Newsletter DK
zpět na archiv

Spor o média veřejné služby nekončí, Babiš utratil 88 milionů a chystá se zákon proti online terorismu

10. 1. 2022

Pokus šéfa Českého rozhlasu Reného Zavorala angažovat Jitku Obzinovou jako šéfku zpravodajství byl nejspíše poslední záchvěv dosavadní mediální éry Andreje Babiše a extrémních stran.

To ale neznamená, že hádky o média veřejné služby tu nebudeme mít brzo znovu. Pětikoalice si dala do programového prohlášení několik zajímavých bodů k médiím. „Zaměříme se na udržitelnost financování veřejnoprávních médií, což je základní podmínka jejich nezávislosti.“ To zní dobře, ale co se pod tím skrývá? Vyšší koncesionářské poplatky či něco jiného? V nedávném newsletteru jsem podrobně uváděl několik možných typů kombinace reklamy a poplatku či daně. Jen si vybrat a obhájit to.

Velká debata se jistě strhne i o bod „Do systému volby Rady ČT a ČRo zapojíme Senát. Příslušné změny právních předpisů prosadíme během roku 2022.“ Jednak proto, že je to akutní – spousta radních nyní chybí -, a hlavně jak bude celý systém fungovat? Za mě by bylo ideální mít francouzskou trojnožku, tedy i s prezidentem. To by bylo funkčnější, ale je nepravděpodobné, že to pětikoalice při svých antipatiích k Hradu, navrhne.

A hodně zajímavý je i třetí bod: „Hospodaření veřejnoprávních médií podrobíme kontrole Nejvyšším kontrolním úřadem, což posílí jejich transparentnost.“ To je hodně smutná story české politiky – rozšíření pravomocí NKÚ v posledním volebním období padlo, protože by zasáhlo i města a to je nepřijatelné pro senátory-starosty. A i když se to podaří prosadit, stále je otázka, co vše vlastně NKÚ má v médiích kontrolovat a podle jakých pravidel.

Tak uvidíme, jak to dopadne. Snad pro funkčnost, efektivnost a transparentnost České televize, Českého rozhlasu a i České tiskové kanceláře dobře.

A obvyklé dvě prosby:

Pod každým textem je hashtag #ToPodstatné a otázka k textu, se kterou si už sám neporadím. Budu rád, když mi na info@davidklimes.cz zkusíte poradit vy.

Zárověň můžete podpořit newsletter jednorázovou nebo ještě lépe trvalou platbou.

A teď už k aktuálnímu newsletteru.

ANO utratilo za volby 88 milionů, těsně pod limitem

Strany předkládají vyúčtování kampaně k říjnovým sněmovním volbám Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. ANO utratilo 87,6 milionu. To číslo není náhodné, zákonný limit je pro tento typ voleb 90 milionů.

Hodně drahá byla výroba knížky Sdílejte, než to zakážou. Jen focení tu najdeme za 349 tisíc, položka „kniha“ je pak na transakcích za bezmála pět milionů - je vidět, jak moc na ni kampaň sázela. A kde byla tato kniha, tak většinou se točila i zmrzlina. Na zmrzlinu padlo na sto tisíc, takže na plné čáře trhla tradiční koblihu, kterých bylo na stáncích jen za tisíce. Možná si také ještě někdo ještě vzpomene na Babišův volební dopis, ten stál 4,9 milionu. Alespoň že některé výdaje zůstaly doma: například „tisk a vklad do MF Dnes“ za 542 tisíc a podobné položky.

Nejdůležitější výdaj ale nakonec není za miliony, ale ze září za 326 tisíc, a to „výzkum situace“. V něm si pravděpodobně anoistický tým definitivně potvrdil, že dokáže strachem z migrantů dostat hnutí zpět ke 30 procentům, ale už nedomyslel, že vypjatou kampaní s vysokou volební účastí nechá své partnery pod pěti procenty.

Peněžitých darů kandidátům vykazuje hnutí velmi málo. Jen milion korun. Ale i tak tam najdeme zajímavá jména. Dvakrát 75 tisíc přispěl Boris Šťastný, o kterém zde v newsletteru byla nedávno řeč – mocná osoba se vztahy na ODS, SPD, ANO a nyní faktický dveřník Miloše Zemana.

Na úřad došly ale už i další výkazy. Piráti a Starostové deklarují výdaje 81,3 milionu a je to po pirátsku tak podrobné, až se v tom nakonec nic moc nedá najít. To je přiměřené číslo pro premiérskou stranu, pro někoho se čtyřmi poslanci to ale musí být neuvěřitelně drahé zklamání. Pokud se Piráti na kampani podílely ze dvou třetin, tak jeden poslanec je stál 13,5 milionu. Peněžité dary vykazuje PirStan za 20,4 milionu.

