen dobře, že policie s odposlechy zvolnila:

V rámci celé České republiky bylo v roce 2020 ukončeno celkem 4 030 odposlechů použitých Policií ČR, a to v 760 spisech. V porovnání s rokem 2019 došlo v roce 2020 k poklesu odposlechů, a to o 1 289 (tj. 24,2 %).
U 22,3 % odposlechů vykázali kriminalisté použití odposlechů na organizovanou trestnou činnost. Z hlediska efektivity úkonů dle § 88 odst. 1, 5 tr. ř. lze konstatovat, že 71 % úkonů bylo efektivních, 14,6 % úkonů lze považovat za neefektivní a 14,4 % úkonů nebylo realizováno, resp. bylo neaktivních.

Průměrná délka platnosti prvního soudního příkazu se v období bezprostředně po novele trestního řádu v roce 2008 výrazně zkrátila, nicméně od roku 2010 se mírně prodlužuje. V roce 2020 došlo k jejímu prodloužení o 0,3 dne a činila 110,2 dne. Rovněž skutečná průměrná délka odposlechu se bezprostředně po uvedené novele zřetelně zkrátila, ale od roku 2010 se také prodlužuje. V roce 2020 se průměrná skutečná délka odposlechu, oproti roku 2019, prodloužila o 2,6 dne a činila 109,9 dne, což je nejvíce za celé vyhodnocované období.

Ubylo také sledovaček:

Využívání úkonů sledování osob a věcí je podrobně analyzováno ve třetí části statistického vyhodnocení. Policie ČR v roce 2020 vykázala 3 878 úkonů dle § 158d odst. 2, 3, 6 tr. ř., celkem v 902 spisech. V roce 2020 došlo oproti roku 2019 k úbytku počtu, a to o 990 (tj. 20,3 %) úkonů. Nejvíce úkonů vykázala NCOZ.

A hádejte, kolik výpisů si u operátorů policie vyzvedla:

V roce 2020 bylo operátory poskytnuto 74 427 výpisů dle § 88a trestního řádu, přičemž největší objem výpisů představují výpisy na buňky, jednalo se o 63 597 úkonů, což tvoří 85,4 % z celkového počtu vyžádaných úkonů dle § 88a tr. ř. Dalších 8 794 (tj. 11,8 %) výpisů bylo použito na mobilní telefony, z toho se jednalo o 2 535 (tj. 28,8 %) úkonů vyžádaných dle § 88a odstavce 4 tr. ř. Celkem 1 383 (1,9 %) výpisů bylo uskutečněno z elektronické komunikace realizované prostřednictvím Internetu. Nižších hodnot dosahují výpisy na pevné linky, jednalo se o 504 (tj. 0,7 %) úkonů.

#ToPodstatné: Jsou čísla přiměřená či vysoká? (Že by byla nízká asi nikdo nenavrhuje.)

Rozpočtové provizorium versus covidová pomoc

Nastupující vláda se netají tím, že možná pošle republiku do rozpočtového provizoria, aby mohla přepsat rozpočet kabinetu Andreje Babiše s naplánovaným 376miliardovým schodkem.

Argumenty pro a proti jsou známé, netřeba je opakovat. Nový smysluplný rozpočet potřebujeme, zároveň mnohé subjekty nejasné veřejné financování právem znervózňuje.

Proti rozpočtovému provizoriu ale nyní vyvstal jeden podstatný argument – covidová pomoc. Zatímco v normálních časech by mírně přiškrcení výdajů úřadů nebylo vůbec od věci, nyní je zjevné, že právě na přelomu roku budou potřeba fondy na nejrůznější kompenzace ekonomiky v lockdownu.

A už se to objevuje i v prvním ministerských dokumentech. Mám k dispozic například tuto výstrahu ministerstva práce, které chystá obnovení Antiviru, ale nemá na něj peníze:

Ministerstvo práce a sociálních věcí zajistí financování změn programu prostřednictvím vlastních dostupných zdrojů, a to až do výše 1,4 miliardy Kč. 
V případě, že výše uvedené finanční prostředky, nebudou dostatečné k zajištění realizace programu Antivirus ve znění přijatých změn, zejména s ohledem na potenciální zhoršení epidemiologické a hospodářské situace, zajistí Ministerstvo financí ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí, dodatečné finanční prostředky k naplnění závazků státu vyplývajících z realizace programu Antivirus.

#ToPodstatné: Provizorium ano, nebo ne?

Česku chybí COVID-19-Maßnahmengesetz

Zfušovaným pandemickým zákonem jsme začali, tak s ním také skončíme. Parlamentní institut připravil studii o pandemické legislativě v Rakousku. To je záslužná věc, protože nejde debatovat jen o přísnosti rakouských opatření, ale i na jakém právním základě jsou vystavěna. A zde se při popisu jejich kovidového zákona smutně ukazuje, jaký je český protějšek paskvil.

  • Kovidový zákon je podstatně podrobnější, než je zákon český. Tím se částečně zabraňuje tomu, že jsou exekutivní opatření úspěšně napadána u soudů. Pokud je zmocnění v zákoně dostatečně podrobné a určité, není důvodu pak prováděcí předpis, který na ně navazuje, rušit.

  • S tím souvisí i další rys Kovidového zákona, kterým je stálá kontrola prováděcího zákonodárství prostřednictvím operativního oznamování vyhlášek Hlavnímu výboru Národní rady (dolní komora rakouského parlamentu).

  • S kontrolou prováděcího zákonodárství souvisí to, že podstatné materiály Koronové komise musí být uveřejňovány, čímž se posiluje oficiální význam Koronové komise a nevzniká nežádoucí zmatek v poradních orgánech na úrovni exekutivy.