Další hodně drahá kampaň v poměru k výsledku je ta sociální demokracie. Výdaje za 54,8 milionu a vypadnutí ze sněmovny. A to zkoušeli sociální demokraté opravdu vše včetně „reklamy v TV programu“. Dary má strana za 2,4 milionu. Čísla nelícují, ale sociální demokraté to v závěru vysvětlují nejrůznějšími vratkami.

Na více hlasů za méně peněz oproti ČSSD dosáhla Přísaha Roberta Šlachty. Utratila 43,8 milionu. Asi nejzajímavější z výdajů jsou za skoro tři miliony "služby spojené s kampaní z transparentního účtu Spolku". Na počátku minulého roku nejprve propíral Šlachta přes svůj protikorupční spolek Napřímo, než to celé překlopil do politické strany. Zajímavá jsou i bezúplatná plnění za 14,2 milionu, tedy často roznáška novin a podobně. Ukazuje to, jak obrovskou vlnu dobrovolnictví dokázal Šlachta zvednout po celé republice. A slušné jsou i dary za 12,2 milionu, opět se zde ukazuje na drobných darech, kolik lidí dokázal Šlachta pobláznit. 

Spolu zatím zprávu neodevzdalo.

#ToPodstatné: Jak lépe kontrolovat volební výdaje stran, které jsou zcela různě detailní a vždy se u těch největších záhadně vejdou přesně pod limit?

Kampaň SPD: Jarmark a Parlamentní listy

Při hodnocení kampaně se hodně zapomíná na SPD. Ta sice přišla o pár mandátů, ale 20 poslanců je nepochybně úspěch. Babišova kampaň „migranti ve vašich chalupách“ nemířila jen proti dlouho vedoucím Pirátům, ale chtěla vyluxovat i nacionální hlasy. To se v případě podnikatelského projektu Tomia Okamury ale nepovedlo.

Důvodem je i velmi dobře vymyšlená kampaň. SPD utratila 75,9 milionu, dary sehnala za 3,1 milionu a z krátkodobého úvěru přibylo dalších pět milionů. Často se ve výdajích opakuje náklady na jarmark, tedy pozoruhodnou veselici, kde se pod cenou prodávaly potraviny a zpíval k tomu Petr Kolář za 121 tisíc. Jen plánování a organizace této švandy přišly na 3,1 milionu.

Pozoruhodná je ale mediální prezentace. Kromě vlastního bulváru, SPD ve velkém vsadila na Parlamentní listy. Co dva měsíce se opakuje za skoro 700 tisíc „mediální a on-line prezentace v Parlamentních listech“, k tomu další speciální reklamní kampaně.

Tomio Okamura zjevně dobře věděl, kde své voliče oslovit.


#ToPodstatné: Dočkáme se příště jarmarků s podsazenými cenami i u ostatních stran?

Sehnal opět za draho selhal

I výdaje na kampaň malých stran jsou zajímavé. Zelení do kampaně investovali jen 2,3 milionu, to se pak opravdu nelze divit, že to nestačilo ani na procento hlasů. Dary Zelení přiznávají za 2,6 milionu, největším darem byl příspěvek německých Zelených.

O co nejvíce peněz se již tradičně pokusil přijít podnikatel Pavel Sehnal a jako vždy uspěl. Před časem si koupil značku ODA, nyní to zkoušel s formací Aliance pro budoucnost. Není divu, že mnohé bizarnosti mu do této formace vlezly, protože výdaje na kampaň činily nijak malých 14,4 milionu. Zajímavé, že Sehnal investoval například pravidelně do protextu ČTK, protože si asi myslel, že jeho nabídka opravdu někoho zajímá. Ve volbách získal hezkých 11 tisíc hlasů.

Naprosto nedostižný je jako obvykle ale Petr Cibulka s Pravým blokem (dále do jména strany dle svého vkusu doplňte deset dalších nesouvislých řádek). Ten do tiskopisu nevyplnil vůbec nic a na závěr napsal akorát propiskou: „Nebyly žádné příjmy, žádné dary, žádná bezúplatná plnění a žádné výdaje.“ Zadarmo získal hezkých 586 hlasů.


#ToPodstatné: Kdy už Česko vyroste z mánie podnikatelských stran jednoho muže?

Zákon proti online teroristickému obsahu do června

A alespoň jedno nevolební téma. Možná si ještě někdo pamatuje na tu hádku z dubna 2021, kdy Evropský parlament schválil nařízení omezující šíření teroristického obsahu online. Platformy do hodiny musí odstranit takové obsahy, jinak jim přilétne vysoká pokuta. Odpůrci to označovali za cenzuru.