  • Nejdůležitější výhodou Kovidového zákona ve srovnání s pandemickým zákonem ČR je zavedení zřetelné flexibility mezi doklady prokazujícími nízké epidemiologické riziko. Zákon umožňuje, aby vyhláška operativně určila, které doklady jsou pro které účely přípustné, a to na základě nejnovějších vědeckých poznatků, průběhu epidemie a v proporcionalitě s nebezpečím rozšíření nákazy a zejména s ohrožením fungování zdravotnického systému. Všechny tyto ukazatele jsou v Kovidovém zákoně výslovně upraveny.

  • Významným rozdílem jsou rakouská ustanovení týkající se spolupráce úřadů, kdy ke kontrole a sankcionování opatření jsou výslovně oprávněny i jiné orgány než orgány zdravotnictví, výslovně je rovněž stanoveno, které doklady a údaje mohou být kontrolovány a zda mohou být zpracovány.

A ještě jedna důležitá citace: Jak u Rakušanů vypadá expertní tým, který má politickým rozhodnutím dodat váhu. Rozhodně nevypadá jako nic, co dosud vytvořil Adam Vojtěch či se chystá vytvořit Vlastimil Válek.

Na základě prvního znění Kovidového zákona byla úředně vytvořena exekutivní Koronová komise, která pracovala už před přijetím zákona a jejíž pravomoc nebyla původně žádným zákonem upravena. Koronová komise je v praxi složena z odborníků, jmenovaných ministrem, a slouží k posouzení opatření, která jsou postupně přijímána. Zákon nestanoví, jakou odbornost mají členové komise mít. Důležité bylo, že byla přímo zákonem stanovena povinnost zveřejnit důvody, které vedly Koronovou komisi k prováděcím předpisům podle Kovidového zákona (vyhláškám ministra). Tím došlo k podstatnému ztransparentnění systému legislativy. V současnosti je Koronová komise složena z 9 odborníků, kteří zastupují spolkové země, z 5 odborníků zastupujících spolek a dalších 5 odborníků jmenovaných ministrem. Jednací řád komise stanoví, které instituce odborníky vysílají. Koronová komise zveřejňuje kromě jednotlivých doporučení i stálá kritéria, kterými se při své doporučující práci řídí.

#ToPodstatné: Zasnili jste se, jak by bylo pěkné něco takového také mít? Tak zapomeňte.

Robert Neruda: Co přinesla změna vedení ÚOHS?

Tento týden to bude rok, co se Petr Mlsna ujal vedení jednoho z nejdůležitějších úřadů v zemi. Ne, není to žádné ministerstvo, je to Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Mlsna ho přebíral po Petru Rafajovi v notně pochroumaném stavu. Co se za rok změnilo, se na svém firemním blogu zamysleli Robert Neruda a Vladislav Bernard.
Někdejšího místopředsedu ÚOHS Nerudu, který se před rokem o šéfování ÚOHS také ucházel, jsem poprosil o krátké zhodnocení:

Na konci roku 2020 došlo ke změně na postu předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Deklarovaným cílem nového předsedy, Petra Mlsny, třiačtyřicetiletého právníka s bohatými zkušenosti s působením ve vysokých státních funkcích, je navrátit ÚOHS dobrou pověst.

Petr Mlsna klade důraz na posílení významu soutěžního práva v rámci působnosti ÚOHS. Došlo také k výměně odpovědného místopředsedy. Hynka Broma, který tuto funkci zastával od roku 2015, nahradil Kamil Nejezchleb, právník, ekonom a dlouholetý zaměstnanec ÚOHS. V obou případech jsou to vítané kroky správným směrem.

ÚOHS od začátku Mlsnova působení provádí více intervencí a je viditelnější v médiích. ÚOHS aktivněji komunikuje na sociálních sítích, zveřejňuje více tiskových zpráv, informuje o svých prvoinstančních rozhodnutích. Neviditelnost úřadu pod Rafajovým vedením byla velká bolest. Soutěžní politika potřebuje být vidět a usilovat o veřejnou podporu.

Pod novým vedením ÚOHS změnil svůj původně skeptický názor a podporuje soukromoprávní prosazování soutěžního práva prostřednictvím žalob na náhradu škody. Mlsna dokonce v případech, kdy ÚOHS vydá rozhodnutí o kartelu, oslovuje poškozené subjekty a upozorní je na možnost, příp. povinnost, podat žalobu na náhradu škody. Po několika letech se ÚOHS vrátil k provádění sektorových šetření. Letos na jaře zahájil šetření zaměřené na distribuci léčiv.

ÚOHS významně zpřísňuje ukládané sankce. Poprvé v historii potvrdil pokutu ve výši zákonného limitu 10 % obratu soutěžitele. V některých případech ukládá pokuty 10 a více krát vyšší než podle předchozí metodiky, a to i za méně závažné “vertikální” dohody. Z toho bude ještě mrzení, příliš tvrdá sankční politika může mít v konečném důsledku negativní dopad na soutěž. ÚOHS rovněž poprvé uložil sankci spočívající v zákazu plnění veřejných zakázek (blacklisting).

Odhaduji, že pod vedením Petra Mlsny se dočkáme viditelnějšího Úřadu, více odhalených případů kartelů, přísnějších trestů a možná i většího využívání žalob na náhradu škody. Předpokládáme naopak, že nebude podporovat myšlenku, že by soutěžní právo mělo sloužit jako nástroj k dosažení udržitelnosti či cílů EGD.

#ToPodstatné: Piště mi #ToPodstatné!