Nyní se s tím ale musí popasovat i český stát. Nový ministr vnitra Vít Rakušan už informoval ministra pro legislativu Michala Šalamouna, že jeho úřad schválí rychle speciální zákon. Dokument mám k dispozici.

Vznikne nový Zákon proti šíření teroristického obsahu online, protože úřad usoudil, že tak specifickou věc nejde podřadit pod jinou normu. Do března má být předložen vládě, do června má být schválen.

Pokud jde o plnění příkazů k odstranění, v dosavadní praxi Policie České republiky bylo zjištěno za poslední zhruba 3 roky asi 30 videí, materiálů, manifestů a návodů (nebo jejich kopií) jednoznačně spadajících do působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/784, které byly online přístupné v rámci hostingových služeb poskytovaných v České republice (nikoli nutně provozovaných v České republice). Pokud jde o další požadavky na zvláště zasažené poskytovatele hostingových služeb, podle odhadů Evropské komise dopadnou asi na 150 – 400 subjektů (z asi 10 000 subjektů v Evropské unii). Podle poznatků Policie České republiky jsou ti poskytovatelé, kteří mají hlavní provozovnu v České republice, doposud vystaveni teroristickému obsahu jen ve velmi malé míře (v řádu jednotek).

Podle předkladatelů se po přijetí normy zlepší bezpečnostní zajištění českého státu. Zejména se sníží dopad trestných činů podpory a propagace terorismu, včetně dopadu některých teroristických trestných činů (online přenášené „popravy“ apod.) na veřejné mínění.


#ToPodstatné: Je to dobrý nápad takto z platforem dělat gatekeepera teroristického obsahu?

Jan Dupák: Dukovanskému tendru hrozí blamáž

Často v newsletteru píšu o tendru na jaderný blok v Dukovanech. O právním rozměru tendru ale skoro vůbec, proto jsem rád, že s názorem přispěl Jan Dupák z Transparency International. Díky!

Nový premiér Petr Fiala chce tendr na Dukovany vypsat rychle a pokračovat tak ve snahách vlády Andreje Babiše. Předchozí vláda byla ohledně příprav tendru netransparentní a toto by se rozhodně mělo změnit. Sice (snad) pominulo největší riziko spočívající v účasti dodavatelů z globálně-politicky rizikových zemí, ale to nebyl jediný problematický bod celého projektu. 

Zatím nebylo uspokojivě vysvětleno, jak bude projekt financován a především kolik bude vlastně stát. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že v současné době je velkým problémem jadernou elektrárnu postavit včas a za předem smluvenou cenu. Dochází k mnohaletým průtahům a skutečné náklady výrazně (až násobně) převyšují původní předpoklady.

V debatách o rozšíření Dukovan je zcela upozaděna otázka, jestli stát vůbec může případný tendr vypsat tak, jak si to zřejmě představovala vláda Andreje Babiše. Tady přitom může existovat zásadní překážka, které zatím není věnována pozornost. ÚOHS vydal v roce 2019 stanovisko, ve kterém potvrzuje, že na výstavbu nového jaderného bloku nelze použít bezpečnostní výjimku ze zákona o zadávání veřejných zakázek. Navíc byl už v roce 2018 Stálý výbor pro výstavbu nových jaderných zdrojů varován místopředsedkyní ÚOHS před tím, že použití bezpečnostní výjimky by mohlo odporovat evropskému právu. Ministerstvo průmyslu a obchodu přesto ještě na začátku roku 2021 na dotaz TI potvrdilo, že právě podle této výjimky bude ČEZ postupovat. To by umožnilo provedení tendru zcela dle uvážení zadavatele, za cenu vyloučení veřejného dohledu a nutnosti dodržovat právního rámce daného zákonem.

Dokud se nevyjasní právní aspekty vypsání tendru, neměli by politici slibovat jeho „rychlé spuštění“. To by také mohlo skončit pořádnou blamáží a ztrátou veřejných prostředků ve velkém rozsahu. Všichni podporovatelé rozšíření JEDU se shodují na tom, o jak strategický projekt se jedná. S tím by měla jít ruku v ruce ale také otevřenost o ekonomické stránce projektu a zájem o dodržení evropské a české legislativy, aby se předešlo tomu, že si svou vizi prosadí zájmové skupiny, které mají sice hlavně zájem jadernou elektrárnu stavět, ale už ne včas a za slíbenou cenu dostavět.

 

#ToPodstatné: Pište mi #ToPodstatné!